Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 56 z 75
zobraziť:
Oneskorené reportáže
Oneskorené reportáže patria medzi najvýznamnejšie prozaické diela v slovenskej literatúre. Po prvý raz vyšli v roku 1963 a v istom zmysle otvárali novú etapu našej literatúry nielen v československom kontexte, ale aj európskom. Etapu úporného pokusu o pravdu. Nik pred Ladislavom Mňačkom tak drsne a rúhavo nepomenoval stav, v ktorom naša spoločnosť žila v päťdesiatych rokoch, nik tak dôrazne nerozptyľoval jedovatú hmlu, ktorá nás halila. Autorovo slovo sa tak stalo jedným z dôležitých katalyzátorov atmosféry, umožňujúcej odbojný zdvih nášho umenia, výrazný najmä na Slovensku, najplastickejšie na stránkach legendárneho týždenníka Kultúrny život. Kniha Oneskorené reportáže pôvodne vyšla takmer zároveň s celosvetovým publikovaním slávnej novely Alexandra Solženicyna Jeden deň Ivana Denisoviča a dodnes ostáva jedným zo svetlých kamienkov hľadania pravdy v našej literatúre. Nové vydanie Mňačkovej zásadnej knihy je nielen pripomenutím skvelého autora, ale aj snahou o oživenie našej pamäte
dostupné aj ako:
Polsko literární
Kniha je soubor fejetonů o polských spisovatelích. Nejen o nich, také o českých literátech, kteří měli určitý vztah k polskému prostředí (J. E. Purkyně, Božena Němcová, a další).
Cesta do Ruska
Bolševické Rusko dvacátých a třicátých let 20. století vábilo mnoho spisovatelů a umělců jako místo, kde proběhla zásadní reforma společností a kultury. Vedle André Gida, Egona E. Kische, Liona Feuchtwangera a Georga Grosze tam vycestoval také známý romanopisec Joseph Roth, autor nesmrtelného Pochodu Radeckého a Kapucínské krypty. Velká zvědavost a zájem o současné dění podnítily i Rotha, aby jako tehdejší redaktor Frankfurter Zeitung prozkoumal novou podobu ruské kulturní krajiny – včetně každodennosti života obyvatel sovětských měst. Zajímal se však o pestrou paletu témat: o náboženství, armádu, vztah jednotlivých národů, moderní umění, ale například i o emigraci. Učinil tak svým nenapodobitelným způsobem, který prozrazuje mistra jazyka a bystrého pozorovatele lidí i míst.
A bajnok benned él
Sírni csak a győztesnek szabad." - Székely Éva a Nemzet Sportolója címmel kitüntetett olimpiai bajnok úszónő.
Az ember hívőnek születik
A szerző régóta érlelte magában a gondolatot, hogy szakmai és irodalmi ismeretei során hozzá közel került nagy egyéniségeket bemutasson a szélesebb közönségnek. Miért is? Mert ő maga is meglepődött, milyen keveset tudunk e kiváló, mégis csaknem elfelejtett személyiségekről. Élettörténetük annyira izgalmas, hogy felfedezésnek is érdekes. Többüknél például az, hogyan váltak hitetlenekből hívőkké. Másoknál meg az, hogy hívő létük ellenére milyen rendkívüli világi alkotásokra, politikai teljesítményekre voltak képesek - amelyekben azért burkoltan benne volt keresztény világnézetük. Álljon itt néhány név kedvcsinálóként: Tolkien, Chesterton, Toynbee, Kumarappa, Adenauer vagy Robert Schuman.
Mennyei riport - Életreszóló olvasmányok 13.
A Kossuth Kiadó új, tizenhat kötetes sorozata egymás társaságában kínál világirodalmi nagyságokat és magyar klasszikusokat, olvasmányokat a diákoknak, az újraolvasó felnőtteknek, az egykori élményeket fölidéző ínyenceknek. Párban Petőfi és Csáth Géza, Krúdy Gyula és Rejtő Jenő, Arany János és Thomas Mann, Moliére és Karinthy… Regények, novellák, drámák, amelyek egy életen át elkísérnek.
Na sklade 2Ks
3,21 €
Medzi riadkami
Texty Dušana Kerného sú pozoruhodné najmä presahom do osudov známych a prekladaných, ale aj nepreložených autorov a slovenských súvislostí. Je pozoruhodný výber, ktorý dokazuje nielen trvalý záujem, ale aj „snoričskú“ snahu autora. Medzi prednosti knihy možno považovať sústredenie sa na faktografiu, na vecnosť. V mnohom tak autor objavuje veci, o ktorých treba povedať čo najviac, lebo boli a sú doteraz verejnosti neznáme alebo skryté. Vidno to na tom, ako nás upozorňuje na svedectvo nemeckého esesáka o Slovenskom národnom povstaní.
A mi Múzsánk
Kiből lehet példakép? Bárkiből. És kiből lesz példakép? Csak nagyon kevesekből.A mi Múzsánk lapjain tizenhét nem mindennapi ember fordulatos élettörténete, egyedi gondolatvilága elevenedik meg. Sztárok és hétköznapi jótevők kendőzetlen őszinteséggel mesélnek sikerekről, kudarcokról, belső tartalékokról és magáról az útról.Miért dönt úgy az előadóművész, hogy feladva fényes karrierjét inkább bohócdoktorként szolgál tovább? Vajon lehetséges parakajakosként egy év felkészülés után világbajnokságot nyerni? Mit tesz az a kisfiú, aki mindenáron citerázni akar, de nem akad tanárra? Hogyan dönt a sorsáról a fiatal lány, mikor az orvos közli vele: már csak hónapjai vannak hátra? Miért lesz minden előadás ugyanaz, mégis minden estemás a színpadon? Vagy hogyan telnek egy állatmentő fiatalember mindennapjai?Naszvadi Judith ilyen és ehhez hasonló kérdésekre keresi a választ új könyvében. Beszélgetőpartnerei között van ünnepelt színész, látássérült szociális munkás, közkedvelt DJ, paralimpikon, rockénekes és szülész-nőgyógyász szakorvos is. Hogy mégis mi a közös bennük? Az, hogy egytől egyig jelenkori példaképek.
Očima elity
Ve svých oborech ti nejuznávanější, nejlepší z nejlepších. Takoví jsou protagonisté rozhovorové edice, již do knihkupectví zavedlo vydavatelství EMPRESA MEDIA. Knižní řada je věnována inspirativním osobnostem, ne uměle vytvořeným celebritkám. Aniž by rezignovala na populární formu podání, důsledně se soustředí na lidi, kteří vědí a umějí. První z dílů edice cílí na profese z oblasti filmu a divadla, druhý představuje lékaře a vědce. Třetí svazek rozhovorů je zaměřen na historiky, literáty, lingvisty a překladatele. Kniha je dílem předních českých publicistů soustředěných kolem měsíčníku INTERVIEW – magazínu pro lidi, kteří nezapomněli číst. Rozhovory Očima elity jsou určené čtenářům s chutí překračovat hranice svých světů a nahlížet do jiných.
Na sklade 1Ks
10,76 €
Remények és csalódások
"Ormos Mária történész, a pécsi Janus Pannonius Egyetem volt rektora, emeritus professzor, az MTA tagja ebben a könyvében sorra veszi, hogyan alakult az élete a történelmi események sodrában. Felidézi gyermekkorát, a második világháború megpróbáltatásait, egyetemi éveit, az '56-os eseményeket, majd leírja, hogyan próbált talpra állni a megtorlások után, miként tört ki az értelmiségi robot szerepköréből és kezdett dolgozni a Történettudományi Intézetben. Életútja a Pécsi Tudományegyetemen folytatódott, ahol három cikluson keresztül töltötte be a rektori tisztséget. Részletesen szól e tevékenységéről, s mindeközben megidézi kollégáit, barátait és partnereit. Természetesen megemlékezik az általa művelt mesterségről is, és nem hiányozhat a könyvből politikai szerepvállalása sem. Saját életútját követve igyekszik tekintetbe venni mindazt a helyi, országos és világtörténeti eseménysorozatot, amely kitöltötte az általa leélt rövid nyolcvanhat évet. Nos, mondhatjuk, hogy ez a könyv a lehetetlent célozza meg, noha tudni való, hogy ami lehetetlen, az is marad. A kísérletnek mégis lehet némi tanulsága.
dostupné aj ako:
Můj syn terorista
Ondřej Kundra se se svým kolegou Tomášem Lindnerem tentokrát ponořuje do velmi křehkého tématu – přináší příběhy mladých Evropanů, kteří konvertovali, radikalizovali se a odešli bojovat za Islámský stát. V řadě případů v Sýrii zemřeli, doma po nich zůstali rozbité rodiny, opuštěné matky a otcové, mnoho z nich se dodnes s žalem nedokáže vyrovnat. Autoři při práci na knize navštívili většinu postižených evropských zemí a mluvili jak s pozůstalými, tak s džihádisty, kterým se podařilo přežít a vrátili se domů. Díky rozhovorům s nimi čtenář získá odpověď na otázku, proč jsou ochotni všeho se vzdát, včetně svého života a připravit o něj další nevinné lidi. Kniha se snaží rozbít mýtus, že teroristy se stávají jen muslimové, autoři ukazují, že tato drastická zkušenost může potkat v podstatě jakoukoliv rodinu a nikdo dopředu není vůči riziku džihádismu imunní. Co vede mladé Evropany k tomu, že se dávají do služeb IS a že se radikalizují? Jak se cítí francouzská matka, jejíž syn coby příslušník IS zemřel v Sýrii a ona se o jeho smrti dozvěděla esemeskou? Kniha podrobně mapuje i příběh zatím jediného českého radikála, s nímž probíhá soud. Ondřej Kundra je český novinář, který se ve svých textech věnuje především zneužívání moci, korupci, nefunkčnosti justice, dezinformační kampani a působení cizích mocností. Od roku 2002 pracuje v týdeníku Respekt, kde vede jeho domácí redakci. Za rok 2010 získal za své investigativní texty Novinářskou křepelku, dvakrát obdržel Novinářskou cenu v kategorii Investigativní žurnalistika. Je autorem knihy o známé mecenášce umění Meda Mládková. Můj úžasný život (Academia, 2014). Dále napsal knihu o aktivitách ruských tajných služeb Putinovi agenti. Jak ruští špioni kradou naše tajemství (BizBooks, 2016). Tomáš Lindner je český novinář, který se věnuje především Německu, současné Africe, migraci a vztahu bohatých a chudých zemí. Od roku 2008 je členem redakce týdeníku Respekt, kde v posledních letech vede zahraniční rubriku. Za své texty obdržel dvakrát Novinářskou cenu, v roce 2009 European Young Journalist Award a v roce 2016 cenu Johnnyho Kleina za česko-německé porozumění. Po delším pobytu na jihu Afriky vydal knihu reportáží Čekání na období dešťů (Doplněk, 2008).
Planéta Kaukaz
Vlajka Sovietskeho zväzu sa tu v dvadsiatom storočí roztrhala na desiatky drobných kúskov. Čečensko, Ingušsko, Abcházsko, Osetsko a mnohé ďalšie uznané i neuznané krajiny a krajinky. Vitajte na Kaukaze – neznámej planéte na mape sveta.
Územie medzi Čiernym a Kaspickým morom obývajú po stáročia desiatky rôznych národov s vlastnými jazykmi, dejinami i kultúrou. Každá krajina a každý človek, ktorý tu žije, je jednou planétou neznámej „kaukazskej galaxie“, ktorá sa stala pre poľského reportéra Wojciecha Góreckého celoživotnou vášňou. So zmyslom pre dobrodružstvo, s citlivým senzorom na zaujímavých ľudí a s hlbokými vedomosťami o tejto oblasti sa vydáva na cesty naprieč celým Kaukazom, aby ho videl, spoznal a pochopil. A toto obrovské bohatstvo teraz ponúka aj nám všetkým.
dostupné aj ako:
Je na kostele stále pět?
Fejetony a sloupky o zvířatech, lidech, levé mozkové hemisféře, Francii, Havaji, České Lípě i Českém Dubu, léčivém dubu, děravém kýblu, džungli, spolucestujících, kufrech, pitomém syndromu, kterým autorka trpí, a o všem, co tvoří její svět…
Přes ploty
Přes ploty je velmi nezvyklá kniha dialogů. Jejími autory jsou dva lidé, kteří jsou od sebe vzdáleni tak, jak jen je možné si to v dnešní době a společnosti představit. Fedor Gál (nar. 1945), ikona slovenských i českých občanských aktivit, sociolog, politik, publicista, dokumentarista. Bezmála před deseti lety jej emailovou poštou oslovil mladý slovenský národní socialista Matěj (z mnoha důvodů si přeje zůstat v anonymitě). A začal dialog, který doslova a do písmene naplňuje to, co Fedor Gál už dlouho vytýká do záhlaví svých klíčových úvah: možnosti a meze dialogu. Dodat lze snad jen to, že zde jsou možnosti skoro bezbřehé a meze hodně prostupné…
Na sklade 1Ks
17,55 €
dostupné aj ako:
Rozhovory s profesorom Jánom Letzom
V knihe čitateľ nájde súbor 23 rozhovorov emeritného profesora filozofie Jána Letza, ktoré sa uskutočnili v rokoch 1991 až 2016 pri rozličných príležitostiach. Zhovárali sa s ním redaktori novín, filozofických, kultúrnych a náboženských časopisov, televízie, ako aj jeho spolupracovníci a priatelia rozličnej profesijnej orientácie. Rozhovory majú buď profilový charakter a sú zamerané celkovo na jeho život a dielo, na jeho rodinné zázemie a na rozličné aktuálne spoločenské otázky, alebo sa upriamujú na určitú oblasť jeho pedagogickej činnosti či vedeckého bádania. V rozhovoroch sa pútavým a zrozumiteľným spôsobom odzrkadľujú najvýznamnejšie úseky jeho života a tvorby. No osobitný dôraz sa v nich kladie na vývin jeho filozofického myslenia za posledných 25 rokov.
Ján Letz (1936), je autorom rozsiahleho filozofického diela, vytvoreného a publikovaného po roku 1990. Vyzdvihnúť treba monografie Filozofia v celostnom porozumení (1991, 2. vyd. 2012), Teória poznania (1992, 2. vyd. 1996), Metafyzika a ontológia (1993), Filozofická antropológia (1994, 2. vyd. 2011), Personalistické metafyziky (1996), Novotomistické metafyziky (1998), Netomistické metafyziky (1999), Slovenská kresťanská filozofia a jej perspektívy (2010) a Kristológia z filozofického pohľadu (2014) a 3 zväzky súborov pôvodných štúdií, ktoré vyšli roku 2015 pod názvom Filozofické štúdie I. – III.
Černobyľská modlitba
Fenomenálny seriál Černobyľ je inšpirovaný pamäťami Ľudmily Ignatenko, manželky hasiča Vasilija Igantenka, ďalších hasičov a likvidátorov, ktorých príbeh popísala práve Svetlana Alexijevič v Černobyľskej modlitbe. Zaslúžene patria k najlepšie zobrazeným scénam v seriáli.
26. apríla 1986 o 1:24 zaznela v černobyľskej jadrovej elektrárni séria výbuchov. Bol to začiatok najväčšej jadrovej nehody 20. storočia.
Černobyľská katastrofa sa stala jednou z najsilnejších tém, ktorú vo svojej tvorbe spracovala laureátka Nobelovej ceny Svetlana Alexijevič. Dvadsať rokov po tejto jadrovej apokalypse sa vracia na miesta, ktoré boli Černobyľom najviac postihnuté, rozpráva sa s ľuďmi, ktorých sa bytostne dotkla a fatálne zasiahla do ich životov. Pozostalí, hasiči, bývalí zamestnanci – každý z nich má vlastný „černobyľský príbeh“. Svetlana Alexijevič svojím nenapodobiteľným spôsobom skladá kroniku nedávnej minulosti, aby tak vytvorila knihu, ktorá je pre nás všetkých varovaním najmä do budúcnosti.
dostupné aj ako:
Dobře mrtvý dědeček
Druhá kniha fejetonů volně navazuje na předešlý úspěšný Osmý den týdne. K babičce, hlavní postavě prvních příběhů, se tentokrát výrazněji připojuje Hvížďalův dědeček a další postavy české společnosti 20. století malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc, spisovatel Viktor Fischl, kreslíř Vladimír Jiránek, fotografové Oldřich Škácha a Josef Koudelka, divadelník a básník Jiří Suchý. Ani tentokrát Hvížďala nepsal vzpomínky v pravém smyslu toho slova, ale pokusil se najít stopy původní vlastní cesty, kterou čas zavál zbytečnostmi. Jsou to návraty k sobě pomocí znovu oživlých slov, k naivním otázkám jako Kde je vítr, když nefouká? nebo Kdo jsem já, když nepíši? Minulost je tu také inspirací ke kritickým pohledům na současnost. Hvížďala připomíná starou moudrost: když se přesné slovo dotkne nějaké věci, vzplane nebo probudí na chvíli i dědečka a přinutí ho k akrobatickému představení a on pak může být dál dobře mrtvý.
Nujeen - Hogyan menekültem el a háború sújtotta Szíriából kerekesszékkel
Christina Lamb újságíró, külügyi tudósító nevét az Én vagyok Malala című, világhírű mű társszerzőjeként ismerik az olvasók. A New York Times bestsellerlistáján előkelő helyen álló korábbi könyve után az írónő ezúttal ismét egy hősies fiatal történetét meséli el.
A súlyos betegsége miatt mozgáskorlátozott, tizenhat esztendős lány, Nujeen Mustafa sorsát követi, aki drámai kalandok során át, kerekesszékhez kötve menekült el a háború dúlta Szíriából. Nujeen szinte leckét ad nekünk bátorságból, kitartásból és hitből. Hányattatásainak elbeszélésével az írónő szembesíteni akarja a jólétben és békében élő embereket korunk legnagyobb humanitárius katasztrófájával, a szíriai menekültválsággal.
A fiatal lány a háború poklából menekülve egy új élet reményében családjával együtt viszontagságos útra vállalkozott. Tizenhat hónap alatt tengeren és országúton, hajóval és busszal jutott el Török- majd Görögországon át - Magyarországot is érintve - végül Németországba.
Nujeen és Christina azt üzenik: senki nem maradhat közömbös.
Na sklade 1Ks
12,50 €
Fejtóny, rozhovory a reportáže patria medzi dôležité žánre literatúry, ktoré sa zaoberajú dokumentárnym spracovaním udalostí, spoločenských tém a ľudských skúseností. Tieto žánre poskytujú čitateľom hlboký vhľad do rôznych aspektov sveta, ktoré nám pomáhajú pochopiť a analyzovať okolitú realitu.
Fejtóny sú krátke literárne diela, ktoré často kombinujú humor, ironiu a osobné postrehy autora. Ich cieľom je pobaviť čitateľa a donútiť ho sa zamyslieť sa nad rôznymi témami a situáciami. Fejtóny môžu mať rozmanité formy - od krátkych esejí a anekdotických príbehov po reflexie a komentáre.
Rozhovory predstavujú konverzáciu medzi novinármi a osobnosťami z rôznych oblastí, ako sú umenie, politika, vedy a iné. Tieto rozhovory poskytujú autentický pohľad na myšlienky, názory a skúsenosti významných osobností.
Reportáže sú žánrom, ktorý sa zameriava na objektívne spravodajstvo a dokumentáciu udalostí. Reportéri zbierajú informácie prostredníctvom výskumu, rozhovorov a terénnych prác a následne ich prezentujú prostredníctvom článkov, časopisových reportáží alebo kníh. Reportáže majú často sociálnu, politickú alebo kultúrnu tému.
Fejtóny, rozhovory a reportáže sú dôležitými žánrami, ktoré obohacujú literárnu scénu. Ich autentický prístup a schopnosť analyzovať a interpretovať rôzne aspekty ľudskej existencie nám umožňuje rozšíriť naše obzory, vnímať svet z rôznych perspektív a hlbšie porozumieť spoločnosti.
K najznámejším autorom fejtónov patria Mark Twain, Dorothy Parker, Milan Lasica, či Miroslav Marcelli.
Reportážam sa venujú autori ako Truman Capote, či Hunter S. Thompson.
