Knihy - Biografie - Životopisy - Literatúra strana 11 z 26
História 
Film, hudba 
Osobnosti 
Šport 
Literatúra 
Umenie 
Politika 
Náboženstvo 
Veda, vynálezy 
Biznis 
Mafia, podsvetie 
Biografie - ostatné
zobraziť:
S Jestřábem v srdci
V letošním roce uběhlo 110 let od narození Jaroslava Foglara, jednoho z předních českých autorů literatury pro děti a mládež, kterého proslavily především kreslené příběhy Rychlých šípů a další knihy pro mládež. Napsal jich celou řadu a vystřídal v nich četné postavy, ale jedno měly vždy společné. Šlo o čestné chlapce, kteří chtěli zlepšovat sami sebe, pomáhat druhým a u toho zažít dobrodružství i zábavu v kruhu kamarádů. Olympia, která je se jménem Jaroslav Foglar spojena již řadu let, uspořádala k tomuto kulatému výročí několik akcí, aby připomněla autorovo dílo a odkaz. Jednou z těchto doprovodných akcí bylo také vytvoření malého výročního sborníku, který nyní držíte v ruce. Přispělo do něj několik foglarovců, kteří se na rozvoji foglarovského hnutí celoživotně podílejí a přispívají svými nápady, akcemi nebo novými výtvory v duchu děl Jaroslava Foglara. Zavzpomínejte nyní s námi i vy.
Sešity
Paul Valéry koncipoval své deníkové záznamy v podstatě jako úvahy soustředěné na jednu hlavní otázku: jaká je podstata lidského ducha, jaké jsou jeho mechanismy, možnosti a hranice, jak pracuje lidská mysl? Tohoto filozofického, psychologického nebo vědeckého problému se přímo či nepřímo dotýkají prakticky všechny deníkové zápisky. Autor veškeré texty, jež v rukopise představovaly nesmírných 26 000 stran, sám roztřídil do 31 tematických kapitol či souborů. Faksimile celého díla byla vydána v letech 1957–1961 v Centre national de la recherche scientifique, předlohou pro české vydání je dvoudílný výbor z pařížského nakladatelství Gallimard – Bibliotheque de la Pléiade.
Franz Kafka - Člověk své a naší doby (německy)
Franz Kafka, einer der berühmtesten Söhne der Stadt Prag, ist ein Mythos, eine Marke. Bis heute zerbrechen sich sowohl Leser als auch Fachleute den Kopf über seine teils rätselhaften Texte. Aber Kafka ist eben auch ein Mensch gewesen. Im Mittelpunkt dieses aufwändig illustrierten Buches stehen seine Welt und seine sagenumwobene Heimatstadt, sein Alltag und seine Interessen, die Familie und der Freundeskreis, Erlebnisse und Ansichten des schon mit 44 Jahren verstorbenen Schriftstellers. Eine Reise ins Herz Europas.
Život na rozhraní věků
Vlastní životopis Ludmily Vaňkové začíná jako román o dětském ráji. Její otec byl ředitel několika finančních ústavů a později člen nejužšího vedení České národní banky. V jeho bohaté knihovně se záhy seznamovala s literaturou a historií a v jejích dětských snech nechybělo přání zachytit literárně celou českou historii. Rodina žila v harmonii, taťka pracovně vytížený si vždycky udělal čas na své dcery Blanku a Ludmilu. Mamka se starala o taťku, o rodinu, angažovala se v ženském hnutí, dobře se znala s Miladou Horákovou a její osobní zálibou byla hudba, hra na klavír. Obě dcery po ní zdědily hudební nadání, Blanka se profesionálně věnovala zpěvu a Ludmila, s matematickým talentem po otci, tíhla k divadlu a literatuře. Pak ale přišel pád do propasti, inferno, taťka byl za heydrichiády popraven, rodina zůstala bez živitele, matka s dcerami se musela vystěhovat z Prahy do Řevnic. Hodně jim tehdy pomáhal Oldřich Pecl, který byl v odboji stejně jako taťka a krutý osud na něj dopadl až v padesátých letech, kdy byl popraven v procesu s Miladou Horákovou. Po válce studovala Ludmila Vaňková na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, opět se setkala se zmizelou přítelkyní Hanou Proškovou, mezi studenty měla řadu zahraničních přátel, ale mohla se s nimi znovu vidět až po čtyřiceti letech. Rok 1948 pro ni znamenal vyloučení z vysoké školy a svůj doktorát dostala až po listopadu 89.
Náš všední život
Román zachycuje životní příběh ruské básnířky Mariny Cvetajevové a její dcery Ariadny Efronové. Rozsahem i tématem ambiciózní dílo, za které autorka v roce 2013 obdržela prestižní literární cenu Finlandia, představuje úspěšný pokus o skloubení monumentální historické fresky, věrně mapující události po říjnové revoluci v roce 1917, s osobním příběhem jedné z největších osobností ruské literatury 20. století. Kniha je prokládána Adriadninými a Marininými dopisy a texty, které románu dodávají hlubší rozměr. Cvetajevová byla osobitou kronikářkou své doby a v často experimentálních verších dokázala obsáhnout hloubku lidského života a údělu. Riikka Pelo od ní v tomto ohledu přebírá pomyslné žezlo: spíše než záznam o životě ruské spisovatelky jako někdejší celebrity a později vyděděnkyně moskevských uměleckých kruhů čtenáři předkládá silný, dramatický příběh člověka semletého historickými okolnostmi a monstrózní ideologickou mašinerií Sovětského svazu. Naše všední životy je vyspělé dílo, důmyslná skládanka, která v sobě ukrývá víc než příslovečná ruská matrjoška. Riikka Pelo patří k absolutní špičce současné finské literatury a její osobitá tvorba je zážitkem i pro ty nejnáročnější.
Na sklade 1Ks
15,67 €
16,49 €
František Vladimír Lorenc
František Vladimír Lorenc (1872-1957) patří k našim význačným rodákům, kteří jsou ve své vlasti téměř zapomenuti.
Už v mládí projevoval velké vlohy pro jazyky, politicky se angažoval, a protože mu hrozilo vězení a tříletá služba v rakousko-uherské armádě, emigroval jako mladík do Brazílie (1893). Usídlil se v jejím nejjižnějším státu Rio Grande do Sul, ve vesnici Dom Feliciano. Byl farmářem, tlumočníkem, učitelem, ředitelem školy, lékařem a byl aktivní i v dalších oborech.
Lorenc patří dokonce do trojice neznámějších osobností českého původu, vedle dřívějšího brazilského prezidenta Juscelino Kubitscheka de Oliveira a Jana Antonína Bati. S manželkou měl 13 vlastních dětí a další adoptoval, ale přitom ještě našel čas na rozsáhlou literární tvorbu zejména v oblasti spirituality, poezie a otázek jazykovědných.
Usiloval o záchranu jazyků původního indiánského obyvatelstva tím, že zpracoval jejich gramatiky. Brazilské prameny uvádějí, že na konci svého života ovládal 104 jazyků a jeho dílo obsahuje přes 80 svazků (např. překlady z angličtiny do portugalštiny nebo dokonce překlady ze sanskrtu do portugalštiny). Jeho překlady české poezie do portugalštiny ocenil i prezident T.G. Masaryk.
Přesto, že Lorenc znal aktivně tolik národních jazyků, věnoval velkou pozornost mezinárodnímu neutrálnímu jazyku esperanto, jehož první učebnici pro Čechy vydal na svůj náklad ještě za svého pobytu v Čechách (1890).
Kniha popisuje jeho dramatický život naplněný tvrdou prací a neobyčejnou filantropií a klade si za úkol vzbudit zájem o tohoto našeho velikána, podle kterého je v Brazílii nazváno např. renomované nakladatelství, jazykový institut a další instituce. Má tam také svůj památník.
Lorencův dramatický život, který popisuje ve vlastním životopise uvedeném v této knize, rozsáhlé dílo a život naplněný filantropií zasluhuje větší pozornost v jeho původní vlasti než tomu bylo dosud.
Dramatik na pranýři
Spisovatel a dramatik František Zavřel (1884–1947) byl jako autor řady divadelních her, románů a básnických sbírek pozoruhodnou osobností českého kulturního života první poloviny 20. století. Svým nacionalismem, konzervativním založením, odporem k demokratickým tradicím a především vypjatým individualismem se často ocital mimo kontext liberálně demokratické kultury první republiky. Od poloviny třicátých let byl přiřazován k tvůrcům sympatizujícím s italským a českým fašismem, jeho veřejná vystupování nabývala až extrémních poloh, případně se cílenou kampaní snažil skandalizovat osobnosti domácí kultury a politiky. Monografie, která spojuje prvky biografické a obecně historické, se snaží postihnout Zavřelovo literární, dramatické i publicistické dílo v celé jeho šíři a rozmanitosti a včlenit je do kontextu tehdejší doby.
Na sklade 1Ks
17,63 €
18,56 €
Šeřík a růže
Dnes již málo známé spisovatelky Sofie Podlipská a Irma Geisslová si v letech 1883 až 1897 dopisovaly jak o svých každodenních starostech, tak o výjimečných zážitcích, vyměňovaly si názory na umění a uvažovaly o smyslu života. Korespondence otevírá pozoruhodné průhledy do života měšťanských rodin sklonku 19. století a představuje významný pramen pro poznání života a díla obou spisovatelek a šířeji i českého literárního a kulturního dění. Svazek je uveden studií, jež seznamuje čtenáře se souvislostmi vzniku dopisů a zamýšlí se nad jejich básnicky stylizovanými pasážemi. Samotné dopisy jsou opatřeny vysvětlivkami, které objasňují reálie potřebné pro porozumění textu. Součástí knihy je obrazová příloha zahrnující ukázky rukopisu autorek, rodinné fotografie a další materiál.
Na sklade 1Ks
22,10 €
23,26 €
Žena moja drahá
Ak niekde Pavol Országh Hviezdoslav (1849 - 1921) zostupuje z literárneho Parnasu na obyčajnú zem, tak je to v korešpondencii manželke Ilone (1856 - 1932). Pokojné, vrúcne, naplnené každodennosťou, tak by sa dali charakterizovať jeho listy. Písal ich v časovom rozpätí takmer tridsiatich rokov a vytvárajú jedinečný príbeh celoživotného pevného vzťahu vyrozprávaného z jednej strany, keďže listy Ilony Novákovej, neskôr Országhovej sa zachovali len útržkovito. Väčšia časť korešpondencie zachytáva obdobie pred svadbou, ďalšia mapuje krátke obdobia odlúčenia manželov, najmä počas pobytov básnika v kúpeľoch. Otvára sa pred nami obraz manželského spolužitia i žánrový obrázok života na Slovensku z prelomu 19. a 20. storočia, príbeh lásky, jej stálosti v každodenných premenách, i príbeh jazyka. Patetický básnik sa pred nami odhaľuje ako nežný snúbenec, milujúci manžel, komentátor rodinného i spoločenského diania, starostlivý domáci pán a kde-tu sa nezaprie ani ako "pravotár", teda advokát, čo bolo jeho pôvodné povolanie.
Zostavovateľkou knihy a autorkou sprievodných textov je spisovateľka Jana Juráňová, ktorá sa vzťahu Pavla a Ilony Országhovcov venovala v románe Žila som s Hviezdoslavom (2008). Tentoraz sa však vrátila do archívov, aby sa na tento vzťah pozrela inými očami, nie ako prozaička. Kniha ponúka okrem kompletnej zachovanej korešpondencie P. O. Hviezdoslava svojej celoživotnej láske aj bohatý doplnkový materiál a vyniká grafickým spracovaním.
Krásně jsem si početl
Kniha dopisů, koncipovaná jako mezerovitá kronika života Arnosta Lustiga a jeho rodiny po odchodu do exilu v roce 1968, přináší jedinečný výběr autentických dokumentů a fotografií vedle původních neupravovaných strojopisů a rukopisů korespondence Arnošta Lustiga a jeho ženy Věry, dcery Evy a syna Pepiho, babičky Terezie, její dcery Hany Hnátové (sestry Arnošta) a dalších příbuzných až po přátele Zdenu a Josefa Škvorecké v Torontu. Korespondence je svědectvím o síle lidských a rodinných pout, lásky a přátelství v těžkých dobách. O slovech vysílaných do dálky, která posilují. Svědectvím o velkých přátelstvích, z nichž jedno, to Arnošta Lustiga a Oty Pavla, nepřervala ani Otova smrt v roce 1973. Arnoštovy dopisy Otovi se ztratily, ale vzpomínky na Otu, které napsal, i vzpomínky dalších přátel snad tuto chybějící korespondenci doplní tak, aby čtenář pochopil, co nejen pro sebe navzájem Arnošt s Otou znamenali. A jak přátelská a rodinná pouta a v minulosti zaslaná slova pomáhají navzdory odloučení, dálce, času a smrti i dnes. Korespondence a vzpomínky jsou rovněž svědectvím o komunistických mocenských a cenzurních praktikách a zásazích do životů jednotlivců a rodin.
Čtrnáctero zastavení
Ve vzpomínkových medailonech Čtrnáctera zastavení načrtává Bedřich Fučík monumentálními tahy životní i básnické portréty svých milovaných autorů – v jednotlivých osudových zastaveních zachycuje, jak se s nimi životně sblížil a jak jejich dílo zanechalo v jeho životě nesmazatelnou stopu. Vrcholí zde jeho úsilí o syntézu života a umění i snaha bezvýhradně sloužit všem hodnotám v české literatuře bez ohledu na literární programy i ideologické postoje. Stojí tak zde vedle sebe nedílně Šalda, Březina, J. Florian, Deml, Nezval, Halas, Čep, Holan, Zahradníček a další, ač si byli zdánlivě životně i umělecky vzdáleni, a Bedřich Fučík usiluje o to, aby se z étosu a melosu života a díla svých velkých vzorů i souputníků dopátral nejen životní podstaty jejich tvorby básnické, ale zároveň směřování a smyslu českého národního osudu, jeho velikosti, malosti i tragiky. (Z knižní anotace.)
Vydání je připraveno podle edice Vladimíra Binara z roku 1992 (Praha, Melantrich/Arkýř; jako spolueditor je v knize uveden M. Trávníček) s přihlédnutím k poslednímu, 6. samizdatovému vydání z roku 1987 (Praha, VBF, Dílo Bedřicha Fučíka, sv. 5).
Významní lidé v mém životě
Kniha Významní lidé v mém životě vypráví o autorových životních osudech po jeho příchodu do Prahy v roce 1949. Popisuje přátelství s mnoha významnými lidmi, jeho vzácnými přáteli – Z. Mahlerem, V. Větvičkou, M. Patřičným, J. Grygarem, J. Himalem, D. Rybníčkem, L. Venyšem, V. Ebrem a dalšími přáteli - kmotry jeho knih.
Autor vzpomíná i na své zážitky z lesnických expertiz v Africe a Asii, jakož i z cest a pobytů v dalších zemích pěti kontinentů. Je zde také výčet jeho publikační činnosti včetně 27 knih, z nichž pět je věnováno fotbalu.
Publikace obsahuje i pasáž o autorových nových přátelích v penzionu Zátiší. Kniha obsahuje 32 stran barevných obrázků a seznam příloh.
Na sklade 1Ks
12,45 €
13,11 €
Cselényi László élete és életműve
Cselényi László (1938) a jelenkori magyar költészet "fekete lova". Ahhoz, hogy izgalmas, robusztus, valóban a szó minden értelmében monumentális költészete végre befusson", azaz szélesebb körökben is ismertté váljon, először is ki kellene szabadítani a költőt abból a fámából, amelybe makacs avantgárd ars poeticáival elsősorban ő maga kötözte be magát, holott olyan értelemben, ahogy a klasszikus avantgárd hirdette meg a radikális tagadás költészetét, régen nem tiszta avantgárd költészet már az övé. Olvassunk csak bele a kezünkben tartott új Cselényi-monográfiába, Vilcsek Béla kitűnő munkájába: "Cselényi László számára a hatvanas évek második felének párizsi strukturalizmusával megállni látszik az idő. Minden tekintetben. De azért ne feledjük, ez a személyre szabott lírai strukturalizmus kitüntetett helyet biztosít Lautréamontnak és Rimbaud-nak ugyanúgy, mint T. S. Eliotnak és Ezra Poundnak, Hegelnek és Heideggernek csakúgy, mint Spinozának és Lukács Györgynek, Bachnak és Bartóknak, Móricznak és Szentkuthynak, Kassáknak és József Attilának. Az Umberto Eco-i nyitott mű elméletét éppen úgy a magáénak vallja, mint a derridai dekonstrukciót..." Tehát lírai konstrukció és dekonstrukció, strukturális zártság és ecói nyitottság - s ha ehhez hozzétesszük a főleg a fiatalabb irodalomteoretikusok által Cselényi költészetéből kimutatott zenei elvűséget és aleatórikusságot", akkor elmondhatjuk, hogy az utóbbi mintegy két évtized Cselényi-recepciójában a költő oeuvre-je éppen az avantgárd meghaladásának az értelmében rajzolódott át. Ennek az átrajzolódási folyamatnak és egy új, fámák és iskolák feletti, sajátos, mégis egyetemes kőltői arculat megképződésének pontos, szakmailag, filológiailag megbízható rajza Vilcsek Béla (részletes bibliográfiával és biográfiával is felszerelt) jelen Cselényi-monográfiája. Tőzsér Árpád
Prečo zostať nažive
Kniha Prečo zostať nažive rozpráva o tom, ako využiť náš pozemský čas. Najmä ak trpíte depresiami či úzkosťami a prichádzajú vám na um myšlienky o samovražde. V západnom svete je najvyššia miera samovražednosti vo vekovej kategórii do 35 rokov. Do tejto štatistiky zapadá aj Matt Haig, ktorý sa ešte ako dvadsiatnik ocitol na pokraji útesu s myšlienkou, že by mal skočiť. Kniha je rozprávním o tom, prečo to neurobil, ako sa dostal z problémov a ako sa naučil žiť s depresiou a úzkosťami. Je to prekvapujúco optimistické a miestami aj zábavné skúmanie toho, ako lepšie žiť, viac milovať, rozumieť knihám aj sebe a tešiť sa na ďalší deň.
dostupné aj ako:
Dva dopisy Pospischielovi
Max von der Grün se svým výrazně autobiografickým románem Dva dopisy Pospischielovi vrací ke svému vlastnímu dospívání na Tachovsku v období prvorepublikového Československa. Součástí knihy je i čtivý doslov s autorovým životopisem a dalšími souvislostmi. Čtenář tak má možnost porovnat románový popis s historickými fakty. Publikace proto čtenáře zaujme jednak poutavým dějem Grünova autobiografického románu, jednak také doprovodnými historickými informacemi, které jsou většině českých čtenářů neznámé.
Román světově uznávaného německého autora, inspirovaný pohnutými událostmi v pohraničních Sudetech mezi roky 1933 a 1945. Autor se zároveň kriticky zamýšlí nad dnešní konzumní společností.
První část knihy tvoří slavný román Maxe von der Grüna. Dílem vzpomínka na předválečné Sudety, dílem kritika moderního světa ovládaného finančními oligarchiemi.
V druhé polovině svazku čtenář najde atraktivní doslov a v něm zcela nečekané odhalení: Známý německý spisovatel prožil část svého dětství v pohraničí prvorepublikového Československa. Jeho silně autobiografický román, který je vzpomínkou na dětství, tím dostává zcela nový rozměr.
Netradiční a v mnohém inovativně kritický německý pohled na složitou situaci v česko-německém pohraničí. Prozrazení okolností, za kterých byl nacisty zatčen a uvězněn spisovatelův antifašisticky smýšlející otec. Součástí doslovu je řada dobových fotografií a listinných reprodukcí.
Básnířka dvou srdcí
Kniha s poetickým a přitom přiléhavým názvem má za cíl ukázat nedoceněnou a často opomíjenou autorku v poněkud nezvyklém světle. Obsahuje totiž poezii, divadelní hry, originální prózy, ukázky z cestopisu a aforismy. Ve všech případech jde o texty dosud do češtiny nepřeložené.
Snad tento svazek doplní v našem kulturním povědomí obraz o autorčině literárním díle a šíři okruhů, kterými se po celý život zabývala, přiblíží českému čtenáři její dosud neznámé stránky a její osobnost osvětlí z nových úhlů. Tak, jak si to její osobitá tvorba zaslouží.
Šíp do nebe
První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora. Koestler čtenáře provádí pozoruhodnými prostředím Budapešti v době Komuny v roce 1919, Vídně po první světové válce, kde kralují buršácké spolky a Sigmund Freud, a poté čerstvě osídlované Palestiny. Ukáže mu poválečnou Paříž a Berlín za Výmarské republiky, načež se s ním vydá k severnímu pólu. Koestler vše provází pozoruhodnými reflexemi, nejistotami svého dětství a úvahami zralé dospělosti. Líčí v knize svůj intelektuální a ideový vývoj – první díl pamětí končí jeho vstupem do komunistické strany na konci roku 1931.
Čriepky do portrétu Vincenta Šikulu
Knihu Vincenta Šabíka (1937), literárneho vedca a kritika, pedagóga, kulturológa, estetika, germanistu, editora a prekladateľa, Čriepky do portrétu Vincenta Šikulu (vydal Spolok slovenských spisovateľov, 2015) tvoria texty literárnokritických žánrov od lektorských posudkov po analytické štúdie, ktoré by sme mohli charakterizovať ako historicky autentický „work in progress“, teda skladanie mozaiky živého receptívneho obrazu percepcie, reflexie a rezonancie spisovateľových diel očami literárneho kritika ako aktívneho účastníka literárneho procesu medzi 60. až 90. rokmi minulého storočia, teda v čase, keď sa spisovateľ Šikula etabloval ako popredný reprezentant literárnej „generácie 56“. Kritikove texty sú zároveň autentickým svedectvom o vzájomnom vzťahu literárnej kritiky a tvorby podľa modelu literárnej komunikácie v celkom určitých spoločenských podmienkach časopriestoru. V užšom zmysle by sme ich mohli chápať aj ako zrkadlenie zápasu o spisovateľa a jeho originálnu tvorbu na všetkých úrovniach estetického myslenia v kontextoch totalitnej ideológie. Kritikove texty prispievajú k prehĺbeniu chápania a interpretácie diela Vincenta Šikulu a úsilí jeho generácie.
Na sklade 1Ks
7,89 €
8,30 €
Svetová Klára Jarunková
Profesor Viliam Marčok (1935 - 2013) sa okrem iného systematicky venoval aj tvorbe Kláry Jarunkovej, ktorú považoval za jedinečnú osobnosť slovenskej literatúry a zároveň poukazoval na jej svetovosť. K životu a tvorbe autorky publikoval mnohé hodnotiace štúdie a články, pripravoval dlhodobejšie skice k jej novému portrétu s osobitným zreteľom na analýzu Jarunkovej epického sveta ako permanentného prizývania k sebatvorbe. Všímal si a analyzoval i Jarunkovej vzťah k rozprávke, diskurzívnu významovosť a virtuozitu Jarunkovej epiky, ako aj jej vzťah k postmoderne. V pozostalosti zachované a doteraz nepublikované štúdie doplnené o niektoré jeho kľúčové články sú obsahom Marčokovej knihy Svetová Klára Jarunková (Spolok slovenských spisovateľov, 2015). Nepochybne budú dôstojným a vedecky významným prínosom k novému poznávaniu tvorby tejto spisovateľky aj pri príležitosti pripomínania 10. výročia jej úmrtia.
Biografie v kategórii Literatúra sa zaoberajú životnými príbehmi a skúmaním významných spisovateľov a literárnych osobností. Tieto knihy nám ponúkajú hlbší pohľad do života a diela jednotlivcov, ktorí zanechali trvalý odkaz vo svete literatúry.
V biografiách literárnych osobností sa často analyzujú a opisujú významné udalosti a skúsenosti, ktoré formovali spisovateľov a ovplyvnili ich tvorbu. Autori týchto kníh sa zameriavajú na výskum životných príbehov, vzťahov, tvorivých procesov a vplyvov, ktoré formovali jedinečný literárny hlas a príspevok týchto osobností.
Tieto životopisy nám umožňujú priblížiť sa k mysli a inšpiráciám spisovateľov, pochopiť ich tvorivý vývoj, motívy, témy a techniky písania. Tieto knihy nám poskytujú kontext prechodu od života spisovateľa k ich literárnemu dedičstvu, a tak nám umožňujú hlbšie porozumieť a interpretovať ich diela.
Biografie literárnych osobností sa zameriavajú na rôzne literárne epochy, žánre a kultúrne kontexty. Medzi populárne témy patria životopisy klasických spisovateľov, moderných autorov, básnikov, dramatikov a literárnych ikon, ktorých diela majú významný vplyv na literárnu kultúru.
