Najnovšie - História - ostatné strana 11 z 142
zobraziť:
Dessewffy Arisztid utolsó levelei
„... fivéreimnek nem kell semmi más üzenetet átadnod, minthogy üdvözlöm őket és egy utolsó csókot küldök nekik; kövesd végakaratomat, annál is inkább, mivel feleségem valószínűleg áldott állapotban van...” – Dessewffy Arisztid unokaöccséhez, Lajoshoz címzett búcsúlevelének szívbe markoló szavai ezek, melyek október 6-án, kivégzése előtt néhány órával íródtak az aradi várbörtön cellájában. A száz éven át elveszettnek hitt levél nemrég egy kassai levéltárból került elő az Aradon kivégzett honvéd tábornok többi személyes iratával együtt, melyek az 1848 decemberétől 1850 áprilisáig terjedő időszakot ölelik fel. A kötetben sajtó alá rendezett történelmi jelentőségű gyűjtemény többek között olyan korabeli dokumentumokat tartalmaz, mint Dessewffy Arisztid második feleségéhez, Szinyei Merse Emmához írt négy levele, valamint Baló Benjámin, az evangélikus Dessewffynek utolsó kenetet feladó aradi református lelkész hat levele is, melyek az özvegyhez és az özvegy egyik Budán élő rokonához szólnak. A Dessewffy Arisztid utolsó levelei című forráskiadvány fiatal kassai történészek, levéltárosok és muzeológusok többéves közös munkájának az eredménye, amely méltán válhat érdekessé az 1848–49-es magyar forradalom és szabadságharc történetét kutató szakemberek és a múlt iránt fogékony nagyközönség számára.
Staročeská kronika tak řečeného Dalimila
Ještě stále odkládáte četbu významných literárněhistorických památek českého písemnictví, protože vás odrazuje náročnost staročeštiny nebo třeba epika ve verších? Bohemistky ze Západočeské univerzity v Plzni Eva Pasáčková a Martina Spěváčková připravily doslovný převod Dalimilovy kroniky z tradičně vydávané Daňhelkovy edice do současného jazyka, a tak může čtenář díky praktické zrcadlové sazbě na otevřené dvoustraně knihy libovolně přecházet ze staročeských veršů do moderní češtiny. Doprovodné komentáře sepsali medievalisté z Akademie věd ČR Martin Nodl a Matouš Jaluška.
dostupné aj ako:
Aliam aetatem alia decent
Archivnictví a věda o něm stojí dnes více než kdy dříve před velkými výzvami: Jak se vypořádat se změnami, jež přinesla nová doba, technologie a sociální sítě? Jak pracovat s archivním materiálem, aby svědčil o větším celku než jen sám o sobě? U příležitosti významného životního jubilea zakladatelky a ředitelky Ústavu archivnictví a pomocných věd historických Jihočeské univerzity prof. PhDr. Marie Ryantové, CSc., a zároveň k výročí založení tohoto ústavu připravili přátelé a kolegové pod vedením editorů Lenky Martínkové, Jiřího Cukra a Pavla Holuba knihu Aliam aetatem alia decent. Pomocné vědy historické ve víru postmoderní doby: tradice versus modernita. Dvě desítky příspěvků se zabývají otázkami osobních dokumentů, správy státní, městské i církevní, dějinami knihoven a významnými osobnostmi a ukazují, jak trendy nového tisíciletí umožňují nové chápání, analýzu a interpretaci.
Klášter cisterciáků v Oseku
Dějiny kláštera cisterciáků v severočeském Oseku se začaly psát před více než osmi sty lety. První část knihy přibližuje historii kláštera od nejstarších dob po současnost a zasazuje ji do kontextu duchovního směřování cisterciáckého řádu. Druhá část, pojatá jako procházka po klášterním areálu, se zabývá jeho uměleckou výzdobou. Zvláštní pozornost je věnována ikonografii obrazů a soch zdobících prostory kostela Nanebevzetí Panny Marie. Opomenuty nejsou ani bohaté umělecké sbírky kláštera, jeho knihovna a pozoruhodné zahrady.
A země zapláče
Kniha je přelomovou a kritikou oceňovanou knihou o původních obyvatelích Ameriky. Wilson kombinuje tradiční historické prameny s novými poznatky z etnografie, archeologie, indiánské ústní tradice a dlouholetého původního výzkumu a splétá historické vyprávění, které staví původní obyvatele Ameriky do centra jejich boje o přežití proti přílivu invazních evropských národů a kultur. Kniha mapuje střetávání mezi Euroameričany a původními obyvateli kontinentu, od prvních interakcí v anglických osadách na pobřeží Atlantiku, přes staletí postupná pronikání a otevřených válek až po novou politickou sílu dnešních indiánských aktivistů. Text je silným a dojemným vyprávěním příběhu původních obyvatel Ameriky, které se stalo novým standardem pro budoucí práce v této oblasti.
Kniha byla v roce 2000 oceněna Myersovou cenou za mimořádnou publikaci.
Svržení andělé
Knihou vzdal autor hold jemu dobře známému kraji kolem Bernartic, jenž postrádal dosud vlastní knižní sbírku pověstí a příběhů s nadpřirozenými motivy. Přitom tato oblast, plná pravěkých mohylových pohřebišť a významných svatyň, středověkých a pozdějších památek, se může pyšnit řadou archaických a na české poměry originálních pověstí, které publikovali významní rodáci a regionální badatelé Jan Karel Hraše a František Krekule. Tyto cenné příběhy podané okouzlující starou češtinou ocení jak staromilové tak i ti, kteří mají srdce otevřené pro vysoké etické poselství těchto cenných a vzácných příběhů. Příběhy v knize autor doplnil výběrem tematicky odpovídajících malířských děl autorů z 19. a 20. století na téma nadpřirozena, stejně jako starou grafikou zobrazující památky tohoto kraje. Kniha je opatřena také mapami pověstí na podkladu současných turistických map a historického II. vojenského mapování z 19. století, které jsou vnímavému čtenáři specifickým turistickým průvodcem po skryté tváři krajiny, ve které tak může vnímat historické a mravní poselství starých příběhů. Editor sbírky těchto příběhů je Martin Dohnal, archeolog a etnolog, který využil více jak třicetiletého působení v oblasti výzkumu historické geografie a regionálních dějin kraje, při níž se setkával s řadou těchto látek v časopiseckých článcích a archivních materiálech obtížně dostupných pro běžného čtenáře. Ucelený sběr pověstí kraje od jihočeských Bernartic pak finálně umožnil velký pokrok digitalizace starých knihovních fondů.
Sexbook - ilustrované dejiny sexuality
SEXBOOK – prináša výnimočnú a vzrušujúcu sondu do dejín sexuality a rodových identít od
erotických príručiek staroveku až po sex v čase pandémie.
Bohato ilustrovaná kniha vás prevedie japonským erotickým umením, sexuálnym životom
filozofov, transvestizmom v starom Ríme, lesbizmom v stredoveku, gay barmi 18. storočia,
konverziou, tabletkami, AIDS, asexualitou či tuppersexom.
Zastavíme sa aj pri míľnikoch z veľmi odlišných kultúr a postáv, akými sú Svätý Augustín,
Markíz de Sade, Joséphine Baker, Chavela Vargas, Shere Hite, Elvis Presley, Brad Pitt alebo
Madonna.
Autormi knihy sú ilustrátorka a komiksová výtvarníčka CRISTINA DAURA, oceňovaná
spisovateľka MARÍA BASTARÓS a historik umenia NACHO M. SEGARRA. Zo španielskeho
originálu knihu preložila Mária Koscelníková.
dostupné aj ako:
Lacná kniha Sexbook - ilustrované dejiny sexuality (-10%)
SEXBOOK – prináša výnimočnú a vzrušujúcu sondu do dejín sexuality a rodových identít od
erotických príručiek staroveku až po sex v čase pandémie.
Bohato ilustrovaná kniha vás prevedie japonským erotickým umením, sexuálnym životom
filozofov, transvestizmom v starom Ríme, lesbizmom v stredoveku, gay barmi 18. storočia,
konverziou, tabletkami, AIDS, asexualitou či tuppersexom.
Zastavíme sa aj pri míľnikoch z veľmi odlišných kultúr a postáv, akými sú Svätý Augustín,
Markíz de Sade, Joséphine Baker, Chavela Vargas, Shere Hite, Elvis Presley, Brad Pitt alebo
Madonna.
Autormi knihy sú ilustrátorka a komiksová výtvarníčka CRISTINA DAURA, oceňovaná
spisovateľka MARÍA BASTARÓS a historik umenia NACHO M. SEGARRA. Zo španielskeho
originálu knihu preložila Mária Koscelníková.
Na sklade > 5Ks
35,28 €
39,20€
dostupné aj ako:
Lidé bez dějin jsou prach
Queer historie holokaustu, tedy otázka stejnopohlavní touhy obětí holokaustu, zůstávala donedávna bílým místem historického bádání. Důvodem je obecně rozšířená homofobie obětí i pozůstalých, která vedla k tomu, že hlasy těchto lidí byly z archivů z velké části vymazávány. Kniha Anny Hájkové nabízí první pokus o zachycení historie těchto umlčených hlasů. Ve třech kapitolách: úvodu do queer touhy v době holokaustu, dramatickém příběhu pražské odbojářky Ireny Millerové a pěti osudech queer židovských teenagerů včetně Anne Frankové nabízí kniha Lidé bez historie jsou prach fundovaný vhled do dlouho utajované historie, která mění naše porozumění dějinám holokaustu.
Český překlad doplňuje původní předmluva dokumentaristy a historika Martina Šmoka. Vychází za podpory Goethe Institutu.
Anna Hájková (1978) je lektorkou moderních evropských kontinentálních dějin na University of Warwick ve Velké Británii, kde vede Centrum globálních židovských studií. Je historičkou židovského holokaustu a autorkou knihy Poslední ghetto. Všední život v Terezíně.
Na sklade 1Ks
15,35 €
Dietrichsteinové, Mensdorff-Pouilly - Spřízněni s králi
Ačkoliv rodinné vazby jsou u šlechtických rodů spletité, u rodů Dietrichsteinů a Mensdorff-Pouily došlo k něčemu výjimečnému – oba rody se staly příbuznými předních evropských královských rodů, na prvním místě habsburského a na druhém britského. V prvním případě to bylo příbuzenství nelegitimní, ve druhém legitimní. A protože se rody Dietrichsteinů a Mensdorff-Pouilly v roce 1857 navzájem propojily a Mensdorffové o dvanáct let později zdědili knížecí titul i jméno Dietrichsteinů, sluší se oba rody představit společně. Dodejme, že se nejedná o tzv. pobělohorské rody, protože první k nám přišel už v 16. století a druhý až na počátku 19. století.
Az Andrássyak kastélyai Magyarországon
"Az Andrássyak társadalmi és anyagi helyzete megkövetelte kastélyok és paloták építését. A Magyarországon jelenleg található kastélyokat vagy az Andrássy család egyik tagja építtette, vagy más tulajdonostól vásárolták meg, illetve házasságkötés révén kerult a birtokukba. Akár a család históriája, ezek az épuletek is évszázadok történetét illusztrálják, és építészeti szempontból is jelentős műemlékeink. Magukon viselik a kulönböző stíluskorszakok jegyeit, illetve kiváló építész-tervezők keze nyomát. Változatos a kastélyok kialakítása: van, amelyik középkori erődítményből lett uradalmi birtokközpont, majd minden kényelmet kielégítő főúri lakóhely. Máshol két kastélyt is birtokolt a család, és az egyes átépítéseknél minden alkalommal a legmagasabb színvonalra törekedtek. Előfordult a család története során, hogy nem kezdtek építkezésbe, ha megfelelő helyen találtak megfelelő kastélyt, hanem megvásárolták azt. A 19. században azután mégis sor kerult új, reprezentatív kastély építésére, mivel már nem volt elegendő a család igényeinek a helyi késő barokk kúria és a kisebb méretű vadászlak: Tiszadobon áll az Andrássyak legjelentősebb magyarországi kastélya.
A kastélyok kincsei az évszázadok során egyre gyarapodtak, a berendezési és használati tárgyak később féltett és nagyra értékelt műtárgyak lettek. Az épuletek lakóiról is fontos szólnunk, hiszen a magyar történelem jeles alakjai közé tartoznak, életuk eseményeinek színtereiként szolgáltak a kastélyok, amelyek egyben nemzeti örökségunk kiemelkedően
fontos részei is.
Az Andrássy család magyarországi kastélyépítészeti örökségét összefoglaló munka eddig még nem szuletett, ezt az adósságot szeretné törleszteni a könyv."
Dřici z Koňskeho něba
Kniha „Dřici z Koňskeho něba“ zúročuje dlouholetý výzkum etnologa Václava Michaličky věnovaný kožedělné produkci, která se v 19. století zformovala na moravsko-slezském pomezí v obci Metylovice. Řemenářská výroba se zásadním způsobem podílela na proměně života zdejšího vesnického společenství.
Kniha nabízí čtenářům seznámení s počátky kožedělné produkce v regionu, fenoménem metylovského biče i postavením řemenářů v rámci lokální komunity. Opomenuta nejsou ani šířeji pojatá témata zaměřující se na proměny v postavení žen v obci a ve výrobě samotné, na slavnostní chvíle v životě místní komunity, zánik kožedělné produkce v konfrontaci s represí totalitního režimu či na proces znovu odkrývání řemenářské tradice Metylovic v současnosti.
Zsidó gengszterek Amerikában
A 20. század elején New York volt a nagy bevándorlási kapu Amerikába. Az Óvilágból érkező emberek etnikumok szerint telepedtek le, volt ír negyed, olasz negyed, lengyel negyed és zsidó negyed is. Nagy szegénységben éltek, és keményen dolgoztak, de néhányan közülük megpróbálkoztak a könnyebbik, bár véresebb úttal: gengszterek lettek. Az ír és olasz bandák rendszeresen fosztogatták a zsidó szűcsök, szabók, kereskedők, kocsmárosok boltjait és műhelyeit – mindaddig, amíg meg nem jelentek New York utcáin a zsidó gengszterek is.
Kétezer év óta ők voltak az első olyan fiúk (és lányok), akik fegyvert fogtak a családjuk, a közösségük és saját maguk védelmében. A környezet nem győzött csodálkozni: azt hitték, a zsidók hajlott hátú, mindent eltűrő nép, akiknek nagy ugyan a tudásuk, de önvédelmi képességük nincs. Tévedtek. Olyannyira, hogy néhány évtized alatt az önmagukat zsidónak nevező gengsztercsoportok átvették az uralmat a New York-i alvilág fölött, sőt, rövidesen Chicagóban, Los Angelesben és Las Vegasban is ők diktáltak.
Kik voltak ezek a zsidó pisztolyhősök, rablók, szeszcsempészek, zsarolók, kemény öklű szegénylegények és zseniális szervezők, akik még Al Caponénak is parancsoltak?
Miért tették hát le egy idő után a revolvert?
Mi volt a titkuk?
ReKreace - Prvorepubliková letní sídla v okolí Prahy
Nejprve si luxus pobytu „na letním bytě“ mohly dopřát jen rodiny vyšších společenských vrstev, teprve po první světové válce si vlastní rekreační objekty začali pořizovat lidé z vrstev středních či nižších. K tomu se přidal tramping jako způsob života v přírodě a s přírodou. Naše kniha přináší vhled do všech těchto světů.
Aby mohla půvabná a čtivá kniha Václava Matouška, předního odborníka na historii letních venkovských obydlí, vzniknout, bylo třeba shromáždit velké množství historických zdrojů, projít desítky kilometrů, hovořit s pamětníky, studovat v archivech, prozkoumat staré mapy a plány, a nakonec z množství podkladů vybrat ty nejzajímavější „modelové“ příklady s často pohnutými osudy rekreačních staveb a jejich majitelů. Autor vybral jedenáct známých letovisek v okolí Prahy, v údolí dolní Berounky (Zadní Třebáň, Hlásná Třebáň, Lety, Dobřichovice, Všenory), na soutoku Vltavy a Sázavy (Pikovice, Hradištko), na potoku Mnichovce (Božkov u Mnichovic), na železniční trati Praha–Olomouc (Klánovice) a v labské rovině (Hrabalovo Kersko).
O neznámých věcech čili Popis východních krajů
Středověký misionář, františkánský mnich Odoricus Boemus de Portu Naonis, česky častěji označovaný Odorik z Pordenone, v českých překladech díla tradičně také Oldřich, Čech z Furlánska či Čech z Pordenone (1271/1286–1331), je autorem díla, jehož název se obvykle překládá jako Popis východních krajů světa. Autor v něm barvitě a důkladně popisuje své misijní cesty do Persie a Číny, včetně Tibetu, v letech 1316–1330, oblastí, jež byly v té době součástí mongolské říše. Text sepsaný (podle Odorikova diktátu) v dialektu byl záhy přeložen do latiny pod názvem Odorichus de rebus incognitis. Odorikův cestopis se brzy dočkal překladu do mnoha evropských jazyků a těšil se po staletí velké oblibě. Nové české vydání v moderním překladu vychází z edice Lucia Monaca a Giulia Cesara Testy (1986) podle prvního tištěného vydání z roku 1513.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky
Prsia naprieč dejinami
Provokatívna, priekopnícka a pútavá kniha o kultúrnych dejinách prsníka. Marilyn Yalomová skúma dvadsaťpäťtisíc rokov vnímania ženských pŕs, ktoré v čase nadobúdali množstvo rôznych významov v umení, náboženstve, psychológii, politike i spoločnosti. Približuje ich ako symbol v maliarstve, sochárstve, literatúre, lekárskych traktátoch, fotografii aj v reklame. Od bohyne Eset, ktorej materské mlieko spôsobovalo nesmrteľnosť, cez legendy o Amazonkách či Romulovi a Removi, stredovek, keď sa pod taktovkou cirkvi zobrazovanie ženskej postavy takmer nelíšilo od mužskej, až po postupnú premenu prsníka na symbol duchovnej výživy a ochrany. Aké prostriedky sa používali na ich liečbu či skrášlenie? Kedy ich strikne zahaľovali a ako sa neskôr využívali na politické účely či v marketingu?
Kniha Prsia naprieč dejinami vás v deviatich tematických kapitolách podnieti premýšľať o ženských vnadách tak, ako nikdy predtým.
dostupné aj ako:
Naše korene
Nie desiatky, ale stovky historikov si kládli a kladú stále otázku, aký je pôvod Európanov? Vôbec to nie je také jednoduché a jednoznačné ako sa oficiálne tvrdí.V poslednej dobe veda, a najmä genetika, všeličo prehodnotila. A čo my Slovania? Skadiaľ sme? Alebo sme tu od vekov? Kde boli naše pôvodné sídla? Od kedy sme my Slováci tu v karpatskej oblasti medzi Tatrami a Dunajom? Akú úlohu sme zohrali v dejinách Európy? Ako sme prišli k svojmu názvu? To všetko sú otázky, na ktoré stále ešte nie sú uspokojujúce odpovede! Náš pôvod siaha do histórie omnoho hlbšie ako sa doteraz predpokladalo. Odpovede na tieto otázky nedokáže dať samotná história. Jednoducho na to nestačí. Musíme vychádzať zo syntézy interdisciplinárnych poznatkov. Nielen z historických a archeologických prameňov, ako dosiaľ vychádzali historici, ale aj z jazykových a genetických výskumov, z poznatkov mytológie, paleoklimatológie, filozofie dejín, atď. A potom to vyzerá všetko úplne inak. Opravdivá, nie tá školská, ale skutočná historia je nesmierne zaujímavá, poučná a plná prekvapení. Dokonca nám pomáha lepšie pochopiť aj našu súčasnosť.
Súboj pera a ľadu
Na jeseň 1909 upútal pozornosť sveta konflikt amerických bádateľov Roberta Pearyho a Fredericka Cooka, ktorí zhodne tvrdili, že objavili severný pól. Vyvolali tým spor, ktorý nemal v medzinárodných vedeckých a geografických kruhoch obdobu. Súperenie medzi dvomi vplyvnými newyorskými novinami – etablovaným Heraldom a čoraz obľúbenejšími Timesami – rozdúchalo oheň polárneho sváru, pretože oba denníky sa finančne a reputačne zaviazali k podpore prieskumníkov a zúfalo bojovali, aby bránili ich právo na objav severného pólu.
Noviny Herald vlastnil a editoval James Gordon Bennett ml., excentrický plejboj, ktorý mal nos na aktuálne dianie. Noviny New York Times zase vydával syn židovských prisťahovalcov Adolph Ochs, ktorý ich zachránil pred zánikom a zmenil na vplyvné médium. Spor medzi Cookom a Pearym mal obrovské dôsledky pre oba newyorské denníky a predznamenal budúcnosť korporátnych médií.
Kniha Súboj pera a ľadu predstavuje fascinujúce portréty oboch polárnych bádateľov – nebojácnych mužov, ktorí na jednej strane inšpirovali a na druhej klamali verejnosť. Autor zároveň načrtáva obraz novín, ktoré financovali, propagovali a rozprávali príbehy ich ciest, no často skresľovali ich činy. Opisuje šesťdesiatročnú ságu plnú mrazov a falošných správ, ktorá vyvrcholí kapitolou v príbehu moderných novín New York Times.
dostupné aj ako:
Lacná kniha Súboj pera a ľadu (-25%)
Na jeseň 1909 upútal pozornosť sveta konflikt amerických bádateľov Roberta Pearyho a Fredericka Cooka, ktorí zhodne tvrdili, že objavili severný pól. Vyvolali tým spor, ktorý nemal v medzinárodných vedeckých a geografických kruhoch obdobu. Súperenie medzi dvomi vplyvnými newyorskými novinami – etablovaným Heraldom a čoraz obľúbenejšími Timesami – rozdúchalo oheň polárneho sváru, pretože oba denníky sa finančne a reputačne zaviazali k podpore prieskumníkov a zúfalo bojovali, aby bránili ich právo na objav severného pólu.
Noviny Herald vlastnil a editoval James Gordon Bennett ml., excentrický plejboj, ktorý mal nos na aktuálne dianie. Noviny New York Times zase vydával syn židovských prisťahovalcov Adolph Ochs, ktorý ich zachránil pred zánikom a zmenil na vplyvné médium. Spor medzi Cookom a Pearym mal obrovské dôsledky pre oba newyorské denníky a predznamenal budúcnosť korporátnych médií.
Kniha Súboj pera a ľadu predstavuje fascinujúce portréty oboch polárnych bádateľov – nebojácnych mužov, ktorí na jednej strane inšpirovali a na druhej klamali verejnosť. Autor zároveň načrtáva obraz novín, ktoré financovali, propagovali a rozprávali príbehy ich ciest, no často skresľovali ich činy. Opisuje šesťdesiatročnú ságu plnú mrazov a falošných správ, ktorá vyvrcholí kapitolou v príbehu moderných novín New York Times.
Na sklade 1Ks
18,41 €
24,55€
dostupné aj ako:
Kategória odbornej literatúry história poskytuje informácie o historických udalostiach, kultúrach, politických konfliktoch a ich vplyve na spoločnosť.
História je dôležitou súčasťou našej identity a chápania sveta. Tieto knihy poskytujú podrobné informácie o rôznych obdobiach, sociálnych, hospodárskych a politických dejinách.
