Najnovšie - História strana 24 z 39
zobraziť:
Nebylo jim souzeno žít
Autorky chtějí vydáním knihy "Nebylo jim souzeno žít" splatit po více než 70 letech dluh sokolským hrdinům, kteří již nebudou odsouzeni k zapomnění. V knize popisují sokolský odboj a pohnuté osudy 160 sokolů a sokolek, členů Sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy a částečně i Sokolské župy Orlické (tj. oblast Trutnovska, Náchodska, Rychnovska, Královéhradecka a částečně i Orlickoústecka) vězněných a popravených nebo umučených během 2. světové války. Impulsem pro sepsání knihy byly události na Končinách u Červeného Kostelce, kde v roce 1942 rodina Burdychových ukrývala radistu Jiřího Potůčka, posledního žijícího z výsadku Silver A. Hned po jeho vyzrazení bylo popraveno v Pardubicích na Zámečku 17 členů sokolské odbojové skupiny S 21 B, ale ani to nebyl počet konečný, sokolské životy vyhasínaly dál...
Kaltenburg
V románu Kaltenburg na pozadí nedávné historie NDR vypráví Marcel Beyer o spletitých cestách lidských životů a osudů. Kaltenburg byl významný ornitolog a etolog, který po válce založil v Drážďanech výzkumný ústav. Byl to také výstřední člověk, který byl schopen opustit osobní auto se Stasi-řidičem a raději jezdil na motocyklu. A pro Hermanna Funka, který během bombardování Drážďan přišel o rodiče, se stal jakýmsi náhradním otcem. Po mnoha letech, už jako starý člověk, Funk vzpomíná na založení institutu, na půl století historie NDR, ale také na náhlé zmizení Kaltenburga po vybudování berlínské zdi a jeho patrně nejtemnější kapitolu života.
Román Kaltenburg byl vřele přijatý jak čtenářskou obcí, tak i kritikou; v roce 2008 obdržel prestižní ocenění Joseph-Breitbach-Preis.
Autor uznávaný německý básník a romanopisec, držitel prestižní Büchnerovy ceny 2016, se nejvíce proslavil románem o dceři nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse Flughunde, jenž byl přeložen také do angličtiny.
Po martinských uliciach
Trojica renomovaných literátov, spisovateľov a publicistov Peter Cabadaj, Marian Grupač a Igor Válek pripravila na vydanie rukopis knihy "Po martinských uliciach". Naplneným zámerom autorov je predstaviť mesto Martin cez jednotlivé ulice pomenované podľa významných osobností a či historických udalostí. Mesto doteraz takúto samostatnú publikáciu nemá a jej vydaním sa významne podporí aktuálne nielen projekt Martin mesto kultúry 2019, ale trvalo aj vzdelanostná úroveň obyvateľov, stav vedomostí o Martine a hlavne medzi mladšími čitateľmi autori sú ochotní urobiť sériu prezentácií pre žiakov a študentov a prirodzený, no často zanedbávaný lokálpatriotizmus potrebný k žiadanému rozvoju Martina.
Pavel Tigrid
Kolektivní monografie je věnována Pavlu Tigridovi, jednomu z nejvýraznějších představitelů československého protikomunistického exilu. Publikace představuje osobnost Pavla Tigrida v souvislostech kulturních a politických dějin dvacátého století, jichž byl Tigrid aktivním tvůrcem.
Pavel Tigrid zasvětil půl století boji s totalitními režimy a významně tak přispěl k pádu komunismu a obnově demokracie v naší zemi. Patřil k největším českým novinářům druhé poloviny dvacátého století a novinářské profesi zůstal věrný až do své smrti, jen s malou přestávkou v letech 1994-1996, kdy byl českým ministrem kultury. Kniha obsahuje anglické resumé, rejstřík a dvě fotopřílohy.
Nepokojná vlna
“Ano, bavilo mě to, všechno, a byl bych rád, kdyby to mohlo pokračovat. Boj bez spojenců je boj bez radosti a nevadilo by mi přispět svou troškou do mlýna na některý dobrý účel, než ze mě zbude jen vzpomínka. Kdo ví, třeba mě ještě na jedno kolo do ringu pustí. A třeba ne. Budiž. Žil jsem v této úchvatné zemi většinu času z osmi desetiletí a v jejích službách jsem měl dostatek přátelství a dobrých bojů, abych uspokojil dokonce i svou nepokojnou náturu. O některých z nich vyprávím na následujících stránkách.
Kdo jsem, abych si stěžoval? Jsem největší šťastlivec na Zemi.”
John McCain
Cornville, Arizona
„Ukazuje se, že nejdůležitější služba, kterou John McCain prokázal americké demokracii, nebylo jeho válečné zajetí ve Vietnamu. Nejdůležitější službu vykonal svou přítomností v Senátu Spojených států.
Byl jedním z mála Republikánů, kteří jsou ochotni tvořit příběh Ameriky.
David Brooks pro New York Times, říjen 2017
„Toto hloubavé rozloučení, které McCain předkládá, není na rozdíl od ostatních šesti knih, které společně se Salterem napsali, určeno pro voliče. Je určeno pro dějiny… James Hohmann, The Washington Post
„Měla by to být povinná četba každého, kdo chce být lídrem v demokracii.“ Senátor Lindsey Graham, The New York Times
Na sklade 1Ks
21,57 €
dostupné aj ako:
O čem se nemluví
Memoáry americké novinářky a spisovatelky Helen Epstein odhalují intimní tajemství v kontextu dramatické českožidovské minulosti rodičů a amerických poměrů. Hledání tajemství, které autorka tuší, že se odehrálo v jejím dětství a ovlivnilo ji na celý život. Autobiografie O čem se nemluví je třetím dílem Helen Epstein o mezigeneračním přenosu traumatu, autorka tak navazuje na Děti Holocaustu o životě druhé generace a na Nalezenou minulost o moravských kořenech své matky.
Edvard Beneš
Osobnost Dr. Edvarda Beneše bývá zpravidla označována přinejmenším za spornou. Tato kniha však z takového klišé zřetelně vybočuje kromě jiného náhradou tohoto odsudku za doklad faktu, že sporný nebyl Beneš sám o sobě, nýbrž jeho politické cíle, jichž navíc zdaleka ne všech dosáhl. Líčí totiž tohoto muže jako státníka přímo předurčeného k smutně souvislé řadě chyb, jichž se dopustil s obvykle osudovými důsledky především díky několika málo vlastním přesně pojmenovaným skutečně výrazným osobnostním rysům. Vypráví tedy o tom, jak se zpravidla vždy tyto jeho neblahé vlohy s tak fatálním efektem projevovaly v letech před i za světové války 1914-1918, v rámci celé řady Benešových pochybení v časech první republiky a zejména kolem roku 1938. Také ale v britském exilu, aby pak konečně vyvrcholily jeho podobně trudnou praxí v letech 1945-1947 a především ve Vítězném únoru. Vše řečené se přitom děje přístupnou beletristickou formou, ve srozumitelném chronologickém řazení tézí, faktů i líčení souvisejících historických událostí. Navíc doplněno pro čtenářovu potřebu až nevšedně širokým rejstříkem ilustrací, dobových dokumentů, srovnávacích tabulek i map, také však galerií podrobnějších portrétů většiny přímo zúčastněných významných osobností.
dostupné aj ako:
Jdi! - Vzpomínky legionáře Otakara Husáka 2
Druhý díl pamětí Otakara Husáka začíná vyplutím transportu čs. dobrovolců z Archangelska na západ a dvoutýdenní zastávkou v anglickém táboře Flowerdown, kde byli přátelsky přijati. Po příjezdu do Francie na ně čekal obraz válkou vyčerpané země, kterou však svou pílí a morálkou dokázali po počáteční nedůvěře získat na svou stranu. Následuje popis složitého vzniku čs. vojska ve Francii, který byl zakončen slavností přísahou v Darney a krví stvrzen v letních bojích v Alsasku, a zejména u Terronu a Vouzieres v říjnu 1918. V listopadu byl O. Husák jmenován velitelem první mise do republiky, po svém příjezdu do Prahy si jej prezident Masaryk vybral za vedoucího své vojenské kanceláře. Podílel se tak na budování státu a armády, řešení národnostních i sociálních problémů a obraně republiky před rozpínavými sousedy v roce 1919. Autor se tak setkal s řadou významných domácích i zahraničních osobností, o jejichž osudech a rolích při vzniku samostatného Československa se ve svém díle zmiňuje.
Koedice s Československou obcí legionářskou
Na sklade 1Ks
16,45 €
dostupné aj ako:
Zápisky z frontu 1941 - 1943
Zápisky z frontu (1941-1943) sú autentickým denníkom slovenského vojaka bojujúceho na fronte v 2. svetovej vojne.
Začiatok roku 1941 ma našiel doma na dovolenke. Vtedy som si nepomyslel, že nasledujúce roky budem tráviť ďaleko od domova. Mnohé dobré i nepríjemné, krásne aj strašné veci sa budem aspoň v krátkosti snažiť zachytiť v týchto skromných poznámkach.
čatár v zálohe Matej Oravec, účtovník roty
I/21 motorizovaný prápor
dostupné aj ako:
Generál četnictva Karel Vyčítal
Kniha přibližuje profesní kariéru jedné z nepříliš známých postav bezpečnostního aparátu meziválečného Československa. Karel Vyčítal (1872–1952) představoval svým původem a vzděláním archetyp rakousko-uherského četnického důstojníka, sehrál ovšem velmi důležitou roli při formování pořádkových sil nově vzniklého československého státu: v komplikované popřevratové době velel četnictvu v pohraničním regionu Slezska, zmítaném národnostními i sociálními nepokoji, a později stál téměř deset let v čele celého četnického sboru. Osobní příběh Karla Vyčítala představuje zároveň cenné svědectví o éře zrodu moderní policejní služby, kdy se začíná uplatňovat odborná kriminalistika a kdy se policejní práce stává častým předmětem zájmu médií, politiků a veřejného mínění.
Odpustit můžeme, zapomenout nesmíme
Paměti Jana Vaňka Odpustit můžeme, zapomenout nesmíme se v autorově podání stávají, odhlédneme-li od popisu událostí mezinárodního významu, jakým byla například pisatelova účast na bojích prvních světové války, především kronikou slezského venkova v období první poloviny 20. století.
Popisem lidových zvyklostí, kontaktů s vrchností, pracovních postupů a zavádění technických vymožeností do zemědělství společně s násilnou likvidací soukromého hospodaření, perzekucí rolníků a jejich násilným vyhnáním se paměti Jana Vaňka nestávají pouze intimním svědectvím života jednoho člověka, ale historickým dokumentem, vypovídajícím o naší nedávné minulosti.
Kniha o městě dam
Kristina Pisánská (1364-1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen v dominantním mužském světě středověku. Vznik díla byl podmíněn zcela konkrétním historickým kontextem: počátkem 15. století se na dvoře Karla VI. vášnivě debatovalo o tom, zda je Román o růži vůči ženám spravedlivý. Do výměny názorů se kromě Kristiny Pisánské zapojily tak význačné teologické a právnické osobnosti své doby jako Jean Gerson nebo Jean de Montreuil. V reakci na tuto disputaci Kristina své dílo koncipovala do dvou odlišných rovin: jedna zaznamenává základní aspekty dobového misogynního diskurzu a předkládá protiargumenty; druhá, podstatně obsáhlejší, uvádí po vzoru Boccacciova spisu O slavných ženách medailony exemplárních žen, jejichž úspěchy mají doložit, že ženy jsou schopny vyniknout ve všech oblastech lidské činnosti právě tak jako muži. Kniha o městě dam (Le Livre de la Cité des dames) je významný spis, který nejenom odráží středověkou tradici diskuzí o ženských schopnostech a ctnostech, ale současně zahajuje již renesanční rozkvět podobně zaměřených textů. Překlad je doplněn vysvětlivkami, komentářem a úvodní studií.
Hitlerovy pilotky
Hana Reitsch a Melitta von Staufenberg byly talentované, odvážné a navíc atraktivní ženy, které musely bojovat s konvencemi, aby si získaly jméno v oblasti letectví, jež v Německu 30. let 20. století ovládali výhradně muži. S příchodem války se obě staly průkopnicemi mezi zkušebními piloty a obě obdržely Železný kříž za službu Třetí říši. Na světě však neexistovaly dvě ženy s odlišnějšími názory a jedna pro druhou neměla jediné dobré slovo.
Hanna pocházela ze střední třídy, byla temperamentní a vyloženě árijský typ, zatímco tmavší a spíše plachá Melitta, měla za předky pruskou šlechtickou rodinu. Obě pohánělo hluboké přesvědčení o cti a vlastenectví. Jenomže zatímco Hanna v dubnu 1945 žádala Hitlera, aby jí dovolil odvézt ho do bezpečí, Melitta tajně podporovala nejznámější pokus o atentát na vůdce. Jejich propletené životní příběhy poskytují barvitý pohled na nacistické Německo zevnitř a na jeho přístup k ženám, třídám a rasám.
Uznávaná autorka životopisů Clare Mulley se dostává oběma výrazným a nekonvenčním ženám pod kůži a podává obšírný až dosud z velké části nepoznaný obraz jejich odlišných, ale přitom podivně souběžných životů na pozadí Olympiády v roce 1936, východní fronty, berlínského aeroklubu a Hitlerova bunkru. Osudy Žen, které létaly pro Hitlera, podává s velkým vypravěčským nadáním. Ve skutečnosti jde o výjimečně pravdivý příběh, vzrušující a barvitý. Téměř jako nejlepší fikce.
Bonviván Bohuslav Kilian
K pozoruhodným osobnostem první Československé republiky patřil i vzdělaný právník, vydavatel a dobrodruh Bohuslav Kilian. Jeho unikátní časopisy Salon a Měsíc jsou dodnes tichými svědky uměleckého a společenského života i technického vzestupu této doby.
Kniha přináší podrobnou sondu do života rodiny Kilianovy, známé pouze částečně z filmu Jiřího Menzela Postřižiny. Prostřednictvím Bohuslava a jeho sestry Marie se seznamujeme s životem mladých lidí na sklonku Rakouska-Uherska. V titulu jsou představeny podnikatelské možnosti v oboru bankovnictví po vzniku Československa, a to včetně nečekaných souvislostí dobové finanční kriminality.
V kapitolách o uměleckých revuích nacházíme často neznámé okolnosti dění uvnitř vydavatelské sféry i spolupráce s významnými českými (K. Čapek, V. Nezval), německými i rakouskými (bratři Mannové, J. Roth) umělci. Čtivý text doprovází více než sto šedesát převážně nepublikovaných dobových fotografií, obálek časopisů a barevných reprodukcí.
Kilian byl dynamickou osobností, až do současnosti představuje jediného českého vydavatele, který vstoupil na evropský časopisecký trh. Svým charismatem a espritem ovlivnil i literární tvorbu svého synovce Bohumila Hrabala.
Součástí knihy je velkoformátová mapa Velkého Brna 50 x 55 cm.
Rozmluvy s Antonínem Švehlou a o Švehlovi
Memoárový text českého žurnalisty, diplomata a literáta Karla Mečíře je věnován Antonínu Švehlovi, českému politikovi, státníku, sedlákovi, ale především zakladatelské osobnosti Československé republiky, jejího demokratického řádu. Jedná se o text pozoruhodný, neboť vyjadřuje pohled na Švehlu očima člověka z jeho bezprostředního okolí, pohled dlouholetého spolupracovníka, který se formoval hojným, v jistých pasážích Švehlova života dokonce každodenním setkáváním. Devatenáct tematicky utříděných vzpomínkových pojednání vytváří pestrý kaleidoskop, jenž Švehlu, politika ukazujícího se na veřejnosti nepříliš často a jen neochotně, vykresluje z lidské stránky. Naznačuje stereotypy jeho myšlení a chování, dává jeho obrazu širší osobnostní rozměr. Kniha opatřená biografií autora, bonvivána, jehož strasti, úspěchy a pády byly díky třem ženám jeho života manželce, dceři, ale především milence zcela nevšední, je historickým dokumentem, jenž nejen poučí, ale i pobaví. Kniha vyniká pozoruhodným grafickým zpracováním a velkorysou ilustrační výbavou, především množstvím fotografií.
dostupné aj ako:
50 podivuhodných postav
Kniha 50 podivuhodných postav nabízí výbor z portrétních textů publikovaných v Týdeníku Echo v letech 20162018. Autor s nadhledem a svérázným humorem píše o figurách veřejného života, lidech, kteří se třeba jen nakrátko stali známými, o osobnostech historických, ale i o postavách fiktivních. Štindl má dar přesné charakteristiky a působivé zkratky, umí být jízlivý, shovívavý i dojemný. Pro čtenáře a taky trochu pro sebe zrecenzoval třeba Caligulu, Dominika Haška, Terminátora, Michala Davida nebo Johnnyho Cashe.
Deník námořníka Františka Kodeta
František Kodet (narozen 12. 2. 1889 v Horním Starém Městě u Trutnova, zemřel 18. 1. 1973 v Bojkovicích), v mládí sloužil na palubách rakousko-uherských lodí. Několik let strávil na palubě bitevní lodi I. třídy Radetzky, později na minonosce Chamöleon. Odveden byl v roce 1910. Návratu se dočkal až po skončení 1. světové války v roce 1918. Citlivý, vnímavý dvacetiletý mladík si od svého nástupu na vojnu v roce 1910 do roku 1913 psal deník, který se zachoval do dnešních dní.
Přinášíme volně převedený text i faksimile celého rukopisu. V příloze jsou rovněž faksimile některých dopisů, které František Kodet psal příteli, seznam přístavů, které dnes známe pod jiným názvem a seznam lodí, o nichž se autor ve svých vzpomínkách zmiňuje.
Tato kniha byla vydána ke 100. výročí vzniku Československa v říjnu 2018 v edici Lodě v české minulosti.
SEM katalog
Když v roce 1887 přihlásil vynálezce Emile Berliner na patentovém úřadě gramofon a gramofonovou desku, jistě netušil, že stojí u zrodu průmyslového odvětví, které změní svět. Se zvyšující se oblibou hudby reprodukované ze šelakových gramodesek strmě rostla i spotřeba jehel na přehrání každé strany gramodesky totiž měla být použita vždy jen nová jehla.
Tato knížka přináší životní příběhy rodiny Semlerů, majitelů plzeňské železárny a drátovny produkující od svého založení široký sortiment výrobků pro každodenní použití a to včetně gramofonových jehel. Příběh významné německo-židovské rodiny Semlerů je ale zajímavý nejen pro dnešní sběratele malebných krabiček na gramofonové jehly. Publikace na pozadí dějinných událostí seznamuje s podnikatelským prostředím vládnoucím v habsburské monarchii i v nové republice. A ony krabičky s jehlami do gramofonů? Ty jsou vlastně již jen takovou zářivou aurou pomyslného pomníku, kterým tato knížka chce vzdát poctu nejen několika generacím rodiny Semlerů, ale i všem podnikatelům baťovského naturelu, kteří se prostřednictvím výrobků svých firem proslavili doma i daleko za hranicemi. Kromě pokusu o katalogizaci všech známých druhů krabiček s jehlami z produkce československé firmy SEM jsou na závěr obrazové části zařazeny i krabičky z produkce zahraničních firem, kterým se při objednávce určitého počtu krabiček domácími prodejci gramodesek vyplatilo opatřit je potiskem v češtině. A že ta čeština nebyla vždy gramaticky korektní? O to příjemnější náladu dnes navozují
Významné osobnosti starého Prešporka
V minulosti bola Bratislava, respektíve Prešporok, multikultúrnym mestom. Narodili sa tu, bývali, založili si tu rodinu alebo tu našli prácu mnohí učenci, lekári či umelci. V knihe nájdete životné osudy známych vedcov, napríklad Regiomontana, Kempelena, Bela, Mikovíniho, Segnera či Jedlíka. Zblízka sa pozriete aj na umelcov, akými boli Hummel alebo Messerschmidt. Mená niektorých, ako napríklad Sofer alebo Jesenák, prežívajú v Bratislave dodnes v názvoch ulíc či oblastí. Poodhalíte však aj životnú púť takých historických osobností, ktorých mená sú už dnes zabudnuté, ale v čase, keď žili, sa tešili úcte prešporských obyvateľov. Patril medzi nich Lippay, Rayger, Torkoš aj iní. Občas sa z hmly dejín vynorili aj ženy zanechajúc po sebe stopy v našom terajšom hlavnom meste.
Na Bratislavskom hrade sa narodila svätá Alžbeta Uhorská, korunovaná tu bola Mária Terézia a s mestom je spätá aj dobrodinka Terézia Brunšviková. Spoločnou charakteristikou všetkých týchto rôznorodých osobností je fakt, že sa narodili do roku 1800.
dostupné aj ako:
Biografie z kategórie história sa zameriavajú na opis a skúmanie životov významných historických osobností. Tieto knihy nám ponúkajú pohľad do života a príbehov jednotlivcov, ktorí zohrali dôležitú úlohu vo vývoji spoločnosti, politiky, vedy, umenia alebo iných oblastí.
V biografiách sa často rozoberajú naratívne aspekty životov jednotlivcov, od ich raného detstva a rodinného prostredia až po ich dospelosť a významné činy. Autori týchto kníh sa zaoberajú históriou a využívajú primárne a sekundárne zdroje, ako sú denníky, listy, rozhovory, oficiálne dokumenty a vedecké štúdie, aby rekonštruovali životné príbehy týchto osobností.
Historické životopisy nám umožňujú preniknúť do mysle a srdca týchto osobností a porozumieť ich motivácií, rozhodnutiam a vplyvu na svet okolo nich. Tieto knihy nám tiež poskytujú historický kontext a rámec, v ktorom tieto osobnosti pôsobili, a umožňujú nám vidieť, ako ich životné príbehy zapadajú do širších dejín.
