Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 222 z 500
-
![Slovenské a české dejiny]()
Slovenské a české dejiny
-
![Svetové dejiny, dejiny štátov]()
Svetové dejiny, dejiny štátov
-
![Vojnová literatúra - ostané]()
Vojnová literatúra - ostané
-
![Druhá svetová vojna]()
Druhá svetová vojna
-
![Armáda, zbrane a vojenská technika]()
Armáda, zbrane a vojenská technika
-
![Moderné dejiny]()
Moderné dejiny
-
![Archeológia, genealógia a heraldika]()
Archeológia, genealógia a heraldika
-
![Mytológia]()
Mytológia
-
![Stredovek]()
Stredovek
-
![Starovek]()
Starovek
-
![Prvá svetová vojna]()
Prvá svetová vojna
-
![Špionáž a spravodajské služy]()
Špionáž a spravodajské služy
-
![Novovek]()
Novovek
-
![Pravek]()
Pravek
-
![Templári]()
Templári
-
![História - ostatné]()
História - ostatné
Slovenské a české dejiny 
Svetové dejiny, dejiny štátov 
Vojnová literatúra - ostané 
Druhá svetová vojna 
Armáda, zbrane a vojenská technika 
Moderné dejiny 
Archeológia, genealógia a heraldika 
Mytológia 
Stredovek 
Starovek 
Prvá svetová vojna 
Špionáž a spravodajské služy 
Novovek 
Pravek 
Templári 
História - ostatné
zobraziť:
Nechtěné budování státu
Kniha je významným příspěvkem k dějinám Moravy v druhé polovině 17. století a přináší v mnohém nový pohled na proměnu kdysi sebevědomého zemského stavovství, na praktické fungování správního aparátu a na důsledky válek vedených habsburskou monarchií pro domácí poměry.
Dané otázky řeší autor primárně prostřednictvím analýzy bernictví, neboť právě placení daní plynoucích dominantně na krytí vojenských výdajů, stejně jako návazná péče o četné regimenty císařské armády zaměstnávaly domácí politickou reprezentaci ze všeho nejvíce.
Nutnost čelit do té doby nepoznaným finančním a materiálním nárokům vedla zemské politické představitele k tomu, aby se pokoušeli (byť velmi neochotně a teprve pod tlakem tragických událostí) posunout moravskou společnost na vyšší organizační úroveň a přispívali tak k tvorbě společenských struktur, které jsme dnes zvyklí nazývat státem.
Když padly hradby
Zdaleka ne všechny velkolepé plány rozmachu města po zrušení pevnosti se uskutečnily. Některá témata: Jak vznikla Úřední čtvrť Než se Nové Lazce staly Letnou Olomouc znovu opevněná Kde všude tekla Morava Pivovary, sladovny, mlýny a solné mlýny Věhlas, který přijel po kolejích Nedosněné podnikatelské sny Lidé, o kterých se mluvilo Komu patří Fischerova ulice? První kavárny Úsvit olomouckých kin.
Vzpomínky na starou Olomouc a její předměstí
Přelom 20. a 21. století znamenal pro Olomouc i přelom v literatuře o historii města. Knihy Vzpomínky na starou Olomouc a na ni volně navazující Paměť olomouckých předměstí dokázaly, že o minulosti lze psát hluboce zasvěceně a přitom srozumitelně a čtivě. Obě díla vyvolala mimořádný ohlas u čtenářů i odborníků a inspirovala řadu dalších podobných publikací. Dnes už jsou obě knihy nedostupné. Čtenáři je dostávají v tomto svazku poprvé společně, navíc opravené a aktualizované.
Milan Tichák (1933) je historik a popularizátor novodobých olomouckých dějin, autor řady úspěšných knih Vzpomínky na starou Olomouc (1997), Paměť olomouckých předměstí (2000), Příběhy olomouckých pomníků (2002), Když padly hradby (2005), Ztracené adresy (2007), Lexikon olomouckých ulic, Olomouc rodu ženského (obě 2009) a Olomouc z nadhledu (2011).
Arabský východ 1959-1970
Táto vedecká monografia je súčasťou pôvodného projektu, ktorého zámerom bolo vypracovať prácu podávajúcu ucelený obraz povojnových politických dejín časti arbského sveta...
Dejiny Rimanov od založenia mesta I-II
Titus Livius sa narodil v Pataviu, v mladosti študoval filozofiu a rétoriku, ktorú neskôr aj vyučoval. Po príchode do Ríma za vlády Augusta, prvého rímskeho cisára, sa upriamil na históriu a začal spisovať rímske dejiny od najstarších čias. V Ríme si našiel mnoho priateľov, ktorí ho v jeho zámere podporovali a spriatelil sa aj so samotným Augustom. Dejinám Rimanov od založenia mesta (Ad Urbe condita) venoval celú životnú energiu a pracoval na nich až do svojej smrti.
Livius sa hneď od počiatku presadil medzi čitateľmi a poslucháčmi svojím štýlom a jeho dielo sa predčítalo na početných schôdzkach. Dejiny spisoval systematicky od najstarších čias až do svojej prítomnosti a do konca života stihol napísať 142 kníh, pričom posledná z nich končila udalosťami z roku 9 pred Kr.
Livius sa rozhodol dejiny spisovať pútavým spôsobom, a ako znalcovi rétoriky sa mu to podarilo. Snažil sa vžívať do historických udalostí a osobností a podávať o ich konaní čo najvýstižnejší popis, tak akoby ich oživoval a vdychoval im život, a svojím spisovateľským umením ich kriesil a robil nesmrteľnými. Liviove dejiny majú plynulý dej a autor ich spestroval rôznymi príbehmi o výnimočných skutkoch mnohých osobností.
Livius zhrnul do svojich Dejín všetky najvýznamnejšie udalosti najstaršej rímskej histórie až do jeho súčasnosti. Stal sa najvýznamnejším dejepiscom svojej doby a väčšina diel starších dejepiscov pre obľubu jeho Dejín upadla do zabudnutia. Z Liviovho diela neskôr čerpali mnohí ďalší spisovatelia. A hoci sa nezachovalo celé, dodnes je cenným zdrojom poznania najstaršej rímskej histórie.
V prvej knihe sa Livius zaoberá najstaršou rímskou históriou od príchodu Aenea do Itálie až do skončenia vlády kráľov. Po stručnom uvedení udalostí pred založením Ríma autor prechádza na samotné založenie Ríma a ďalej sa venuje všetkým rímskym kráľom a skutkom spojených s ich vládou. Prvá kniha končí nástupom prvých konzulov k moci.
Druhá kniha sa zaoberá počiatkami rímskej republiky od roku 509 pred Kr. a bojom Rimanov o zvrchovanú moc so susednými národmi, Veienmi, Sabinmi, Volscami či Aequami, pokusmi o obnovenie kráľovskej vlády, tvorbou nových zákonov, vznikom nových chrámov, nástupom prvých diktátorov či vytvorením úradu tribúnov. Druhá kniha končí udalosťami roku 468 pred Kr.
Publikáciu dopĺňa štúdia Ivana Janeka Dejepisectvo Tita Livia.
Hun utódok, elpusztult hunos véreink
Jelen kötetünket az elpusztult turáni népek ismertetésére szántuk.
Ismét hű krónikások leszünk, krónikásai azon testvéreinknek, akiket elpusztultnak veszünk, mert letűntek a történelem színpadáról, akár más népekbe való beolvadás, akár rokontörzsekkel való egybeolvadás, vagy valamely más ok miatt. E kötet egyharmad részében a hunutód avarokat ismerteti, többi lapjain a jelentősebb szerepet játszott elpusztult véreinknek adjuk rövid ismertetését. Sajnos, kimért területünk miatt nem tudunk ezen népek közé tartozó hunokról külön kötetben beszámolni, róluk nagyobb részletességgel szólani, de mogyoróhéjban mégis adunk annyit, hogy a történelmi összefüggés lánca meg ne szakadjon.
Baráthosi-Balogh Benedek
Na sklade 1Ks
7,42 €
Zlomky starých stoikov I
Zenon z Kitia je pokladaný za zakladateľa stoicizmu. Pochádzal z mesta Kition na Kypre. Keď stroskotali jeho obchodné lode a prišiel o majetok, upriamil svoju pozornosť na štúdium filozofie v Aténach, pričom ho svojím učením ovplyvnili najmä Krates, Stilpon, Xenokrates a Polemon. Neskôr založil vlastnú školu v Aténach, ktorá bola charakteristická stĺporadím zdobeným maľbami Polygnota, podľa čoho bola pomenovaná ako Stoa Poikilé. Svojím učením si získal mnoho stúpencov a obdivovateľov, medzi ktorými bol aj makedónsky kráľ Antigonos II. Gonatas. Jeho prvým a zároveň najvýznamnejším dielom bola Ústava, ktorú spísal pod vplyvom Krateta. V Zenonových myšlienkach sa prejavuje etický prvok zameraný na človeka a jeho šťastie. Zo spoločenských vzťahov dokázal vypozorovať, že väzby Grékov, založené na samostatných mestských štátoch, boli nedostatočné a jeho ideálom sa stal spoločný štát ľudí celého sveta založený na rovnosti, pričom vo svojich postojoch zavrhoval otroctvo. Za skutočné dobro, poskytujúce človeku šťastie, pokladal cnosť. Hoci sa Zenonove názory v jeho súčasnosti dali v spoločenskom živote iba sťažka realizovať, boli pokrokové a nadčasové. Zo Zenonovho diela sa zachovali iba zlomky.
Sám spatříš svět stínů
Hranice mezi lidskou společností a světem mrtvých, snů a nadpřirozených bytostí je v pozdních ságách o Islanďanech úzká a lze ji oběma směry překračovat. Literární motivy překračování hranic nepředstavují v ději ság pouhé náhodně zvolené epizody, nýbrž odrážejí změny v náhledu pozdně středověkých Islanďanů na vlastní svět. Zatímco základním stavebním prvkem klasických rodových ság byly konflikty v rámci společnosti, v postklasických textech ustupují do pozadí a staroseverská literatura se širokým obloukem vrací k původnímu mytologickému modelu, jenž se zakládá na rozporu mezi sférou řádu a silami chaosu. Kniha tuto proměnu osvětluje z literárního i historického hlediska a studii doplňuje kompletními překlady osmi pozdních staroseverských textů.
A Magyar Légierő 100 éve - 100 years of the Hungarian Air Force
"Ez az évfordulós kiadvány a magyar katonai repülés történelmét fogja át, betekintést engedve az olvasó számára abba a misztikus és némelykor mesterségesen elzárt világba, amelyben a magyar katonai repülőemberek éltek, dolgoztak és teljesítették feladataikat.
A magyar légierő mindig élen járt a fejlesztések területén, így biztosítva lépéstartásunkat a környezettel és a szükséges műveleti képességeket országunk biztonságának megőrzéséhez.
A repülők pedig a repülések szüneteiben vagy bensőséges beszélgetések során (néha a külső szemlélő számára sajátos stílusban) sok-sok "sztorit" tudnak elmesélni a velük megtörtént eseményekről. Ezeknek egy töredékét tudja villantja fel ez a könyv - mintegy 900 korabeli képpel illusztrálva."
Náboženství Mayů
Kdo byli Mayové? Kde a jak žili? Jak vypadal jejich náboženský svět? Jaké bohy uctívali? Jaké rituály provozovali? Jaké představy měli o světě i sami o sobě? A jaké představy o nich máme dnes?
Syntetizující práce Zuzany Marie Kostićové podává souborný, srozumitelný a aktuální přehled světového bádání týkajícího se mayského náboženství a fenoménů, které s ním bezprostředně souvisejí. Zdůrazňuje jeho regionální a partikulární charakter a snaží se uvést na pravou míru některá východiska a dosud nereflektované omyly, které se zabydlily ve světové mayistice.
Text může sloužit laikům jako úvod do problematiky, vysokoškolským studentům jako učební materiál a expertům z příbuzných oborů jako komplexní příručka.
dostupné aj ako:
Pomníky Velké války na jihu Čech
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století masivně vstoupil do veřejného prostoru měst, městeček a vesnic českých zemí nový typ memoriálních staveb pomníky připomínající oběti první světové války.
Patřily mezi ně jak drobné křížky či nevelké kamenné stély, tak i pohledově dominantní a nejednou i významově vrstevnatá sochařská díla. Tato kniha systematicky zpracovává jejich výskyt na území Jihočeského kraje a připomíná i několik příběhů skrývajících se za písmeny, která jsou na nich vyrytá.
Vzpomínání na zemřelé vojáky bylo prvotně motivováno pietními důvody, výčet jmen ztracených spoluobčanů ukotvoval paměť místních společenství. První připomínky padlých vznikaly již ve válečných časech, s příchodem první republiky se ale jejich ikonografie rozhojnila.
Náboženské motivy začaly být zatlačovány do pozadí, v nově vytvářených sochách a reliéfech nacházíme témata válečného utrpení a hrdinství, rodinných vztahů i alegorická vyjádření vztahu k vlasti a jejím dějinám.
Meziválečné dvacetiletí se tak stalo pro vytváření pomníků zlatou dobou, nikdy před tím a nikdy poté se jich v převážně venkovském kraji neobjevilo tolik a v tak pestrých variacích.
S projevem nejhlubší úcty
Široké veřejnosti málo známý archivář, historik, novinář a politik Hubert Ripka od počátku třicátých let podával Edvardu Benešovi zprávy a analýzy o domácí a zahraniční politické situaci. V roce 1939 vstoupil do aktivní politiky jako jeden ze členů zahraničního odbojového centra, kde se významně spolupodílel na československé zahraniční politice. Po osvobození se stal ministrem zahraničního obchodu a v únoru 1948 vedl demisi demokratických ministrů. Edice přibližuje okruh zpráv předkládaných Edvardu Benešovi, z nichž některé vedly spoluutváření zásadních rozhodnutí našich dějin.
Háborúból békébe - a magyar társadalom 1918 után
Az első világháború, az összeomlás és Trianon új, sokszor drámai kihívások elé állította a magyar társadalmat és gazdaságot. Emberveszteség a frontokon, visszaeső születésszám, spanyolnáthajárvány, élelmiszerés szénhiány, lakásínség, belső társadalmi erőszakhullám, az új határok révén teljesen átalakuló gazdasági adottságok és külgazdasági környezet, a pénz elértéktelenedése és a költségvetési források hiánya, a nőknek a háború nyomán megváltozott helyzete, a média szerepe a gyors politikai fordulatok idején. Megannyi kihívás, amelyrea társadalmi és gazdasági szereplőknek, a politikának választ kellett találnia. E problémák kezelése szükségszerűen belső konfliktusokat idézett elő, és eltartott egy ideig, amíg a háború és Trianon keltette hullámok elcsitultak. A gyorsan zajló eseményekhez, konfliktusokhozazonban sok esetben hosszabb távú következmények is kapcsolódtak. Kötetünk tanulmányai az első világháború demográfiai hatásait vizsgálják, körbejárják azt a kérdést, hogy vajon Trianon mennyire törte meg valójában a magyar gazdaság fejlődését, hogy az állam miként tudta finanszírozni magát ezekben az években, feltárják az élelmiszer-termelők és -fogyasztók kiéleződő szembenállását, a szénellátás, a lakáspiac szabályozásának rendszerét és konfliktusait a kötött gazdálkodás viszonyai között, vizsgálják a háború végi vidéki erőszakhullám eseményeit, a női munkavállalás új jelenségeit, és elemzik a média változásait a politikai földcsuszamlások közepette. Az összeomlás révén kiszolgáltatottá vált ország gazdasági és társadalmi konfliktusainak megértése reményeink szerint hozzájárul a trianoni évek árnyaltabb megismeréséhez és a hosszú távú következmények felméréséhez.
Na sklade 1Ks
9,61 €
Zánik starého světa
Sborník se věnuje konci první světové války, rozpadu habsburské monarchie a důsledkům, které tato změna přinesla. Zabývá se publicistikou Jaroslava Durycha, Karla Horkého a Waltera Tschuppika, romány Roberta Mimry, Erwina Otta a Hanse Watzlika i vzpomínkami Moje válečná odysea Vladimíra Vaňka. Samostatný příspěvek se zaměřuje na poválečnou fantastickou prózu. V druhé části periodika nalezneme edici korespondence Bohumila Markalouse (tj. Jaromíra Johna) příteli Karlu Horkému a edici vzpomínky Miloše Stuchla na říjen 1918 v Praze. Třetí část přináší edici vzájemné korespondence Františka Kašpara a Jindřicha Šimona Baara z let 19171923 a blok tří příspěvků zabývajících se problematikou digitalizace v Literárním archivu Památníku národního písemnictví. Zprávy Literárního archivu v závěru sborníku informují o přírůstcích v roce 2017 a o zpracovaných osobních fondech (Vladimír Boudník, Jaroslav Seifert, Edvard Valenta) a o archivním souboru Jaroslava Medka.
Attila - Attila fiai és utódai történelme
Thierry Amadé, a kiváló francia tudós az Attila-mondák legteljesebb feldolgozását állította össze. A tudományos világ már a XIX. század közepén elismeréssel adózott az írónak, ezt felismerve Szabó Károly, kiváló történészünk és fordítónk, szinte azonnal hozzálátott ennek a nagyívű munkának a lefordításához.
Attila legendás alakját és rendkívüli egyéniségét mutatja be Thierry Amadé a korabeli források felhasználásával.
Na sklade 1Ks
8,06 €
Selské povstání na Mělnicku roku 1680
Milovníkům historie přináší kniha nejen ucelený pohled na problematiku, která takto nebyla dosud nikdy zpracována, ale i řadu zajímavých odhalení.
V publikaci jsou poutavě s využitím dochovaných pramenů zachyceny příčiny a průběh povstání i osud vůdců „rebelie“. Je zde doložena důležitá úloha písařů a také vrhání kostek, které bylo součástí barokního rituálu „divadla smrti“. Přiblíženo je kruté zacházení některých majitelů panství s poddanými i kuriózní důvod vzpoury na rychtě (Mělnické) Vtelno. Stranou nezůstává ani úloha zbraní v celém konfliktu.
Součástí vydání je reedice románu Železná koruna z roku 1881, který je zde konfrontován s historickými fakty, ale i s díly, která pod stejným názvem vyšla později.
Kniha je doplněna řadou zajímavých obrazových příloh a ojedinělou ukázkou z poezie, reflektující pohnuté události povstání.
A Magyar Nemzet története 1938-2018
A 2018 tavaszán megjelenését beszüntető Magyar Nemzet az elmúlt nyolcvan év hazai napilappiacán páratlan kuriózum.
Sőt, a lap jóval több, mint egy napilap. A magyar és a világtörténelem egyik fordulópontján, közvetlenül a második világháború kitörése előtt, 1938-ban indult útjára, és azóta, függetlenül a politikai és társadalmi berendezkedés radikális változásaitól mindig központi szerepben volt, mélyen tükrözve és egyben alakítva is az eseményeket - pedig közben volt egy Rákosi- és egy Kádár-rendszer is. A szinte azonnal kialakult legendájához, az általa betöltött szerephez éppúgy ragaszkodtak a hatalom mindenkori birtokosai, mint a lapot tartalommal megtöltők. A lap története egyben izgalmas mélyfúrás az elmúlt nyolcvan év magyar történelmébe és szellemi folyamataiba.
Alapítója, Pethő Sándor a Times, a Neue Zürcher Zeitung tapasztalatait felhasználó első magyar világlapnak gondolta el. Olyan újságnak, amely a hazai politikai eseményeket a külpolitika eseményeibe ágyazva elemzi, értelmezi. A születő, konzervatív-liberális, keresztény szellemiségű, a nemzeti kérdésekkel kiemelten foglalkozó lap terjedelmes külpolitikai rovattal rendelkezett.
A hazai világlapról szőtt elképzeléseket a második világháború kitörése keresztülhúzta. Néhány éven belül viszont a Magyar Nemzet vált az ország legnagyobb hatású náciellenes orgánumává.
Az 1944-es betiltás után egy esztendővel újjászülető lap, amíg tehette - 1948 tavaszáig - ugyanolyan határozottan lépett fel a kommunista egyeduralmi törekvésekkel szemben. A későbbiekben is a pártsajtóhoz képest meglévő mássága, a letűnt polgári világot idéző stílusa, hangvétele emelte ki a szocializmus médiavilágából, tette érdekessé olvasói előtt.
A Magyar Nemzet fennállásának nyolc évtizede alatt nagy részt olyan körülmények között volt kénytelen működni, amikor az országban vagy korlátozták a sajtószabadságot vagy egyáltalán nem - legfeljebb a kiskapukat megtalálva - lehetett a hivatalostól eltérő nézeteket hangoztatni. Az újság a kiskapukat kihasználva, felélesztve háború alatt az olvasók tájékoztatására rendszeresen használt "becsempészett őszinte mellékmondatok" hagyományát szólalt meg - amikor megtehette a szocialista rendszer idején is.
A kilencvenes évektől - éppen mert mindenki magáénak érezte és akarta a patinás márkanevet - a lapra megpróbáltatásokkal teli korszak várt. A Magyar Nemzet a Napi Magyarországgal való 2000-es egyesítés nyomán megerősödött, ám idővel egyre inkább elköteleződött egyetlen politikai erő irányába. A 2015-ös fordulatot követően függetlenségének helyreállításával sikerült korábbi tekintélyét visszaszereznie. A szellemében az alapítók céljaihoz visszatért Magyar Nemzetet két nappal a 2018-a választás után zárta be tulajdonosa, aki azóta el is adta médiumait. A Magyar Nemzet folytatásaként a lap korábbi újságírói idén májusban létrehozták a Magyar Hangot.
História palných zbraní a streliva
Autor Karol Smatana ako vášnivý dlhoročný zberateľ streliva sa rozhodol všetky svoje poznatky o zbraniach a strelive zozbierať a vydať v ucelenej a chronologicky zoradenej forme. Každý kto sa zaujíma o strelné zbrane a strelivo v knihe nájde skutočne detailné informácie o všetkých možných druhoch streliva, ktoré sa používali v priebehu histórie od prvopočiatkov palných zbraní až po najmodernejšie zbrane používané v súčasnosti.
Súmrak doby
Bohunka Koklesová, autorka publikácie V tieni tretej ríše – Oficiálne fotografie Slovenského štátu, sa tentoraz venuje problematike agentúrnej fotografie na Slovensku v období rokov 1945 až 1956. Nezameriava sa však na analýzu propagandistických cieľov stalinskej éry, ale na aktívne premýšľanie o histórii, pamäti a dobovej fotografii, ktorá zaznamenávala všetky podstatné dobové skutočnosti. Kniha, ktorá vychádza v spolupráci s VŠVU, tak aj prostredníctvom takmer 300 snímok mapuje prvé mierové dni po druhej svetovej vojne, presuny a odsuny obyvateľstva, nástup komunistov k moci, ako aj špecifické podoby socialistickej skutočnosti.
Kategória odbornej literatúry história a vojnová literatúra poskytuje informácie o historických udalostiach, kultúrach, politických konfliktoch a vplyve vojen na spoločnosť.
História je dôležitou súčasťou našej identity a chápania sveta. Tieto knihy poskytujú podrobné informácie o rôznych obdobiach, sociálnych, hospodárskych a politických dejinách. Vojnová literatúra sa zameriava na vojenské konflikty, vojenskú stratégiu, zbrane a ich vývoj, a osudy vojakov a civilistov.
K najznámejším autorom patria Stephen E. Ambrose, Antony Beevor, Doris Kearns Goodwin, Antoine de Saint-Exupéry, Anne Applebaum či slovenskí autori ako Dušan Kováč alebo Vojtech Zamarovský.
