Najnovšie - Slovenské a české dejiny strana 52 z 102
zobraziť:
In Europe
The Vintage Classics Europeans series - with covers provided by textile design firm Wallace Sewell, these are must-have editions of European masterpieces, celebrating the warp and weft of a shared literary treasury. In 1999, journalist and historian Geert Mak criss-crossed the continent in the simple yet monumental quest to trace European twentieth-century history as the world slipped into the twenty-first. In Europe is a dazzling account of that journey, and combines the larger story of Europe with intimate, vivid detail.
It is also now a poignant reminder that the European project was then and is now a unprecedented experiment; that we still have `a great deal to tell each other and a great deal to explain.
Migrační strategie
Migrace představuje velice zajímavé téma, ke kterému je možné přistupovat různými způsoby. Výzkumy mohou probíhat v rovině kvantitativní i kvalitativní. Autor se na příkladu českobudějovického panství snažil prokázat, že zmíněné úhly pohledu se vzájemně nevylučují, ale vhodně doplňují. V českém prostředí nebyl až dosud prováděn žádný výzkum, jehož prostřednictvím by bylo analyzováno velké množství zhostních případů.
Keď národ umieral
Z učebníc dejepisu väčšina z nás vie čosi o zápase slovenských vlastencov za národnú svojbytnosť v druhej polovici devätnásteho storočia, keď sa po rakúsko-uhorskom vyrovnaní vystupňovalo maďarizačné úsilie uhorskej vlády. Strohé dejepisné fakty však len matne zobrazujú tragiku ľudských osudov a strhujúce osobné príbehy tej hŕstky odvážlivcov, ktorí všetko obetovali cieľu, ktorý bol pre nich posvätný zápasu za prežitie národa. Prihlásiť sa k Slovákom si vyžadovalo odvahu a sľubovalo najmä prenasledovanie, i väznenie.
S týmito pohnutými časmi sú nerozlučne spojené aj osudy dvoch významných rodín Mudroňovcov a Halašovcov. Kniha historika a publicistu Petra Hubu ponúka beletrizovaný životný príbeh dvoch najvýznamnejších aktérov tohto zápasu Pavla Mudroňa a Andreja Halašu, ich rodín a spolubojovníkov. Verne zobrazuje život v Turčianskom Svätom Martine na konci devätnásteho a začiatku dvadsiateho storočia a prináša mnohé zaujímavé fakty, ktoré v učebniciach dejepisu nenájdete.
Moje republika 1918–2018
V letošním roce slaví naše republika sté výročí. Západočeští spisovatelé se rozhodli při této příležitosti vydat almanach historicko-beletristických textů, v nichž vzpomínají na první světovou válku, vznik republiky, legionářské boje a události, které ovlivnily jejich rodiny. Ve formě povídek, deníků, vyprávění či zamyšlení oživuje jedenáct spisovatelů a básníků (Jiří Hlobil, Karla Erbová, Václav Engler, Markéta Čekanová, Radovan Lovčí, Václav Gruber, Daniela Kovářová, Peggy Kýrová, Stanislav Bukovský, Bohumil Jirásek a Ivo Fencl) své předky, rodinné tradice a osudy, které se skutečně staly na Plzeňsku i v krajích vzdálenějších a dodnes se v jednotlivých rodinách vyprávějí.
Texty doplněné fotografiemi tak plasticky ukazují, co je v životě nejdůležitější: rodina, láska, přátelství a dobré mezilidské vztahy. Kniha „Moje republika 1918-2018“ naznačuje, že se na světě během uplynulé stovky let nic podstatného nezměnilo.
České země v éře První republiky (1936-1938)
Druhé vydání rozsáhlé monografie, která důkladně zpracovává dějiny meziválečného Československa. Kniha obsahuje závěrečnou část politických dějin první československé republiky a kulturní přehled celého období.
V knize je i jmenný rejstřík ke všem svazkům První republiky (1918-1929, 1930-1935 a 1936-1938).
Cim 2
Kniha se zabývá osudy jednoho z nejvzácnějších rukopisů, který je uložen na území České republiky. Pod signaturou Cim 2 je v knihovně pražské metropolitní kapituly chován bohatě iluminovaný evangeliář, který vznikl na sklonku karolinské periody, přibližně v závěru 70. let. 9. století. Tento rukopis dosud neměl monografii a i v odborné literatuře, ač dobře známý, se pohybuje na okraji zájmu. Kniha se pokouší tuto mezeru zaplnit. Reviduje dosavadní názory a snaží se nalézt odpovědi na pro kodex zásadní otázky. Zejména je nově řešena enigmatické otázka vzniku rukopisu, na němž pracovalo několik iluminátorů různého školení: franko-saští ornamentalisté, snad remeští figuralisté, a písaři pocházející ze saského Corvey. Komplexního rozboru se dočkala i pozoruhodná ikonografie se scénami povolání apoštolů. Zcela nově je analyzována vazba kodexu, včetně slonovinové destičky na přední desce a hedvábné textilie na přídeští. Také otázka příchodu rukopisu do Čech je zde zevrubně probrána. Také dosud nebyly zkoumány osudy rukopisu v pražské katedrále a jeho případná funkce v rámci svatovítského pokladu, kde byl uložen až do 19. století.
První republika - Zamlčená historie
Otazníků a záhad, které po sobě zanechala první republika, je víc než dost. Dodnes se třeba spekuluje o úloze tajných spolků při jejím vzniku či původu prvního prezidenta, o jeho společenských, korupčních a špionážních aférách. Ale jsou i nerozluštěné kriminální záhady a různé hypotézy, které s politikou nesouvisí, a přitom nemají o nic menší význam. Autor pátrá po tom, co je zatím v naší historii obestřeno tajemstvím.
Na sklade 2Ks
16,45 €
Deprese a naděje
Druhá světová válka a odboj proti nacismu stále patří mezi lákavá témata české literatury. Většinou je ale její pozornost soustředěna na události zahraniční, neboť tam byly oprávněně hledány kořeny pozdějšího politického vývoje Domácí odboj byl a je vnímán jako něco druhořadého a méně významného. Takové vnímání vedlo k současnému společenskému vědomí, že domácí rezistence v období okupace byla nepatrná a nevýznamná. Od těchto myšlenek již není daleko k úvahám, že pocit trvalého útisku a malosti českého národa je jeho trvalou vlastností, že národní hrdost nám není vlastní a je vlastně zbytečná. Historická kontinuita se v naši myslí vytrácí, což dokumentuje skutečnost, že jména padlých z domácího odboje, po nichž jsou nazvány mnohé ulice Brna, jsou dnes již mnohdy anonymní. Většina již netuší po kom je nazvána Burešova, Kamanova, Štolcova, Hudcova, Lužova, Kudeříkové nebo Uhrova. K těmto jmenovaným se řadí tisíce dalších, kteří byli za okupace spojení pojivy ilegálních sítí a mnoha odbojovými činy, dnes již zapomenutými.
Odbojáři Brněnska měli svou činnost ztíženu, neboť v Brně působila řídící úřadovna gestapa pro Moravu, která si ve městě a jejím okolí vytvořila silné pozice a obě složky, jak odbojová tak potlačovací sváděly mnohdy skryté a tvrdé souboje, jejichž konečným výsledkem byli mrtví na obou stranách. Bohužel, těch mrtvých na straně domácího odboje bylo mnohem více. Téma odboje bylo po válce využíváno v různých formách k dobové propagandě, jednou levé, jindy pravé.
Proto mnohá témata tohoto boje zůstala zastřena a ani dnes, po více než 70 letech od ukončení války, není zájem se k nim vracet. Publikace Deprese a naděje vypráví o mnoha mužích a ženách Brněnska, o jejich odbojových formacích, kteří s trvalou depresí okupace a mnoha nadějemi, leckdy marnými, se pokusili vzepřít nepřízni doby, ve které žili. Přesto do tohoto boje šli.
Hledání dějin
Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost. S tímto hledáním je spojena i snaha zbavit se redukce dějin na projekční plátno našich frustrací. Autoři zvolili formu dialogu, ve kterém se snaží vrátit do veřejného prostoru otázky, které se většinou řeší jen na akademické půdě nebo kterým se vyhýbáme.
Dva našinci, kteří jsou jako doma i v Evropě, mají starost: Kam se to vlastně suneme? Zkoumají naši minulost, a to úplně celou! Skeptičtější novinář znepokojuje sociologizujícího filosofa práva, ale ten se nedá: Dorůstá nám do zodpovědného klasika. Inspirující dialog!
Petr Pithart
Přemítání dvou českých intelektuálů o českých dějinách, národním příběhu, kolektivní paměti a současné politice je povinné čtení pro chápání hlubších souvislostí naší nynější krize.
Jacques Rupnik
dostupné aj ako:
Berounsko a jeho Židé
Unikátní obrazová historická publikace se snaží dosud nebývale rozsáhlým způsobem zmapovat bohatou historii židovské komunity v Berouně a jeho okolí od poloviny 17. století až do druhé světové války. Snahou publikace je populárně-naučným způsobem přiblížit židovské náboženské památky v berounském regionu, hospodářské působení židovských podnikatelů, historii významných židovských rodů na Berounsku i Hořovicku a jejich podíl na společenském a kulturním životě.
Kniha se v jedné ze svých částí také věnuje projevům antisemitismu na Berounsku, od roku 1866 až do druhé světové války. Zcela zásadní význam má také publikování všech fotografií z evidence židovského obyvatelstva, která byla pořízena před transportem berounských Židů do vyhlazovacích táborů za druhé světové války.
Publikaci přivedl na svět kolektiv autorů, z nichž nejrozsáhlejší pasáž je dílem autorky Jindřišky Rosenbaumové, která tímto způsobem zdokumentovala židovskou historii tak, jak se prolínala s dějinami berounského a hořovického regionu. Autor Jiří Topinka zpracoval část pojednávající o transportech berounských Židů do koncentračních táborů v průběhu druhé světové války. Významnou část knihy tvoří nejen historická obrazová dokumentace, ale také současné snímky berounského fotografa Vladimíra Kasla, který na vysoké umělecké úrovni zdokumentoval současný stav židovských památek, zejména starých židovských hřbitovů v Berouně, Hořovicích, ale i v dalších menších obcích regionu - Litni, Mořině, Praskolesích, Hostomicích pod Brdy, Tetíně, Všeradicích, Lochovicích a Běštíně.
Únor 1948
Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany. Autor analyzuje příčiny rozpadu demokratického systému v Československu a posléze se zaměřuje na detailní rozbor událostí kritických únorových dní.
Výklad je hojně doplněn dobovými dokumenty institucionální i osobní povahy, nechybí zprávy informátorů, dopisy a záznamy z rozhovorů klíčových figur politického života, přičemž k těmto materiálům autor nabízí podrobnější komentáře a hodnotí, jakou roli jednotliví aktéři, ať už z řad demokratických stran, či z KSČ, sehráli při nastolení komunistického režimu v Československé republice. Některé dokumenty jsou veřejnosti představeny vůbec poprvé.
Vznik Československa 1918: fakta, mýty, legendy a konspirace
Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky. Kniha přinese radost nejen zájemcům o české dějiny, ale může být dobrým zdrojem informací i pro žáky základních a středních škol.
Tu stojím, inak nemôžem
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace. Po obsahové stránce jde o badatelský počin, který spojil řadu dalších vysokoškolských, historických, teologických i archivních pracovišť českých a především slovenských. Přináší nečernobílý pohled na titulní téma z různých hledisek prezentovaných více než dvaceti autory. Historický a archivářský přístup k jeho zpracování rozšiřují též specialisté na archeologii a heraldiku. Časový rozptyl příspěvků je též značný: publikace zahrnuje studie věnované méně známým, avšak stále aktuálním, traktátům Martina Luthera z první čtvrtiny 16. století, dále se věnuje vlivu reformace na uherskou společnost ve století 17., protireformaci a podstatným momentům ze života reformovaných církví v období probuzení slovenského národního živlu ve století 19., kdy docházelo k četným konfliktním situacím s maďarským vedením církví. Emancipace reformovaných komunit v Horních Uhrách a pocit sounáležitosti s českým živlem podstatnou měrou přispěly koncem první světové války ke vzniku a rozvoji společného státu, samostatné Československé republiky. Nezanedbatelnou součást publikace představují studie věnované perzekuci církví ve 20. století, v období nástupu totalitních režimů. Zde se především uplatnili autoři z ÚSTR. Obtížným momentům společné národní i církevní historie v období rozbití a okupace česká a moravské části ČSR se věnuje příspěvek Martina Jindry Cesta k zákazu Církve československé (husitské) na Slovensku v roce 1939. Stanislava Vodičková se zabývá spontánně vzniklým mezináboženským dialogem a spoluprací duchovních vězněných v nelidských podmínkách nacistického koncentračního tábora Dachau (Ekumenismus v koncentračním táboře Dachau).
Na sklade 1Ks
12,13 €
Aby bylo jasno
Vladimíra Kučeru jsem znal ještě dříve, než jsem ho poznal. Četl jsem v časech předlistopadových sloupky nějakého Ladislava Kučírka, tuším, že v Mladé frontě. Všem jsem v tehdejší bídě psaného slova říkal: Toho čtěte, ten je dobrej. Dobrej? Dobře psal, nelhal, a kdo chtěl, rozuměl i tomu, co tam černé na bílém napsáno nebylo. () Pak jsem už četl Vladimíra Kučeru jako Vladimíra Kučeru. Ti dva Kučerové, před- a polistopadový, se mně spojili v jednoho chlapíka až později. () Píše pořád jaksi požižkovsku. Kdo ví, starý Žižkov už je prý pryč, jakýsi nový vyrůstá a stojí to prý za to, ale zůstává tu cosi jako žižkovský pohled na Prahu, na svět. Žižkov, město nad městem i pod městem Prahou. Píše třeba: Na nás si nepřijdete; my se nenecháme opít rohlíkem; my víme své; my se s ničím, zejména ne se slovy, nepáráme. Co na srdci, to na jazyku. Kučera si své odpovědi v těchto komentářích opravdu odpracoval. Celoživotním tázáním. Takže tedy: Toho čtěte, ten nelže a dobře píše. Jinak než ostatní. Jeho slova a jeho věty někdy až bolí. Jsou to totiž slova do mozku srdce a do srdce mozku jestli to taky v sobě tak máte. Jako mladík Kučírek a muž české publicistiky Vladimír Kučera.
Zlomové osmičky - 1918, 1938, 1948, 1968
Kto sa podieľal na vzniku Československa v roku 1918? Ako prebiehal Víťazný február v roku 1948? Alebo čo sa dialo pri sovietskej okupácii v roku 1968? Pripomeňte si letopočty s osudovou osmičkou na konci, ktoré poznamenali dejiny Československa a stali sa kľúčovými momentmi našej histórie. Unikátna publikácia zachytáva tie najzásadnejšie okamihy na dobových snímkach a ponúka možnosť nazrieť do diania týchto štyroch zlomových rokov.
August 1968 a iné spomienky
Profesor Peter Colotka takmer v 94 rokoch vydáva ďalšiu , za posledné tri roky v poradí tretiu knihu. Kniha má názov „August 1968 a iné spomienky“. Ide o autentický záznam udalostí dramatického roku 1968 zapísaných rukou človeka, ktorý sa nechtiac ocitol v ich strede.
Na klasickom retro písacom stroji, na ktorom doposiaľ Peter Colotka písal všetky svoje knihy, s odstupom päťdesiatich rokov zaznamenáva i ďalšie životné zážitky politika, ktorý takmer 20 rokov stál na čele Slovenska ako premiér. Niektoré, ako je už jeho zvykom, formou básní.
Knihu dopĺňajú ozveny čitateľov i odborníkov, uzatvárajú fotografie zo stretnutí autora posledného obdobia.
Na sklade 1Ks
10,90 €
Dobrodružství historie
Odborníka i laika často napadne, zda dějiny mají nějakou vnitřní logiku, do jaké míry jsou jednotlivé historické události vzájemně provázány (prostorem, časem, osobnostmi), nebo zda každá událost měla svoji vlastní příčinu a důsledek. V tomto díle nazvaném Dobrodružství historie se autor pokouší nahlédnout pod pokličku těchto a podobných tajemství. Předkládaná kniha deseti příběhů z českých dějin otevírá období spojené s legendárním knížetem a soudcem Krokem a dále prostupuje takovými událostmi, které autor považuje za stěžejní. V každé z nich je něco dramatického, je v ní jak láska, tak nenávist, krutost a podlost, přátelství a nepřátelství. Pokud bude čtenář pozorně číst, najde tam odpovědi na některé tyto otázky. A zároveň se může seznámit s netradičním autorským pohledem na jejich výklad.
Pražské jaro
Rok 1968 patří v českých dějinách ke zlomovým okamžikům. Na jedné straně představuje pokus o revizi politické a ekonomické situace Československa, na straně druhé vykročení směrem k pluralitní demokracii. Česká historiografie se tomuto tématu začala intenzivně věnovat záhy po listopadu 89. Dodnes však nedospěla k ucelené, synteticky pojaté interpretaci. V jubilejním roce s ní naopak přichází německý bohemista a rusista Martin Schulze Wessel. Ten ve své monografii, lakonicky nazvané Pražské jaro, nazírá celospolečenské změny roku 1968 prizmatem postupného tání totalitního režimu, který erodoval jednak kvůli československým reakcím na odhalení Stalinova kultu osobnosti (revize politických procesů), jednak v důsledku ekonomické krize, do níž se plánovaná ekonomika na přelomu 50. a 60. let dostala.
Společenské změny roku 1968, resp. konce 60. let, Schulze Wessel vnímá v rovině politické, ekonomické, ale i kulturní, přičemž právě v liberalizaci kulturního prostředí (noviny, časopisy, divadlo, film) vidí jednu z příčin skutečné revize socialismu v Československu, jež se v tomto ohledu výrazně liší od pokusů o revizi ve středovýchodní Evropě roku 1956. Velkou předností jeho esejisticky pojaté práce je skutečnost, že český rok 1968 nazírá v širokém kontextu evropského roku 1968. Důraz přitom klade jak na českou jedinečnost, tak i na provázanost a vzájemné inspirace se západním hnutím. Díky tomu překládá velmi vyvážený a přitom podnětný pohled na české dějiny 60. let 20. století a na jejich vyústění v prvních devíti měsících roku 1968. Své líčení končí sovětskou invazí do Československa v srpnu 68, která celý obrodný proces zastavila a společenské dění v ekonomické, politické i kulturní rovině zbavila veškerých demokratizačních tendencí.
Brno okupované
Pražské jaro v Brně a okupační jednotky přistávající na letišti v Tuřanech.
Brno okupované z pera dvojice historiků Alexandra Brummera a Michala Konečného navazuje na předchozí tři úspěšné historické průvodce jihomoravskou metropolí: Brno nacistické (1939-1945), Brno stalinistické (1948-1953) a Brno účtující (1945-1946). U příležitosti padesátého výročí srpnové okupace připomene místa a fenomény spojené s demokratizačním procesem, příchodem a pobytem sovětských vojáků a v neposlední řadě i s plíživým nástupem normalizace. Čtenáře tak zavede například do míst, kde v srpnu 1968 a 1969 umírali nevinní lidé, kde se na protest proti celospolečenské rezignaci demonstrovalo nebo kde se rozhodovalo o dalším směřování města. Graficky atraktivním způsobem zpracovaná publikace obsahuje přehlednou mapu a také řadu dobových fotografií z pohnutých let 1968-1969.
Kategória Slovenské a české dejiny ponúka pohľad na vývoj, kultúru, politiku a spoločenský život na území Slovenska a Česka.
Zahĺbite sa do obdobia Veľkej Moravy, času Přemyslovcov, do éry Uhorského kráľovstva či čias Československa. Skúmajte dramatické udalosti, ako bol Mnichovský diktát, Slovenské národné povstanie či Pražská jar. Objavte osobnosti, ktoré formovali dejiny oboch národov – od Cyrila a Metoda, cez Tomáša Garrigue Masaryka až po Václava Havla a Alexandra Dubčeka.
Knižná kategória "Slovenské a České dejiny" ponúka nielen historické fakty, ale aj analýzy a svedectvá tých, ktorí boli súčasťou významných historických udalostí.
Pozývame vás na fascinujúcu cestu slovenskými a českými dejinami, kde objavíte, ako sa prelínali osudy, kultúra a tradície týchto dvoch národov v srdci strednej Európy.
