Najnovšie - Slovenské a české dejiny strana 52 z 101
zobraziť:
Hledání dějin
Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost. S tímto hledáním je spojena i snaha zbavit se redukce dějin na projekční plátno našich frustrací. Autoři zvolili formu dialogu, ve kterém se snaží vrátit do veřejného prostoru otázky, které se většinou řeší jen na akademické půdě nebo kterým se vyhýbáme.
Dva našinci, kteří jsou jako doma i v Evropě, mají starost: Kam se to vlastně suneme? Zkoumají naši minulost, a to úplně celou! Skeptičtější novinář znepokojuje sociologizujícího filosofa práva, ale ten se nedá: Dorůstá nám do zodpovědného klasika. Inspirující dialog!
Petr Pithart
Přemítání dvou českých intelektuálů o českých dějinách, národním příběhu, kolektivní paměti a současné politice je povinné čtení pro chápání hlubších souvislostí naší nynější krize.
Jacques Rupnik
dostupné aj ako:
Berounsko a jeho Židé
Unikátní obrazová historická publikace se snaží dosud nebývale rozsáhlým způsobem zmapovat bohatou historii židovské komunity v Berouně a jeho okolí od poloviny 17. století až do druhé světové války. Snahou publikace je populárně-naučným způsobem přiblížit židovské náboženské památky v berounském regionu, hospodářské působení židovských podnikatelů, historii významných židovských rodů na Berounsku i Hořovicku a jejich podíl na společenském a kulturním životě.
Kniha se v jedné ze svých částí také věnuje projevům antisemitismu na Berounsku, od roku 1866 až do druhé světové války. Zcela zásadní význam má také publikování všech fotografií z evidence židovského obyvatelstva, která byla pořízena před transportem berounských Židů do vyhlazovacích táborů za druhé světové války.
Publikaci přivedl na svět kolektiv autorů, z nichž nejrozsáhlejší pasáž je dílem autorky Jindřišky Rosenbaumové, která tímto způsobem zdokumentovala židovskou historii tak, jak se prolínala s dějinami berounského a hořovického regionu. Autor Jiří Topinka zpracoval část pojednávající o transportech berounských Židů do koncentračních táborů v průběhu druhé světové války. Významnou část knihy tvoří nejen historická obrazová dokumentace, ale také současné snímky berounského fotografa Vladimíra Kasla, který na vysoké umělecké úrovni zdokumentoval současný stav židovských památek, zejména starých židovských hřbitovů v Berouně, Hořovicích, ale i v dalších menších obcích regionu - Litni, Mořině, Praskolesích, Hostomicích pod Brdy, Tetíně, Všeradicích, Lochovicích a Běštíně.
Vznik Československa 1918: fakta, mýty, legendy a konspirace
Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky. Kniha přinese radost nejen zájemcům o české dějiny, ale může být dobrým zdrojem informací i pro žáky základních a středních škol.
Tu stojím, inak nemôžem
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace. Po obsahové stránce jde o badatelský počin, který spojil řadu dalších vysokoškolských, historických, teologických i archivních pracovišť českých a především slovenských. Přináší nečernobílý pohled na titulní téma z různých hledisek prezentovaných více než dvaceti autory. Historický a archivářský přístup k jeho zpracování rozšiřují též specialisté na archeologii a heraldiku. Časový rozptyl příspěvků je též značný: publikace zahrnuje studie věnované méně známým, avšak stále aktuálním, traktátům Martina Luthera z první čtvrtiny 16. století, dále se věnuje vlivu reformace na uherskou společnost ve století 17., protireformaci a podstatným momentům ze života reformovaných církví v období probuzení slovenského národního živlu ve století 19., kdy docházelo k četným konfliktním situacím s maďarským vedením církví. Emancipace reformovaných komunit v Horních Uhrách a pocit sounáležitosti s českým živlem podstatnou měrou přispěly koncem první světové války ke vzniku a rozvoji společného státu, samostatné Československé republiky. Nezanedbatelnou součást publikace představují studie věnované perzekuci církví ve 20. století, v období nástupu totalitních režimů. Zde se především uplatnili autoři z ÚSTR. Obtížným momentům společné národní i církevní historie v období rozbití a okupace česká a moravské části ČSR se věnuje příspěvek Martina Jindry Cesta k zákazu Církve československé (husitské) na Slovensku v roce 1939. Stanislava Vodičková se zabývá spontánně vzniklým mezináboženským dialogem a spoluprací duchovních vězněných v nelidských podmínkách nacistického koncentračního tábora Dachau (Ekumenismus v koncentračním táboře Dachau).
Na sklade 1Ks
12,13 €
Aby bylo jasno
Vladimíra Kučeru jsem znal ještě dříve, než jsem ho poznal. Četl jsem v časech předlistopadových sloupky nějakého Ladislava Kučírka, tuším, že v Mladé frontě. Všem jsem v tehdejší bídě psaného slova říkal: Toho čtěte, ten je dobrej. Dobrej? Dobře psal, nelhal, a kdo chtěl, rozuměl i tomu, co tam černé na bílém napsáno nebylo. () Pak jsem už četl Vladimíra Kučeru jako Vladimíra Kučeru. Ti dva Kučerové, před- a polistopadový, se mně spojili v jednoho chlapíka až později. () Píše pořád jaksi požižkovsku. Kdo ví, starý Žižkov už je prý pryč, jakýsi nový vyrůstá a stojí to prý za to, ale zůstává tu cosi jako žižkovský pohled na Prahu, na svět. Žižkov, město nad městem i pod městem Prahou. Píše třeba: Na nás si nepřijdete; my se nenecháme opít rohlíkem; my víme své; my se s ničím, zejména ne se slovy, nepáráme. Co na srdci, to na jazyku. Kučera si své odpovědi v těchto komentářích opravdu odpracoval. Celoživotním tázáním. Takže tedy: Toho čtěte, ten nelže a dobře píše. Jinak než ostatní. Jeho slova a jeho věty někdy až bolí. Jsou to totiž slova do mozku srdce a do srdce mozku jestli to taky v sobě tak máte. Jako mladík Kučírek a muž české publicistiky Vladimír Kučera.
Zlomové osmičky - 1918, 1938, 1948, 1968
Kto sa podieľal na vzniku Československa v roku 1918? Ako prebiehal Víťazný február v roku 1948? Alebo čo sa dialo pri sovietskej okupácii v roku 1968? Pripomeňte si letopočty s osudovou osmičkou na konci, ktoré poznamenali dejiny Československa a stali sa kľúčovými momentmi našej histórie. Unikátna publikácia zachytáva tie najzásadnejšie okamihy na dobových snímkach a ponúka možnosť nazrieť do diania týchto štyroch zlomových rokov.
August 1968 a iné spomienky
Profesor Peter Colotka takmer v 94 rokoch vydáva ďalšiu , za posledné tri roky v poradí tretiu knihu. Kniha má názov „August 1968 a iné spomienky“. Ide o autentický záznam udalostí dramatického roku 1968 zapísaných rukou človeka, ktorý sa nechtiac ocitol v ich strede.
Na klasickom retro písacom stroji, na ktorom doposiaľ Peter Colotka písal všetky svoje knihy, s odstupom päťdesiatich rokov zaznamenáva i ďalšie životné zážitky politika, ktorý takmer 20 rokov stál na čele Slovenska ako premiér. Niektoré, ako je už jeho zvykom, formou básní.
Knihu dopĺňajú ozveny čitateľov i odborníkov, uzatvárajú fotografie zo stretnutí autora posledného obdobia.
Na sklade 1Ks
10,90 €
Dobrodružství historie
Odborníka i laika často napadne, zda dějiny mají nějakou vnitřní logiku, do jaké míry jsou jednotlivé historické události vzájemně provázány (prostorem, časem, osobnostmi), nebo zda každá událost měla svoji vlastní příčinu a důsledek. V tomto díle nazvaném Dobrodružství historie se autor pokouší nahlédnout pod pokličku těchto a podobných tajemství. Předkládaná kniha deseti příběhů z českých dějin otevírá období spojené s legendárním knížetem a soudcem Krokem a dále prostupuje takovými událostmi, které autor považuje za stěžejní. V každé z nich je něco dramatického, je v ní jak láska, tak nenávist, krutost a podlost, přátelství a nepřátelství. Pokud bude čtenář pozorně číst, najde tam odpovědi na některé tyto otázky. A zároveň se může seznámit s netradičním autorským pohledem na jejich výklad.
Pražské jaro
Rok 1968 patří v českých dějinách ke zlomovým okamžikům. Na jedné straně představuje pokus o revizi politické a ekonomické situace Československa, na straně druhé vykročení směrem k pluralitní demokracii. Česká historiografie se tomuto tématu začala intenzivně věnovat záhy po listopadu 89. Dodnes však nedospěla k ucelené, synteticky pojaté interpretaci. V jubilejním roce s ní naopak přichází německý bohemista a rusista Martin Schulze Wessel. Ten ve své monografii, lakonicky nazvané Pražské jaro, nazírá celospolečenské změny roku 1968 prizmatem postupného tání totalitního režimu, který erodoval jednak kvůli československým reakcím na odhalení Stalinova kultu osobnosti (revize politických procesů), jednak v důsledku ekonomické krize, do níž se plánovaná ekonomika na přelomu 50. a 60. let dostala.
Společenské změny roku 1968, resp. konce 60. let, Schulze Wessel vnímá v rovině politické, ekonomické, ale i kulturní, přičemž právě v liberalizaci kulturního prostředí (noviny, časopisy, divadlo, film) vidí jednu z příčin skutečné revize socialismu v Československu, jež se v tomto ohledu výrazně liší od pokusů o revizi ve středovýchodní Evropě roku 1956. Velkou předností jeho esejisticky pojaté práce je skutečnost, že český rok 1968 nazírá v širokém kontextu evropského roku 1968. Důraz přitom klade jak na českou jedinečnost, tak i na provázanost a vzájemné inspirace se západním hnutím. Díky tomu překládá velmi vyvážený a přitom podnětný pohled na české dějiny 60. let 20. století a na jejich vyústění v prvních devíti měsících roku 1968. Své líčení končí sovětskou invazí do Československa v srpnu 68, která celý obrodný proces zastavila a společenské dění v ekonomické, politické i kulturní rovině zbavila veškerých demokratizačních tendencí.
Brno okupované
Pražské jaro v Brně a okupační jednotky přistávající na letišti v Tuřanech.
Brno okupované z pera dvojice historiků Alexandra Brummera a Michala Konečného navazuje na předchozí tři úspěšné historické průvodce jihomoravskou metropolí: Brno nacistické (1939-1945), Brno stalinistické (1948-1953) a Brno účtující (1945-1946). U příležitosti padesátého výročí srpnové okupace připomene místa a fenomény spojené s demokratizačním procesem, příchodem a pobytem sovětských vojáků a v neposlední řadě i s plíživým nástupem normalizace. Čtenáře tak zavede například do míst, kde v srpnu 1968 a 1969 umírali nevinní lidé, kde se na protest proti celospolečenské rezignaci demonstrovalo nebo kde se rozhodovalo o dalším směřování města. Graficky atraktivním způsobem zpracovaná publikace obsahuje přehlednou mapu a také řadu dobových fotografií z pohnutých let 1968-1969.
Mráz přichází z Kremlu
Jedinečné svědectví o jednom z nejtemnějších okamžiků české a československé historie. 21. srpen 1968, ale i měsíce, které k národní katastrofě vedly, dny a týdny, které následovaly bezprostředně po ní. Knížka Zdeňka Mlynáře je nesmírně cenným pohledem insidera, muže, který patřil do nejužšího vedení komunistické strany. Byl u klíčových okamžiků, viděl, jak se lámou charaktery, zažil, jak se z domnělých přátel stávají nepřátelé. Snil o spravedlivém komunismu a příliš pozdě si uvědomil, že tato idea není ničím jiným než nástrojem teroru a prostředkem vedoucím k moci.
Unikátní pohled do soukolí moci, za oponu dějin, které se více či méně dotkly každého člověka v této zemi. Ale také výpověď o křehkosti, s jakou se společnost náhled zbavená strachu může tomuto strachu opět velice rychle podvolit.
Mlynářovo svědectví zůstává vysoce aktuální. A poslední roky agresivního počínání Ruska, ať už v Gruzii, na Krymu či na východě Ukrajiny, ho znovu zpětně potvrzují. Historie se opakuje a je dobré se na ni připravit. Protože jestli se něco nemění, je to MRÁZ, KTERÝ PŘICHÁZÍ Z KREMLU.
Na sklade 1Ks
16,39 €
Rusovce – Oroszvár – Karlburg - 2. vydanie
Rusovce ležia v hraničnom trojuholníku medzi Slovenskom, Rakúskom a Maďarskom. Toto územie s bohatou históriou bolo osídlené už v praveku. Žili tu Kelti a neskôr Rimania postavili vojenský tábor Gerulata. Po vpáde germánskych kmeňov sem prišli Longobardi, Avari a Slovania. Najstaršia písomná zmienka o Rusovciach pochádza z roku 1208. Nachádza sa v listine kráľa Ondreja II., ktorou potvrdil založenie benediktínskeho opátstva. Rusovský kaštieľ je osadený v nádhernom parku ohraničenom dunajským ramenom. Jeho prvými majiteľmi boli Zichyovci, po nich gróf Hugo Henckel a napokon gróf Elemér Lónyay s manželkou Štefániou, belgickou princeznou. Bol svedkom vzácnych návštev, usporadúvali sa tu kráľovské poľovačky a hostiny. Pobyt nemeckých a ruských vojakov na konci 2. svetovej vojny poznačil kaštieľ aj park. Poslední majitelia po vojne odišli do neďalekej Pannonhalmy, kde sú pochovaní. Na základe Parížskej dohody, dňa 15. októbra 1947, boli Rusovce pričlenené k Československu. Dobové pohľadnice, dokumenty, autentické záznamy rozprávania pamätníkov, listiny a fotografie zachytávajú každodenný život obyvateľov Rusoviec, majiteľov kaštieľa ale aj dominanty obce.
Cesty komunistickou diktaturou
Kniha Cesty komunistickou diktaturou představuje výbor z autorových studií a esejí, které byly publikovány v posledních pětadvaceti letech v českých vědeckých i kulturně-politických časopisech a ve kterých se autor zabýval společností a komunistickým režimem v rovině sociální, ideologické a intelektuální. První část knihy přináší statě týkající se únorového převratu roku 1948, poúnorového vývoje a dobového myšlení z hlediska působení ve vědě, kultuře a politice, s důrazem na střet komunistického, socialistického a antikomunistického myšlení v domácím prostředí i v emigraci. Ve druhé části se autor věnuje názorovým proměnám jednotlivých intelektuálů od stalinského období do reformy pražského jara a tzv. normalizace. Důraz přitom klade jak na prostředí marxistické historiografie, tak na svět českých filozofů a spisovatelů. V centru jeho zájmu proto stojí osobnosti jako medievista František Graus, filozofové Robert Kalivoda či Karel Kosík, politolog Zdeněk Mlynář či spisovatelé Milan Kundera, Pavel Kohout či Ludvík Vaculík. Třetí část souboru shrnuje autorovy polemické texty věnované otázkám hodnocení komunistické diktatury v posledních deseti letech, resp. problematice proměn pohledu české společnosti na komunistickou minulost. Kriticky se přitom vymezuje vůči soudobé české revizionistické historiografii, která podle jeho soudu až příliš relativizuje především dobu tzv. normalizace a místo analytického přístupu ulpívá na interpretačním i myšlenkovém schematismu.
Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.
Plzeň v srpnu 1968
Kniha přináší unikátní obrazové svědectví z plzeňských ulic v prvních dnech srpnové okupace v roce 1968. Jiří Plzák, tehdy zaměstnanec družstva Fotografia, začal dopoledne 21. srpna pohotově dokumentovat šokující realitu vstup armád Varšavské smlouvy do Československa, v tomto případě do krajského města západních Čech. Fotografie, které mnoho let uchovával ve svém archivu, se v naprosté většině případů dostávají poprvé na svět právě díky této knize.
V publikaci jsou i vzpomínky pamětníků, stejně tak fotodokumentace Jiřího Plzáka z událostí na jaře 1968, kdy se v Plzni konal Majáles a po dvaceti letech také oslava skutečných osvoboditelů města.
Moja Štiavnica 2. vydanie
Fakľový sprievod 14. marca 1939, esesmani s čokoládou, bieli Rusi a ďalšie udalosti, ktoré poznačili históriu mesta v čase autorovho dospievania. Zo spomienok vanie nostalgia za svetom detstva a gymnaziálnymi rokmi. S každodenným životom Štiavničanov sú úzko späté poschodové záhrady a strmé schody v úzkych uličkách, pivnice, pavlače, obchody na korze, rozkoše kúpania v tajchoch či týždenné menu v meštianskej domácnosti. V jeho rozprávaní ožíva aj Joergesova tlačiareň, archivár Baker či mestský archív.
Toulky Osudová místa Prahy
Kudy Prahou projdete, tam na vás dýchá historie. Osudová místa přitom nejsou jen ta notoricky nejznámější, jako například Pražský hrad, Staroměstské náměstí nebo Václavák, ale jsou to i místa zastrčena v různých koutech města. Autor si vybral celkem čtyřicet osudových míst a událostí z celé Prahy, mezi nimiž nechybí ani výbuch munice v Truhlářské ulici, sesuv domu na Poříčí, atentát na Aloise Rašína nebo potopení parníku František Josef I. Každá událost je detailně popsána a rozebrána a pro čtenáře je připraven i velmi detailní popis zajímavostí v okolí. Součástí je také přehled o dopravě v lokalitě a odkazy na literaturu a internetové stránky zabývající se tématikou či okolím. Kniha je doplněna QR cody s odkazy na internetovou mapu a samozřejmě řadou dobových i současných fotografií v textu. Jako bonus je zde uvedeno dalších patnáct krátkých příběhů o osudových událostech v Praze.
Publikace vychází za podpory hlavního města Prahy.
Fragmenty židovstva
Nová knižná publikácia so šokujúcimi príbehmi z obdobia predvojnového a povojnového Československa
Bol Alexander Fleming prvým objaviteľom penicilínu? Alebo to bol židovský lekár zo Sniny? Boli Vrba a Wetzler jediní známi slovenskí židia, ktorým sa podarilo utiecť z Osvienčimu? Alebo sa tento husársky kúsok podaril aj bohémovi a milovníkovi hazardných hier Arnoštovi Rosinovi zo Sniny? Boli to skutočne Banderovci, ktorí v Kolbasove zavraždili 11 mladých židov, ktorým sa po vojne podarilo vrátiť z pekla koncentračných táborov domov? Alebo to bola vopred plánovaná poprava nežiadúcich, ktorí by sa mohli dožadovať svojich ekonomickým práv? Kto bola vlastne Gizela Lipovská, posledná židovka z Uličskej doliny? Tieto a ďalšie zaujímavé témy ako sú zabudnuté židovské cintoríny v okrese Snina, sú zverejnené v tejto jedinečnej publikácii.
Autori knihy: Jaroslava Marcineková, Tomáš Stern, Michal Šmigeľ, Jozef Novák a Juraj Levický
Čachtický hrad a Alžbeta Báthoryová
Čachtické panstvo a jeho obyvatelia prežili mnohé pohromy: tatársky vpád, husitské vojny, turecké rabovanie, lúpežných rytierov, Kurucov aj Labancov, prírodné katastrofy aj morové epidémie. Čachtický hrad sa spomína už krátko po vpáde tatárov v listine kráľa Ladislava IV. z roku 1276. V priebehu stáročí panstvo a hrad menili majiteľov. Najznámejšou bola grófka Alžbeta Báthoryová-Nádasdyová, jedna z najbohatšíh žien Uhorska, preslávená svojou krutosťou a vraždami mladých dievčat. Súdny proces s ňou je opradený mnohými nejasnosťami. Známe sú výpovede 300 svedkov, stanovisko kráľa Mateja II. aj palatína Juraja Thurzu. Súd ju uznal vinnou a svoj život skončila uzavretá na čachtickom hrade. Dodnes sa nevie, kde je pochovaná. Autor rozoberá proces s Alžbetou Báthoryovou aj z hľadiska stredovekého práva a počas bádania sa mu podarilo v archíve objaviť kresbu Čachtického hradu z obdobia grófky Báthoryovej.
dostupné aj ako:
Lacná kniha Čachtický hrad a Alžbeta Báthoryová (-10%)
Čachtické panstvo a jeho obyvatelia prežili mnohé pohromy: tatársky vpád, husitské vojny, turecké rabovanie, lúpežných rytierov, Kurucov aj Labancov, prírodné katastrofy aj morové epidémie. Čachtický hrad sa spomína už krátko po vpáde tatárov v listine kráľa Ladislava IV. z roku 1276. V priebehu stáročí panstvo a hrad menili majiteľov. Najznámejšou bola grófka Alžbeta Báthoryová-Nádasdyová, jedna z najbohatšíh žien Uhorska, preslávená svojou krutosťou a vraždami mladých dievčat. Súdny proces s ňou je opradený mnohými nejasnosťami. Známe sú výpovede 300 svedkov, stanovisko kráľa Mateja II. aj palatína Juraja Thurzu. Súd ju uznal vinnou a svoj život skončila uzavretá na čachtickom hrade. Dodnes sa nevie, kde je pochovaná. Autor rozoberá proces s Alžbetou Báthoryovou aj z hľadiska stredovekého práva a počas bádania sa mu podarilo v archíve objaviť kresbu Čachtického hradu z obdobia grófky Báthoryovej.
Na sklade 1Ks
15,21 €
16,90€
dostupné aj ako:
Kategória Slovenské a české dejiny ponúka pohľad na vývoj, kultúru, politiku a spoločenský život na území Slovenska a Česka.
Zahĺbite sa do obdobia Veľkej Moravy, času Přemyslovcov, do éry Uhorského kráľovstva či čias Československa. Skúmajte dramatické udalosti, ako bol Mnichovský diktát, Slovenské národné povstanie či Pražská jar. Objavte osobnosti, ktoré formovali dejiny oboch národov – od Cyrila a Metoda, cez Tomáša Garrigue Masaryka až po Václava Havla a Alexandra Dubčeka.
Knižná kategória "Slovenské a České dejiny" ponúka nielen historické fakty, ale aj analýzy a svedectvá tých, ktorí boli súčasťou významných historických udalostí.
Pozývame vás na fascinujúcu cestu slovenskými a českými dejinami, kde objavíte, ako sa prelínali osudy, kultúra a tradície týchto dvoch národov v srdci strednej Európy.
