Knihy - Mytológia strana 1 z 9

Sága (nebo chcete-li příběh) se odehrává v Siranii, fantasy universu plné mýtů, legend a kouzel, kde se odehrávají rozličné příběhy, ať už psané v podobě ság, povídek či komiksu, hrané formou RPG či deskové hry, nebo jen vyprávěné.Sága o Lundirovi, přeložená z uldarštiny a vyzdobená dobovými iluminacemi z uldarských a altamoarských rukopisů, je vzácným prvním kouskem qurandské kultury v českém překladu. Sága vypráví o životě Lundira, stavitele a hvězdopravce, jehož rodina je stižena vyhnanstvím a pronásledována zlým osudem. Lundir se nechvalně proslaví stavbou Horologia, chrámu v podobě hodinového stroje, jenž má uspíšit návrat temného Stvořitele bloudícího mezi hvězdami.

Ako sa zrodil mocný Zeus? Čo spolu zažili Thor a Loki v Jötunheime? Kto je podvodnícky boh Maui? A čo hovorí staroveká egyptská mytológia o podsvetí? Kniha Veľké myšlienky: Mytológia dáva odpovede na tieto a mnohé ďalšie otázky. Skúma a rozoberá viac ako osemdesiat mýtov z celého sveta. Je plná úžasných obrázkov, fotografií a pútavých príbehov, ktoré ponúkajú nový pohľad na mýty a na to, čo znamenajú pre kultúry, ktoré ich vytvorili.

A mitológia azon regék (mítoszok) gyűjteménye, amelyek a népek őskorabeli isteneiről, hőseiről és más hasonló lényeiről szólnak. Ezeken kívül tartalmazza mindazt, amit ezen lényekről hittek, ismerteti e népek vallását és istentiszteletét (kultuszát) is. A tudományos mitológia e vallás és mítoszok eredetét, keletkezését is kutatja.A mitológia legismeretesebb és legszebb része a görög mitológia. Amit a régi görögök isteneikről és hőseikről regéltek, azt ők igaznak, valónak tartották. Ma már senki sem hisz bennük, de mindannyian elismerjük, hogy a mítoszok a világirodalom legszebb regéi közé tartoznak. Éppen szépségük miatt szívesen olvassuk s a művészek: a szobrászok, festők és költők még ma is gyakran merítik tárgyukat a görög mitológiából. A régi népek, különösen pedig a görögök vallásának és mítoszainak keletkezésére vonatkozólag már az ókorban is háromféle nézet volt elterjedve. Az egyik szerint a régi bölcsek az emberek javítása és kormányzása végett találták fel. A másik szerint a mitológia alkotói a néppel némely természeti tények ismertét vagy a természetbölcselet némely nézeteit akarták közölni s ezt a koruknak sajátos kifejezésekben tették; eszerint tehát a mítoszok mindannyian allegóriák.A harmadik nézet szerint, mely a Nagy Sándor korában élt Euhemerosz nevéhez fűződik (innen: euhemerizmus), az istenek eredetileg az őskorban élt kiváló királyok és hősök voltak, akiket a későbbi nemzedékek mindinkább nagyobb mérvben dicsőítettek és végre istenekként tiszteltek.

Trója. Najúžasnejšia ríša pod slnkom. Perla Egejského mora. Žiarivý Ilion, mesto, ktoré povstalo a padlo nie raz, ale dokonca dva razy...Príbeh trójskej vojny pozná azda každý z nás – keď syn trójskeho kráľa uniesol spartskú kráľovnú a vychýrenú krásavicu Helenu, Gréci zhromaždili tisíc lodí a vyplávali do strašnej vojny proti veľkolepému mestu, ktoré obliehali celých desať rokov. Pôvodcom vojny je sám Zeus – požiadal totiž trójskeho princa Parida, aby rozhodol, ktorá z troch olympských bohýň – Héry, Atény a Afrodity – je najkrajšia. Afrodita Parida podplatila, sľúbila mu lásku najočarujúcejšej ženy sveta Heleny. Paris neváhal a svoju odmenu smelo uniesol priamo zo sídla jej manžela, spartského kráľa Menelaa. Po tejto neslýchanej urážke nabrali udalosti rýchly spád. Rozpúta sa nekonečná surová vojna, počas ktorej obe strany utrpia ťažké straty. Grékom sa nedarí poraziť Trójanov, lebo ich najodvážnejšieho bojovníka Achilla spaľuje hnev na spojenca, ktorý si prisvojil jeho otrokyňu Briseidu, a preto sa odmieta zapojiť do boja... Pripravte sa na najstarší a najúžasnejší príbeh všetkých čias, v ktorom sa neovládateľné vášne striedajú s najvyššími ideálmi a hrdinstvo s úskokmi. Stephen Fry oživil klasický príbeh o Tróji vtipom, ľahkosťou a emóciami a vložil doň odvahu a nenávisť, lásku a stratu, pomstu a ľútosť, túžbu i zúfalstvo, ktoré sa navždy zapísali krvou do piesočnej pláže na ďalekom pobreží Malej Ázie.

Jézus neve legalább három, egymástól jól elkülöníthető fogalmat idéz fel bennünk. Az egyik a názáreti próféta, a történelmi személy. A másik a vallások Krisztusa, a felhőkön trónoló Fiú-Isten. A harmadik egy szellemi erő, hasonló a lelkiismerethez, amelyik a keresztény emberek életét irányítja. Ez a könyv az elsőről, a történeti Jézusról szól. Mi történt Jézussal azután, hogy keresztre feszítették? Hogyan parancsolt Jézus a démonoknak? Milyen kapcsolat fűzte őt a nőkhöz? Ki volt az apja? Mit tanított az igazságról? Ki volt Barabbás, és miért fontos ez a név? Jeruzsálemben két barlangot tisztelnek Jézus sírjaként. Most találtak egy harmadikat. A negyedik Indiában van. Melyik az igazi? Készült róla hiteles festmény? Melyik az? Mit írnak Jézusról a titkos zsidó források? Mi az, amit tudni lehet: ki volt ő? A szerzőről Szunyogh Szabolcs 1950-ben született Budapesten. Tanárként végzett, de elsősorban újságíróként, lapszerkesztőként, rádiósként dolgozott. Ifjúsági és ismeretterjesztő könyvek, hangjátékok szerzőjeként is ismert. Munkájáért többek között Radnóti-díjjal és Várhegyi György-díjjal tüntették ki.

Hénok apokalipszise egy Kr. e. II. század elején keletkezett, nem kanonizált írás, amely csak görög és etióp változatban maradt fenn. Közvetlenül kapcsolódik a Bibliához, a Mózes I. könyvének 6. részében leírtakhoz.A mű beszámol arról, hogy Isten teremtményei, a Felvigyázók leszállnak a földre, megkívánják az emberek lányait, és gyermekeket nemzenek velük, majd az asszonyokat titkos tudásra tanítják. Ezután elszaporodik a bűn és a gonoszság, így az Úr elhatározza, hogy özönvízzel pusztítja el a földi életet.Hénok személyesen jár Istennél, hogy a bukott angyalok érdekében szóljon, ám az Úr nem tesz le a büntetésről. Angyalai segítségével megmutatja Hénoknak a túlvilágot, kik hogyan fognak bűnhődni vagy felmagasztosulni az utolsó ítéletkor, és látni engedi neki az Ember Fiát. Az ítélet beteljesedik, ami után egyedül a feddhetetlen Noé menekül meg. A mű Hamvas Béla fordításában és előszavával kerül az olvasók kezébe.

Ravaszok, csábítóak, rettentőek, erényesek – akár isteni lények, akár halandók, a nők alapjaiban formálják a görög mitológiát, mégis régóta elhomályosítják őket a férfialakok. Ideje, hogy az ő történeteik is napvilágra kerüljenek! Az Olümposzi hősnők a görög mitológia ötven lenyűgöző nőalakjának történetét meséli el, köztük olyan istennőkét és nimfákét, mint a fenséges Athéné, a háború istennője; a bosszúálló Nemeszisz, a megtorlás istennője; és a harcos amazonok királynője, Hippolüté. De találkozunk halandókkal és félistenekkel is, amilyen a hosszú szenvedést megélő Andromakhé, a gyilkos Klütaimnésztra, vagy a vidám Iphisz. Minden történethez rövid portré, megkapó ábrázolás és az adott nőalak mitológiai szerepének magyarázata tartozik. Dr. Ellie Mackin Roberts ókortörténész alapvető munkája napjaink szemszögéből enged betekintést ezeknek az emberfeletti nőknek a világába.

Vtipné rozprávanie plné informácií vnáša do starých mytologických príbehov živý dych. S Jasonom sa nalodíte na loď Argonautov a vydáte sa na plavbu za zlatým rúnom, sledujete, ako múdro vyrieši Oidipus záhadu Sfingy, s akou ľahkosťou splní Herakles všetky ťažké úlohy, obdivujete neporaziteľnú Atlantu, ktorú vychovali medvede, tŕpnete s Perseom, ktorého ľstivý kráľ poslal po hlavu Medúzy Gorgony, lebo pri pohľade na jej tvár každý smrteľník skamenie, alebo fandíte Bellerofontovi, ktorého neprávom obvinila kráľova dcéra, lebo neopätoval jej lásku. Stanete sa účastníkom nesmrteľných dobrodružstiev, ktoré boli nevyčerpateľnou studňou inšpirácie pre mnohé pokolenia, a to všetko za sprievodu obľúbeného autora bestselleru Mýty, Stephena Frya, ktorému humor ani sarkazmus nie sú cudzie.

Aké imaginárne a mytologické postavy obývali svet fantázie a duchovné sféry našich predkov? Všetci od malička poznáme rozprávky, v ktorých vystupujú draci, škriatkovia a čarodejníci; iste sme sa už niekedy stretli s Babou Jagou, Vtákom Ohnivákom, koňom so zlatou hrivou alebo jeleňom so zlatými parohmi a rôznymi ďalšími čarovnými bytosťami. Podaktoré z nich nám pripadajú univerzálne alebo sa vyskytujú aj v rozprávkach iných kultúr. A naopak, s niektorými tu uvedenými sme sa možno ešte ani nestretli. Peter Kuzmišín sa v tejto knihe snažil zhromaždiť tie, ktoré sú typické pre slovanské národy, a prerozprávať najznámejšie a najstaršie zachované príbehy s nimi spojené. Nejde však len o rozprávkovú knihu: zhruba polovicu kapitol predstavuje pútavý systematický výklad, venovaný rôznym druhom či kategóriám týchto krásnych, fantastických, symbolických charakterov.

The Greek myths are timeless classics, whose scenes and figures have captivated us since ancient times. The gods and heroes of these legends hold up a mirror to the human condition, embodying universal characteristics and truths - whether it be the courage of Perseus, the greed of Midas, the vaulting ambition of Icarus, the vengeance of Medea, or the hubris of Niobe. These traits are the basis for immortal dramas and rich narratives, as profound as they are entertaining, which form the bedrock of our culture and literature today and remain relevant and fascinating for all readers, young and old alike.This edition contains 47 tales based on the most famous episodes in Greek mythology, from Prometheus, the Argonauts, and Theseus to the Trojan War and Homer's Odyssey. The individual texts are selected from the seminal work Sagen des klassischen Altertums (Legends of Classical Antiquity) by Gustav Schwab (1792-1850), and strikingly illustrated by 29 artists, among them outstanding representatives of the Golden Age of Book Illustration and the Arts and Crafts Movement, including Walter Crane (1845-1915), Arthur Rackham (1867-1939), William Russell Flint (1880-1969), and Virginia Frances Sterrett (1900-1930).These illustrations are complemented by scene-setting vignettes for each story and a genealogical tree of Greek gods and goddesses by Clifford Harper, commissioned especially for this volume. Placing the tales in context, the book contains a historical introduction by Dr. Michael Siebler and is rounded off with biographies of all featured artists as well as an extensive glossary of ancient Greece's most famous protagonists. The heroism, tragedy, and theater of Greek mythology glimmer through each tale in this lavishly illustrated edition, awakening the gods and heroes to new life.

Básníci musí ten příběh znovu a znovu opěvovat a předávat jej z generace na generaci, protože přijdeme-li o Tróju, přicházíme tím zároveň o kousek sebe sama. Stephen FryÚnos nejkrásnější ženy na světě, tisíc lodí vyslaných proti jedinému městu, deset let obléhání se ztrátami na obou stranách. Trója je příběh o lásce, ztrátě, pomstě, hrdinství a chytrosti, nenávisti, odvaze i zbabělosti, síle, touze, krutosti a aroganci, zoufalství i naději. Je příběhem všech možných neřestí a ctností, které si lze představit. Je příběhem lidských vášní, krvavě zapsaných do písku vzdáleného pobřeží. Lidé si ho vypravují tisíce let. Stephen Fry ho obohatil pohledem současníka a především osobitým humorem.

Tři příběhy tří domorodých kmenů Rukai, Atayal a Pangcah (Amis) nás vrací zpět na počátek ke kořenům tchajwanské domorodé kultury. Tchaj-wan známý též pod názvem Formosa, neboli Krásný ostrov, leží v Tichém oceánu nedaleko čínské provincie Fu-ťien, mezi Filipínami a Japonskem. Zde jej omývá teplý mořský proud Kurošio, který k jeho břehům přináší bohatý mořský život. Hornatý ostrov ležící na pomezí tropického a subtropického podnebného pásu je nejen domovem řady unikátních endemických druhů, ale i domorodých kmenů melanésko-polynéského původu, jejichž kultura vyrůstá v těsném sepětí s místní přírodou. Příběhy původního obyvatelstva se prochází levharti obláčkoví, černí medvědi ušatí či obávané zmije, jakými jsou ploskolebci nosorozí. Kmeny s nimi uzavírají své pokrevní svazky. Čelenky náčelníků zase zdobí peří bažantů mikádo. Boje, které bojovníci svádí, se vedou proti nelítostným Sluncím nebo obludám, které ohrožují život kmene a teprve s velkým úsilím je lze překonat. Bohatě ilustrovaná kniha dává nahlédnout do ústní tradice melanésko-polynéských kmenů a je určena čtenářům každého věku, od těch nejmenších až po ty nejstarší.

Az ősmítoszok gyakran brutálisak és heves erotika fűti át őket, nyilván nem függetlenül attól a ténytől, hogy fiatal emberekből állt a törzs, harmincöt-negyven évesnél idősebbek már ritkán akadtak. Feltűnő azonban, hogy ezen túl is milyen sok mitológiában bukkan fel néhány nagyon hasonló történet.

Mýty a legendy Seveřanů fascinují už celá staletí čtenáře i posluchače po celém světě. Sbírka, kterou držíte v rukou, přináší poutavé příběhy z islandských eddických básní a hrdinských písní, a rovněž ságy ze zaniklého světa Vikingů. Tyto poklady dávných let raného středověku jsou hlavním zdrojem našich vědomostí o severské mytologii i o tehdejším životě. Vznikaly zřejmě už v 9. a 10. století, zprvu byly předávány jen v podobě ústního vyprávění a zápisu se dočkaly až ve 12.-13. století.Severská mytologie nám přibližuje činy mocných bohů, jako byl moudrý Ódin, bojovný Thór, statečný Týr, lstivý Loki či půvabná Freyja. Představuje úklady zlovolných ledových obrů, vypráví o kouzelných bytostech i o pohádkových pokladech. Čtenáře přenese do Ásgardu, domova bohů, do Midgardu, obydleného lidmi, i do dalších tajemných světů, které dohromady tvoří strom Yggdrasil, osu všehomíra. Tyto příběhy se odrážejí i v současné kultuře a dodnes k nám promlouvají přes propast tisíciletí.

Faerské ostrovy jsou malá země na půli cesty mezi Norskem a Islandem. Historicky a politicky jsou spřízněny s Dánskem, ale zachovaly si vlastní jazyk a osobitou kulturu. Až do 19. století tam nevznikala v podstatě žádná psaná literatura, ale rozvíjela se bohatá ústní slovesnost pověsti, pohádky a dlouhé taneční balady. Příběhy zaznamenávají dějiny jednotlivých rodů a míst a vyprávějí hrdinské i vtipné příhody ze života významných postav lokální historie. Podstatnou roli v nich hraje drsná severská příroda a moře i bytosti, které v představách Faeřanů krajinu obývaly: skřítci, álfové, trollové, obryně a mořské nestvůry. Dnešním čtenářům otevírají faerské pověsti a pohádky dveře do časově i prostorově vzdáleného světa. Navzdory této vzdálenosti nás však dokážou rozesmát svým bezprostředním humorem a okouzlit tím, s jakou lehkostí spojují všední příhody s tajemnými a nadpřirozenými prvky. Tato kniha je poprvé představuje českým čtenářům a nabízí pestrý a rozmanitý výběr textů od drobných anekdot až po vyprávění připomínající krátké staroseverské ságy.Edice Mýty, pohádky a legendy nabízí procházku lidovou slovesností napříč celým světem. Najdeme v ní knihy věnující se celým kontinentům Americe Severní i Jižní, Africe, Austrálii, ale i publikace zaměřené na menší, avšak zajímavé kouty Země Papuu-Novou Guieneu, Tibet, Nepál, Barmu či nám Evropanům blízké oblasti jako např. Skotsko, Island, Laponsko, Balkán atd. Prostřednictvím překladů či původních děl českých etnografů a cestovatelů máme možnost přiblížit se vnímání a myšlení lidí, kteří si tyto příběhy předávají po generace, a ocitnout se ve světě tajemna, buď blízkému našemu duchu, či zcela vzdálenému a překvapivému, někdy šokujícímu. Řada oslovuje čtenáře malé i velké, neboť každá z knih nabízí příběhy určené všem věkovým kategoriím. Každá publikace je bohatě ilustrována vždy jiným výtvarníkem, čímž se celá řada také stává zajímavou sběratelskou edicí.

Řecká mytologie nás po tisíciletí nepřestává fascinovat. Každý už někdy slyšel jména jako Zeus, Hérakles, Achilles či pojmy jako trojská válka. To, že si tyto příběhy stále vyprávíme, je důkaz jejich nadčasovosti a neobyčejné dávky lidství, s jakým se stále dokážeme bez problémů ztotožnit. Jednotlivé báje jsou plné lásky, zrady, slabosti a omylů, které se nevyhýbají dokonce ani samotnému olympskému panteonu. Vše, co starověké Řeky obklopovalo, se stalo nekonečnou studnicí inspirace – moři vládl Poseidón se svým trojzubcem, v horských údolích žily nymfy oreády, podsvětí střežil děsivý trojhlavý pes Kerberos. Prozkoumejte rozmanitý svět řecké mytologie a zjistěte, jak ovlivnila různá období dějin a jak z ní čerpáme dnes.

Stephen Frynak a görög mitológia témájában írt első könyve, a Mítosz (2019) az istenek születéséről és felemelkedéséről szólt. Ezt követte a Héroszok (2020), amely Perszeusz, Héraklész, Iaszón, Thészeusz és más hősök vitézkedéseit, küldetéseit és kalandjait mesélte el. Ám hátra van még az ókori görög mitológia legnagyobb és leghíresebb története, az, amely a trójai háború históriáját írja le.A Trója (2021), egyszerre áll a mítoszok és a történelem valós talaján. Fry a Nagy történetet a város, Trója megalapításával és Zeusz színre lépésével kezdi, és természetesen a háború kiváltó okát és lefolyását is elbeszéli: Parisz, a trójai királyfi elrabolja Helenét, a legszebb nőt a világon. Ezer hajó ered a nyomába, hogy megostromolja Tróját, a város azonban rendületlenül ellenáll a görögöknek. Csak a sebezhetetlen Akhilleusz és a leleményes Odüsszeusz vezetheti őket győzelemre, miközben az istenek jól szórakoznak a halandók szenvedésein. A várost, amely kétszer is felvirágzott, mindkétszer porig rombolják. Az úgynevezett Nagy történetet olvashatjuk tehát újra, amelyet először Homérosz írt le Íliász című halhatatlan művében, csak ezúttal Fry jól ismert, egyszerre humoros, szellemes, komoly, mégis szórakoztató stílusában.

Goldziher Ignác (Székesfehérvár, 1850. június 22. – Budapest, 1921. november 13.) magyar orientalista, egyetemi tanár, keletkutató, a Magyar Tudományos Akadémia tagja. Értekezése az összehasonlító mythologia fejlődéséről egy igazi érdekessége a témának, mely Ipolyi Arnold, Sir George W. Cox nyomán értékeli és értelmezi a téma fontosságát, valamint a tudományos kutatásban elfoglalt helyét. Hiszen minden népnek, nemzetnek van teremtésmítosza, saját mitológiája, amit meg kell, hogy ismerjen. Népmeséink is bővelkednek a mitikus elemek gazdagságától. Fogadják szeretettel eme, szinte már elfeledett dolgozatot.

The Greek myths are among the world's most important cultural building blocks and they have been retold many times, but rarely do they focus on the remarkable women at the heart of these ancient stories.Stories of gods and monsters are the mainstay of epic poetry and Greek tragedy, from Homer to Aeschylus, Sophocles and Euripides, from the Trojan War to Jason and the Argonauts. And still, today, a wealth of novels, plays and films draw their inspiration from stories first told almost three thousand years ago. But modern tellers of Greek myth have usually been men, and have routinely shown little interest in telling women's stories. And when they do, those women are often painted as monstrous, vengeful or just plain evil. But Pandora - the first woman, who according to legend unloosed chaos upon the world - was not a villain, and even Medea and Phaedra have more nuanced stories than generations of retellings might indicate.Now, in Pandora's Jar: Women in the Greek Myths, Natalie Haynes - broadcaster, writer and passionate classicist - redresses this imbalance. Taking Pandora and her jar (the box came later) as the starting point, she puts the women of the Greek myths on equal footing with the menfolk. After millennia of stories telling of gods and men, be they Zeus or Agamemnon, Paris or Odysseus, Oedipus or Jason, the voices that sing from these pages are those of Hera, Athena and Artemis, and of Clytemnestra, Jocasta, Eurydice and Penelope.