Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 57 z 75
zobraziť:
Rozhovory s luteránmi
Poznáme ich z médií, stretávame na ulici. Známe tváre, výnimoční ľudia. Luteráni, ktorí majú odvahu verejne hovoriť aj o intímnych a duchovných veciach, o večnosti aj o zázrakoch, o Bohu aj o vzťahu k evanjelickej cirkvi. Simona Bubánová, Deana Jakubisková, František Kovár, Tomáš Krčméry, Alexandra Kusá, Janko Lehotský, Hana Lasicová, Fedor Malík, Vladimír Petrík, Jakub Pavlús, Iveta Radičová, Anka Šikulová
Raz o tomto mieste napíšem
Takúto knihu o Afrike ste ešte nečítali! Nie je to pohľad na čierny kontinent z letiaceho vrtuľníka, ani cez prírodopisný seriál o slonoch a antilopách. V podaní Binyavangu Wainainu je to silné a pestré rozprávanie o jednom živote prežitom na vlastnej koži, presiaknuté nádhernou poéziou.
Naše predstavy o Afrike stále ovládajú viac predsudky a ošúchané klišé ako reálne skúsenosti. Binyavanga Wainaina nám jednu takúto skúsenosť sprostredkuje.
Kenský prozaik Binyavanga Wainaina podáva v románe Raz o tomto mieste napíšem sugestívne svedectvo o svojom živote čiernom kontinente. Ponúka nám výbušný kokteil namiešaný z prvkov memoárovej literatúry, reportáže, rodinnej ságy i eseje. Wainaina píše o svojom detstve v Keni, o štúdiách v Juhoafrickej republike i o tom, ako sa stal medzinárodne rešpektovaným spisovateľom. So svojím kontinentom však kontakt nestratil a dokáže sa naň pozerať aj kriticky. Z prvej ruky nám podáva svedectvo o tom, aká je Keňa a africký kontinent na počiatku 21. storočia. Kniha je napísaná mimoriadne silným a krásnym jazykom, ktorý mení bežné čítanie doslova na explóziu farieb, chutí a vnemov.
Kniha Binyavangu Wainainu Raz o tomto mieste napíšem vychádza v preklade Kristíny Karabovej.
Vojna nemá ženskú tvár, 2. vydanie
Kniha Vojna nemá ženskú tvár najčerstvejšej držiteľky Nobelovej ceny za literatúru Svetlany Alexijevič vychádza v slovenskom preklade už druhý raz. Oproti prvému vydaniu z roku 1990 však ide o rozšírenú verziu, objavujú sa v nej pasáže vyškrtnuté bdelým sovietskym cenzorom i celkom nové výpovede pamätníčok Veľkej vlasteneckej vojny.
Svetlana Alexijevič pátra po inej tvári vojny. Nezaujímajú ju medaily a rady a vyznamenania, v pamätiach stoviek žien, ktoré zažili vojnu ako jej priame účastníčky so zbraňou v ruke, loví to, čo je neprenosné, to najosobnejšie – zážitky, ktoré utkveli na kožiach vojačiek i zdravotníčok, zážitky, ktorých sa nemožno zbaviť, nemožno ich vytesniť z pamäti, ani zo snov.
Hrôza vojny sa v dokumentárnej koláži Svetlany Alexijevič strieda s prekvapujúcou ľudskosťou a odkrýva tak celkom inú tvár vojny, tvár, ktorú by sme v kusých kapitolách učebníc dejepisu hľadali len márne.
Věda života
Kniha rozhovorů s profesorem Jiřím Drahošem přináší cenné poselství o druhé polovině 20. století, prožité v prostředí české vědy. Profesor Drahoš hovoří otevřeně o svém dětství v Jablunkově, o studiu chemie v Praze a o své vědecké kariéře, která vyvrcholila v posledních osmi letech funkcí předsedy Akademie věd České republiky. Srozumitelným způsobem představí obor chemického inženýrství a rovněž fungování AV ČR. Během vyprávění se dotkne také světa hudby, kterého se účastní nejen jako posluchač, ale i jako sborový zpěvák.
Na sklade 1Ks
11,52 €
Černá kniha České televize
Černá kniha České televize autorů Petra Žantovského a Jiřího Hroníka je ohlédnutím za jejich zhruba pětiletou spoluprací na rubrice Týden v médiích, která vychází na portálu Parlamentní Listy.cz. Týden co týden tu společně glosují mediální události uplynulých dní a kladou si otázku, zda způsob, jakým sdělovací prostředky zobrazují skutečnost, je odpovídající a reálný, nebo zda je zkreslující a manipulativní, případně proč to tak je. Zvláštní a neustálou pozornost věnují zejména České televizi, protože to je veřejnoprávní médium, ze zákona financované občany České republiky, kteří však mají pramalý dosah na to, co se v ČT děje a jak se to děje. Proto každé profesní a etické pochybení, které učiní právě ČT, je citelné dvojnásob a zaslouží nejpřísnější kritiku. Tato knížka neaspiruje na to být odbornou literaturou, je to spíše mozaika postřehů, zachycujících chyby a přešlapy tohoto média, a může být i odrazovým můstkem k věcnému zhodnocení toho, jaká je ČT, jaká by mohla být - a zda ji vůbec k něčemu potřebujeme.
Sinistra körzet
Az immár klasszikus regény vagy novellafüzér (a műfaji határok a Sinistra körzet esetében is elmosódnak), amelyet Bodor egyik fő műveként tart számon az irodalomtörténet, épp negyedszázada, 1992-ben jelent meg először. Az egyszerre ismerős és holdbéli tájnak ható hegyvidéki terepen kirajzolódó történet a totalitárius rendszer működését mutatja be mély iróniával és fekete humorral egy szigorúan behatárolt, kevés szereplős, groteszk világban.
"...(Bodor Ádámot) olvasván egyáltalán nem gondolunk szavakra: megaláztatásokra gondolunk, kiszolgáltatottságra, reményre, fagyra, dérre, erdőre, bűzre, medvére, pálinkára, férfira, nőre.
A bársonyfenekű Elvira Spiridonra, a nagy fehér cubákú Aranka Westinre, a buja tündérből szőrös állattá változott Connie Illafeldre, Bebe Tescovinára, akinek a szeme éjszaka világít, mint a hiúzé.
...Hogy mindez realizmus-e vagy szür vagy mágikus - ezen manapság nem érdemes studírozni. Vagy sohase is volt? Egyre bizonyosabb, hogy valaki álmodik minket. E könyv után növekvő kíváncsisággal és konstans rémülettel kérdeznénk, hogy mi van, ha ez a valaki fölébred. Ki?" (Esterházy Péter)
Dveře se otvírají
Miloš Rejchrt je muž mnoha profesí. Především sloužil řadu let jako evangelický farář. Později byl však také mluvčím Charty 77, objevil se jako herec ve filmu Žert, živil se jako topič v Národním muzeu, skládal písně a se skupinou Berani je i zpíval. Několik let působil v náboženské redakci Českého rozhlasu. A právě rozhlasové pořady jsou základem této knihy, kterou napsal spolu s Petrem Vaďurou. Její náplň tvoří rozhovory nad texty Starého a Nového zákona, které v letech 2003 až 2016 daly základ mimo jiné pořadům Českého rozhlasu Ranní slovo. Miloš Rejchrt vychází ve svých výkladech z protestantské tradice a nezapře ani svůj původ ve vyznavačské Jednotě českobratrské. V křesťanství počítá vždy s osobní angažovaností člověka a ví, že bez osobního obrácení není pravá víra možná. Přitom se však nebojí podívat na biblický text nově a ryze současnýma očima. V biblických zaslíbeních nevidí laciné sliby, ale pevné body naděje, o něž je možno se opřít, aby člověka nesmetl pocit marnosti a nesmyslnosti. Rejchrtova víra odráží mnohé životní zkušenosti, ale především se do ní promítá poznání, že zemští páni vládnou jen do času, zatímco vláda Hospodinova je na věky.
Na sklade 1Ks
9,99 €
Ráno sa zobudím a nie som mŕtvy
Kniha rozhovorov Iris Kopcsayovej s Pavlom Brankom obsahuje debaty na spoločenské, politické a filozofické témy: o konzumnej spoločnosti, o utečencoch, o slovenskom štáte, o filme, o viere v boha, ateizme, eutanázii či o zmysle života. Odkrýva Brankove postoje k osobnejším otázkam, ako sú vernosť, láska, manželstvo či problematický vzťah k ženám. Sú to všetko originálne názory vzdelaného človeka, ktorý má za sebou životnú skúsenosť z viacerých politických režimov, človeka, ktorý prežil Mauthausen, ale uchoval si duševnú sviežosť a životný optimizmus.
"Hovorí sa, že keď sa šesťdesiatnik ráno zobudí a nič ho nebolí, znamená to, že je mŕtvy. Ja už mám deväťdesiatpäť a keď sa ráno zobudím, zväčša ma nič nebolí. A predsa nie som mŕtvy. .. "
Pavel Branko
Slovensko - české hovory
V knižnom dialogu Slovensko - české hovory sa pretavují do reálneho hlasy ľudu, ktorými sú v tomto prípadě na slovenské straně Jozef Banáš a na české Irena Fuchsová. Sú to hlasy pohostinstva a v pretlaku hlasov kaviarne je prepotrebné, aby hlas ľudí, ktorí majú vzťah k svojmu národu, k svojej kultúre a k svojmu jazyku znel čo najčastejšie. Táto knižka by mohla byť začiatkom česko – slovenského dialógu o veciach a témach, ktoré spájajú ľudí pravdu hľadajúcich. Kniha splní svoj úkol ak sa ňou podarí trochu otvoriť oči aj majiteľom pravdy. Stačí k tomu len trochu občianskej statočnosti, ktorou sa obaja autori nepochybne vyznačujú.
Doktor vězeňských věd
Žije totiž s přesvědčením, že po světě zkrátka chodí lidé, jejichž jediným úkolem zde na zemi je škodit. Jiří Stránský se ale nedá otrávit nikým a ničím – na to si toho prožil už dost. Lágr v padesátých letech, další vězení v letech sedmdesátých, po revoluci neustálý tlak, aby konečně vstoupil do politiky… Nikdy to neudělal. Jiří Stránský každé čtyři měsíce, jak sám říká, umírá. Když se probere z nejhoršího, zapíše si: „Ještě jsem tady.“ S Jiřím se dá mluvit do nekonečna. Za svůj život toho prožil víc než drtivá většina z nás. A je dobré se jeho životním nadhledem trochu nakazit.
Al Capone legendás élettörténete
Al Capone, az„első számú közellenség” a fénykorától mind a mai napig rabul ejti a képzeletet. Szegény brooklyni környezetből emelkedett ki és lett az amerikai történelem leghírhedtebb gengsztere. Az alkoholtilalom tetőfokán az ő sok millió dolláros chicagói szeszcsempész-, bordélyház- és szerencsejáték-hálózata uralta a szervezett bűnözés terepét. A rivális bandákkal folytatott vetélkedése brutális erőszakhullámot indított el, az alvilági háborúnak nem akart vége szakadni, és 1929-ben a döbbenetes Valentin-napi mészárlásban csúcsosodott ki. Birodalmanőttön-nőtt; úgy tűnt, se a törvényhatóság, se a sajtóelit nem tudja visszafogni. És aztán bekövetkezett a bukás: az FBI fogást talált rajta, adóelkerülésért elítélték, Alcatrazra került. A szabadlábra helyezését követően megtört emberként tért vissza a Miamiba, és acsaládja körében élt csendesen, amíg a neuroszifilisze végleg le nem gyűrte. Alakja azonban elpusztíthatatlan: a minden hájjal megkent gengsztert könyvek és filmek sokasága avatja halhatatlanná. Ez a sallangmentesen Al Capone című könyv a maga pedánsságával és bensőségességével új válaszokat ad a makacsan felmerülő kérdésekre e lebilincselő figurával kapcsolatban, aki egyszerre volt hivalkodó gengszter, odaadó családfő és számító szörnyeteg.
Velký Antimasturbátor
Knižní rozhovor česko-běloruského básníka a překladatele Maxe Ščura s čelným představitelem současného českého surrealismu, básníkem a esejistou Františkem Dryjem.
Jako bonus příloha básní-pamfletů obnažující některá nehezká místa na těle soudobé české literární kritiky a kunsthistorie
Mně šlo a jde doposud o ujasnění, ujasňování, nejen nové nahlédnutí, ale i případnou revizi vlastních, dlouhodobě promýšlených konceptů jaksi i vzhledem k vnějšku či vzhledem k vnější argumentaci, již nemíním ignorovat, pokud je založena alespoň v relativně kriticky vstřícném referenčním rámci. Protože polemizovat se školními osnovami mainstreamové literární vědy povětšinou (!) a želbohu či bohudík smysl nemá. Výsledný tvar tedy i takovému subjektivnímu rozvrhu odpovídá: nejde o tradiční knižní či časopisecký rozhovor-dialog, v němž se protistrany dohadují či tázající zpovídá celebritu atp., nýbrž vlastně o mnohdy až esejistické zevrubné reakce dotazovaného na ucelenější stanoviska a kritické teze tazatelovy.
Osobně jsem přesvědčen, že surrealismus je stejně tak legitimně opoziční (rubovou) součástí i produktem této ať už kolabující, vyhořelé nebo prostě dlouhodobě a cyklicky vegetující civilizace, jako snad jednou z průhledných bran do dimenze jiné nově uchopené, leč i staronové, v určitém smyslu nadčasové možnosti prožívání lidského světa. Reprezentuje jednu z možných drah a energií, které bezpochyby produkují, nesou a pěstují cosi jako životní konstantu svobody, mají v genech universální, mythogenní a stejně tak obrodný, tvořivý potenciál Je to málo?
surrealismus je opakovaně zuřivě odmítán, ba degradován pro svou mimouměleckou a antiestetickou, antiliterární bázi, proklamaci a legitimaci. Kunsthistorici a literární vědci tehdejší, stejně jako ti dnešní trojčí, neboť je mírnix týrnix zpochybňován jejich raison d etre, výsostný předmět jejich zájmu, smysl jejich životů.
Pan Bartoš, listonoš
V této objemné obálce se neskrývá obsílka ani upomínka, nýbrž jedna barvitá reportáž! Odhalte s naším reportérem některé z tajů pošťáckého řemesla! Absolvujte den s listonošem Bartošem! Prozradí vám, jaké metody má v době SMS a internetu a představí svůj malý rajón, který si naopak uchovává mnohé ze starých dobrých časů. Bartoš je čtverák a umí v tom chodit!
Součástí balení jsou také 3 dopisní papíry + obálka.
Angyalboksz - Nehézfiúk a börtönéletről
"HA RÖVID AZ ÉLET, TOLDD MEG EGY BALLÉPÉSSEL!"
A könyvben hét beszélgetést olvashatsz volt börtönlakókkal, igazi nehézfiúkkal, akik együttesen csaknem 100 évet töltöttek a rácsok mögött, és most az életükről vallanak Dorkának. Megismerkedhetsz az Isten ostorával, aki 13 évesen lókötéssel kezdte, Felipével, akit fénykorában a fél magyar rendőrség üldözött az M3-ason, a Profival, aki a magánzárkán hosszú éveken át csak gyúrt és olvasott, vagy Árpival, aki már régen nem is élne, ha nem került volna be a sittre. Elgondolkodhatsz a pokolról, az emberölésről és az ártatlanságról, borzadhatsz, félhetsz, nevethetsz és sírhatsz.
BÜKY DORKA, a Feldmár Intézet igazgatója 2011 óta dolgozik a börtönben, a Feldmár Andrással kifejlesztett Mesekör program keretében. A fogvatartottak saját életük élményeiből állítanak össze mesejátékokat, amit aztán dramatizálnak, rendeznek, megzenésítenek és előadják a gyerekeiknek.
Oslobodenie
Príbehy plné utrpenia, ale aj lásky týraných žien a ich nekonečný boj nielen za svojich manželov, ale aj za lepší život svojich detí. Príbehy veľkej premeny vďaka viere a príchodu tej jednoduchej dobrej správy, že zmena je možná, hoc aká bezvýchodisková životná situácia je okolo človeka. Každé svedectvo má v sebe skúšky trpezlivosti a neuveriteľnej viery. Autori knihy cestovali päť rokov po najchudobnejších osadách na východe Slovenska, ktoré ovládali úžerníci, parazitujúci na nešťastí zotročených ľudí v uzavretých kolóniách. Videli život plný agresie, alkoholu, fetu a totálnej chudoby. Hľadali korene a čitateľ sleduje jednotlivé osudy hrdinov od detstva, nielen po úplné oslobodenie, ale aj ich vnútorné boje, aby si tú zmenu udržali.
SME Rozhovory
Prečo si Leško myslí, že Kaliňáka by nepochovala ani vražda v priamom prenose? Počúva tréner Kozák fanúšikov pri výbere hráčov do zostavy? Čo si myslí prezident Kiska o politikoch, ktorí si získavajú popularitu vyvolávaním strachu? Rozhovory o Slovensku pripravené redaktormi denníka SME, ktoré majú presah, trvanlivé jadro, obsahujú originálne myšlienky alebo postoje tých najvýznamnejších osobností. Takých je 15 interview, ktoré sú obsahom knihy SME rozhovory.
Vyznania osobností Slovenska
Kniha 101 rozhovorov so vzácnymi ľuďmi sa rodila niekoľko desaťročí počas reportérskeho pôsobenia autorky. Viacerí už odišli do panteónu nesmrteľných (Milan Rúfus, Ladislav Ťažký, Vojtech Zamarovský, Peter Karvaš, Vilma Jamnická, František Zvarík, Peter Danišovič, Andrej Chudoba, Jozef Bednárik, Milan Laluha, František Kele, Anton Srholec...), iní sú živými aktérmi diania v rôznych oblastiach vedy, hospodárstva, umenia, kultúry, športu a spoločenského života. Rozhovory – na míle vzdialené od povrchných časopiseckých dialógov s celebritami – nám umožňujú hlboko nazrieť do ľudského vnútra výnimočných osobností, približujú ich dielo, ale aj privátnu sféru, radosti a žiale, postoje často v zložitých životných situáciách.
O lidech, medicíně a dění kolem nás
O lidech, medicíně a dění kolem nás přináší 50 fejetonů známého českého diabetologa, přednosty 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předsedy České lékařské společnosti J. E. Purkyně prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc.
Fejetony jsou rozděleny do třech částí, které se, jak již vyplývá z názvu knihy, věnují jednak zajímavým osobnostem, jednak medicíně a v poslení části i dění kolem nás. Autor zaujatě vykládá o všem, co ho pálí, někdy i žere. Většinou v medicíně a kolem ní, ale i v ‚naší době‘. Jeho jazyk je sdílný, bez parád a kudrlinek, pokračuje v thomayerovském stylu v duchu hesla ‚zaujmout a nekázat‘. Nedílnou součástí knihy jsou fotografie, které text pouze nezdobí, ale doslova jím prorůstají.
Legenda Suchý
Slovem „legenda“ je dnes označován kdekdo, ale osobnost Jiřího Suchého vrací tomuto označení původní význam. Tento knižní rozhovor je bilanční - vznikl k jeho pětaosmdesátinám. Mluví se v něm o Suchého osobních zápasech, o jeho talentech, ale hlavně o tingltanglovém divadle, jehož hlavním smyslem je již téměř šedesát let rozesmávat diváky. Jiří Suchý je ukázkou vůle, pracovitosti, kreativity i smyslu pro humor, jimiž i díky své popularitě čelil záludnostem různých ideologií či neviditelné ruce trhu a demaskoval jejich ornamenty.
Jiří Suchy´ je kněz, ktery´ zasnoubil humor s poezií. Při obřadu hrály varhany odrhovačky a znělo to velebně.
Zdeněk Svěrák
ON není sochou ke kladení věnců. Osvobozuje ho od té nudy smích. Směju se s ním a komediantskou káru společně táhneme dál. Už čtyřicet šest let. A zpíváme si k tomu…
Jitka Molavcová
Fejtóny, rozhovory a reportáže patria medzi dôležité žánre literatúry, ktoré sa zaoberajú dokumentárnym spracovaním udalostí, spoločenských tém a ľudských skúseností. Tieto žánre poskytujú čitateľom hlboký vhľad do rôznych aspektov sveta, ktoré nám pomáhajú pochopiť a analyzovať okolitú realitu.
Fejtóny sú krátke literárne diela, ktoré často kombinujú humor, ironiu a osobné postrehy autora. Ich cieľom je pobaviť čitateľa a donútiť ho sa zamyslieť sa nad rôznymi témami a situáciami. Fejtóny môžu mať rozmanité formy - od krátkych esejí a anekdotických príbehov po reflexie a komentáre.
Rozhovory predstavujú konverzáciu medzi novinármi a osobnosťami z rôznych oblastí, ako sú umenie, politika, vedy a iné. Tieto rozhovory poskytujú autentický pohľad na myšlienky, názory a skúsenosti významných osobností.
Reportáže sú žánrom, ktorý sa zameriava na objektívne spravodajstvo a dokumentáciu udalostí. Reportéri zbierajú informácie prostredníctvom výskumu, rozhovorov a terénnych prác a následne ich prezentujú prostredníctvom článkov, časopisových reportáží alebo kníh. Reportáže majú často sociálnu, politickú alebo kultúrnu tému.
Fejtóny, rozhovory a reportáže sú dôležitými žánrami, ktoré obohacujú literárnu scénu. Ich autentický prístup a schopnosť analyzovať a interpretovať rôzne aspekty ľudskej existencie nám umožňuje rozšíriť naše obzory, vnímať svet z rôznych perspektív a hlbšie porozumieť spoločnosti.
K najznámejším autorom fejtónov patria Mark Twain, Dorothy Parker, Milan Lasica, či Miroslav Marcelli.
Reportážam sa venujú autori ako Truman Capote, či Hunter S. Thompson.
