Najnovšie - Slovenské a české dejiny strana 41 z 102

Kniha Mary Heimannové, která se dostává českému čtenáři do ruky, je na historickou práci nezvykle vášnivá, neúprosná a tvrdá. Popisuje vznik Československa od jeho založení v roce 1918 až po rozdělení v roce 1992 - od začínající demokracie, přes nacistickou okupaci, komunistickou diktaturu, Sovětskou invazi, normalizaci a konečně opět přechod k demokracii. Její největší přednost je právě v tom, že se nesnaží českému nebo slovenskému čtenáři zalíbit. Jako by z každé stránky textu znělo poslání Historie by neměla být propagandou. Neměla by vychovávat skládáním nepravdivých mýtů o vlastní výlučnosti, hrdinství či utrpení. Neměla by zamlčovat nebo omlouvat. Protože jedině pravda je v historii jedinou hodnotou a měřítkem. A jedině taková pravda může vytvářet společnost v demokracii. Autorka se pokusila zbavit dějiny Československa mýtů a postavila je proto především na narativu národních menšin a jejich vztahu k umělé československé většině. Hlavním tématem se pro ni proto stává střetnutí nikdy neuspokojených nacionalismů, násobený později ještě iracionalitou totalitních ideologií. Jde o netradiční pohled, vymykající se zavedenému pragocentristickému českému vnímání minulosti. První anglické vydání knihy Czechoslovakia: The State That Failed, které vyšlo v v roce 2009 v nakladatelství Yale University Press, rozvířilo na všech stranách obrovské emoce. Jako první ji odsoudil český generální konzul z Los Angeles, který prohlásil, že ji jen pouhý krůček dělí od zločinu proti lidskosti. Zároveň ji snad až přehnaně uvítaly Literární noviny, ovšem s varováním, že nastavuje šokující zrcadlo, v němž se česká společnost možná vůbec nepozná. Týdeník Respekt otiskl na své elegantní přední straně zprávu: Historička z USA provokuje Čechy. Sobotní kulturní příloha Lidových novin se na věc podívala z humornější stránky, otiskla reprodukci sochy svatého Václava sedícího na koni nohama vzhůru od Davida Černého a připojila titulek Mary Heimannová staví české dějiny 20. století na hlavu. Redaktor listu Prague Post tvrdil, že vydáním knihy, která zpřevracela téměř všechny obvyklé názory na tuto zemi a rozbila na padrť tradiční vnímání Československa jakožto oběti, tu středoevropská historie udělala úplný přemet. Times Literary Supplement knihu uvítal jako skutečné dějiny nejen Čechů a Slováků, které čtenářům připomínají, že tato zaniklá země bývala domovem Němců, Maďarů, Rusínů, Poláků, Romů, Židů, luteránů, uniatů i římských katolíků a ateistů. Podle jejich úsudku není úžasná ani tolik kvůli tomu, že by předkládala nové skutečnosti (ačkoli přinesla i svůj díl kutání v archivech), nýbrž proto, že vidí v náležitě zdrsnělé podobě historii, která při zploštěném pohledu běžném za studené války zůstávala skryta, totiž projevy české bezohlednosti vůči menšinám a nečeským národnostem v dnes už zaniklém československém státu. Mary Heimannová je v současnosti profesorkou moderních dějin na Univerzitě v Cardiffu ve Walesu a členka Královské historické společnosti. Studovala Vassar College v New Yorku a na Univerzitě v Oxfordu, kde získala v roce 1993 doktorát. Jako zavedená historička anglické katolické historie se poprvé začala zajímat o československé dějiny v rámci výukového experimentu, pomocí kterého hledala způsob, jak svým studentům oživit a přiblížit mezinárodní vztahy. Brzy ji historie Československa fascinovala natolik, že odložila vše ostatní, naučila se česky a přestěhovala´se do Prahy, kde strávila dva roky intenzivním archivním výzkumem.

Druhý diel knihy "Československý svet v Karpatoch" je venovaný dejinám všedného dňa na Podkarpatskej Rusi v období, kedy Podkarpatsko bolo súčasťou ČSR. Nadväzuje na čitateľsky úspešný prvý diel "Československého sveta v Karpatoch", ktorý obsahuje historicko-spoločenské portréty podkarpatských miest od Užhorodu po Jasiňu s hlavným zameraním na obdobie 1919-1939. V úvodnej časti sledujeme životné osudy vo svojej dobe známych rusínskych a slovenských osobností, pôsobiacich v krajine (V. Ščerecký, K. Prokop, J. Trochta, M. Lichard). Ďalšie kapitoly popisujú tradičnú židovskú svadbu a vzdelávacie aktivity užhorodského magistrátu vo vzťahu k tamojšej rómskej menšine. Kniha ďalej pripomína, že čs. obdobie prinieslo nielen modernizáciu a zvýšenie výroby podhorjanského pivovaru a mukačevskej tabakovej fabriky, ale aj nemalý rozvoj pošty a telegrafu, obchodnej siete firmy Baťa a Legiodružstva. Významne tiež prispelo k rozvoju sokolského hnutia, športu a turistiky v krajine aj k posilneniu čs.-rumunskej vzájomnosti a spolupráce. Záver knihy prináša spomienky autora na vandrovku Podkarpatskej v r. 1977. Súčasťou knihy je bohatá príloha fotografií a vyobrazení, písomností a dobových artefaktov. Autor Vladimír Kuštek (1956) sa dlhodobo venuje moderným dejinám Podkarpatskej Rusi. Predtým pôsobil v zahraničnej službe SR.

Autor volně navazuje na řadu svých úspěšných publikací o olomoucké historii, zejména na knihu Olomoucké vycházky. Tentokrát se budeme procházet kolem tzv. ochranného pásma městské památkové rezervace a připomínat budovy, podniky, komunikace, které zde bývaly a už nejsou anebo se výrazně proměnily, a zejména na známé a zajímavé osobnosti, s nimiž jsou jednotlivá místa spjata.

Podle mého mínění není žádné království, ve kterém by v naší době došlo k tolika změnám, tolika válkám, porážkám i zázrakům, kolik nám jich ukázaly Čechy, napsal v roce 1458 Enea Silvio Piccolomini. Zpětný pohled nicméně ukazuje, že leccos zůstalo nezměněno, a to i ve sféře konstrukcí smyslu, ať už individuálních, či kolektivních. V mnoha oblastech a ohledech se potvrzuje teze o revoluční vlně, tedy vzedmutý radikalismus raných dvacátých let následovaný návratem k normálu a pozvolným vyprcháváním radikálnějších přístupů po kompaktátech. Z hlediska proměny kulturního kódu jsou zajímavé zejména ty případy, kdy se nově nastolené normy udržely v platnosti až do 16. století. Znamená to, že změny v strukturách církve a společnosti dokázaly ovlivnit myšlení generací vychovaných již v porevolučních dobách Svébytnou interpretací základních křesťanských norem se husité odlišili od zbytku západního křesťanstva. Ačkoli Evropa reagovala na české kacířství z drtivé většiny odmítavě, historikům se husitství jeví jako součást širokého proudu reformních snah na přelomu středověku a novověku. Tucet badatelů z řad historiků, jazykovědců, teologů, historiků umění a muzikologů si položilo otázku, jak změny ve strukturách církve a společnosti v husitském období ovlivnily kulturní praxi, myšlení a rozumění světu. Název knihy vyjadřuje přesvědčení, že vzhledem k revizi systému hodnot a novým společenským konfiguracím byla snaha husitů o náboženskou reformu zároveň pokusem o přeskupení čili re-formaci kulturních obsahů a důrazů.

Príbeh o architektúre a meste, budovanom v zložitých časoch vojnovej a povojnovej konjunktúry. Je to mozaika poskladaná zo života vojnovej Bratislavy, osudov architektov a staviteľov, z tragédií, zlyhaní aj víťazstiev, ktoré mesto prežilo. Autori cez príbehy domov, námestí a celých štvrtí odkrývajú meniacu sa mapu histórie mesta počas najničivejšej vojny akú naša civilizácia zažila.

Publikace osvětluje populační vývoj a majetkoprávní praxi v protoindustriální oblasti severovýchodních Čech v 18. a 19. století. Základem výzkumu se staly životní osudy obyvatel obce Stružinec u Lomnice nad Popelkou, které byly rekonstruovány na základě rozsáhlých archivních pramenů, umožňujících postihnout nejen život konkrétních osob, ale odhalit i dlouhodobé společenské procesy. Primární demografický výzkum byl zaměřen na studium sňatečnosti, porodnosti a plodnosti, jehož výsledky se staly odrazovým můstkem pro otázky velikosti rodiny a reprodukčního chování obyvatel. Mortalita a příčiny úmrtí pak doplnily obraz demografického vývoje dané lokality a poukázaly na určitá specifika protoindustriálních oblastí. Druhá část práce se zaměřuje na otázku majetkového transferu, tedy jakým způsobem a za jakých podmínek byl předáván nemovitý majetek s ohledem na sociální postavení zúčastněných aktérů. Zkoumáno bylo nejen načasování předání usedlosti či domku, ale také zajištění důstojného dožití předchozí generace držitelů. Kniha Protoindustriální společnost rozšiřuje poznatky v oblasti historické demografie, sociálních dějin venkova a sociálních a demografických důsledků protoindustrializace.

Vedecká monografia Vladimíra Palka ml. mapuje metódy a prax spravodajskej ochrany štátnej hranice 11. brigádou Pohraničnej stráže Bratislava. Represívna činnosť Pohraničnej stráže sa vzťahovala najmä na úseky štátnej hranice s Nemeckou spolkovou republikou a Rakúskom. Jej úlohou bolo zastavenie politicky aj hospodársky motivovaných útekov na jednej strane a ochrana štátnej hranice pred „vonkajším nepriateľom" na druhej strane. 11. brigáda pohraničnej stráže bola útvarom zabezpečujúcim fyzickú a spravodajskú ochranu slovenského úseku československo-rakúskej a čiastočne československo-maďarskej štátnej hranice. Monografia zaznamenáva jej represívne, rozviedne a kontrarozviedne pôsobenie počas takmer celého trvania komunistického režimu. Hlavnou úlohou spravodajských zložiek 11. brigády PS bolo zhromažďovanie a vyhodnocovanie informácií o osobách plánujúcich útek do zahraničia. S tým súviselo budovanie agentúrnej siete spomedzi obyvateľov kolaborujúcich s režimom v zverených úsekoch pohraničného pásma. Získavanie tajných spolupracovníkov, dôverníkov a operatívne rozpracovávanie podozrivých osôb sa uskutočňovalo podľa podzákonných noriem, ktorými sa riadila kontrarozviedka Štátnej bezpečnosti. Súčasťou publikácie sú aj prílohy obsahujúce organizačný vývoj spravodajského oddelenia a spravodajských skupín 11. brigády Pohraničnej stráže Bratislava, vrátane zverejnenia mien a tvárí jej spravodajských dôstojníkov.

Zaťkove Spomienky nie sú len o povstaní a jeho mieste v československom a slovenskom národnom hospodárstve. Sú obrazom doby, ktorú prežil. Spomienkami na kľúčové udalosti dejín našej vlasti.

Prítomnosť židovskej komunity v meste Košice je neoddeliteľnou súčasťou dejín druhého najväčšieho mesta na Slovensku. Vzájomné spolužitie Židov a miestneho obyvateľstva v Košiciach je relatívne krátke. Trvá približne od druhej polovice 19. storočia. V meste sa nachádza niekoľko významných židovských pamiatok, v Košiciach pôsobilo mnoho významných osobností židovského pôvodu. Pokojné spolužitie narušilo tragické obdobie holokaustu počas Druhej svetovej vojny. Cieľom publikácie je priblížiť čitateľovi význam a prínos židovskej komunity pre mesto Košice, umožniť spoznať židovskú kultúru a tradície a vzájomne prepojiť minulosť so súčasnosťou. Aj napriek tragickým udalostiam a utrpeniam počas dvoch totalitných režimov v 20. storočí má židovská komunita v Košiciach svoje stále zastúpenie.

Publikácia obsahuje 18 príspevkov slovenských, českých, poľských a francúzskych historikov mapujúcich udalosti súvisiace s vývojom na Slovensku, resp. Československu v zlomovom roku 1938, poznamenanom najmä bojom veľmocí o novú tvárnosť československých hraníc, ústiacu do neslávne známej Mníchovskej dohody. Kniha si všíma nielen vnútro- a zahranično-politické, vojenské a spravodajsko-bezpečnostné aspektu tohto významného historického osmičkového roku, ale tiež prejavy zmien v hospodárskej, kultúrnej či dokonca v telovýchovnej oblasti na Slovensku, ale tiež v širšom kontexte strednej Európy.

Kniha dokumentuje príbehy preživších holokaust, ktorí boli súčasťou domova seniorov Ohel David a prvýkrát vyšla práve pri príležitosti 20. výročia jeho existencie. Publikácia je slovensko-anglická a nájdete v nej okrem literárnych faktografických textov aj umelecké portréty, ktorých autorom je fotograf Tomáš Halász. Redakčne texty pripravila Soňa Jánošová a Kristína Jurčišinová. Za grafickým spracovaním stojí dizajnérka Katarína Balážiková. Príbehy v knihe sú rozdelené do troch kapitol a reflektujú rôznorodé osudy Židov počas holokaustu. Prvá kapitola sa venuje najmä preživším koncentračné tábory, druhá osobám, ktoré sa počas tohto obdobia rôznym spôsobom ukrývali a tretia ľuďom, ktorí sa zapojili do protifašistického odboja. Rôznorodosť príbehov vytvára mozaiku, ktorá v celku sprostredkuje neprikrášlený obraz o živote židovských občanov počas obdobia druhej svetovej vojny a Slovenského štátu. V dobe radikalizácie spoločnosti a vzrastajúcej podpore fašizmu, rasizmu a aj antisemitizmu považuje Post Bellum a Ohel David za stále dôležitejšie prinášať príbehy ľudí, ktoré na vlastnej koži zažili hrôzy spôsobené práve týmito izmami a dokázali ich pretransformovať na silnú a inšpiratívnu životnú skúsenosť. Publikácia je určená aj pre pedagógov ako pomôcka v rámci vyučovacieho procesu a pre historikov ako doplnok k výskumu v oblasti témy Slovenského štátu.

Dolné Záhorie je tak trocha zabudnutý kraj kúsok od hlavného mesta. Aby sa naň úplne nezabudlo, podujal sa historik a spisovateľ Branislav Chovan oživiť dávne udalosti a jeho dávnych obyvateľov. S nadhľadom a humorom, ktoré sú tak vlastné obyvateľom tohto kraja.

POČÁTKY NORMALIZACE V ČESKOSLOVENSKU (1969-1971) * Gustáv Husák na počátku tzv. normalizace (nejen) ve světle ruských archívů * Stranícke previerky nielen komunistov * Syndróm roku 1968 * Několik poznámek k tématům kolem normalizace * Stalinistická federace a jak s federalismem ve střední Evropě * Pragmatizmus a pluralizmus namiesto utópií. Milan Šimečka o politicko-kultúrnych základoch demokracie * Okolnosti přijetí tzv. pendrekového zákona v roce 1969, jeho aplikace a jeho důsledky * Zostrený kurz nastupujúcej tzv. normalizácie a politické procesy. Na príklade perzekúcií kaplánov Ambróza Kubiša a Jána Ďuricu * ŠTÚDIE K ČESKO-SLOVENSKÝM VZŤAHOM A ČESKÝM A SLOVENSKÝM DEJINÁM, II. * Čechoslovakizmus v mentalitách obyvateľov Košíc a jeho implementácia vo verejnom priestore mesta v medzivojnovom období * Ochranárstvo a environmentálne iniciatívy v Československu do roku 1989 *

Autori sa v štrnástich kapitolách zamerali na skúmanie rôznych aspektov politickej, oficiálnej, systémovej a organizovanej korupcie v Uhorsku, na Slovensku a v Československu v 19. a 20. storočí. Sústredili sa na tri tematické oblasti: volebnú korupciu, čierne financovanie politických strán a štátny, resp. režimový klientelizmus a protekcionizmus. Medzi najdôležitejšie výsledky analýz patrí zistenie, že politická korupcia vo svojich rôznych podobách spočiatku prispievala etablovaniu a stabilizácii politického režimu a štátu bez ohľadu na charakter režimu (konštitučnú monarchiu, parlamentnú demokraciu, autoritársky/totalitárny), v stredno- a dlhodobom režime však pôsobila destabilizujúco a dezintegračne.

Vydejme se na cestu historickou tramvají, teda šalinou, po brněnských městských částech. Ulicemi Brna proti proudu času není kniha odborná, je to vlastně návod. Nebo motivace. Protože jak chcete jinak poznat město, než se jím projít? Ovšem různých bedekrů, průvodců a jiných procházkových pomocníků má Brno až nadbytek, proto vznikla tato kniha. My totiž Brnem jen tak neprojdeme. My jej projedeme tramvají. Tramvaj je pro Brno typická, neobejdou se bez ní staré ani nejnovější fotografie, každý den se jejím prostřednictvím dostáváme do škol, zaměstnání, na rande či za kulturou. Tramvaj má zkrátka pevné místo v našich životech a srdcích. Mnozí z nás si během každodenních přesunů čtou, ale někteří se dívají z oken. A vidí každodenní proměny svého města. A právě o nich je kniha Petra Fialy. O zmizelém a mizícím městě, o příbězích, které do něj vepsala historie i její obyvatelé. Spolu s autorem projedeme tratě od nejstarších, pocházejících z konce 19. století, přes linky z doby nacistické okupace a vystoupíme na konečné ryzí současnosti. Z oken uvidíme silnice, podjezdy, mosty, budovy i městské parky. Dozvíme se, kdo je vybudoval, proč vznikly a proč některé zanikly. Uslyšíme příběhy lidí a věcí, které by jinak navždy zmizely spolu s vyprávěním našich babiček. Kniha je samozřejmě doplněna opravdu bohatým obrazovým doprovodem, který pomůže vaší fantazii dát pevné kontury obrazu města Brna. Uvidíte staré centrum, stavbu Výstaviště, historické vozy na okruhu Velké ceny, ale i továrny, kavárny a osvobození Brna. A samozřejmě mnoho dalšího, protože tak rozsáhlou sbírku fotografií na jedno místo snad ještě nikdo neshromáždil. Nastupte a vyslechněte příběhy optimistické i tragické a poznejte skrytou tvář města Brna. Jste srdečně zváni.

Kniha je výsledkom viac ako desaťročného výskumu PhDr. Richarda Papáča z Východoslovenského múzea v Košiciach. Zaujímavým spôsobom približuje pomery v košickom súdnictve neskorého stredoveku a včasného novoveku v Košiciach, pričom popisuje aké druhy zločinov boli páchané, obžalovania, typy trestov, výkon mestského kata, miesta popravísk a tiež približuje súdne procesy, akú úlohu v nich zohráva richtár a mestská rada. Doplnená je bohatým obrazovým materiálom, dobovými mapami a štatistickými údajmi. Ide o jedinečnú tému, ktorá doposiaľ nebola spracovaná, navyše sa vďaka nej môžu čitatelia dozvedieť viac z každodenného života Košičanov v 16. storočí

Jedinečná publikácia o ľuďoch, obyvateľoch i rodákoch jedného mesta, ktorá nemá na Slovensku obdobu. Reportážne a dokumentárne fotografie zo života v Banskej Štiavnici predstavujú jeho obyvateľov prevažne v druhej polovici minulého storočia až po súčasnosť. Fotografie pochádzajú z rôzneho prostredia, rôznych spoločenských, kultúrnych a športových podujatí, z rôznych pracovísk, škôl, rodinného i spolkového života. Knižný fotoalbum zobrazuje na fotografiách vyše 1 500 osôb, z ktorých sa autorom podarilo identifikovať až 1 204 obyvateľov a rodákov tohto mesta. Je to unikátny počin zostavovateľa publikácie a jeho spolupracovníkov. Kniha vychádza v novej edícii Knižný fotoalbum.

Lučenca už neni viac! Týmto lakonickým konštatovaním sa začínal jeden z dobových článkov v Slovenských novinách v auguste 1849. Len niekoľko dní predtým zažili obyvatelia Lučenca tretí požiar vo svojej histórii, pri ktorom mesto ľahlo popolom. Nebol to požiar zapríčinený nešťastnou náhodou. Bol to brutálny koniec, fatálny následok krutých činov. Násilie plodilo násilie, kým 8. augusta 1849 nevyvrcholilo tragédiou. Pri príležitosti 170. výročia čierneho dňa pre Lučenec predkladá autorka (bývalá riaditeľka Okresného archívu v Lučenci a súčasná kronikárka mesta) publikáciu, ktorá osvetľuje príčiny nešťastia, jeho priebeh i následky. Širokej verejnosti tým sprístupňuje doteraz roztrúsené a spravidla len v maďarskom jazyku dostupné originálne opisy a dobové dokumenty. Mesto toto nemá ani podobu mesta.

V průběhu tří staletí existence vojenské duchovní služby v rakouskouherské i československé armádě prošlo jejími řadami mnoho desítek českých kněží. Svoji službu vykonávali věrně a poctivě, i když do jejich životů zasáhly všechny dramatické zvraty pohnutých historických událostí. Druhý svazek monumentálního a dosud nerealizovaného badatelského projektu, jenž shrnuje problematiku života a práce vojenských duchovních na našem území od samých počátků až po padesátá léta 20. století, chronologicky navazuje na první část a klade si za cíl představit působení duchovní služby v československé armádě v letech 1918–1950 i vojenské kněze, kteří se svou činností nesmazatelně zapsali do jejích dějin. Jsou mezi nimi generálové i prostí kněží, v jejichž řadách nechybí oběti nacistické perzekuce nebo poúnorového režimu. V širší perspektivě se dotýká dalších témat církevních dějin, jakými jsou vztah církve a státu, nebo samotné přítomnosti duchovních v armádě. Tak jako první část, i druhý svazek je doplněn bohatým obrazovým doprovodem doposud nikdy nepublikovaných fotografií, který knihu ještě více oživuje.