Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda, slovníky - Literárna veda, jazykoveda strana 17 z 57
Literárna veda, jazykoveda 
Slovníky
zobraziť:
Knihy, ktoré ovplyvnili dejiny
Knihy, ktoré ovplyvnili dejiny je pútavý a podmanivý knižný sprievodca viac než osemdesiatimi z tých najslávnejších, najvzácnejších a najdôležitejších písomných diel sveta od Zvitkov od Mŕtveho mora po Denník Anny Frankovej, vrátane ručne iluminovaných rukopisov, zásadných tlačených kníh a niektorých z najlepších príkladov ilustrovanej literatúry. Prekrásne spracované kapitoly sledujú vývoj jednotlivých významných diel a dedičstvo, ktoré po sebe zanechali.
Z anglického originálu Books That Changed History (Dorling Kindersley Limited, London 2017) preložila Ivana Krekáňová.
Dobré umění není proti životu
Výbor autorčiných odborných textů za uplynulé zhruba čtvrtstoletí, které psala pro literární a literárněvědné časopisy (z těch literárních např.: Host, Tvar, Souvislosti, Proglas, Listy, v 90. letech i Literární noviny a kulturní rubriku Lidových novin; z odborných Bohemica litteraria, Bohemica Olomucensia, Studia Bohemica, Kontexty literární vědy).
Texty jsou zaměřeny především na českou prózu; výraznější pozornost je přitom věnována Janu Balabánovi, Jiřímu Kratochvilovi, Markétě Pilátové, Jakubu Demlovi, Miladě Součkové, Egonu Hostovskému... Mnoha dalším autorům je věnována alespoň jedna recenze či kritika.
Cestami Mnémosyné
Jakým způsobem se odrážela komunistická totalita v science fiction osmdesátých let? Jak viděli sami sebe básníci za první republiky? A jak vypadal typický vypravěč v legionářských románech? O tomto i o dalších podobných tématech píší na stránkách knihy Cestami Mnémosyné doktorandi Fakulty filozofické Univerzity Pardubice pod vedením historika Antonína K. K. Kudláče. Hledání osobní i kolektivní identity skrze paměť patří dnes k plodným námětům, kterým se věnují historikové kultury, a právě tímto směrem míří také bádání autorů knihy.
Aritmikus képzelet
Amit Cselényi László létrehozott, európai rangú költői kísérlet. Olyan jellegzetesen művészi experimentum, melynek kimenetele hosszú távon természetszerűleg kétes és veszélyes, mely, ha nem is tör önmagában a "nagy" vagy a kultikusan népszerű, kanonizálható mű státuszára, olyasvalamivel szembesíti a hagyománytorlaszai között oly gyakran feszengő magyar irodalmat, mint annak idején Stockhausen vagy Cage "hajmeresztő" zenei kísérletei a klasszikus zenei gondolkodást. Az életműhöz rendkívüli erudícióval és leleményességgel közelítő Csehy Zoltán meggyőződése, hogy a Cselényi-féle szövegpartitúrák egyedisége, bátorsága, páratlan nyitottsága és "kiolvashatatlanságukból fakadó" inspiratív ereje tartós szellemi provokáció marad.
A nyelv eredetéről
Talán nincs még egy olyan tudományág, ahol annyi tévhit, meggyőződés és rögeszme keringene, mint a nyelvészet. Kicsit olyan ez, mint a labdarúgás: mindenki ért hozzá, mindenki jobban tudja. Mindenkinek van egy tuti biztos elmélete, hogy miként is kezdtek beszélni az őseink, honnan ered a nyelvünk, milyen kacskaringós úton jutottunk el az első mondatig. A svéd nyelvész, Sverker Johansson, aki már 2006 óta foglalkozik a nyelv eredetének kérdésével, igazi nyomozó módjára keresi a kulcskérdésekre a megfelelő válaszokat. Nyomozása számos tudományterületet felölel, mivel a nyomok az evolúciós biológia, paleoantropológia, régészet, primatológia, genetika, anatómia, etológia, neurológia, pszichológia és szociálantropológia területein át vezetnek. Éppen olyan fontos nyom az énekesmadarak trillázása, mint a jobbkezesség kérdése. A nyelv eredetéről azért is verseng a letehetetlen krimikkel, mert Sverker érvelése mindvégig kristálytiszta, nem nélkülözi a finom humort, és lebilincselően magyarázza el a legbonyolultabbnak tűnő problémákat is, így egy pillanatig sem veszíti el az olvasó figyelmét. Műve, amelyet sokan Yuval Noah Harari Sapiens – Az emberiség rövid történeté-hez hasonlították, elképesztő tárgyi tudást mozgat meg. Sverker állatvilágból hozott példái, tanulságos kitérői és lényegre törő kérdései mindenkit el fognak gondolkodtatni – nemcsak a nyelv eredetével kapcsolatban, hanem arról is, hogy kik vagyunk és honnan jöttünk.
Na sklade 4Ks
16,90 €
Vendégek közt vendég
A tanulmánygyűjtemény reménybeli célja, hogy számot vessen Vörösmarty romantikus költői örökségével, Vörösmarty szövegein keresztül "újragondolja" a magyar romantikát és hozzásegítse a ma olvasóját Vörösmarty műveinek és hatásának megértéséhez: miért és hogyan volt képes megőrizni és áthagyományozni a Vörösmarty-életmű - inspiráló, megszólító és továbbírható szövegvilágként - a mindenkori élő irodalom számára közlőképességét. A tanulmányok ugyanakkor arra a kérdésre is választ adhatnak, mi okozta a Vörösmarty-recepció szakadásait, mi vezethetett az átöröklődő félreértésekhez.
Manifest Múzismu / Manifest des Musismus
Jak vrátit literatuře vysoké postavení v širší společnosti?
Jazyk je telefonické vedení k Múzám, telefonním číslem jsou ovšem jejich dary: rytmus, zvukomalebnost a obrazotvornost. Po vyvolení telefonního čísla naslouchají sluhové Múz svým panovnicím a doufají, že porozumějí Pravdě. Múzy dýchají Pravdu a milují Rozkoš a Radost a Lásku. Kde tyto tři zásadní krásy života Charitky schází, tam se Múzy neobjeví, tam Pravda nepřivítá.
Literatura trpí tím, že se sama degraduje k prozaickému předávání informací. Literatura bude nesmrtelná, když bude využívat všechny poetické možnosti jazyka.
Múzo, Tys jediná a nejkrásnější, / Jsouť všechny sestry Tvé sjednoceny v Tobě! // Za všechno Tobě děkujeme, nejsmeť bez Tebe nic. / Zlíbej a opatruj nás na trnité cestě Tvé, / jež skrývá za každým zákrutem růži Tvé lásky, / Daruj nám rosu z Tvých nesčetných retů / A probuď v nás Tvůj hlas, / Neboť Ty jsi čas všeho / Jak ve bdění, tak i ve snách. // S lící na Tvých ňadrech / Nasloucháme Tvé vůni, / Dýcháme Tvé světlo, / I když zemřeme, navždy.
Literární výchova ve volném čase
Autorka a docentka na katedře pedagogiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity se v odborné studii věnuje významu literární výchovy a čtenářství pro lidský život v dnešním přetechnizovaném světě. Zabývá se hledáním nových možností, jak působit na čtenářství především dětí a mládeže, neboť právě u těchto věkových kategorií jsou momenty setkávání s knihou a nad knihami rozhodující. Literární výchova ve volném čase může přispívat ke komplexnímu rozvoji osobnosti a být chápána jako jedna z cest celoživotního vzdělávání. Kniha je doplněna o příklady výukových metod a forem práce v literární výchově ve volném čase. V závěru je obsáhlá bibliografická příloha k danému tématu.
Kapitoly o slovesném vidu nejen v češtině
Knížka sestává ze čtyř kapitol. Český vid v kostce předestírá stručný souhrnný pohled na český slovesný vid, snaží se ho představit v jeho komplexnosti a ve všech souvislostech, pojednat o všem, co pod vid spadá, a uvést ho do vztahu se všemi jevy v češtině, u nichž je to možné. Vidová nepárovost sloves na do- implikujících předcházející stejný/podobný děj (a otázky související) analyzuje tři aktionsartové skupiny, jejichž společným rysem je, že implikují předchozí děj, který je podobný/stejný jako děj přímo vyjadřovaný (dostavět dům; dosolit polévku; dítě doplakalo). Vidová nepárovost v češtině ve srovnání s ruštinou vychází z teze o relativní obligátnosti výběru vidové formy v ruštině a naopak relativní volnosti tohoto výběru v češtině a v této souvislosti ověřuje hypotézu o možné korespondenci této skutečnosti s celkovou povahou vidového systému obou jazyků – s větší kompletností inventáře vidových dvojic v ruštině a s jeho menší kompletností v češtině. Metody výzkumu vidu a způsobu slovesného děje představují a kriticky analyzují metody používané při zkoumání aspektuálnosti. Pojednány jsou tři obecné metodologické okruhy – metody introspektivní, korpusové a behaviorální; v rámci behaviorálních pak metody využívající reakční časy, sledování očních pohybů a elicitaci jazykové produkce. – Vychází ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR jako výsledek grantového projektu Grantové agentury České republiky č. 16-19561S Příčiny vidové nepárovosti v češtině.
Slovenský národný korpus - používanie, príklady, postupy
Učebnica naväzuje na publikáciu Slovenský národný korpus Texty, anotácie, vyhľadávania, je určená lingvistom, učiteľom slovenského jazyka a cudzích jazykov na všetkých stupňoch škôl, prekladateľom, študentom a všetkým záujemcom o korpusové a jazykové databázy.
Rámcovým cieľom autorov je predstavenie čo najviac spôsobov vyhľadávania v istej postupnosti aj podľa poznaných potrieb a daností doterajších používateľov a zároveň poukázať na pestrosť jazyka a jeho dynamiku. Publikácia umožňuje predstaviť možnosti využitia korpusov v školskej praxi pri príprave konkrétnych úloh alebo ukážok preberaného učiva.
Jak je důležité míti styl
Kniha Jak je důležité míti styl. Pocta Janě Hoffmannové vychází u příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Jany Hoffmannové, DrSc., přední osobnosti naší i zahraniční jazykovědy. Kniha je rozčleněna do pěti oddílů. Ty pokrývají jednak teorii stylu a hlavní oblasti stylistického výzkumu (texty psané, mluvené, umělecké, mediální), jednak oddíly ilustrují způsoby, jakými jsou poznatky z oblasti výzkumu stylu užívány v dalších oborech lingvistiky (např. gramatice, syntaxi, lexikologii, sociolingvistice).
Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí!
Poeticky nazvaná kolektivní monografie Pozdrav milý od Polabí k jihu pílí! je souhrnným výstupem více než pětileté spolupráce Filologické fakulty Bělehradské univerzity a Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Během společných setkání, přednášek a workshopů měli badatelé různého oborového zaměření z obou pracovišť možnost promýšlet aktuální otázky recepce české a slovenské literatury v jinoslovanském prostředí, připomínat různá témata vzájemných kontaktů v rozpětí mezi filologií a historiografií a v neposlední řadě s vědomím zřejmých transkulturních přesahů reflektovat komplexní historický vývoj v širších souvislostech středovýchodní Evropy.
Mnohé příspěvky se proto v naznačených pohledech a metodologických paradigmatech imanentně dotýkají otázky místa a smyslu slovanských studií literárněvědného, kulturologického i historiografického profilu v soudobém světě. Východiskem z jejich problematické situace může být důsledně rozvíjená interdisciplinarita a otevřenost tematické pestrosti, se kterými lze překonat limitující interpretace národních kultur a jejich hranic.
The Ministry of Truth
'Fascinating . . . If you have even the slightest interest in Orwell or in the development of our culture, you should not miss this engrossing, enlightening book.' John Carey, Sunday Times
George Orwell's 1984 has become a defining narrative of the modern world. Its cultural influence can be observed in some of the most notable creations of the past seventy years, from Margaret Atwood's The Handmaid's Tale to the reality TV landmark Big Brother, while ideas such as 'thought police', 'doublethink', and 'Newspeak' are ingrained in our language.
The Ministry of Truth charts the life of one of the most influential books of the twentieth century and a work that is ever more relevant in this tumultuous era of 'fake news' and 'alternative facts'. Dorian Lynskey investigates the influences that came together in the writing of 1984 from Orwell's experiences in the Spanish Civil War and in wartime London to his fascination with utopian and dystopian fiction. Lynskey explores the phenomenon the novel became when it was first published in 1949 and the changing ways in which it has been read over the decades since, revealing how history can inform fiction and how fiction can influence history.
'Everything you wanted to know about 1984 but were too busy misusing the word "Orwellian" to ask.' Caitlin Moran
Čtení o Janu Nerudovi
Antologie Čtení o Janu Nerudovi s podtitulem Utváření obrazu předkládá mozaikovitý portrét jedné z nejvýznamnějších osobností druhé poloviny 19. století: spisovatele a novináře Jana Nerudy (18341891). Čítanka shromažďuje třináct textů z let 1864 až 1942, a pokrývá tedy zhruba prvních osm dekád rezonance Nerudova díla. Jde jednak o kritické stati a portréty publikované za autorova života (Vilém Kienberger, Karel Sabina, Servác Heller, Jakub Arbes a J. V. Sládek), jednak o celistvější pokusy o uchopení Nerudovy osobnosti či díla napsané po jeho smrti (Eliška Krásnohorská, Jaroslav Vrchlický, Arne Novák, Miloslav Hýsek, F. X. Šalda a Karel Polák). Rámec výboru tvoří dvojice statí Felixe Vodičky a Alberta Pražáka, jež byly koncipovány pro kolektivní publikaci Kniha o Janu Nerudovi. Kniha byla připravována k vydání v roce 1941 (padesát let od úmrtí Jana Nerudy) v nakladatelství Čin, z jejího vydání však sešlo. Nerealizovaná encyklopedie měla být završením prvních několika dekád intenzivního nerudovského bádání z tohoto důvodu tvoří svorník předkládaného výboru. Texty jsou vybrány tak, aby co možná rovnoměrně pokrývaly zvolenou časovou rozlohu i mnohotvárnost Nerudovy činnosti (básník, prozaik, publicista, dramatik) a jejich chronologické uspořádání dovoluje nahlédnout postupné utváření názorů na Jana Nerudu a jeho tvorbu. Antologie je doplněna předmluvou editora a bibliografií.
Labyrintem (teorie) hypertextu
Kniha se zabývá mediálními a textuálními vlastnostmi hypertextů v situaci, kdy se stále častěji setkáváme s komunikáty, které obsahují celou řadu prvků připisovaných formě hypertextu, a kdy celkově dochází k nárůstu výskytu elektronických textů, které si osvojují hypermediální logiku uspořádání informací. Na první pohled to tak vypadá, že se konečně začínají naplňovat více než šedesát let staré teorie a vize badatelů o takové textové struktuře, která by změnila způsob produkce i recepce textů. Bližší pohled však ukazuje, že zaštiťování se těmito teoriemi je ve skutečnosti jejich nepochopením, a v celé šíři se vyjevuje konceptuální neukotvenost výrazu hypertext v systémech jednotlivých disciplín. Stále pak chybí syntetizující, hranice jednotlivých disciplín překračující náhled, který by se věnoval textualitě a medialitě hypertextu. Předkládaná publikace se pokouší tuto mezeru zaplnit tím, že usazuje medialitu a textualitu hypertextu do historie příběhu tohoto pojmu a sleduje tento fenomén systematicky od jeho prvních konceptualizací až po jeho současné uchopování.
Interpretácia, naratív, reprezentácia
Práca reflektuje interpretáciu ako vstupnú bránu, ktorá umožňuje prístup k textu. Pritom tu funguje paradoxný základný vzťah diferencie interpretácie od textu, ktorý interpretuje.
Kniha sa ďalej zaoberá tým, akú úlohu hrá rozprávanie príbehov v našich životoch a našej kultúre.
Jednotlivé kapitoly práce spája téma reprezentácie: naratívnej, reprezentácie v literárnom smere realizmu, reprezentácie mesta v retrodetektívke a reprezentácie aktuálnych problémov spoločnosti v súčasnom detektívnom románe.
Kontúry slovenskej onymie
Náuka o vlastných menách je jazykovedná disciplína, ktorá má v jazykovede relatívne samostatné postavenie, predovšetkým vzhľadom na svoj špecifický obsah, prejavujúci sa výrazne aj na formálnej stránke (Blanár). R. Šrámek uvádza, že filologická orientácia onomastiky od pol. 19. storočia bola spočiatku v súlade s pozitivistickou jazykovedou orientovaná silno komparatisticky a etymologicky, až po jej začlenení do jazykovedy v 50. - 70. rokoch 20. storočia sa začala etablovať ako komplexná disciplína. Súčasná (moderná) onomastika, na ktorej rozvoji ako samostatnej jazykovednej disciplíny má veľký podiel, uznaný i v zahraničí (napr. Šrámek), aj slovenská teoretická onomastika (reprezentovaná najmä V. Blanárom), sa orientuje na analýzu jazykovej, ale aj mimojazykovej stránky vlastného mena a jeho fungovaniu v určitej spoločnosti.[1] Začiatky slovenskej onomastiky sú spojené so založením Slovenskej onomastickej komisie V. Blanárom 8. decembra v roku 1964, ktorý sa stal aj jej prvým predsedom (Blanár). So založením tejto Komisie a začiatkom jej organizačnej činnosti je úzko spätý plánovaný onomastický výskum na Slovensku (zber onymického materiálu, zakladanie kartoték, spracúvanie konkrétnej onomastickej tematiky formou monografických prác). Onomastické vedecké bádanie na Slovensku nestagnuje, ale práve naopak, prebúdza a motivuje k novým heuristickým onomastickým výskumom okrem jazykovedcov aj študentov, ktorí si onomastickú problematiku volia často ako tému svojich diplomových, rigoróznych či dizertačných prác. Takéto typy prác často zaraďujú jazykovedné, zemepisné, historické, etnické, ale aj ostatné vzdelávanie pod spoločnú „strechu“ regionálneho výskumu a s ním súvisiaceho regionalizmu, ktorý sa už pevne etabloval v učebných osnovách najmä základných škôl.
Poetika festivity
Zborník Poetika festivity (ed. Peter ZAJAC) autorského kolektívu René Bílik, Zora Prušková, Anton Vydra, Kristína Pavlovičová, Tibor Pichler, Aleksandra Hudymač, Marcela Mikulová, Daniel Domorák, Anna Kobylińska, Adam Bžoch, Fedor Matejov, Pavel Matejovič, Ľubomír Plesník, Dalibor Tureček, Peter Zajac je kolektívnym knižným výstupom výskumnej úlohy Poetika textu a poetika udalosti. Projekt a zborník je vedecky inovatívnym príspevkom k riešeniu problémov novej poetiky.
Úvod Petra Zajaca a pätnásť autorských príspevkov je venovaných rozsiahlej škále problémov novej poetiky. Je súčasťou inovatívnej poetiky udalosti, ktorá je kľúčovou súčasťou kultúry prezencie. Otvára veľkú oblasť inštitucionalizovaných a neinštitucionalizovaných foriem sviatkov, slávností, rituálov, ceremónií, a to posvätných, aj profánnych. Je poetikou príliš mnohého, prekračovania, transgresie, a poetikou príliš máloho, spätného návratu, regresie, pričom jeho osobitnou polohou je poetika limbickosti, pozdĺžneho pohybu na hraniciach regresie a transgresie.
Rytmika
Kniha sa zaoberá výnimočným medzinárodným umeleckým projektom, ktorý sa podarilo uskutočniť v záhradnom meste Hellerau pri Drážďanoch od roku 1909 do 1914, keď ho prerušilo vypuknutie prvej svetovej vojny. Vďaka nemeckým podnikateľom a filantropom, Karlovi Schmidtovi a bratom Wolfovi a Haraldovi Dohrnovcom, sa tam, v novostavbe Festspielhausu, zišli za vynikajúcich ekonomických podmienok učiteľ rytmiky, Émile Jaques-Dalcroze, a scénograf a divadelný reformátor, Adolphe Appia, obidvaja Švajčiari, ďalej svetelný dizajnér a výtvarník, Rus Alexander von Salzmann, nemecký architekt Heinrich Tessenow, tanečníčky a choreografky z rôznych krajín Európy, Nina Gorterová, Suzanne Perrottetová, Annie Becková a nakrátko aj slávna Mary Wigmanová a mnoho ďalších. V Hellerau, a potom aj v Ženeve, vo svojich tanečných vystúpeniach a hudobno-dramatických predstaveniach uskutočnili prvú umeleckú syntézu pohybovej rytmiky, hudby, choreografie, scénografie, drámy a herectva v jeho tanečnej, pantomimickej, speváckej aj činohernej podobe. Niekoľkoročné obdobie tvorby tejto skupiny nadaných ľudí prinieslo neopakovateľné scénické diela, ktoré významne prispeli k formovaniu režijného umenia a k posunu divadelnej estetiky smerom k moderne a avantgarde 20. storočia.
V kategórii literárna veda a jazykoveda môžete načrieť do hĺbky literárnych diel a tajomstiev jazyka. Pre tých, ktorí majú vášeň pre slová, písmo a komunikáciu, ponúkame širokú škálu diel od popredných odborníkov, ktorí analyzujú literatúru, skúmajú jazykové štruktúry a ponúkajú pohľady na evolúciu a variabilitu jazyka.
V tejto kategórii nájdete všetko od literárnych kritík, analýz poézie, prózy a drámy, až po podrobné štúdie o lingvistike, fonetike a sociolingvistike. Priblížte sa k umeniu písania a skúmajte fascinujúce vzťahy medzi jazykom a kultúrou, jazykom a myslením.
Táto kategória je ideálna pre študentov, učiteľov, výskumníkov a všetkých milovníkov literatúry a jazyka.
