Najnovšie - Armáda, zbrane a vojenská technika strana 9 z 21

Počas prvej svetovej vojny nasadili znepriatelené strany po prvý krát vo výraznejšej miere letectvo. Výnimkou nebolo ani Rakúsko-Uhorsko, v cisárskych a kráľovských leteckých oddieloch slúžili mladí a odvážni muži zo všetkých častí mnohonárodnostnej ríše. Zastúpenie v nich mali rodáci z územia dnešného Slovenska, pričom mnohí sa výrazne zapísali do histórie leteckej vojny. Patrili medzi ostrieľaných stíhačov, tzv. letecké esá, veliteľov úspešných leteckých jednotiek či skutočných priekopníkov aviatiky. „Naši“ letci bojovali, víťazili či umierali pod vlajkou monarchie v rôznych častiach Európy – na tzv. srbskom, ruskom, rumunskom či balkánskom fronte, no najmä na talianskom bojisku. Publikácia mapuje osudy desiatok pilotov a leteckých pozorovateľov, a to predovšetkým na základe dokumentov uložených v zahraničných archívoch, v Rakúsku a Taliansku. Počas prvej svetovej vojny nasadili znepriatelené strany po prvý krát vo výraznejšej miere letectvo. Výnimkou nebolo ani Rakúsko-Uhorsko, v cisárskych a kráľovských leteckých oddieloch slúžili mladí a odvážni muži zo všetkých častí mnohonárodnostnej ríše.

Tato kniha navazuje na předchozí dva díly leteckých katastrof československého vojenského letectva od jeho vzniku (prosinec 1918 až 31.12.1965). Vynechal jsem historii letectva 2.světové války, protože byla mnoha autory podrobně a rozsáhle zpracována. Pojem letecká katastrofa patřil do skupiny leteckých nehod, ale teprve Nařízením náčelníka Generálního štábu byly letecké nehody roztříděny do tří skupin. Letecká katastrofa pak byla takovou událostí, při které byl zničen nebo neopravitelně poškozen vojenský letoun a pilot, osádka, cestující nebo náhodné osoby přišly o život. A těchto událostí byly stovky a přišly o nich o život nejen vojáci, ale také civilní oběti, cestující, muži, ženy i děti. Proto jsem počet těchto tragických událostí rozdělil do tří období a 3. díl se zaobírá událostmi od 1.1.1966 do 31.12.1989. Dodávám, že počet leteckých katastrof v tomto období značně poklesl, ale bylo to způsobeno následkem událostí po srpnu 1968, značnou redukcí letectva, snížením počtů nalétaných hodin ale také vylepšením záchranných prostředků. A tak jako i u předchozích dílů jsem při studiu narazil na nesrovnalosti, nepřesnosti, chyby v datování událostí a i jmen, držel jsem se při publikaci dokumentace dat z Ústředního vojenského archivu v Praze, Bratislavě a archivu Ministerstva vnitra České republiky a dalších dokumentů.Tam, kde jsem měl pochyby, jasně jsem svůj názor vyjádřil. Doufám, že čtenáři, kteří se seznámí s touto tragickou historií československého vojenského letectva si opraví své možné, správné i nesprávné názory na činnost letectva v tomto dlouhém a tragickém období našich dějin.

Unikátní fotografie společně s autentickými výpověďmi současných i minulých příslušníků 4. brigády rychlého nasazení s čestným názvem „Obrany národa“ poutavým způsobem mapují historii jedné z nejvýznamnějších a nejprestižnějších složek současné Armády České republiky a zároveň poskytují unikátní pohled do života profesionálních vojáků, který je obyčejným smrtelníkům jinak ukryt za zdmi kasáren.

V Žatci existuje spolek Letci – Žatec (www.letci-zatec.cz). Od roku 2008 sdružuje lidi, kteří mají co do činění s určitou lidskou aktivitou, jíž se už víc než století říká letectví. Je jedno, jestli jsi nebo jsi byl pilot, technik, modelář, máš nebo jsi měl na zádech padák apod. V roce 1993 bylo v té době nejmodernější vojenské letiště v Česku zrušeno. Smyslem muzea je zachovat v podvědomí české letecké veřejnosti, ale i neleteckých žateckých patriotů, skutečnost, že uprostřed „Bermudského“ trojúhelníku Žatec – Postoloprty - Chomutov, kde dnes stojí montážní haly nejrůznějšího určení v zóně Triangle, nějaké letiště bylo a že celý jeho lidský a vojensko - technický potenciál sloužil ve prospěch bezpečnosti Československa, potažmo Česka. Členové zmíněného spolku se proto rozhodli vybudovat muzeum, kde bude možné si přečíst a prohlédnout nejrůznější zajímavosti, které se letiště týkají. Oni říkají, že jednou viděné je mnohem víc, než desetkrát slyšené. Při té příležitosti zároveň spatřili světlo světa leteckému stavu známé Etudy od Václava Vaška, tentokrát pod názvem ETUDY ještě vonící luftem.

Závěrečná cvičení byla v kontextu vojenského umění definována jako nácvik boje, který se měl svými podmínkami a námětem co možná nejvíce blížit reálné válečné situaci. Námět měl současně odrážet momentální politickou a vojenskou situaci země a rovněž předvídat tyto proměnné pro blízkou budoucnost. Námětům závěrečných cvičení československé branné moci z období let 1922 až 1928 dominovalo předpokládané nepřátelství s Německem s akcentem na spojenecké závazky vůči Francii. Markantně je to patrné z námětů vojenských cvičení zvláště z první poloviny dvacátých let minulého století, kdy šlo o praktický nácvik operací odvozených z hypotéz zkoumaných při teoretických činnostech přípravy štábů, které vycházely z vojensko-politických poměrů ve střední Evropě. Publikace detailně popisuje průběh cvičení, které proběhlo v roce 1929 na Moravě v oblasti od Bruntálu po Brno s těžištěm bojové činnosti na Kroměřížsku. Nasazené pozemní a letecké jednotky a jejich výzbroj. Všímá si vyjímečně bohaté účasti zahraničních pozorovatelů v čele s francouzským maršálem Petainem. Cvičení rovněž poctil svou návštěvou president T.G.Masaryk. Toto vše je dokumentováno celkem 110 dobovými fotografiemi reprodukovanými ve větším formátu v této publikací. Rozsah ARMÁDY č. 6 je proti předchozím číslům rozšířen o 16 stran. Množství dobových fotografií.

Největší vzdušní obři v oblacích 1. světové války v novém rozšířeném vydání. Historie bojového nasazení německých zeppelinů a dalších vzducholodí nad západní frontou a Severním mořem, nad Baltem, východní frontou a Balkánem, ale také nad severní Afrikou. Jejich postupný vývoj, konstrukce, výzbroj, nejvýznamnější akce a nejslavnější „zeppelinová esa“.

Mezi koncem první a začátkem druhé světové války uplynulo jen několik let, ale způsob vedení války se za tuto dobu změnil k nepoznání. Zákopovou válku a koňmi tažená děla vystřídaly rychlé přesuny moderních mobilních jednotek. Německé obrněné divize se díky nim prohnaly západní Evropou a na východě se zastavily až před Moskvou. I pravidla bleskové války však vyžadovala, aby byly jednotky v první linii účinně podporovány rychle se pohybujícím samohybným dělostřelectvem – a jednotky Panzerartillerie v tomto ohledu dlouho neměly na bojištích konkurenci. Kniha, věnovaná vývoji tohoto druhu bojové techniky od jejího vzniku v meziválečném období až do konce druhé světové války, nabízí čtenářům přehled všech důležitých typů německých samohybných děl, jejich nasazení na různých bojištích a přímé zkušenosti jejich posádek z boje. Výklad je založený na pečlivém studiu většinou zatím nepublikovaných pramenů a doplněný množstvím unikátních fotografií i přehledů technických dat, jak jsou ostatně čtenáři knih Thomase Andersona už dávno zvyklí.

V minulém století byla Olomouc leteckým městem. Sídlil zde druhý letecký pluk Eduarda Beneše, Hlavní letecké dílny (jejich název se v průběhu století mnohokrát měnil), byla zde dvě letiště vojenské v Neředíně a civilní v Holici, nejprve Masarykova letecká liga, později Hanácký aeroklub a hlavně nebe plné letadel a město plné pilotů.

Město Zlín se v první třetině 20. století stalo, díky podnikatelskému úsilí Tomáše Bati a jeho spolupracovníků, významným průmyslovým a správním centrem východní Moravy. Díky nadšení mnoha zlínských občanů a významné podpoře Jana Antonína Bati se ve třicátých letech stalo i jedním z center československého sportovního letectví. Začátky letectví ve Zlíně spadají už do roku 1924, kdy firma T. & A. Baťa (od roku 1931 Baťa a. s.) koupila první letoun Letov Š-10 pro podnikovou leteckou dopravu a propagaci firmy. Bylo to první soukromé letadlo určené k obchodním letům v Československu. Letecká doprava a pozdější letecká výroba firmy Zlínská letecká a. s. společně se zlínským sportovním letectvím vytvořily ze Zlína jedno z největších a nejvýznamnějších středisek československého prvorepublikového civilního letectví. Vyseparovat ze zlínského letectví jeho sportovní část je ale velmi obtížné. Piloti a pracovníci zlínské profesionální letecké dopravy a letecké výroby byli současně i funkcionáři a členy zlínských leteckých spolků a zjistit, které akce a které letecké výkony byly výsledky amatérské spolkové sportovní činnosti vyžaduje velké badatelské úsilí. Do této publikace jsou proto zařazeny i akce a události, které organizovala letecké oddělení firmy Baťa nebo později Zlínská letecká akciová společnost, ale členové zlínských leteckých spolků se jich účastnili nebo se na jejich organizaci podíleli. O zlínské letecké výrobě a částečně i letecké dopravě už byly v minulosti vydány některé publikace, i když dnes jsou z hlediska obsahu poněkud zastaralé. Zlínské sportovní letectví ale zůstávalo většinou mimo pozornost leteckých publicistů, přestože je všeobecně známo, že letecká výroba ve Zlíně začala v rámci Masarykovy letecké ligy a že zlínští letci dosáhli řady významných sportovních úspěchů. Tato publikace si klade za cíl popsat historii místní skupiny Masarykovy letecké ligy a na ni navazujícího Aeroklubu Zlín. Na základě dostupných archivních zdrojů i zdrojů z celostátního a regionálního tisku byla sestavena chronologicky historie letecké výroby, plachtařského a motorového odboru v rámci MLL a ke konci i nově vzniklého aeroklubu ve Zlíně. Velká pozornost je věnována i jednotlivým osobnostem, které stály u počátků i u rozvoje zlínského sportovního letectví. Poprvé je zde uveřejněn seznam všech motorových sportovních pilotů vycvičených ve Zlíně v letech 1933 až 1938, kteří mají záznam v leteckém rejstříku ministerstva veřejných prací. Také podrobnosti z jejich účasti v leteckých soutěžích a dalších leteckých podnicích jsou uveřejněny v takovém rozsahu poprvé. Někoho možná budou zajímat i letecké začátky pilotů, kteří se zapojili do protinacistického odboje za 2. světové války a sloužili u britského Královského letectva. Tato publikace je určena všem zájemcům o historii prvorepublikového zlínského a československého sportovního letectví. Město Zlín se v první třetině 20. století stalo, díky podnikatelskému úsilí Tomáše Bati a jeho spolupracovníků, významným průmyslovým a správním centrem východní Moravy. Díky nadšení mnoha zlínských občanů a významné podpoře Jana Antonína Bati se ve třicátých letech stalo i jedním z center československého sportovního letectví.

V minulém století byla Olomouc leteckým městem. Sídlil zde druhý letecký pluk Eduarda Beneše, Hlavní letecké dílny (jejich název se v průběhu století mnohokrát měnil), byla zde dvě letiště vojenské v Neředíně a civilní v Holici, nejprve Masarykova letecká liga, později Hanácký aeroklub a hlavně nebe plné letadel a město plné pilotů.

Houževnatost, odhodlání, dokonalé zvládnutí všech myslitelných způsobů boje. To jsou NAVY SEALs. V této neohrožené vojenské síle se mísí odkaz spartských bojovníků, římských legií a japonských samurajů. Seznamte se s historií a poznejte současnost SEALs – od jejich prapůvodu coby žabích mužů na plážích Normandie až po dnešek, kdy operují na moři, ve vzduchu i na souši ve všech částech světa, od polárního kruhu po vyprahlou poušť.

Publikace podává systematický a současně zcela ojedinělý přehled využití bitevníků Iljušin Il-2 mimo sovětské letectvo. Těžištěm práce je popis nasazení těchto letounů v polském, československém a jugoslávském letectvu, počínaje organizací a výcvikem až po bojové uplatnění za druhé světové války i po ní. Historie poválečné služby je vždy dovedena až k definitivnímu vyřazení typu v dané zemi. Nechybí stručná zmínka o mírovém působení v bulharském a mongolském vojenském letectvu. Bonusem jsou informace o zkouškách kořistních letounů v německé Luftwaffe, Magyar Királyi Honvéd Legierö i ve finském Ilmavoimat. Text doplňuje na sto fotografií a osm barevných kreseb.

Révész Tamás (Szombathely, 1988) az Eötvös Loránd Tudományegyetemen szerzett alapszakos történész-levéltáros (2011), majd gazdaság- és társadalomtörténet szakirányon történelem mesterszakos (2013) diplomát. Időközben egy évet tanult a Berlini Humboldt Egyetemen. 2014-ben kapta meg második diplomáját a King's College London War Studies mesterszakán. A Habsburg-hadsereg első világháború utáni magyarországi és ausztriai helyzetét összehasonlító doktori dolgozatát 2018-ban védte meg a bécsi egyetemen. Első önálló kötete a szombathelyi katonai repülőtér történetéről 2006-ban jelent meg. 2013-ban készült el következő könyve Petróczy István, az első magyar katonai pilóta életéről. 2016-tól az MTA Lendület Trianon 100 Kutatócsoport munkatársa. Révész legújabb könyve társadalom- és kultúrtörténeti szempontok bevonásával mutatja be, hogy az első világháborút követő hónapokban a magyar kormányoknak miért nem sikerült erős hadsereget szervezniük. A kötet a leszerelés és a mozgósítás problémáját vizsgálja mind a magyar állam, mind az egyszerű közkatonák szemszögéből, megkérdőjelezve az elmúlt száz évben a hadsereg első világháború utáni helyzetével kapcsolatban kialakult legfontosabb toposzokat. Először nemzetközi összehasonlításban foglalkozik a katonák visszatérésével az első világháború frontvonalairól, majd részletesen elemzi a Károlyi-kormány katonapolitikáját. A könyv megmutatja, hogy 1918 őszén milyen tényezők álltak a gyors leszerelés és az eredménytelen hadseregszervezés hátterében, majd megvilágítja a proletárdiktatúra sikeres mozgósításának okait és a Vörös Hadsereg szétesésének hátterét.

V knize se pojednává o počáteční fázi působení 311.čs.bombardovací peruti v řadách jednotek Velitelství pobřežního letectva RAF - Coastal Command, a to za časový úsek od května 1942 do června 1943, kdy doposud u peruti používané dvoumotorové bombardovací letouny Vickers Wellington Mk.IC či krátkou dobu nasazené stroje verze Mk.X nahradily moderní a lépe vyzbrojená letadla Consolidated B-24 Liberator, kterými byla naše jednotka posléze přezbrojena. Převedením z působnosti Bomber Command - Velitelství bombardovacího letectva RAF, mezi jednotky britského pobřežního letectva, se peruť bezprostředně podílela na bitvě o Atlantik. Tato bitva byla bezesporu nejdelší bitvou druhé světové války. Trvala pět let i osm měsíců a přímo ovlivňovala průběh válečných operací nejen na západní frontě v Evropě, ale i ve Středomoří a v Asii. Přestože se služba u pobřežního letectva velmi odlišovala od nočních bombardovacích náletů, nebyly dlouhé hlídkové lety nad nekonečnými mořskými pláněmi, kde každá vážnější porucha motoru mohla znamenat smrt, o nic méně náročné, nebezpečné a také o nic méně důležité. Boj s ponorkami nepřítele a hlídkové lety nad mořem nebyly ale jedinými úkoly jednotky i když tvořily asi 89 procent její operační náplně. Od začátku května 1942 do konce května 1943 - to jest v průběhu 170 operačních dní - nasadila 311.čs.bombardovací peruť do bojových akcí celkem 36 letounů Vickers Wellington (z toho 12 strojů, které již používala do dubna 1942) a ty se na uvedených bojových akcích podílely různou měrou. Osádky „třistajedenácté“ s nimi uskutečnily 809 bojových vzletů v celkovém počtu asi 6.935 letových hodin. Na jeden operační den připadá v tomto případě asi 4 až 5 nasazených letounů - 24 až 30 mužů výkonného personálu. Pro technické závady, nepříznivé počasí a další povětrnostní vlivy i útoky nepřítele nedosáhly letouny jednotky určeného cíle či splnění úkolu při 37 vzletech, což představuje 4,6 procent z celkového počtu. Vedle hlídkových letů a honby za nepřátelskými ponorkami bombardovaly osádky „třistajedenácté“ i určené cíle na pevnině, kterými byly přístavy – německý Bremen a zejména francouzské Bordeaux i La Pallice. S úspěchem útočily také na německá a italská hladinová plavidla - Blockade-runner´s, ozbrojené obchodní rychlé lodě, snažící se prorazit spojeneckou blokádu; vozící do přístavů německé Evropy nedostatkové suroviny jako kaučuk, tuky a vzácné kovy z oblastí jihovýchodní Asie a Japonska. Bojová činnost, jak uvedeno v případě soubojů s německými stihači, přinášela jednotce nejen vavříny, ale také dny plné smutku. Za sledované období se přihodilo vlivem činnosti nepřítele, ale i z různých dalších neoperačních příčin, celkem 49 mimořádných událostí, při kterých bylo zničeno nebo ztraceno 11 letadel, z toho 7 v boji, a 5 dalších letounů bylo vážně poškozeno. Při letecké službě zahynulo 39 Čechoslováků i 1 Brit (v přímém vzdušném boji pak zahynulo 25 československých letců) a 34 dalších letců utrpělo při této činnosti různě těžká zranění. Kdo nepřiletěl z moře hned po skončení operační akce, už se nikdy k peruti nevrátil. Moře jej pohltilo. Biskaj ani Atlantik požadovanou daň nikdy nevracely. „Z Biskaje se buď vrátíš, nebo tam zůstaneš, ani pes po tobě neštěkne...“, říkali letci. To byl ten nejvýraznější rozdíl mezi nočním bombardováním Německa a denním létáním nad mořem Biskajského zálivu. Nevrátil-li se dříve někdo z náletu, mohl se objevit později, nebo dát o sobě vědět ze zajetí, ale kdo se nevrátil z hlídkového protiponorkového letu, byl nenávratně ztracen ve vlnách moře nebo oceánu.

Od chaosu občanské války až po politické manévrování za studené války formovaly ruské ozbrojené síly budoucnost nejen Ruska samotného, ale i bezpočtu dalších zemí po celém světě. Kniha Velký medvěd ve válce: ruská a sovětská armáda od roku 1917 do současnosti je mistrovským průzkumem vývoje a bojů sovětských a ruských ozbrojených sil v mnoha konfliktech, kterých se ve své historii zúčastnily. Kniha mapuje velké historické události, které definovaly Rudou, sovětskou a ruskou armádu, zejména ve druhé světové válce a za studené války. Ale také v obdobích rozličných postkomunistických povstání, vzpour a válek, za nichž ruská armáda změnila sebe sama a nově definovala svoje úkoly. Podrobně je zkoumán vývoj postsovětské ruské armády až do podoby moderních ozbrojených sil, včetně kontroverzních kampaní v Čečensku (1994-1996, 1999-2009), Gruzii (2008) a na Ukrajině (od roku 2014). Kniha také přináší podrobné popisy a informace o vybavení, výstroji, uniformách, výcviku, podmínkách služby a výzbroji sovětských a ruských vojáků, zahrnuje jejich osobní svědectví a vřazuje technologické vymoženosti do širších souvislostí historie jedné z nejmohutnějších vojenských sil světa.

Publikácia obsahuje 5 hlavných kapitol zachytávajúcich prípravy, priebeh a výsledky leteckého angažovania sa Sovietskeho zväzu na území Slovenska počas Slovenského národného povstania, či už ide o diplomaticko-vojenské pozadie tejto akcie, cez peripetie Karpatsko-duklianskej operácie až po presun paradesantnej brigády či samotného tzv. leteckého mosta na podporu povstalcov. Jedinečnosť publikácie, okrem kvalitných odborných textov popredných odborníkov na letectvo v rokoch II. svetovej vojny, dotvára najmä obrovské množstvo dobových, málo známych aj úplne neznámych autentických fotografií.

Události v armádě před třiceti lety, v období konce totalitní vlády přes počátek budování demokratického státu do rozdělení Československa, představují mimořádně zajímavý výsek našich dějin. Tématem knihy je tedy rok 1989 v armádě, události v době Sametové revoluce a vývoj až do rozdělení státu v roce 1992. Vojenské aspekty těchto událostí zatím nebyly takto souhrnně zpracovány.

Události v armádě před třiceti lety, v období konce totalitní vlády přes počátek budování demokratického státu do rozdělení Československa, představují mimořádně zajímavý výsek našich dějin. Tématem knihy je tedy rok 1989 v armádě, události v době Sametové revoluce a vývoj až do rozdělení státu v roce 1992. Vojenské aspekty těchto událostí zatím nebyly takto souhrnně zpracovány.

Ve své nové knize se americký fyzik, uznávaný odborník na umělé technologie, zaměřuje na využití umělých technologií ve vojenství. Věnuje se vývoji od umělých zbraní ke zbraním autonomním, využití robotů nejen ve vojenství, ale i v medicíně. Kniha, nabitá informacemi, se místy čte jako napínavý román v žándu sci-fi.