Najnovšie - Skutočné príbehy strana 33 z 71
zobraziť:
Educated
Born to survivalists in the mountains of Idaho, Tara Westover was seventeen the first time she set foot in a classroom. Her family was so isolated from mainstream society that there was no one to ensure the children received an education, and no one to intervene when one of Tara's older brothers became violent. When another brother got himself into college, Tara decided to try a new kind of life. Her quest for knowledge transformed her, taking her over oceans and across continents, to Harvard and to Cambridge University. Only then would she wonder if she'd traveled too far, if there was still a way home.
Lékaři na horách: Neviditelní hrdinové
Příběhy o mezích lidských možností, o lidskosti, která prochází zkouškou nad mraky. Příběhy lidí, bez kterých by mnoho dnešních borců vysokohorského lezení nežilo. Himálajští expediční lékaři jsou neviditelní hrdinové, často ale také klíčové postavy expedic, a to nejen když dojde k nehodě…
Deník partyzána, 2. vydání
Válečný příběh mladého chlapce, původem z Roštína, vesnice v podchůří Chřibů, který se po útěku z pracovního nasazení v Říši dva a půl roku skrýval a poslední dva měsíce války prožil v bojích jako řádný člen partyzánského oddílu Olga. Tento oddíl působil v Chříbech od prosince 1944 až do konce války. Nejznámější a jejich akcí bylo zajetí německého generálmajora Dietricha von Müllera. Před válkou i po ní se hojně věnoval trampinku a především trampskému muzicírování. V osmdesátých letech s kamarády založil trampskou hudební skupinu Stará píseň.
Druhé vydání je doplněné o vzpomínky zakládajícího člena partyzánského oddílu Olga Ladislava Vernera.
Dvacet šest věznic a útěk ze Solovek
Kniha Jurije Bezsonova, carského důstojníka a aktivního účastníka první světové války, popisuje peripetie spojené s životem v porevolučním Rusku, jakož i zkušenost s opakovaným vězněním. Jsme svědky autorova dobrodružného a bezmála marného hledání důstojné existence, jeho odhodlaného boje i prožívané deziluze.
Poprvé je Bezsonov uvězněn roku 1918. Tehdy začíná období jeho putování po věznicích a táborech, střídané chvilkami vskutku dobrodružného pobytu na svobodě... Poté co v průběhu několika málo let prošel úctyhodnou řádkou sovětských věznic, byl odeslán na sever do Kemského rozřazovacího střediska, kde čekal na další cestu přes moře, vedoucí do nedalekého a věhlasného Soloveckého tábora zvláštního určení. Odtud se mu se čtyřmi dalšími spoluvězni podařilo v roce 1925 uprchnout. Na útěku k finské hranici si vedl krátké deníkové zápisy, na jejichž základě líčí pětatřicetidenní bloudění skrze severní lesy a bažiny, střety s vojenskými hlídkami i obtíže spojené se získáváním potravy.
Jedná se o nevšední příběh člověka, jemuž vlastní světonázor, mravní hodnoty a zásadovost nedovolují kompromis s novým, rodícím se zrůdným režimem. A nejen to, kniha je skvělým dobovým svědectvím, čtivým a hlavně autentickým prožitkem událostí konce desátých a první poloviny dvacátých let v Rusku.
Auschwitzból írok nektek - Levelek, sorsok és igaz történetek a haláltáborból
"A birkenaui munkatáborból írok neked, ahol jelenleg tartózkodom. Egészséges vagyok, dolgozom, és várom a híreidet."
A II. világháború alatt a haláltáborok foglyai a Briefaktion propagandaprogram szigorú előírásait követve leveleket küldhettek haza. Az 1942 és 1945 között született több ezer üzenetre a címzettek szintén szabályozott módon válaszolhattak.
Karen Taieb történész huszonkét fogoly történetét eleveníti fel, bemutatva a háború előtti életüket, családjukat, elfogásuk körülményeit. A cenzúrán átcsúszott levelek alapján képet ad arról, hogyan élték meg a deportáltak a mindennapos kínzásokat, a nélkülözést, és miként merítettek erőt abból, hogy a számukra fontos személyek minden valószínűség szerint biztonságban vannak. A felszabaduláskor született sorokból pedig testközelből értesülhetünk a túlélők feldolgozhatatlan fájdalmáról, a szeretteik elvesztése nyomán érzett mérhetetlen bűntudatáról és a nácik ellen fellángoló dühéről. E levélváltások egy kegyetlen, embertelen korban születtek, mégis az emberi kapcsolatok különleges, szívszorító lenyomatai.
Dereng a világ
"A létezés határait veszi szemügyre. Bárcsak Herzog még több könyvet írna." (Die Presse)
A díjak sokaságával kitüntetett filmes, Werner Herzog első regényében egy japán katona, név szerint Hiroo Onoda rendkívüli történetét beszéli el, aki a második világháború lezárulása után még huszonkilenc évig védett egy trópusi szigetet.
Herzogot 1997-ben Tokióba hívták, hogy rendezzen meg egy operát. Vendéglátói azt kérdezték tőle, kivel szeretne megismerkedni. Hiroo Onodával, felelte Herzog gondolkodás nélkül. Onoda nem értesült arról, hogy a harcok véget értek, és kitartott a szigeten. Herzog és Onoda egyből megbarátkoztak egymással, és órákon át beszélgettek a történtekről.
A Dereng a világ Onoda hosszú háborúját örökíti meg. Elképzeli a katona abszurd, mégis eposzi nagyságrendű küzdelmét - Herzog hipnotikus stílusú szövege álmokat, dokumentarizmust és költészetet sző egybe. Nyelvezete és megoldásai azonnal ismerősek lesznek azoknak, akik filmjeit kedvelik. Modernkori robinzonád ez a regény, egy teljesen egyedülálló alkotás, amelynek végső témája, hogy miként adhatunk értelmet életünknek, és találhatunk valódi életcélokra.
Sarajevská princezna
V létě 1993 celý svět napjatě sledoval osud malého děvčete, které BBC pojmenovalo „Sarajevská princezna". Pětiletá Irma Hadžimuratović byla těžce zraněna během bombardování Sarajeva. Děvče bylo převezeno do nemocnice a dostalo se do rukou mladého chirurga, Edy Jaganjace, který bojoval ze všech sil o jeho přežití. Nejostřejší bitvu ale svedl s neochotou nezainteresovaných, někdy až zlomyslných byrokratů a mezinárodních úředníků, takzvaných mírových sil. Edo Jaganjac napsal svědectví, které se každému čtenáři navždy vryje do paměti. Ilegální transport zraněných pod nepřetržitou palbou, až neuvěřitelné výkony v sotva použitelných operačních sálech, pokrytecké chování mezinárodních úředníků, prohlubování přátelských i profesionálních vztahů mezi znaveným, ale neskonale ochotným personálem nemocnice... To vše je součástí krvavé sarajevské pohádky, upřímné a srdcervoucí výpovědi člověka, který s klidnou rukou a otřeseným srdcem bojoval proti donquichotským větrným mlýnům, bojoval pro dobro, za humánní cíl, který je hodnotnější než jakýkoli vojenský, za záchranu lidského života...
Frida
Príbeh Fridy je šokujúcim rozprávaním o strate, vojne, ale aj pocite niekam patriť a hľadaní vlastných koreňov.
Frida Grünfeld sa v policajných záznamoch prvýkrát objavila v roku 1931. Bola Židovka, prostitútka, podozrivá zo špionáže – a tehotná.
Jej vnučka Nina sa vydáva na cestu po stopách svojej stratenej starej mamy. V archívoch a starých záznamoch nachádza čriepky informácií. Kúsok po kúsku skladá životný príbeh ženy, ktorá zdieľala osud mnohých Židov počas druhej svetovej vojny.
dostupné aj ako:
Eštébacka sviňa
„Autentické svedectvo autora o praktikách dvoch bývalých príslušníkoch Štátnej bezpečnosti a jej militantnej odnože Vojenskej kontrarozviedky, v ktorej pôsobili pod krycími menami „právnik“ resp.“vojak“ zameraných na okrádanie spolupodnikateľov nimi nasadených ako „bielych koňov“. V tejto knihe nachádza čitateľ detailný popis nezákonných účtovných a daňových operácií použitých v podvodnom predaj bytov a nebytových priestorov v polyfunkčnom objekte Ružinovské centrum na Klincovej ulici v Bratislave, pričom obaja eštébaci oklamali a podviedli občanov, aby v nich mohli žiť a bývať – všetko pred nečinným zrakom orgánov činných v trestnom konaní. Druhá časť knihy je venovaná aktivitám jedného z nich advokáta Jánošíka na získanie informácií z intímneho rodinného života autora za účelom jeho diskreditácie, hanobenia a poníženia. Ide o opis praktík, ktoré používali eštébaci v 50-tich rokoch minulého storočia.“
Skrachovaný miliardár
Prinášame vám slovenský preklad bestselleru Billion Dollar Loser. Jedinečný a dych vyrážajúci skutočný príbeh imigranta Adama Neumanna a jeho spoločnosti WeWork. Kniha odkrýva zákutia vzniku, fungovania a pádu fenoménu menom WeWork. Firmy, ktorá na začiatku svojho podnikania sľubovala, že americké kancelárie premení na cool miesta. Úchvatný vzostup znamenal aj veľkolepý pád. To všetko v čase najväčšieho rozmachu startupovej scény a zdieľanej ekonomiky.
Smiech cez slzy. (Väčšinou) úsmevné príbehy
Naozaj svojrázne vyrozprávané autentické príbehy z dávnejšej i celkom nedávanej minulosti. Úsmevný pohľad, hoci niekedy aj cez slzy, ako sa u nás žilo, keď sme budovali „svetlé zajtrajšky“.
Cez prázdniny prišiel ku komusi na návštevu chlapec, ktorý hral na gitare a celý čas spieval „is bin har deinai“, viac nevedel. Napriek tomu mal úspech. Dnes ľudia už vedia, že je to časť textu pesničky It has been a hard day´s night, jednej z prvých skladieb od Beatles. Vraj to počul z rádia Luxemburg. To vysielalo modernú hudbu a bolo veľmi obľúbené, samozrejme nie vo „východnom bloku“. Nie že by nebolo žiadané, ale skôr sa o ňom nevedelo. Išlo o „rafinovanú“ politiku vlády. Národný podnik Tesla vyrábal rádioprijímače, ktoré mali vlnový rozsah dlhé, stredné, krátke a veľmi krátke vlny. Všetko sa to končilo pod hranicou 80 megahertzov. To preto, že rádiá zo „Západu“ vysielali na frekvenciách nad 80 megahertzov. No v Tuzexe začali predávať malé rádiá vyrobené v Japonsku. Volali sme ich tranzistor. A predstavte si, na ňom sa rádio Luxemburg dalo naladiť. S tranzistorom bol iba jeden malý problém: nedali sa kúpiť náhradné „tužkové batérie“. Preto sa na malé rádio gumičkou pripevnila veľká štvorcová batéria, aká sa u nás dala kúpiť a ktorá bola niekedy väčšia ako sám tranzistor.
Krajčírky z Auschwitzu
Silný príbeh podľa skutočnej udalosti o ženách, ktorým ihly a nite pomáhali prežiť.
V období najväčšieho vyhladzovania židov v Auschwitzi - Birkenau dvadsaťtri mladých žien uniklo pred plynovými komorami, vďaka navrhovaniu, šitiu a pripravovaniu odevov pre svojich mučiteľov. Krutá manželka veliteľa SS, Hedwig Hossová, založila krajčírsku dielňu, v ktorej tieto ženy pracovali na výrobe odevov pre strážcov SS a iné ženy z vysokých spoločenských kruhov v Berlíne. Množstvo oblečenia, ktoré spracúvali, pochádzalo práve z kufrov, ktoré odobrali väzňom deportovaným do tábora.
Táto kniha je svedectvom výnimočných žien, ktoré sa nenechali zlomiť ani v najťažších životných chvíľach. Je oslavou ich odvahy a solidarity, ale i vďakou za to, že zvládli utrpenie, aké si nedokážeme predstaviť, aby nám porozprávali svoj príbeh.
Spisovateľka a historička Lucy Adlingtonová viedla rozhovory s rodinami krajčírok, zhromažďovala ich výpovede, listy, fotografie a osobne sa stretla so slovenskou rodáčkou 98-ročnou krajčírkou, Brachou Kohútovou (rod. Berkovičovou). Už zostáva iba veľmi málo žijúcich obetí holokaustu, ktoré by nám mohli prerozprávať ich skúsenosti.
Výnimočné životné príbehy ako tieto musíme zachovávať, aby sa podobná tragédia nikdy nezopakovala a vzdať im hold za ich mimoriadnu statočnosť a odhodlanie prežiť.
dostupné aj ako:
Rukojemníci. Prípad Cervanová z pohľadu nezainteresovaných
Tomuto prípadu už od jeho začiatku venovali mnohí, aj nezainteresovaní ľudia, mimoriadne veľa času a energie. Každý mal a má na to svoje dôvody a na udalosť svoje názory. Spája ich však fakt, že hoci mohli nad tým privrieť oči, neurobili tak. Radšej zvolili hľadanie alternaCvnej verzie, pravdu voči nereálnej oficiálnej verzii.
Kniha RUKOJEMNÍCI s podtitulom Prípad Cervanová z pohľadu nezainteresovaných obsahuje blogy, rozhovory,
komentáre a názory od autorov: Allan Böhm, Martin Fűzy, Jozef Šátek, Tibor Kalecký, Martin Mojžiš, Ľuba Lesná, Andrej Bán, Marián Balázs, František Šebej, Alojz Baránik, Ivan Mačura, Robert Kirchhoff, Fero Guldan, Štefan Hríb.
Doplnená je aj o niektoré doteraz nezverejnené archívne dokumenty a texty.
Je dokumentom o tom, ako môže byť právo zneužité až tak, že sa stane nástrojom nespravodlivosť a ako aj súčasný
súdny systém môže urobiť z nevinných ľudí vinníkov. Obsahuje súhrn a analýzu väčšiny dôkazov, z ktorých vyplýva
nevina nespravodlivo obžalovaných a odsúdených v tomto konkrétnom prípade.
Juraj Beneš. Skladateľ a jeho doba
Juraj Beneš (1940, Trnava - 2004, Bratislava). Slovenský skladateľ, pedagóg, bývalý prodekan Hudobnej a tanečnej fakulty VŠMU v Bratislave. Autor symfonických, operných a vokálno-symfonických diel, ktoré boli uvedené na domácich aj zahraničných scénach (Praha, Londýn, Mníchov, Varšava, Ľubľana a ďalšie). V spomienkach jeho žiakov, spolupracovníkov a interpretov ožíva doba, v ktorej skladateľ tvoril - druhá polovica 20. storočia, prechod od totality k demokratickému režimu.
Naďa Hrčková (1939, Bratislava). Vysokoškolská profesorka, medzinárodne uznávaná odborníčka v oblasti dejín hudby. Je autorkou a editorkou slovenskej a českej verzie Dejín európskej hudby I - VI. Spoluzakladala medzinárodný festival súčasnej hudby Melos-Étos.
A fehér kesztyűs lány
Az élet nem több egy vakuvillanásnál… Grace Kelly tudja, mit látnak az emberek – a Csipkerózsika-történetet. A magazinok címoldaláról visszanéző elegáns ikont. A fehér kesztyűs lányt. Az igazságot azonban rajta kívül senki sem ismeri. Senki sem tudja, milyen áldozatokat kellett hoznia a fiatal kaliforniai lánynak, hogy családjával szembeszállva végül a filmvászon királynőjévé válhasson. Senki sem tudja, milyen szívszorítóan fájdalmas okai voltak annak, hogy Hollywood helyett a koronát választotta. Senki sem tudja, milyen magányos érzés egy – nagyon is valóságos – mesebeli ország hercegnéjének lenni. A rajongók és alattvalók számára azt a legnehezebb megérteni, hogy a világ legirigyeltebb asszonya nem feltétlenül a világ legboldogabb embere.
Márpedig ez a keserű valóság. Grace-nek, aki szeretetre vágyva és céljait keresve a romantikus és társasági elvárások labirintusában találja magát, mely kacskaringósabb, mint Monaco hajtűkanyarokkal tarkított szerpentinjei, meg kell találnia a saját maga kiteljesedéséhez vezető útját. Azonban azt, amit eközben kockára tesz – a művészet iránti szeretetét, a családját, a házasságát –, már sohasem kaphatja vissza.
Lékaři hanby
Pravda o lidských morčatech v Osvětimi
Výjimečný dokument pořízený podle svědectví bývalého vězně (doktora) Léona Landaua, který Osvětim zažil a jako lékař měl přístup i k tajným plánům nacistů, podle nichž se prováděly pokusy na živém lidském materiálu. Nic není fabulace, jen holá pravda bez frází o zrůdnostech, které vyšly najevo při procesech s „lékaři“ z koncentračních táborů a zůstaly navěky zaznamenány v dokumentech. Pro současnost, ale především jako memento pro budoucnost, aby se nic tak hrozného už nemohlo opakovat. Aby se lidstvo poučilo.
Lilyin slib
Když Lily deportovali do Osvětimi, slíbila si, že jednou bude šířit pravdu o koncentračních táborech. Na konci války jí po osvobození dal židovsko-americký voják bankovku, na kterou napsal „hodně štěstí“. V roce 2020 se Lilyin vnuk rozhodl použít sociální sítě, aby vyhledal rodinu tohoto vojáka. Tak se ve svých 96 letech Lily dostala do titulků médií – a svět konečně mohl poznat výjimečný osud, který formovaly hrůzy historie i odhodlání přežít.
Na sklade 1Ks
13,99 €
Porodní bába od fjordu
V roce 1821 vyrazila autorova praprababička, Marta Kristine zvaná Stina, na dlouhou cestu ze severozápadního pobřeží Norska do hlavního města, aby se vyučila porodní asistentkou. Mladšímu z jejích dvou dětí byl v té době sotva rok. Když skončila výcvik, začala praktikovat své povolání ve vesničkách a odlehlých oblastech fjordu Romsdal a musela přitom bojovat nejen s těžkými přírodními podmínkami, ale i s nedůvěrou okolí a nečekanými problémy ve vlastní rodině.
Na sklade 1Ks
14,99 €
Skutočné príbehy vychádzajú z reálnych udalostí, skúseností a životných príbehov. Táto forma literatúry prináša autentické príbehy ľudí, udalostí a miest, čím umožňuje čitateľom preskúmať a pochopiť skutočný svet.
V skutočných príbehoch sa často stretávame s autobiografickými dielami, kde autori zdieľajú svoje vlastné životné príbehy a skúsenosti. Tieto príbehy môžu odkrývať ich osobné úspechy, prekážky, vzostupy a pády, čím čitateľom poskytujú pohľad do skutočného ľudského zápasu a rastu.
Okrem autobiografií existujú aj knihy a dokumentárne spracovania, ktoré sa zaoberajú historickými udalosťami, biografiami významných osobností, dobrodružstvami cestovateľov alebo skúsenosťami ľudí v rôznych oblastiach života.
Skutočné príbehy majú schopnosť inšpirovať, povzbudiť empatiu a prinášať hlboké porozumenie. Sú dôležitým zdrojom poznania, ktorý nám umožňuje odhaliť a pochopiť rôzne aspekty sveta a podporuje nás k zamysleniu sa nad vlastným životom a hodnotami, ktoré sú nám dôležité.
K najznámejším autorom skutočných príbehov patria Malala Yousafzai, Nelson Mandela, Cheryl Strayedová, Elie Wiesel, či Tara Westover.
