Najnovšie - Svetová beletria strana 78 z 500
zobraziť:
Moje tvoje smrt
Kultovní básnířka Marie-Maude Pranesh-Lopezová je záhadou jak pro své obdivovatele, tak pro ty, kteří ji haní. Proč po sobě zanechala jedinou básnickou sbírku, která se stala bestsellerem po celém světě? A proč její životopis obsahuje tolik bílých míst? Nevděčná dcera, nehodná matka, nevrlá milenka, pokoutní obchodnice se zbraněmi, ale také altruistka, která poskytuje střechu nad hlavou quebeckým bezdomovcům, i taková je Marie-Maude, ale především věčně na útěku, vnitřně sžíraná „bílou dírou“, jak tomu sama říká. Poháněná divokými vášněmi a žízní po lásce podle svého životopisce vede život „jednonohé provazochodkyně na ostnatém drátu“. V mnohohlasém románu s mnoha nečekanými zvraty autor vtahuje čtenáře do tajemného srdce jedné ženy. Ve svém románu plném napětí a vtipu důmyslně žongluje se slovy, tvoří jakási neučesaná mozaika různorodých textů, které v závěru knihy nabudou smyslu a čtenáři odhalí šokující pravdu.
dostupné aj ako:
Päť farebných oblakov na svitajúcej oblohe
Román Päť farebných oblakov na svitajúcej oblohe ponúka jedinečný pohľad na japonskú, ale i rumunskú spoločnosť očami štyroch úplne odlišných postáv a jedného robota, z ktorých každý hľadá svoju vlastnú verziu tejto krajiny a skutočnosti ako takej. Programátor Darie žije izolovane vo svojom virtuálnom svete a riešenia životných problémov hľadá pomocou technológií; Lili je od narodenia bábkou, ktorá nerozhoduje o svojom živote a do Japonska prišla za prácou luxusnej spoločníčky; Kijomi sa beznádejne snaží potlačiť gény svojej matky belošky a stať sa skutočnou Japonkou; Ken je zas vynaliezavý oportunista, ktorého na ceste za vlastným šťastím nič nezastaví; a Qrin, Darieho osobný robot, všetko sleduje s nevinnosťou dieťaťa a snaží sa pochopiť iracionálne správanie ľudskej rasy. Román Päť farebných oblakov na svitajúcej oblohe sa na pozadí ľúbostného štvoruholníka zameriava na riziká technologickej eufórie, podnecuje čitateľa zamyslieť sa nad jej dopadmi na spoločnosť a jednotlivcov a na jednom možnom príbehu naznačuje, že posthumanizmus sa už začal.
FLORINA ILIS (1968) je rumunská prozaička, docentka na Univerzite Babe?-Bolyai v Kluži, kde sa špecializuje na japonskú literatúru a kultúru. Po roku 2000 sa presadila hneď dvomi románmi: Zostúpenie z kríža (2001) a Povolanie Matúša (2002), ktorými zaujala tak literárnu kritiku, ako aj čitateľov. Zároveň ich pripravila na recepciu ďalšieho úspešného románu Detská križiacka výprava (2005), ktorý oslovil nielen aktuálnou sociálnou tematikou, ale aj formálnou stránkou. Nasledovali romány Päť farebných oblakov na svitajúcej oblohe (2006), Paralelné životy (2012) a Kniha čísel (2018). Napísala divadelné hry (Lekcia aritmetiky, 2016), krátke prózy (Veselá a smutná pandémia, 2020) a zbierku haiku (Haiku a kaligramy, 2000). Je redaktorka vedeckého časopisu Philobiblon: Transylvanian Journal of Multidisciplinary Research in Humanities. Za svoje diela získala množstvo domácich ocenení a v roku 2010 v Paríži aj cenu Courrier Internationale
Az utolsó Holdsugár lány
Hátat fordított a családjának, de most rajta a sor, hogy megmentse az örökséget.
Lizzy nem akarta, hogy övé legyen a Holdsugár Birtok,
melynek földjét kilenc nemzedéken át tehetséges gyógyítók művelték.
Nyolc éve kilépett az ajtón, hogy maga mögött hagyja
a családja különös múltjáról keringő pletykákat. Amikor azonban
szeretett nagyanyja, Althea meghal, vissza kell térnie,
hogy szembenézzen a tragédiával, melynek emléke
még mindig ott kísért a birtok hervadt levendulamezői felett:
két lány rejtélyes halála és a kegyetlen vádaskodás,
amely a sírba is követte Altheát.
Lizzy semmit sem szeretne jobban, mint eladni a birtokot,
és visszatérni megszokott New York-i életéhez,
de rábukkan egy könyvre, ami nem ereszti. Nagyanyja írta neki
azzal a szándékkal, hogy el tudja fogadni különleges képességét.
Miután Lizzy viszontlátja Andrew Greysont,
azon kevesek egyikét a városban, akik hisznek Althea ártatlanságában,
megfogadja, hogy tisztázza nagyanyja nevét.
Először azonban rá kell jönnie, hogy képes-e együtt élni az örökséggel,
és rálépni az útra, amelyen elődei jártak.
Na sklade 1Ks
14,08 €
Háborgó csend (A tenger útja 2.)
„A táj volt az, a föld, létezésem morajló háttérzaja.”
Raynor Winn lesújtó hírt kapott 2016-ban: a férje, Moth halálos beteg.
Ráadásul néhány nappal később még az otthonukat is elveszítették. Ám ahelyett, hogy feladták volna a harcot, útra keltek, ami gyökerestül megváltoztatja az életüket: végigjárták a 630 mérföld hosszú túraútvonalat, a South West Coast Patht, ahol az eszük, a kitartásuk és a természet iránti szeretetük vitte őket előre.
De egyszer minden utazás véget ér, és amikor a házaspár visszatért a civilizációba, a négy fal börtönként tartotta fogva őket, elszakítva a tengertől és az égbolttól, ami addigi életük forrása volt – és megmentette Moth életét.
Így amikor felkérést kapnak egy cornwalli farm visszavadítására, elfogadják az ajánlatot, annak reményében, hogy nem csupán a vadonnal válhatnak eggyé, de újra megtalálják önmagukat a természet gyógyító ösvényein…
Hagyd, hogy magával ragadjon!
Anatómia: Egy szerelem története
Egy gótikus történet tele rejtéllyel és romantikával.
Hazel Sinnett olyasféle nemes hölgy, aki jobban szeretne doktor lenni, mint megházasodni.
Jack Currer hullarablóként próbál túlélni egy olyan városban, ahol a szegények túlzottan könnyen halnak meg nap mint nap.
Az Edinburghi Anatómiai Társaság előtt futnak össze ők ketten. Miután Hazelt kirúgják dr. Beecham, a híres sebész óráiról, ráébred, hogy az új ismeretség hasznosabb lehet, mint azt elsőre gondolta. Merthogy Hazel egyezséget köt: ha sikerül letennie az orvosi vizsgát, folytathatja a karrierjét. Viszont hivatalos oktatás nélkül Hazelnek a könyveken túl másra is szüksége van: testekre, melyeket tanulmányozhat.
Szerencséjére Jack épp az az ember, aki ebben komoly segítséget nyújthat neki. De a fiúnak is megvannak a saját gondjai: furcsa férfiak járnak éjjelente a temetőkben, a barátai sorra tűnnek el a város utcáiról, és a néhány évtizede ezernyi életet követelő, rettegett római láz visszatért. Úgy fest, ezzel senki sem foglalkozik, egészen Hazel feltűnéséig.
Így Hazelnek és Jacknek nemcsak jelöletlen sírokat és az egymás iránti érzéseiket kell kiásniuk, hanem egy rejtélyes társaság titkait is fel kell fedniük.
Prorokova záhrada
Prorokova záhrada Kahlila Gibrana je druhým dielom nerealizovanej trilógie. Všetci poznáme jeho dielo Prorok. Toto je prvý diel. Tretí diel s názvom Prorokova smrť autor napísať nestihol. Prišla si preňho jeho vlastná smrť.
Keď sa začítate do strán tejto knihy, nechajte v sebe nanovo ožiť to dobré, nechajte sa pozvať do prorokovej záhrady. A začnite podobnú záhradu pestovať vo svojom vnútri.
Bude prinášať plody vždy, keď sa stretnete s človekom, ktorý bude potrebovať lásku.
Každý chce domů, nikdo se nechce vrátit
Jak se dá žít se ztrátou blízkého člověka? Toto je příběh o ztrátě a bolesti. Tarjei padl na misi v Afghánistánu, stejně jako další dva jeho kamarádi z rodné vesnice. Norská spisovatelka Helga Flatlandová čtenáře vtahuje do světa jejich blízkých, kterým nezbývá, než čelit smutku, který už nikdy nezmizí.
Na sklade 1Ks
21,95 €
Sestry Blueovy
Sestry Blueovy byly původně čtyři. Jedna z nich ale nečekaně zemřela a zbývající tři se rok po její smrti vrací z různých světových velkoměst do rodného New Yorku, aby tam zabránily prodeji bytu, v němž vyrostly. Prvorozená Avery, vyléčená ze závislosti na heroinu, je úspěšná právnička a žije s manželkou v Londýně. Někdejší boxerská šampionka Bonnie, tajně zamilovaná do svého trenéra, momentálně pracuje jako vyhazovačka v baru v Los Angeles. A nejmladší Lucky, modelce žijící v Paříži, se postupně vymyká z rukou existence plná večírků a návykových substancí. Tragická smrt jejich sestry Nicky otřásla životy jich všech. Přichází čas odhalování tajemství, dávných i nedávných traumat a pravé podstaty sesterství.
Druhý román Coco Mellors, autorky bestselleru Kleopatra a Frankenstein, se soustředí především na složité rodinné vztahy a na dopad, jaký na ně mohou mít ambice, zármutek i závislost.
dostupné aj ako:
Posledná plavba lode Wager
Torzo posádky lode, ktorá stroskotala na opustenom divokom ostrove – to je vlastne obraz ľudstva ako takého. Železná hierarchia, napätie, antipatie, oddanosť na život a na smrť, ale aj vzbura, vražda a nezlomná viera v impérium. Nie je to hotový film?! Vie to aj Martin Scorsese, ktorý na základe knihy Davida Granna Posledná plavba lode Wager pripravuje svoj ďalší film. A chýbať pri ňom nebude ani Leonardo Di Caprio.
David Grann, autor mimoriadneho dokumentárneho románu Vrahovia mesiaca kvetov nám vo svojej najnovšej knihe prináša pohľad do krutého i romantického „dreveného sveta“ dávnych zaoceánskych lodí. Napnite plachty, začína sa nezvyčajný príbeh jednej lode a jej stroskotania!
V januári 1742 sa pri pobreží Brazílie vyplavila chatrná loď pozliepaná z úlomkov dreva a látky. Na jej palube bolo tridsať vychudnutých mužov, ktorí žili už len z posledných síl. Za sebou totiž mali neobyčajný príbeh. Boli to preživší z britskej lode Wager, ktorá v roku 1740 počas imperiálnej vojny so Španielskom vypravila na tajnú misiu. Pri snahe zajať španielsku galeónu plnú pokladov stroskotala loď Wager na opustenom ostrove pri pobreží Patagónie. Plavili sa viac ako sto dní a prešli takmer 4 000 kilometrov naprieč búrkami zmietaným morom. Privítali ich ako hrdinov.
O šesť mesiacov neskôr pristálo na pobreží Čile ďalšie, ešte chatrnejšie plavidlo. Na tejto lodi boli len traja stroskotanci, ktorí mali na ten istý príbeh celkom iný pohľad. Tridsiatka námorníkov, ktorí pristáli v Brazílii, podľa nich neboli hrdinovia – boli to vzbúrenci.
David Grann skladá z nepreberného množstva archívnych materiálov, ale aj z vlastnej skúsenosti z plavby na nehostinné čilské pobrežie príbeh, ktorý sa číta ako najlepší román. Počas uviaznutia na ostrove posádka vedená kapitánom Cheapom upadla do anarchie a bojujúce skupinky sa bili o vládu nad neúrodnou pustatinou. Obvinenia zo zrady a vraždy sa rozšírili medzi ľudí, a tak admiralita zvolala vojenský súd, aby určila, kto z preživších námorníkov hovorí pravdu. V stávke bol život a smrť – koho by súd uznal vinným, toho mohol obesiť.
Dokumentárny román Davida Granna Posledná plavba lode Wager s poditulom Príbeh o stroskotaní, vzbure a vražde odhaľuje hlbší význam udalostí okolo tohto stroskotania a ukazuje nám, že pred súdom sa neocitli len kapitán a jeho posádka, ale aj samotná idea impéria. Kniha vychádza v preklade Samuela Marca.
dostupné aj ako:
Kamenopád
Alegorický román Kamenná orgie Jevhenije Kononenko v sobě spojuje dva symbolické, vzájemně se prolínající příběhy. Každý z nich se odehrává v jiném časovém období: jeden vypráví o životě společenství prvních křesťanů ještě před tím, než Římská říše přijala křesťanství. Druhý děj probíhá v současnosti, v blíže neurčeném místě, má mírně fantaskní nádech a zároveň odkazuje na onen příběh z dávné minulosti. Autorka s ironickým nadhledem líčí manželské drama spisovatelky a programátora, kteří docházejí k poznání, že rozluštit tajemství jejich životů není vůbec snadné – nevyjasněné vztahy je nechrání, nýbrž jim ubližují. Román se ptá na řadu důležitých otázek. Dá se vůbec změnit osud, dá se ovlivnit skutečnost? Je všechno, co se s člověkem děje, nevyhnutelné? Byly pocity lidí v dávných časech stejné jako dnes? A kdy si muž skutečně začíná vážit ženy? A odpovídá si, že porozumění mezi pohlavími už nenapomáhají zaběhlé šablony chování, ale vytváření hodnot a seberealizace.
Intermezzo
Kromě toho, že jsou bratři, toho Peter a Ivan Koubek nemají příliš společného. Peterovi je přes třicet a v Dublinu pracuje jako právník. Je úspěšný, schopný a působí jako člověk, jehož nic nevyvede z míry. Po otcově smrti však neusne bez prášků a přes hlavu mu přerůstá i vztah se dvěma velmi odlišnými ženami – jeho první láskou Sylvií, k níž pořád něco cítí, a vysokoškolačkou Naomi, které je celý svět k smíchu. Ivan je dvaadvacetiletý závodní šachista. Vždycky si připadal jako společensky neobratný samotář, který se nonšalantnímu staršímu bratrovi nepodobá ani pramálo. Krátce po ztrátě otce se Ivan seznámí s Margaret, o několik let starší ženou s vlastní pohnutou minulostí, a rychle spolu navážou intenzivní vztah.
Pro oba truchlící bratry i jejich lásky nastává nové mezidobí. Čas touhy, beznaděje i nenadálých možností, během něhož dostanou šanci zjistit, kolik jejich život unese, aniž by se docela rozpadl.
dostupné aj ako:
Cejch
Cejch je nedatovaným deníkovým záznamem dívky Dagny, která se po rozpuštění divadelní skupiny neklidně potuluje německými městy a obstarává si živobytí všemožnými způsoby: jako občasná prostitutka, podomní obchodnice s ozónovými tabletami, animírka v nočním lokále, kabaretiérka či šantánová tanečnice. Její radikální a sebedestruktivní upřímnost ve snaze uchovat si vnitřní čistotu se snoubí s místy až dětskou naivitou a bezbřehou dobrotou, s níž se hrdinka vztahuje k nevybíravým nárokům okolního světa. Explicitně či jen v náznacích tu jsou zobrazena veškerá dramata ženy jako objektu cizí volby.
Ve své době byla kniha přirovnávána k Hamsunovým a Dostojevského románům, z jiné perspektivy pak k Augustinovým a Rousseauovým Vyznáním. Z dnešního pohledu může být zdánlivě pasivní promluva vypravěčky rovněž vnímána jako anticipace écriture féminine, čímž předjímá pokusy o dekonstrukci objektivizující řeči o ženě, rozvíjenou teoretičkami jako Luce Irigaray a Hél?ne Cixous. Také v tomto ohledu se román čte jako strhující svědectví o strastiplném životě, které neztratilo nic ze své aktuálnosti.
Emmy Hennings (1885–1948) je známa především jako básnířka, herečka a dadaistická performerka curyšského Cabaretu Voltaire, který spolu se svým mužem Hugem Ballem v roce 1916 založila. Méně známé donedávna byly její autobiograficky laděné romány Vězení (Gefängnis, 1919) a Cejch (Das Brandmal, 1920), v nichž zpracovává své bezprostřední zkušenosti se životem na okraji společnosti.
Děti naší ulice
Na začátku nebylo nic, jen pustina, v níž se tyčil dům mocného Gabaláwího, otce čtyř synů. Slabosti neoddělitelně spjaté s lidskou podstatou vedou k vyhnání nejstaršího ze synů, jehož posléze do pouště následuje i syn nejmladší. Rodí se věčná touha po návratu do velkého domu našeho otce, kde jsme mohli žít v radosti a v blaženosti, jejichž míru jsme si dokázali uvědomit teprve, když jsme o ni přišli…
Děti naší ulice jsou ambiciózní mnohovrstevný román, který lze číst jen jako prosté příběhy rodů obývajících jednu káhirskou čtvrť devatenáctého století, anebo jako alegorii dějin lidstva, třech hlavních monoteistických náboženství, jejich proroků Abraháma, Ježíše a Muhammada, a doby, kdy zpití vědou a technikou zapomínáme pečovat o duchovno. Doby, kdy bezděčně zabíjíme Boha, jen abychom se ho pak zoufale snažili oživit.
Nagíb Mahfúz se ve svém kontroverzním románu nezabývá ničím menším než těmi nejzásadnějšími otázkami: Proč je na světě tolik bolesti? Co se stane, když se připravíme o víru? Co pro Boha znamená lidstvo? A co pro lidstvo znamená Bůh?
Děti naší ulice dnes nejsou jen knihou. Jsou symbolem politického, společenského a kulturního boje, jenž nikdy nekončí a jenž s každou další generací a s každým dalším obdobím nabírá novou, fascinující podobu. Jsou věčným příběhem o neměnnosti toho dobrého i zlého v nás.
Nagíb Mahfúz (1911–2006) je stále jediným arabským nositelem Nobelovy ceny za literaturu.
A tenger útja (A tenger útja 1.)
Mindössze néhány nappal azután, hogy Raynor Winn megtudja, hogy a férje, Moth, akivel harminckét éve élnek házasságban, halálos beteg, a pár elveszíti az otthonát és a megélhetését.
Miután nem maradt semmijük, és idejük is fogytán, hirtelen ötlettől vezérelve elindulnak, hogy bejárják a 630 mérföldön át kanyargó South West Coast Path túraútvonalat, amely végigvezet Délnyugat- Anglia legszebb és legmostohább tengerparti tájain.
A végtelen tenger és a szeszélyes égbolt között minden nehézség ellenére új, felszabadító életforma vár rájuk, de mi lesz, ha az út véget ér?
Mélyedj el! Kapcsolj ki! Légy jelen!
Felnőtteknek ajánljuk!
Paní Bovaryová
Nové ilustrované vydání světoznámého románu s obrazy věhlasného španělského malíře Emilia Grau Saly (1911–1975), doplněné podrobnou kritickou studií o románu a poprvé v češtině uveřejněným záznamem ze soudního procesu vedeného proti Gustavu Flaubertovi, při němž čelil žalobě za urážku „veřejné a náboženské morálky a mravnosti“, které se vydáním knihy dopustil.
Román Paní Bovaryová (1857), zasazený do provinčního maloměsta v Normandii a vyprávějící příběh krásné Emmy, provdané za venkovského lékaře, která se nespokojenost v manželství pokouší kompenzovat únikem do světa snů a milostných dobrodružství, jež ji nakonec přivedou do záhuby, je českým čtenářům velmi dobře známý – u nás vyšel již zhruba třicetkrát (poprvé roku 1892) a dočkal se bezmála deseti překladů. Naše zpracování je ovšem v kontextu českých vydání ojedinělým počinem, a to hned z několika důvodů. Předně proto, že kromě textu samotného románu umožňuje českému čtenáři seznámit se s jedním z nejznámějších soudních procesů vedených proti spisovateli v dějinách literatury, a sice s žalobou proti Flaubertovi za urážku „veřejné a náboženské morálky a mravnosti“, jíž se měl uveřejněním svého románu dopustit. Autor totiž podle slov císařského žalobce stvořil obscénní a bezbožné dílo, které nelze vnímat jinak než jako „chvalozpěv na cizoložství“. Flaubert se ovšem provinil nejen tím, že zavrženíhodné jednání protagonistky svého románu vylíčil „lascivními barvami“, nýbrž také – a možná především – tím, že počínání cizoložné ženy dostatečně jasně neodsoudil, nedistancoval se od něj a nepostavil proti němu žádný pozitivní příklad ctnosti. V románu totiž žádné skutečně kladné postavy, žádní hrdinové hodní obdivu a následování nejsou, všude vládne a vítězí měšťácká přízemnost, průměrnost a banálnost. Flaubertův „hřích“ pak spočíval primárně v tom, že se explicitně nepřihlásil k „posvátným“ hodnotám, které v podmínkách druhého císařství platily za nedotknutelné. Při četbě žalobcovy řeči, jakož i protiargumentů, jimiž se autorův obhájce pokusil nařčení z autorovy amorálnosti vyvrátit, se dnešní čtenář neubrání pocitu, že společnost se od doby procesu (1857) v některých ohledech vůbec nezměnila…
Nařčení autora z amorálnosti či necitelnosti úzce souvisí s Flaubertovým chápáním literatury, k němuž se postupně dopracoval. Romanopisec vskutku své postavy nijak nehodnotí, nevnucuje čtenářům své názory. Jeho úkolem není vychovávat, natož pak soudit, nýbrž hledat a – daří-li se mu to – také nalézat nejvhodnější prostředky k tomu, aby vykreslil věrný obraz skutečnosti, aniž by se uchyloval k jakémukoli idealizování, moralizování či poučování. Řečeno slovy samotného Flauberta: „Umělec musí být ve svém díle jako Bůh ve svém stvoření: všudypřítomný, všemocný, ale neviditelný.“ O Flaubertově tvůrčí metodě, kterou při psaní Paní Bovaryové uplatnil a která znamenala významný předěl v dějinách (nejen) francouzské literatury, o jeho poetice neosobní pravdy a krásy, již vyznával, pojednává zevrubná analýza románu z pera jednoho z největších znalců Flaubertova díla Phillipa Dufoura, kterou se naše vydání uzavírá. Kniha je tak určena nejen čtenářům krásné literatury, ale i studentům a zájemcům z řad odborné veřejnosti.
End of the World and Hard-Boiled Wonderland
A special hardback edition of Murakami's surreal, mind-bending masterpiece, in a new, unabridged translation from Jay Rubin.
A narrative particle accelerator that zooms between Wild Turkey Whiskey and Bob Dylan, unicorn skulls and voracious librarians, John Coltrane and Lord Jim. Science fiction, detective story and post-modern manifesto all rolled into one rip-roaring novel, The End of the World and Hard-boiled Wonderland is the tour de force that expanded Haruki Murakami's international following.
Tracking one man's descent into the Kafkaesque underworld of contemporary Tokyo, Murakami unites East and West, tragedy and farce, compassion and detachment, slang and philosophy.
This edition is a newly unabridged translation from long-time Murakami collaborator, Jay Rubin.
Bábel-Budapest - 2. bővített kiadás
A Bábel-Budapest egy különös család, egy gyönyörű város és egy sorsfordító szerelem története. Lévai Katalin élvezetes stílusban, eddig kevésbé ismert oldaláról mutatja be a múlt századforduló Budapestjét, a Monarchia korszakát és a Trianon utáni országot. És nem utolsósorban a magyarországi szerbséget és tulajdon édesanyját, azt a bátor és modern gondolkodású nőt, aki az álom és a valóság határán él. És hogy mit még? Életre szóló élményeket és sosem múló traumákat. Egyéni boldogságot és boldogtalanságot, az országot övező gondokat. Háborút és békét. A lélek békéjét és békétlenségét.
A nagy sikerű Bábel-Budapest második, bővített kiadásában a szerző nagyobb hangsúlyt helyez apja személyes történetére, a bevándorlás és a beilleszkedés pszichológiai csapdáinak értelmezésére. Mindeközben pedig kiderül, hogyan szólt bele a politika egy soknemzetiségű család életébe a,,boldog békeidőktől" a második világháború befejezéséig.
Az árnyjátékos lánya
Az Oszmán Birodalom utolsó évtizedei. A besúgóhálózatok és a száműzetések révén a politika beleszól a szereplők életébe, akik cserébe árnyszínház-előadásokon nevethetnek a hatalmasokon. A hagyományos Karagöz-árnyjáték műfaja egyúttal túlmutat önmagán, miként azt a regényben Vehbi dede, a mevleví dervisrendhez tartozó bölcs megfogalmazza: "Az ember élete, a mindenség egy álom, felviláglik egy pillanatra, aztán kialszik... Egy árnyjáték."
A színhely Isztambul a 19-20. század fordulóján, II. Abdul-Hamid szultán abszolút uralkodásának idején, ám alulnézetből, a szegénynegyedek, a magánlakosztályok és háremek világára fókuszálva. Még a keménykezű rendészeti minisztert, Selim pasát is hétköznapi emberként ismerjük meg, amint szabadidejében hátvakarókat farigcsál, és nem tud mit kezdeni az ifjútörök mozgalomhoz húzó fiával. Hiába bejáratos a főszereplő lány, Rabia a pasa villájába, a regény török címét (Sinekli Bakkal) adó Legyes szatócs utca az a földrajzi középpont, amelyhez mindvégig ragaszkodik: a faházak tetői szinte összeérnek a szűk utca felett, a hátsó kertekben este jázmin és fokhagymás-joghurtos dzsadzsik illata terjeng... A minden érzékszervre ható leírások mellett a regényben a zene is kulcsszerepet játszik, a keleti és a nyugati dallamok találkozása pedig egy újfajta harmóniát ígér.
Halide Edib Adivar (1882-1964) a török próza egyik legfontosabb alakja, egyúttal politikus és feminista gondolkodó. 1919-ben csatlakozott az Atatürk vezette függetlenségi harcokhoz, tizedesi rangot kapott, de végül a kormánnyal szembefordulva családjával emigrálni kényszerült. 1939-ben tért haza, ezután tíz éven át az Isztambuli Egyetem Angol Tanszékének vezetője, 1950-1954 között pedig a török parlament tagja volt. Műveiben hangsúlyos szerepet kapnak a női jogok, a nők érvényesülése, a török hazafiasság, valamint a Kelet-Nyugat szembenállás.
Legismertebb, tizenkettedik regényét először angol nyelven jegyezte le, és The Clown and his Daughter címmel látott napvilágot 1935-ben Londonban. A török nyelvű változatot - amely nem önfordításnak, inkább egy újból megírt, önálló műnek tekinthető - folytatásokban közölte a Haber című napilap, 1936-ban pedig könyv formájában is megjelent Sinekli Bakkal (A Legyes szatócs negyed) címmel. A most megjelenő első magyar fordítás a török kiadást alapul véve készült.
Terápiás hazugságok
A terapeuta rendelőjében mindenki hazudik. Hazudik Carolyn, akinek feltett szándéka, hogy tönkreteszi az ifjú Ernest Lash ígéretes karrierjét, mert meg van győződve róla: ő vette rá a férjét (volt páciensét), hogy elváljon tőle. Hazudik Shelly, a megszállott pókerjátékos, aki álnok módon férkőzik a terapeutája, Marshal bizalmába, mert csak így remélhet kievickélni szorult anyagi helyzetéből. Yalom világában páciens és terapeuta kapcsolata hihetetlenül bonyolult, olykor valóban nem könnyű eldönteni, melyikük az, aki segítségre szorul.
A Terápiás hazugságok fordulatos pszichológiai krimi, melyben a szerző metsző iróniával vizsgálja tulajdon szakmáját. A pszichiáterek, derül ki belőle, korántsem olyan jó emberismerők, hihetetlenül könnyű átverni őket.
"A mi szakmánk kényes szakma, minden oldalról veszély fenyegeti. Kötelességünk megvédeni, és ugyanakkor megóvni a normáinkat is. Ha semmi mást nem hisz el rólam, annyit higgyen el, hogy a szakmát nagyra becsülöm. Egész életemet ennek szenteltem. Ezért meséltem el olyan részletesen a történetemet. Azt akartam, hogy tudja: nem árulásról szól. Jóhiszeműen tettem, amit tettem. Talán abszurdnak hangzik, de még most is úgy gondolom, hogy helyesen cselekedtem. A sors néha olyan helyzetbe kényszerít bennünket, amelyben a rossznak tűnő lépés a helyes lépés. Sosem árultam el a szakmát, és soha nem árultam el a betegeimet. Bármit hoz a jövő, Ernest, higgye el, így van."
Nechajte sa vtiahnuť do sveta najznámejších príbehov svetovej literatúry. Prežívajte osudy hlavných hrdinov a objavujte novinky, ktoré vám neustále prinášame v oblasti svetovej beletrie. Čítajte romány, novely, či poviedky od známych autorov ako Jane Austen, Haruki Murakami, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Jules Verne, Erich Maria Remarque, Paulo Coelho, Daniel Defoe, George Orwell a mnohých ďalších.
