Najnovšie - Slovenské a české dejiny strana 51 z 102
zobraziť:
Osmnáctá chasa
Kronikářem zachycené vypravování pamětníků nás vrací do časů v 19. a 20. století na východočeské vsi, jimž se nevyhýbaly krvavé válečné konflikty. Dva z nich autor zažil, ty starší přibližuje z doslechu. Cenné svědectví o tehdejších poměrech, bídě i síle lidských charakterů. Titul volně navazuje na knihu Pod Převrátí (Flétna, 2016).
Smysl české existence
Text se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky, přihlásila a náš stát dosud hlásí. Pojednání vychází z filosofického významu Masarykova pojetí českých dějin v souvislostech české státní ideje. Z tohoto zorného úhlu se zabývá duchovně zásadními osobnostmi rozhodujících epoch a zlomových událostí českých, respektive československých dějin. V závěru se výslovně dotýká aktuálních dějinných souvislostí
Pražské příběhy 3: Z Malostranských zákoutí až do Jiného Světa
Na začátku listopadu přichází na trh pokračování velmi úspěšného knižního cyklu Dana Hrubého s názvem Pražské příběhy, tentokrát s podtitulem Z Malostranských zákoutí až do Jiného Světa. Uzavře putování Malou Stranou cestou po náměstích a ulicích, o nichž nebyla řeč v předchozích dílech - Pražské příběhy, Na cestě Malou Stranou, 2015; Pražské příběhy, Na Hradčany, Nový Svět a zpátky na Malou Stranu, 2016.
Na více než 500 stranách seznámí čtenáře se sociální historií konkrétních malostranských nebo hradčanských domů. S tím, jak se tu odrážely moderní dějiny konce 19. a 20. století. Kdo tu žil, kdo se tu narodil, zemřel, jaké dílo zde vzniklo, k jakému zločinu došlo.
Příběhy, jež se staly součástí pražské paměti, nabývají v Pražských příbězích tvář. Čtenář se dozví, kdo byl Ferdinand Platil, jenž byl přes šedesát let plavčíkem na Občanské plovárně. Pozná neuvěřitelný osud skotské hudební skladatelky Geraldiny Muchové i příběh paní Chalupové, lampářky, kterou znal na Malé Straně každý.
Jsou tu postavy i postavičky, prostitutky, kuplířky, slavní spisovatelé i jejich literární postavy (kdo ví, že na Malé Straně bydlel Haškův sapér Vodička?), udavači, kolaboranti, režiséři, herecké hvězdy i zapomenutí hrdinové, Češi, Němci i Židé, legendární výčepní a opilci, vrazi i sebevrazi, významní lékaři, vojáci obou světových válek, vězni nacistů i komunistů. Lidé slavní i docela neznámí.
Knihu provází velké množství dosud neznámých a nikdy nepublikovaných fotografií ze soukromých sbírek a archivů.
Bosí augustiniáni v Čechách
Bosí augustiniáni představovali v Čechách během 17. a 18. století mezi žebravými řády poměrně malé společenství. Výrazné stopy po jejich činnosti jsou však patrné dodnes, přestože na našem území nepůsobí již dlouhou řadu let. Výmluvným příkladem připomenutí jejich existence jsou umělecká díla, která pro své klášterní areály objednali. V souvislosti s touto zadavatelskou činností vystupuje do popředí úzce propojená spolupráce objednavatele, donátora a umělce, jež poodhaluje nejenom samotnou historii vzniku uměleckých děl, ale také nezbytné vazby, které si bosáci se svým okolím vytvořili.
Slovensko Evropský příběh
Kniha má parametry jakési zprávy o slovenské společnosti v kontextu jejího evropského historického vývoje a vlivů. Dává čtenáři, který měl často o Slovenské republice informace a představy jen z občasných článků, reportáží a komentářů v médiích, příležitost hlouběji pochopit příčiny událostí, jevů i politických konfliktů a rozhodnutí na Slovensku, jež ho zaujaly nebo překvapily. Snahou autorů bylo poskytnout čtenáři dostatek informací o Slovensku a jeho vývoji v širších historických souvislostech, aby se mohl zasvěceně ptát na politické, ekonomické, sociální a kulturní stránky života dnešní slovenské společnosti. Dnes je Slovenská republika demokratickým státem a respektovanou součástí Evropské unie. Ambicí kolektivu autorů tak bylo představit v této publikaci složitou cestu Slovenska k jeho samostatné demokratické státnosti ve 20. století, a především zachytit nejpodstatnější tendence společenského vývoje, jímž Slovenská republika prošla po 1. lednu 1993, až do období před historicky prvním předsednictvím v Radě EU.
Zapomenutí hrdinové 2. československého odboje
Kniha vychází k 100. letému výročí založení Československa. Najdete zde rovnou stovku příběhů.
Malý vzorek osudu hrdinů, o nichž se skoro nic neví. I když mají podobný základní rámec, každý je unikátní. Jsou to osudy lidí, kteří se nesmířili s mnichovskou zradou a s německou okupací. Šli a bojovali. Chlapci, muži, dívky i ženy. Ne všichni se vrátili do své osvobozené vlasti. Mnozí nalezli smrt daleko od domova. Ale i ti, kteří se vrátili, čelili v drtivé většine další šikaně, degradacím, často vězení. A přitom jejich často jediná vina byla dobrovolná služba vlasti.
Na sklade 1Ks
13,11 €
Retro republika
Autorka touto svou druhou knihou navazuje na svůj první titul, čtenáři velmi vyhledávanou retro publikaci Vzpomínkomat (2017). Zároveň také tímto způsobem přispívá k dokumentaci prvních sto let existence našeho samostatného státu.
Výpravná, převážně fotografická publikace zachycuje uplynulých sto let našeho státu z pohledu obyčejných lidí. Jaká to pro ně byla doba? Jak žili, jak se měli? Co slavili, po čem toužili, o čem snili? Spolu s nimi především prostřednictvím dobových fotografií zavzpomínáme na rodinné události, ty nejběžnější, a přece v životě každého ty nejvýznamnější narozeniny a svátky, Vánoce, Velikonoce, svatby, narození dítěte i okamžiky rozloučení s těmi nejdražšími.
Soustředíme se i na různé životní mezníky, často dobově podmíněné pionýrský slib, převzetí občanského průkazu, maturitu a maturitní plesy, zahájení a ukončení základní vojenské služby nebo promoce na vysoké škole. Zavíří i vzpomínky na bramborové a chmelové brigády, lampionové a prvomájové průvody, oslavy MDŽ, pionýrské tábory, dovolené a výlety, Připomeneme si také různá ,poprvé první lásku, první byt, první vlastnoručně uvařené jídlo, první mejdan a cigaretu
Okrajově se dotkneme i toho, jak do života obyčejných lidí zasáhly velké dějinné události druhá světová válka, okupace v roce 1968 nebo absurdity padesátých let.
Konec Přemyslovců v Čechách
Úvodní svazek ediční řady, věnované českým panovnickým dynastiím. Čtvrtého srpna 2006 jsme si připomínali 700 let od chvíle, kdy byl v Olomouci, dva měsíce před svými 17. narozeninami, zavražděn český a polský král Václav III., jímž po téměř 450 letech vymřela přemyslovská (a současně jediná domácí) panovnická dynastie. Během těchto let se na českém trůnu vystřídaly více jak tři desítky Přemyslovců, rodu, pozdvihnuvšího se ze středočeských nížin až k výšinám elitního klubu sedmi volitelů císaře Svaté říše římské národa německého. Přemyslem Otakarem I. začíná řada silných panovníků, výrazných osobností, kterým se daří vymanit České království ze závislosti na německých vládcích. Od jeho časů již byla královská hodnost v Čechách dědičná, takže posledních pět přemyslovských panovníků už zdobila koruna. Ve finále přemyslovského období (za Václava II. a Václava III.) držela tato česká dynastie dokonce tři královské koruny najednou kromě české také polskou a uherskou. Koláž z nejrůznějších dobových kronik, korespondence i výzkumů historiků vytváří strhující kaleidoskop poutavého čtení, dokládající, že historie nemusí být jen souborem suchopárných faktů a dat. Kniha dává čtenářům mj. odpověď na otázku kam se poděly Přemyslovy střevíce a mošna z lýka, přechovávané dlouho na Vyšehradě, kdo nařídil v Čechách světit neděle bez trhů a těžké práce, jaká byla výše výkupného za mladičkého kralevice Václava (II.), proč byla Václavova druhá žena uklizena do Budyně nad Ohří a která tajemná houslistka zatím vládla na Pražském hradě, který z našich králů psal milostné básně, proč byl v závěru přemyslovské éry problém se zlatou mládeží. To vše a mnoho dalších zajímavostí nabízí tato kniha
Republika československá 1918 - 1939
Přestože bylo první republice vyměřeno pouhých dvacet let života, je dnes vnímána jako významná etapa našich dějin, jako jakýsi jejich uzlový bod. Při mnoha příležitostech se na ni odkazuje jako na vzor. Jak ji však doopravdy známe? Reprezentativní publikace nabízí členěný pohled na meziválečné Československo, mapuje strukturu jeho společnosti, životní rytmy i proměny krajiny. Přitom ukazuje na místa a fenomény, o kterých stále víme velmi málo. Jaká tedy byla politika a společnost republiky, jež je označována za ostrov demokracie v moři autoritativních států? Kniha, na které se podílel mezinárodní kolektiv více než šedesáti autorů, ukazuje Republiku československou v její komplikované rozmanitosti.
Konec Lucemburků v Čechách
Původně říšská hrabata, posléze jeden z úspěšných panovnických rodů pozdního středověku v Evropě a současně jedna z dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu. Od jejich příchodu do Čech uplynulo v prosinci 2010 již 700 let. Přestože éra Lucemburků v Čechách zahrnuje necelých 130 let (a ne vždy měli plnou kontrolu nad svým královstvím) a nelze ji co do časového působení srovnávat např. s obdobím Přemyslovců či Habsburků, přinesla jejich epocha nejedno významné dílo (s jejich příchodem do Čech se u nás datuje nástup gotiky), které se dnes objevuje např. v seznamu památek Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Čtyři panovníci této dynastie se vystřídali na českém trůnu - Jan, Karel IV., Václav IV. a Zikmund. Vklad jednotlivých Lucemburků do povznesení Českého království je pochopitelně rozdílný; Jan i Zikmund trávili více času v cizině, kdežto Karel a jeho syn Václav se v Praze cítili doma. Ale i mezi nimi jsou značné rozdíly - zatímco Karel budoval říši s monumentální metropolí, s chrámy, univerzitou, kamennými mosty a kláštery, nelze již totéž shledávat u jeho synů. Přesto však Lucemburkové dokázali uskutečnit nejednu z myšlenek svých přemyslovských předchůdců, jako bylo např. zřízení pražského arcibiskupství či založení univerzity v Praze, právě tak jako jim je přisuzována myšlenka vytvoření velké podunajské monarchie (byť ji nakonec realizovali Habsburkové) jako určité hráze proti osmanské rozpínavosti. Je příznačné, že teprve konec XX. a počátek XXI. století přinesl poměrně nová (pozitivnější) hodnocení především dvou Lucemburků - Jana a Zikmunda. Není žádných pochyb, že stopa Lucemburků v historii střední Evropy a Svaté říše římské je zcela nepřehlédnutelná.
Osmičky
Na otázku, proč se tolik významných událostí českých dějin událo v letopočtech, které končí číslicí osm, je nesnadné odpovědět. Někdy se hovoří o magické osmičce, která pronásleduje české dějiny po řadu staletí všimněme si, že čím blíže k naší době, tím je osmička častější. Ale při detailním zkoumání se osmičková výročí jeví jako pevná, byť svým způsobem zvláštně náhodná součást obecnějších dějin, v jejichž rámci není český přínos vždy rozhodujícím (někdy ale ano). Střet římského krále s Přemyslem Otakarem II. byl nepochybně velkou politikou, rok 1848 byl součástí jara národů a rok 1968 byl pražským jarem, kde se znovu projevila brutalita sovětského režimu. Rok 1918 souvisel s koncem světové války, v roce 1938 jsme se možná měli bránit, zatímco o deset let později po hitlerovské devastaci myšlení a úspěšné bolševické propagandě jsme znovu podlehli totalitě. Škoda, že rok 1989 vlastně nepřišel o rok dříve.
Všechna důležitá výročí končící na osmičku vám přibližují variabilními formami historikové z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Čtvrtstoletí republiky
Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme! Díky azsvěcenému zachycení souvislostí má čtenář možnost prožít zblízka podstatnou část dějin našeho novodobého státu. Jediná kapitola, která se neodehrává v minulosti, je ta poslední. 2018: PRUDKÝ PROPAD DO BABIŠSTÁTU. Je to vrchol žebříku, jehož dolní příčle jsou všechny předchozí kapitoly. Autor není nestranný, straní našemu členství v NATO a v EU, straní lidským právům.
Moje Československo
Edice Rudolfa Chmela a Michala Stehlíka s tématem „moje Československo“ nechává promluvit dvaadvacet autorů ze Slovenska a Čech v jakémsi ohlédnutí za Československem. Jde o pohledy odborné – historické či uměnovědné, literární nebo opravdu čistě osobní. Pro českého čtenáře byla zvolena mírná převaha slovenských osobností – historici, politička, nakladatel, spisovatel, filozof i výtvarník, mezi českými osobnostmi nechybí někdejší vrcholný aktivní politik, historici či spisovatelka. Koncept Československa si v roce 2018 připomíná stoleté výročí – texty v knize Moje Československo se na něj snaží nahlížet z mnoha originálních úhlů.
Černá kniha sovětské okupace (druhé doplněné vydání)
Černá kniha sovětské okupace přináší informace o nejzávažnějších důsledcích vojenské intervence armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné sovětské vojenské okupace 1968-1991. Těmito důsledky jsou občané zemřelí v důsledku působení intervenčních nebo okupačních vojsk. Kniha rovněž zaplňuje dosavadní mezeru v historickém bádání tzv. normalizace jako nástin vývoje a základních problémů sovětské okupace.
Od prvního vydání v roce 2015 autoři objevili údaje o dosud neznámých obětech let 1969-1991. Znovu podrobili zkoumání i počáteční měsíce okupace v roce 1968. Výsledkem se stala kniha Okupace 1968 a její oběti, kterou roku 2017 vydal jako neprodejnou publikaci Vojenský historický ústav v Praze.
Během studia nových archivních materiálů se podařilo objevit nebo upřesnit řadu informací, vztahujících se k prožívání a následkům invaze roku 1968 především z perspektivy občanů Československa. Rovněž se podařilo zpřesnit seznam obětí intervenčních a okupačních jednotek od srpna do prosince 1968. Ještě před deseti lety se mělo všeobecně za to, že zemřelých československých občanů bylo 108. Zkoumáním dosud historicky nezpracovaných archiválií se nám podařilo objevit další informace a stav obětí z roku 1968 je 137. I u těch, jejichž jména byla již známá, se v mnoha případech povedlo nově objasnit podrobnosti průběhu tragických událostí i životopisů obětí. Díky ochotě archivních institucí i příbuzných zemřelých jsme dokázali u většiny z nich text doplnit jejich fotografiemi a jednotliví zemřelí tak pro čtenáře přestávají být statistickým údajem a pomyslně dostávají skutečnou tvář.
Z dalšího období let sovětské okupace 1969-1991 byly upřesněny nepotvrzené nebo objeveny poznatky o dosud neznámých případech. Počet potvrzených obětí na životech za toto dlouhé období se zvýšil z 267 na 288, tedy o 21.
Autoři se rozhodli také pro jednotné chronologické zpracování tragických událostí za celé období od 21. srpna 1968 do 25. června 1991. Dosavadní rozdělení na oběti několika měsíců roku 1968 a potom na další období let 1969-1991 není metodologicky nejvhodnější, protože 31. prosinec 1968 není v této problematice žádným historickým mezníkem. Celkový počet obětí na životech ze strany obyvatel Československa vzniklých v souvislosti s pobytem sovětských vojsk tedy je 425.
Do kapitol přibližujících celkový rámec sovětské vojenské přítomnosti byly doplněny některé nové poznatky a opraveny zjištěné nepřesnosti.
Doplněné vydání knihy věnované především nejzávažnějším dopadům vojenské intervence armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 i následného působení Střední skupiny sovětských vojsk v Československu vychází v roce padesátého výročí srpna 1968.
Na sklade 1Ks
26,95 €
Sto let. Hodnota svobody, nebo cena za nezávislost?
Sté výročí vzniku Československa podnítilo několik historiků všech generací k sepsání netradičních kritických úvah. Jejich cílem není ani herostratovsky umenšovat národní sebevědomí bouráním mýtů, ani se lacině podbízet ideologicky laděným nacionalistickým oslavám. Nejde konečně ani o to, zastínit rozbor problému záplavou událostních faktů, jak je v české historiografii stále ještě dost rozšířenou praxí.
Některé z předkládaných studií zvažují, jakou hodnotu bylo a je možné z perspektivy někdejších aktérů i soudobých badatelů připisovat vzniku samostatného národního státu. Jiné se ptají, nakolik byla a je vedle ideálu hodnoty svobody brána v potaz také hmotná i nehmotná cena zaplacená za nezávislost národa.
Často se říká, že republika byla nezralým projektem, resp. že obyvatelstvo nebylo zralé pro státnost, hovoří se rovněž o nepřipravenosti, nesamozřejmosti národní existence. Snadno však lze doložit, že ona kritizovaná nevyzrálost i nesamozřejmost byly typologickými charakteristikami všech téměř dvaceti národních států, které v Evropě ve 20. století vznikly jako vyústění národního hnutí. Panuje konsenzus, že mezi nimi hodnoty demokratického a relativně prosperujícího Československo rozhodně obstojí.
Bylo ustavení národního státu vždy a všude výsledkem dlouholetého úsilí národní politiky? Kde hledat jeho počátky v českém případě?
Přeceňujeme či nedoceňujeme hodnotu svobody národa? A co jí rozumíme?
Jaký byl vzájemný vztah národního státu a nadnárodních institucí, jako jsou katolická církev či internacionalistické socialistické strany?
Jak se změnilo postavení příslušníků židovské menšiny a s čím se identifikovali?
Jaké perspektivy má národní stát v současné etapě globalizace?
Má smysl hledat nějaké alternativy ke zrodu národního státu?
Na sklade 1Ks
16,45 €
Rok s Jozefom Miloslavom Hurbanom
Kniha popredného spisovateľa a literárneho historika Jaroslava Rezníka Rok s Jozefom Miloslavom Hurbanom sprítomňuje priam dobrodružný príbeh Hurbanovho života s osobitným dôrazom na obdobie revolučného vystúpenia nášho ľudu v Slovenskom povstaní 1848/1849. Hľadá historické i dobové súvislosti a prichádza tak k novým záverom a hodnoteniam, ktoré nie vždy dokázala postrehnúť oficiálna historiografia.
100 rokov Česka a Slovenska
Kniha 100 rokov Česka a Slovenska je úplne iná, ako bežné publikácie o histórii. Storočné dejiny štátu predstavuje netradičnou a vizuálne atraktívnou kombináciou výstižných stručných textov a pútavých originálnych celostranových ilustrácií vo forme detailných perokresieb. Exkluzivitu knihy znásobuje exkluzívne materiálové prevedenie.
Každému roku histórie Česka a Slovenska je v knihe venovaná jedna dvojstrana. Čitateľ sa v skratke môže zoznámiť s 365 najdôležitejšími a najzaujímavejšími politickými, spoločenskými a ekonomickými udalosťami, kľúčovými pre vnútorný dejinný vývoj štátu, ale aj udalosťami kultúrnymi či športovými. Spozná ľudí, ktorí predchádzajúcich 100 rokov šírili slávu Československa, Česka a Slovenska v zahraničí či už vedeckými objavmi a vynálezmi alebo v športe a umení.
Kniha má ambície u všetkých generácií čitateľov vyvolať či obnoviť oprávnený pocit úcty a hrdosti k dejinám nášho spoločného štátu.
Publikácia je určená každému záujemcovi o históriu, patrí do všetkých domácnosti, ktoré si cieľavedome tvoria svoje rodinné knižnice a iste sa dostane nielen do verejných knižníc ale aj do škôl.
Kniha je výsledkom práce kolektívu pod vedením Igora Ďuriča, PhD., ktorý je autorom textovej časti. Igor Ďurič je autorom a spoluautorom dvoch knižných publikácií, venujúcich sa genealógii a novovekej štátnej správe a viacerých článkov na tieto témy.
Odborným garantom a recenzentom faktografie je Marína Zavacká, PhD. z Historického ústavu SAV - oddelenie najnovších dejín. Je známa širokou publikačnou činnosťou a množstvom citácií a recenzií v domácich a zahraničných publikáciách.
Ilustrácie vytvoril Peter Hricák. Svojimi skúsenosťami s kresbou historických reálií a tvorbou historických kostýmov sa približuje aj čitateľovi strednej a staršej generácie. Je znalcom a propagátorom histórie, pôsobí tiež v Klube vojenskej histórie Teokratos.
Grafické spracovanie realizoval Martin Janoško. Na knižnej tvorbe participuje od roku 1998, najmä v oblasti výtvarného umenia, beletrie, histórie a hudby. Jeho dizajnérske realizácie prispeli k úspechom finalistov výtvarných, hudobných a literárnych ocenení, napr. ceny Anasoft litera, ceny Jána Johanidesa, Radio_Head Awards, Ceny Oskara Čepana, Prix Ars Electronica, a ďalších.
Potlučený lev
Často ani nevnímáme, jak výjimečný byl vlastně Masarykův život. Vědec a politik, který měl za sebou úspěšný boj s antisemity a zabránit dovedl i hromadné justiční vraždě, zamířil v penzijním věku do exilu, aby tam zápolil o svůj sen - o Republiku československou. Nakonec zvítězil a vracel se domů jako její prezident.
Tato kniha není jen o T. G. Masarykovi, i když je také o něm. Potlučeným lvem tu není Masaryk, ale český osud od doby Jubilejní výstavy v Praze (1891), kde už si Češi uvědomili své možnosti a význam. Děj se pak ubírá epochou naší první, Masarykovy republiky s jejími dramaty, trampotami a veselím, aby přes německou nadvládu a rudý převrat v zemi dospěl až k září 1948, kdy v Sezimově Ústí umírá nejznámější z Masarykových souputníků - exprezident Beneš. A devatenáct kapitol knihy vám nabízí akční příběhy z časů, z nichž některé byly krušné, ale skoro vždy se v nich našla i trocha humoru. Vždyť my Češi jsme přece - smějící se bestie!
Normalizované životy II
Život za normalizace nebyl idylický. A idylické nebyly ani životní příběhy těch, kdo se normalizování bránili, a dokonce ani oněch aktivních normalizátorů. Režim usiloval především o to, aby každý pocítil sociální jistoty, ale zároveň aby ani na chvíli nezakusil pocit svobodného občanství. Druhá kniha, která vznikla podle cyklu ČT Příběhy 20. století, opět popisuje mnohdy dramatický život v době husákovské normalizace.
Na sklade 1Ks
16,49 €
Kategória Slovenské a české dejiny ponúka pohľad na vývoj, kultúru, politiku a spoločenský život na území Slovenska a Česka.
Zahĺbite sa do obdobia Veľkej Moravy, času Přemyslovcov, do éry Uhorského kráľovstva či čias Československa. Skúmajte dramatické udalosti, ako bol Mnichovský diktát, Slovenské národné povstanie či Pražská jar. Objavte osobnosti, ktoré formovali dejiny oboch národov – od Cyrila a Metoda, cez Tomáša Garrigue Masaryka až po Václava Havla a Alexandra Dubčeka.
Knižná kategória "Slovenské a České dejiny" ponúka nielen historické fakty, ale aj analýzy a svedectvá tých, ktorí boli súčasťou významných historických udalostí.
Pozývame vás na fascinujúcu cestu slovenskými a českými dejinami, kde objavíte, ako sa prelínali osudy, kultúra a tradície týchto dvoch národov v srdci strednej Európy.
