Knihy - Starovek strana 3 z 10
zobraziť:
Atlas pozdní antiky
Historický atlas podává nový pohled na období na pomezí starověku a novověku. Tato epocha byla vnímána převážně jako období úpadku a pádu antické civilizace a vzdělanosti. Po roce 1900 se však díky historikům umění zrodila nová perspektiva. Tato éra, dnes nazývaná „pozdní antika“, měla být podle nich vnímána kladně, a to na základě nových hodnot, které s sebou přinesla. Převažuje názor, že pád či zánik je nedílnou součástí chodu dějin, nemusí být však součástí konečnou a fatální.
História prírody / Historia Naturalis
Plínius Starší pôsobil ako vojak, úradník či radca samotného cisára. Precestoval podstatnú časť rímskeho sveta a vyznal sa v ňom do najmenších podrobností. V Histórii prírody vďaka tomu zachytil podstatnú časť dobového rímskeho poznania. Dodnes tak môžeme nahliadnuť do vedomostí a predstáv Rimanov o vesmíre, medicíne, geografii, zoológii, botanike, ale aj maliarstve, sochárstve či staviteľstve.
Kniha prináša prvý slovenský preklad tohto monumentu európskej kultúry a neopakovateľným spôsobom umožňuje dotknúť sa rímskeho života aj v našom jazyku.
Preklad: Eleonora Vallová
Mýty Řeků a dalších národů starověku
Výklad a interpretace mýtů v dnešním světě stejně jako postup mnoha jiných vědeckých specializací zápasí o svou úzkou cestu vpřed mezi Skyllou přízemního hyperkriticismu a Charybdou roztříštěnosti, beztvarosti libovolného výkladu. Většina bájí má důvod svého vzniku jak v době, ve které báje coby pokus o projekci současnosti do minulosti vznikaly, tak v určitých historických událostech; fabulace potřebuje jako podklad mýtu osoby a jejich příběh, látku ke zpracování.
Mýty byly po dlouhou dobu živé, byly obměňovány a vyprávěny v nových, upravovaných variantách, kterým se nedostalo obecné závaznosti, a petrifikovány byly až moderními filology.
Jan Bouzek, hlavním zaměřením klasický archeolog, vypráví mýty starých Řeků a jejich sousedů pomocí odkazů na památky hmotné kultury, na sochy, fresky a malby na keramice, na něž jejich (pro nás dnes většinou neznámí) autoři zaznamenali mytické události beze slov.
Čtenář má díky bohatému obrazovému doprovodu možnost nejen číst, ale také sledovat obrazové vyprávění o hrdinech, bozích a příbězích dávných dějů.
Tím je Bouzkova kniha výjimečná.
Na sklade 1Ks
13,35 €
14,05 €
Bežný život starých Rimanov
Staroveký Rím patrí k fascinujúcim obdobiam svetových dejín. Rímskemu dedičstvu sa pripisuje výnimočný význam. Bez antického Ríma by nebolo modernej Európy ani toho, čo Európania vytvorili na iných svetadielov. Hranice Rímskej ríše sa v časoch najväčšej slávy tiahli od Perzského zálivu po Severné more, od horného Nílu po Dunaj a Rýn, od predhoria Kaukazu po pohorie Atlas.
Dejiny Ríma však nepredstavujú len chronoligický sled vojenských konfliktov a turbulentných politických zmien, ako sa to zvyčajne prezentuje na stránkach učebníc. Kolektív slovenských autorov z Univerzity Komenského a Katolíckej univerzity v Ružomberku sa v predloženej vysokoškolskej učebnici zameral na vybrané oblasti bežného života Rimanov. Svoju pozornosť venovali rodinnému životu, štruktúre obyvateľstva, bývaniu, rímskej kuchyni, sexuálnemu životu, vzdelávaniu, kúpeľom, ako aj ďalším zaujímavým témam každodennosti. Odborné poznatky sú zároveň vhodne doplnené citátmi priamo z pera klasických autorov.
Vypredané
23,66 €
24,90 €
24 hodín v starovekých Aténach
Strávte 24 hodín so starovekými Aténčanmi. Vnímajte ich pohľadom mesto, keď balansuje na pokraji osudnej vojny, ktorá ukončí zlatý vek Atén. Zatiaľ však pretrváva krehký mier. Celý antický svet sa krčí strachom pred politickou a vojenskou mocou tohto mestského štátu, posúvajúceho hranice spoločenských, literárnych a filozofických inovácií v ére s vysokým počtom géniov. Počas dvadsiatich štyroch hodín sa zoznámime s dvadsiatimi štyrmi Aténčanmi z celej spoločenskej škály – napríklad s otrokyňou, vládnym úradníkom, maliarom váz, námorným veliteľom, ženou v domácnosti a hoplitom.
Strávime hodinu v ich spoločnosti a pri pohľade na ich život zistíme, ako vyzerali skutočné staroveké Atény.
Každá kapitola opisuje hodinu života v tomto meste a zameriava sa na jednu z týchto osôb.
dostupné aj ako:
Súboj titanov - Nový Rím a Perzia
Kniha je výsledkom dlhoročnej výskumnej práce, v rámci ktorej sa autor zaoberal predovšetkým rôznymi aspektmi dejín diplomacie na prelome antiky a stredoveku. Práve vzťahy medzi vtedajšími veľmocami Východorímskou ríšou a sásánovskou Perziou v období 6. a na začiatku 7. storočia sú priam ukážkovým príkladom využitia diplomatických prostriedkov a metód na najvyššej úrovni, ktoré v mnohých ohľadoch ponúkajú zaujímavé paralely aj so súčasným vývojom v oblasti medzinárodných vzťahov. Dejiny sásánovskej Perzie a Východorímskej ríše sa však v záverečnej epoche ich spoločnej existencie nepremietali len do roviny diplomatických vzťahov na najvyššej úrovni, ale aj do vzťahov týchto štátov k periférnym oblastiam ich veľmocenských záujmov. Z tohto pohľadu ide nesporne o prelínanie veľmocenskej a lokálnej diplomacie, ktorá sa nedotýkala len vzdialených regiónov Blízkeho východu či Zakaukazska, ale napríklad aj stredoeurópskeho priestoru, kde v tomto období dominovali Avari a Slovania. Svojím spôsobom sa tak kniha zaraďuje aj medzi príspevky k našim najstarším dejinám.
Civilizace starověkého Středomoří I.+II.díl
Kolébka civilizace, kolébka kultury, kolébka vědění – takto a ještě mnoha podobnými epitety by bylo možno označit rozsáhlou mediteránní oblast, v níž se před mnoha staletími odehrály děje a události, z nichž se vyvíjela a na nichž vyrůstala naše současnost. Nejen ta evropská, ale v širším slova smyslu euroatlantická. Přední východ, Malá Asie, údolí Nilu, Egeis, Apeninský poloostrov byly domovem starověkých národů, jejichž spojnicí je Středozemní moře a které již před tisíciletími vytvořily první státní útvary lidských dějin, zformovaly svá společenství a sociálně ekonomické struktury, rozvinuly svůj tvůrčí potenciál ve škále nejrůznějších oborů vzdělanosti, vědeckých disciplín a druhů umění. Z kulturního dědictví řeckořímské antiky a jejích orientálních předchůdců vzešel evropský středověk a novověk a lidstvo z něj čerpá v mnoha oblastech dodnes.
Dva přední čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, spojili své síly, aby tuto významnou etapu lidských dějin, starověký svět, přiblížili dnešní době a zprostředkovali českému čtenáři co nejkomplexnější poznání a seznámili ho s nesmírným kulturním bohatstvím minulosti. Těžiště jejich syntetického výkladu spočívá v tzv. politických dějinách, jež umožňují poznat vzájemné příčinné souvislosti událostí a vztahy mezi státy. Vyváženou pozornost věnovali ekonomickým a sociálním otázkám i kulturně historickému vývoji v jeho hlavních jevech a projevech. Na nich zdůrazňují jejich rozmanitost, specifičnost a různorodost myšlení, náboženských představ, literatury a výtvarného umění jednotlivých oblastí i epoch a současně sledují a dokumentují vzájemné souvislosti, přejímání motivů, aspektů a tvarosloví a jejich další rozvoj. V dějinách naší historiografie je nemnoho děl srovnatelné šíře a hloubky záběru, analytické preciznosti a serióznosti argumentace.Toto „opus magnum“ spatřilo světlo světa poprvé před třicetišesti lety a zaznamenalo nebývalý úspěch u odborné i široké veřejnosti. Čas, jenž mezitím uplynul, je povznesl do kategorie klasických děl, jejichž účinek neslábne a vzdělanostní hodnota nepomíjí.
Výbor z korespondence 1. díl
Dochovaná korespondence významného římského řečníka, politika, spisovatele, a v neposlední řadě vrcholného stylisty, Marka Tullia Cicerona (106–43 př. n. l.) byla objevena italskými humanisty ve 14.–15. století. Obsahuje téměř 900 dopisů a jako „živá“ korespondence, neurčená primárně pro veřejnost, má nesmírný historický význam. Cicero si dopisoval s množstvím předních římských osobností, které spolutvořily dějiny, příp. i kulturu posledních desetiletí římské republiky (Gneus Pompeius, Gaius Iulius Caesar či Marcus Antonius). Dopisy často velmi detailně prezentují jeho pohled na události a jednající osobnosti, živě (i humorně) vykreslují atmosféru doby, vyjadřují Ciceronovy úvahy a nálady a nabízejí zprávy o jeho rodinných poměrech i širokých kulturních zájmech. Ciceronovy listy jsou jedinečnou zprávou o tehdejší „velké politice“ i mezilidských vztazích římských elit. Díky nim je pro nás Ciceronova doba nejlépe známým obdobím celých starověkých dějin. První díl výboru obsahuje kolem 230 dopisů z let 65–50 př. n. l. (druhý obdobně rozsáhlý svazek zahrne dopisy z let 49–43 př. n. l. a vyjde pravděpodobně v roce 2020).
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Legendy a mýty starého Grécka: Bohovia a héroovia
Nikolaj Albertovič Kun, vynikajúci ruský historik a spisovateľ, absolvent Moskovskej univerzity, sa vo významnej miere zaoberal dejinami a umením antického Grécka a Ríma. Pôsobil najmä na univerzitách v Moskve, na ktorých získal titul profesora histórie a profesora spoločenských vied. Okrem iného sa podieľal na tvorbe a spracovaní význačných historických a encyklopedických diel. Jeho najznámejším dielom sú Legendy a mýty starého Grécka, ktoré sa ihneď po prvom vydaní v roku 1914 stali medzi čitateľmi veľmi obľúbenými a pretrváva o ne neustály záujem. Kun vo svojej knihe zrozumiteľným a súvislým spôsobom uvádza všetky najvýznamnejšie príbehy o bohoch a hrdinoch starobylého Grécka, ktoré sa odohrávali v najstarších známych časoch. V jeho príbehoch sú obsiahnuté údaje z eposov, historických spisov, drám a básní, ktoré autor systematicky zoradil a prerozprával prozaickou formou. Spis Kun rozčlenil do dvoch základných častí Bohovia a héroovia, Starogrécky epos.
V prvej časti uvádza príbehy o vzniku, pôvode, význame, činnosti gréckych bohov, o ich sférach vplyvu na svet a ľudstvo, ďalej o najväčších hérooch, ich živote a osudoch. V Kunových Legendách a mýtoch vedľa iných nechýbajú bohovia Zeus, Poseidón, Apolón, Héra, Artemis, Aténa, Afrodita a héroovia Prometheus, Perseus, Pelops, Herakles, Theseus, Orfeus.
Legendy a mýty starého Grécka: Starogrécky epos
Nikolaj Albertovič Kun, vynikajúci ruský historik a spisovateľ, absolvent Moskovskej univerzity, sa vo významnej miere zaoberal dejinami a umením antického Grécka a Ríma. Pôsobil najmä na univerzitách v Moskve, na ktorých získal titul profesora histórie a profesora spoločenských vied. Okrem iného sa podieľal na tvorbe a spracovaní význačných historických a encyklopedických diel. Jeho najznámejším dielom sú Legendy a mýty starého Grécka, ktoré sa ihneď po prvom vydaní v roku 1914 stali medzi čitateľmi veľmi obľúbenými a pretrváva o ne neustály záujem. Kun vo svojej knihe zrozumiteľným a súvislým spôsobom uvádza všetky najvýznamnejšie príbehy o bohoch a hrdinoch starobylého Grécka, ktoré sa odohrávali v najstarších známych časoch. V jeho príbehoch sú obsiahnuté údaje z eposov, historických spisov, drám a básní, ktoré autor systematicky zoradil a prerozprával prozaickou formou. Spis Kun rozčlenil do dvoch základných častí Bohovia a héroovia, Starogrécky epos.
V druhej časti uvádza príbehy o udalostiach zaznamenaných v najvýznamnejších eposoch, o plavbe a údeloch Argonautov, o vzniku a priebehu trójskej vojny, o strastiplnom putovaní Odyssea po skončení trójskej vojny, o osudoch hlavného veliteľa Grékov pri Tróji Agamemnona a jeho syna Oresta, o Oidipovi a Antigone v Tébach. Popri nich v Kunových Legendách a mýtoch nechýbajú Iason, Medeia, Helena, Paris, Menelaos, Peleus, Thetis, Achilleus, Hektor, Patroklos, Penelopa, Telemachos, Alkmaion a mnoho iných.
Staročeská kronika Martimiani
Publikace přináší první edici staročeské světové kroniky zvané Martimiani, která vznikla na přelomu 14.-15. století či v první třetině 15. st. Popisuje děje od stvoření světa přes nejstarší židovské dějiny, trojskou válku a život Alexandra Makedonského až k založení Říma a následně uvádí životopisy římských císařů po Karla IV. a papežů po Jana XXI. O její značné dobové oblibě svědčí i fakt, že se v roce 1488 stala jedním z prvních českých tisků. V poznámkách k edici jsou zachyceny varianty ze všech dochovaných rukopisů. Edici doprovázejí studie interpretující tuto památku z historického, kodikologického a jazykovědného hlediska.
Od Tróje k Termopylám
Ponorte sa do slávneho obdobia gréckych dejín, ktoré môžeme označiť i za úvodnú kapitolu európsky písanej histórie. Objavilo sa tu mnoho slávnych postáv, ktoré sa stali hrdinami veľkých príbehov. Európa prijala prostredníctvom Grékov písmo, vznikli nové formy literatúry, histórie či filozofie. Spísali sa prvé európske zákony, vytvorila sa osobitá architektúra a rozšírili sa znalosti plavby.
dostupné aj ako:
Úpadek a pád římské říše
Úpadek a pád římské říše Edwarda Gibbona je monumentální mistrovské dílo hodné svého velkého tématu, jež dodnes nepřestává udivovat majestátní rétorikou a břitkým vtipem. Gibbon nejenže podává panoramatický obraz společnosti a dějinných událostí, ale jeho vzývání ztracených ctností římské republiky i prvních císařů navíc přesvědčivě evokuje slávu hrdé civilizace univerzálního práva, regionální autonomie a náboženské tolerance. Během dvou staletí od založení Pax Romana (od Augustova vítězství r. 27 př. Kr. do r. 180) zažívali lidé takovou míru osobního bezpečí, prosperity a svobody, jakou předtím nikdy nepoznali. Vždyť asijská impéria byla jen nuznými mocnostmi všeobecného otroctví.
Řím je pro Gibbona předobrazem osvícenské budoucnosti rozumu a snášenlivé společnosti – lidé tenkrát všechny náboženské kulty „považovali za stejně oprávněné, filozofové za stejně klamné a úřady za stejně užitečné.”
Dnešní evropské dědice Říma ovšem fascinuje především výstižný popis rozkladu a vědomí, že nejen každé impérium, ale i každá civilizace je smrtelná. A v úpadku římské společnosti skutečně nacházíme všechny symptomy současnosti: dekadenci, ztrátu osobních a občanských ctností včetně vlastenectví, nízkou porodnost, korupci právníků i práva, sociální politiku provozovanou uplácením římské chudiny („chléb a hry“), nezastavitelný růst daní a byrokracie, zánik střední vrstvy, zubožení drobných zemědělců a vznik astronomicky bohatých latifundistů bez vztahu k obecnému dobru, pozdější manicheistické pohrdání vezdejším životem a křesťanskou nevraživost vůči státní moci (Augustin), konec branné povinnosti a nakonec i vládu kariérní armády, jež si vypomáhala germánskými žoldáky. Mocnou říši politicky a ekonomicky oslabilo postupující rozšiřování, takže se rozdělila na dvě části. Nakonec ji zahubila kompromisní politika vůči nepřátelským imigrantům. Nedokázala je vstřebat, nepochopila závažnost problému a uplatňovala pomýlená opatření, například zakázala smíšená manželství.
Gibbon napsal první svazek svých dějin v době zrodu americké republiky, jež byla inspirována Římem, a v těchto souvislostech cituje Benjamina Franklina: ”Nedokážeme-li záviset jeden na druhém, bude každý z nás viset zvlášť.” Nepochybné memento mori našich časů.
24 hodín v starovekom Ríme
Jeden deň v živote ľudí, ktorí tam žili.
Spoznajte skutočný Rím prostredníctvom 24 hodín v živote jeho obyvateľov.
V tejto pútavej a zároveň náučnej knihe nám historik a autor bestsellerov Philip Matyszak predstaví ľudí, ktorí tam žili a pracovali. Každú dennú a nočnú hodinu spoznáme novú postavu – cisára, slúžku, gladiátora, astrológa, posla, výrobcu vodných hodín, kňažku, otroka, senátora či strážnika a mnohých ďalších, a dozvieme sa fascinujúce podrobnosti z ich každodenného života.
V príbehoch občanov antického Ríma pred našimi očami ožíva svet tohto legendami opradeného dôležitého mesta svetovej histórie.
24 hodín v starovekom Egypte
Jeden deň v živote ľudí, ktorí tam žili.
Staroveký Egypt – to neboli len pyramídy, sfingy a zlaté sarkofágy. Priemerný Egypťan mal ťažký život a tvrdo pracoval pod spaľujúcim pohľadom boha slnka Rea.
Aby sme si však vedeli dokonale predstaviť, ako Egypťania žili, renomovaný historik Donald P. Ryan rozdelil deň na 24 hodín a na príbehoch 24 Egypťanov s rôznymi zamestnaniami veľmi pútavo a verne približuje ich každodenné činnosti, radosti, uvažovanie a snahu o prežitie.
Medzi nimi nájdeme ľudí najrôznejších vrstiev – faraóna, balzamovača, pekára, rybára, vojaka či pôrodnú babicu – a počas jedného dňa v starovekom meste Téby (dnešný Luxor), náboženskom centre Egypta, s nimi prežijeme ich typický bežný deň.
Tutanchamon. Cesta podsvětím
Tento podrobný sprievodca pripomína sté výročie zahájenia výskumu Howarda Cartera v Údolí kráľov a vychádza v spolupráci so sériou medzinárodných výstav. Publikácia prepája súčasné informácie o staroegyptskom posmrtnom živote s fotografiami Sandra Vanniniho. V extrémne vysokom rozlíšení ilustrujú cestu, ktorú mal Tutanchamon podniknúť po svojej smrti.
Vanniniho portfólio pokrýva všetky stránky staroegyptskej kultúry – počínajúc obetinami a rituálmi a končiac Usirom a večným životom – na všetkých snímkach dominuje jedinečné dedičstvo kráľa Tutanchamona. Autormi textov v tejto knihe sú deviati významní egyptológovia. Zasvätené rozprávanie, oslnivé fotografie a moderný pohľad osvetľujú epochu trvajúcu nepredstaviteľných 4 000 rokov a vzdávajú hold detskému kráľovi.
Keď uznávaný fotograf Sandro Vannini koncom 90. rokov 20. storočia pracoval v Egypte, začala sa rozvíjať technologická revolúcia. Digitálna fotografia mu umožnila zdokumentovať nástenné maľby, hrobky a predmety neuveriteľne podrobne. Vannini s využitím časovo náročnej techniky opakovaných záberov vytvára dokonalé fotografické reprodukcie, ktoré zachytávajú farby v pôvodných tónoch a intenzite. Prostredníctvom týchto mimoriadnych snímok môžeme objavovať charakteristické rysy predmetov, ale aj prepracované a skryté detaily. Tieto nedoceniteľné diela pretrvávajú vo Vanniniho fotografiách v celej svojej nadčasovej kráse.
Tajnosti a skandály starověku
Díky fascinujícímu vyprávění získávají slavné postavy starověku lidskou podobu. Kniha líčí, jak trpěli, bojovali a milovali, představí nám jejich všední zvyky i pikantní aféry. Autor vykresluje obraz velkých mužů i žen ze starého Egypta, Persie, starověkého Řecka a Říma i počátků křesťanství, který je často vzdálený tomu, co známe z učebnic dějepisu.
dostupné aj ako:
Zlomky starých stoikov II
Stoický filozof, ktorý sa zaslúžil o rozpracovanie a rozvoj stoickej filozofie, a to až do tej miery, že sa hovorilo: Ak by nebol Chrysippos, nebola by ani Stoa. Pochádzal zo Soloi na území dnešného Turecka zo zámožnej rodiny, no po úkladnej strate majetku odišiel do Atén a venoval sa štúdiu filozofie. Jeho učiteľmi boli Zenon a Kleanthes, po smrti ktorého sa ujal vedenia stoickej školy. Veľkú pozornosť venoval logike, ktorej systém vybudoval novým spôsobom, podobným modernému učeniu logiky. Svojou činnosťou postavil základy budúceho úspechu stoicizmu, ktorého veľký rozmach nastal v epoche zvrchovanej moci Rimanov. Aj Chrysippos pokladal za cieľ človeka cnosť, ktorá mu ako jediná v konečnom dôsledku umožní stať sa blaženým. Poukazoval však na to, že cnosť nie je človeku daná narodením, ale každý jednotlivec sa musí sám snažiť, aby ju svojím šľachetným konaním získaval a kultivoval svoju osobnosť. Dôležitú úlohu prikladal osudovosti, pričom za akúsi skrytú príčinu pokladal osud, podľa ktorého sa nič nedeje náhodne, pretože to má vždy určitý význam. Dielo Chrysippa sa nedochovalo vcelku, ale iba v množstve zlomkov.
Zlomky starých stoikov I
Zenon z Kitia je pokladaný za zakladateľa stoicizmu. Pochádzal z mesta Kition na Kypre. Keď stroskotali jeho obchodné lode a prišiel o majetok, upriamil svoju pozornosť na štúdium filozofie v Aténach, pričom ho svojím učením ovplyvnili najmä Krates, Stilpon, Xenokrates a Polemon. Neskôr založil vlastnú školu v Aténach, ktorá bola charakteristická stĺporadím zdobeným maľbami Polygnota, podľa čoho bola pomenovaná ako Stoa Poikilé. Svojím učením si získal mnoho stúpencov a obdivovateľov, medzi ktorými bol aj makedónsky kráľ Antigonos II. Gonatas. Jeho prvým a zároveň najvýznamnejším dielom bola Ústava, ktorú spísal pod vplyvom Krateta. V Zenonových myšlienkach sa prejavuje etický prvok zameraný na človeka a jeho šťastie. Zo spoločenských vzťahov dokázal vypozorovať, že väzby Grékov, založené na samostatných mestských štátoch, boli nedostatočné a jeho ideálom sa stal spoločný štát ľudí celého sveta založený na rovnosti, pričom vo svojich postojoch zavrhoval otroctvo. Za skutočné dobro, poskytujúce človeku šťastie, pokladal cnosť. Hoci sa Zenonove názory v jeho súčasnosti dali v spoločenskom živote iba sťažka realizovať, boli pokrokové a nadčasové. Zo Zenonovho diela sa zachovali iba zlomky.
Vitajte v kategórii "Starovek" - období, ktoré osvetľuje zlatý vek civilizácií, ktoré formovali našu históriu, kultúru a vedecké objavy. Pripojte sa k nám na ceste objavovania ríš, ktoré stáli na základoch dnešnej spoločnosti, od impozantných pyramíd starovekého Egypta, cez filozofické diskusie v Aténach, až po veľkolepé koloseum v Ríme.
V tejto kategórii nájdete diela, ktoré vás prevedú mestami ako Mezopotámia, Persia, Indie a Čína. Preskúmajte architektonické majstrovstvá, bohaté mýty, náboženské tradície a vojenské stratégie týchto starodávnych civilizácií. Učte sa o významných osobnostiach, ako sú Kleopatra, Sokrat či Čchin Š'-chuang-ti a ich vplyve na svet, v ktorom žijeme.
Táto kategória je pokladnicou vedomostí o umení, vede, politike a spoločenskom živote staroveku. Ponúka hlboký vhľad do spôsobov myslenia, života a kultúry obyvateľov týchto historických epoch.
Ponorte sa do sveta staroveku s nami a objavte dedičstvo, ktoré tieto civilizácie zanechali pre budúce generácie, a pochopíte, prečo ich príbehy stále rezonujú v našich srdciach a mysliach.
