Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda, slovníky - Literárna veda, jazykoveda strana 19 z 57
Literárna veda, jazykoveda 
Slovníky
zobraziť:
Nejlepší hlavy mé generace
V roce 1977, po dvaceti letech od vydání Ginsbergovy přelomové básně Kvílení a Kerouacova kultovního románu Na cestě, se Allen Ginsberg rozhodl vyučovat kurs věnovaný literárním dějinám beatnické generace. Ginsberg znal všechny zásadní postavy beatnického hnutí osobně a sám výrazně ovlivnil veřejné mínění ohledně beatnických básníků a spisovatelů; těžko by se našel komentátor či historik, který by dokázal hovořit o počátcích i vývoji beatnické scény se srovnatelnou zasvěceností. Rozumí se samo sebou, že přednášky v podání této legendární osobnosti byly okořeněné necenzurovanými postřehy a k akademické suchopárnosti měly daleko. V knize Nejlepší hlavy mé generace Ginsberg vychází především z vlastní zkušenosti, popisuje svá první setkání s Kerouacem, Burroughsem i dalšími členy beat generation a nabízí vskutku neotřelý, kritický a přitom nesmírně živý pohled na jedno z nejvýznamnějších literárních hnutí dvacátého století.
Na sklade 1Ks
27,39 €
Od romance k románu a zase zpět
Mezi beletrií a historiografií vede nejasná hranice odnepaměti. Tradiční historický román vychází z premisy, že je coby román realistický, a tudíž že románové ztvárnění historie je realistické liší se v detailech, nicméně základní linie historického vývoje zůstává nezpochybnitelná stejně jako byla nezpochybnitelná tradiční historiografie. Obě tyto premisy byly ovšem ve 20. století zásadně zpochybněny, což znovu otevřelo prostor pro pohyb na této nejasně vytyčené hranici. Nová kniha respektovaného překladatele a anglisty Ladislava Nagye se pokouší postihnout různé aspekty tohoto pohybu a načrtnout cestu, po níž se historická próza vydala od romance k románu, načež se oklikou vrátila zpět k romanci, obohacena o poznání, že hlavní silou není kompatibilita s ověřitelnými fakty, nýbrž síla výpovědi.
Za obrysy média
Literatura tak jako další umění patří ke skupině toho, co dnes nazveme tradičními médii. Přesto mediální uvědomění literatury a jejího zkoumání po staletí zastírala absence a latentní status pojmu média. Kniha Za obrysy média z pera devíti autorek a autorů přináší genealogii média, příběh mediálního sebeuvědomování literatury a literární vědy, jež jde ruku v ruce s jejich zdánlivým zastaráváním tváří v tvář neúprosné evoluci techniky. V tomto příběhu jde ale také o rozvoj literatury jako komunikace svého druhu, prohlubujícího určité mediální kompetence, i její spjatost s obecnějšími mediálními jevy zprostředkováním působícím i v tom, co se zdá být bezprostředně tady a teď, a také naopak s vytrvalou přítomností toho, co je vytvářeno veskrze uměle. Zájmem, který motivuje velkou část této knihy, je rozvinout východiska pro uvedení literární a mediální vědy na společný základ.
Ruská literatura: setkání a konfrontace
Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu cizinců na utváření ruského písemnictví klasického i moderního, jež se týkají jak koryfejů ruské klasiky, jako jsou A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij nebo i dlouho pozapomínaný N. S. Leskov, tak českých pohledů na novější literaturu druhé poloviny 20. století (V. Rasputin, J. Vodolazkin) nebo na působení Rusů či obecněji východních Slovanů v meziválečném Československu (Alfred Bem, Valerij Vilinskij, syn smluvního profesora Masarykovy univerzity Sergije Vilinského) a průhledů na dobu, jež byla ne zcela přesně nazvána obdobím stagnace (period zastoja), neboť i tu se objevovaly zajímavé diskuse s hodnotovými posuny, které často měly na další ruský vývoj klíčový vliv. A potom specifikum české literárněvědné rusistiky (Malá reflexe Jaroslav Burian), včetně Wollmanovy polemiky s Poláky o panslavismu, což v českém případě bývá často a nesprávně spojováno jen s Janem Kollárem. A poté problém terminologie aplikovaný právě na ruskou literaturu a pojednání o univerzalitě ruské literatury a také literární vědy ve spojitostí s její českou recepcí v 19.21. století, včetně různých kontroverzí, jež svazek uzavírá. Jestliže se česko-ruské vztahy dnes znovu dostávají do epicentra pozornosti a jde většinou o věci žhavě aktuální a politické povahy, jež nejsou dostatečně rozkryty a poznány mělo by to být i skromnou výzvou pro českou rusistiku k hlubinnému zkoumání tzv. ruského fenoménu obecně v srovnávacích souvislostech a dalších průnicích genologických, tematologických, ideologických, sociologických, antropologických a filozofických, tedy rámcově areálových. A také by mělo vést k poznání minulosti, jež může být využito i v pohledech na současnost a jež by mělo trvalejší charakter než dojmové a emocionálně laděné exkurzy. Berme tento svazek jako pokus přispět, byť jen malou měrou, k takovému pohledu a poznání.
dostupné aj ako:
Česko-německá literární křižovatka
Rozsáhlá přehledová publikace Gabriely Veselé podává výklad dějin německé literatury v českých zemích od nejstarších dob do roku 1945. Sleduje postavení němčiny a češtiny v jednotlivých epochách, podrobně eviduje a hodnotí překlady německých literárních děl do češtiny, představuje životy a díla známých i zapomenutých německy píšících autorů, jejich dobovou recepci i ohlas v pozdějších generacích. Rozšiřuje naše představy o rozsahu německé literatury a jejím vlivu na české prostředí, přesvědčivě líčí divadelní život, působení nejrůznějších spolků a nakladatelství, s přesahem k literárnímu místopisu. Mimořádně heuristicky podložená práce výborně poslouží všem budoucím germanistům a translatologům.
Poezie v exilu
Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí. Na básních Ivana Blatného, Milady Součkové, Ivana Diviše či Petra Krále ukazuje kontinuitu i proměny západní tradice a obraznosti exilu.
Čeština v pohybu 2
Předkládaná publikace, kterou vytvořili lingvisté Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, volně navazuje na monografii Čeština v pohybu. Tentokrát představuje autorský kolektiv výsledky výzkumu vlastních jmen, a to z několika hledisek, která sledují jejich proměny v komunikaci: fungování pojmenovávacích motivů ve spojení s variabilitou jednoho typu pomístních jmen, gramatické chování místních jmen při opakovaném užívání v současných textech a podoby a funkce antroponym v dramatických textech. Autoři se tak snaží o ucelenou koncepci monografie, prezentující jak dílčí poznatky lingvistických výzkumů, tak i přístup literárněonomastický.
Poetika narativního komentáře
Na rozdíl od většiny teorií výpravného textu, které se věnují silné opozici vyprávění (diegesis) a řeči (mimesis), kniha zaměřuje pozornost na složku často opomíjenou — narativní komentář (exegesis). Předmětem autorova soustředěného zájmu jsou tedy vztahy mezi vyprávěními, která komentáře eliminují (např. dobrodružné či alegorické žánry), a vyprávěními, jejichž účinek naopak spoléhá na diskurzivní síly narativní rétoriky. Tvary a funkce vypravěčské rétoriky jsou zkoumány od středověké zábavné prózy po současný český román. V pomyslné literární řadě, jež není chápána jako vývojová linie, nýbrž jako interpretační taktika, se vyjevují důležité funkce komentářů v české literatuře různých historických období: ve starší literatuře mimo jiné spoluutvářely mravokárné či naukové žánry, v devatenáctém století konstituovaly lidovýchovnou povídku, ale i historický a společenský román, v současné literatuře například produktivní žánr sebereflexivního románu.
Komu múza přeje Od Máchy k Topolovi
Leszek Engelking (1955) patří mezi nejpilnější polské bohemisty po roce 1989. Věnuje se překladu, literární vědě, historii, kritice a publicistice; píše původní básně a prózu. Působí na univerzitě v Lodži. Publikace shrnuje devětadvacet Engelkingových literárněhistorických prací věnovaných české literatuře zejména posledního století, ale i starší: počínaje Máchou přes Richarda Weinera ke Skupině 42, Ivanu Wernischovi a českému surrealismu až po Jáchyma Topola. Editorem knihy a autorem předmluvy je Radim Kopáč.
Kulturní vetřelec
Dějiny čtení — kalendárium
Ano, čtení je kulturní vetřelec. Drtivou většinu svého bytí na Zemi jsme jako lidstvo strávili mimo čtení.
Představíme-li si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální. Činí tak formou kalendária rozděleného do šesti historických epoch a mapujícího zhruba sedm set událostí, jež jsou v kontextu čtenářské kultury podstatné.
Už několikrát v dějinách se například věřilo, že se čtení zbavíme, třeba že ho spolkne vizuální kultura nebo že se vrátíme do stavu kultury orální. Zatím však pořád nic…
Všem kapitolám předchází krátký úvod poskytující nejen základní obecně historické zarámování, ale i zasazení epochy do perspektivy čtenářské kultury daného času.
Teorie nepřirozeného narativu
Kniha amerického naratologa, profesora angloamerické literatury Briana Richardsona nabízí čtenáři vhled do tzv. nepřirozené naratologie, jež se teoreticky vyrovnává s určitým druhem experimentálních, antimimetických děl. Tyto nepřirozené narativy existují už od časů Aristofana a Lúkiana. Byly běžné ve středověku (Rabelaisův Gargantua a Pantagruel) i v renesanci (zvláště Shakespearova imaginativní a sebereflexivní dramata jako například Zimní pohádka), literární teorie je přesto dlouho opomíjela. Antimimetické strategie formují celou tradici inspirovanou Tristramem Shandym a velmi často se s nimi setkáváme v postmoderní fikci a absurdním dramatu. Kniha Briana Richardsona tak přináší do českého prostředí koncept nepřirozené naratologie, jež je v současnosti považována za autonomní součást obecné narativní teorie.
Řád tvaru
Monografie Řád tvaru na základě analýzy čtveřice periodik, jejichž prostřednictvím vstupovala katolická inteligence v období první Československé republiky do nejenom uměleckých debat, zachycuje vývoj vztahu tradicionalisticky zaměřených autorů k dobové společnosti. Ve středu zájmu se přitom neocitají pouze estetické či společensko-politické debaty, ale také způsob, jak se autoři uvedených časopisů vyrovnávali s dobovým modernistickým akcentem na umění jako specifický noetický nástroj, který na sebe v situaci po první světové válce bere závazek nového hodnotového ukotvení člověka. Průvodci na této cestě se stali Jaroslav Durych a Bedřich Fučík. Jejich myšlení o literatuře a jejich proměna ve sledovaném období pak pomáhají tematizovat i rozdíly či napětí uvnitř tohoto autorského okruhu. Kniha je rovněž motivována otázkou strukturalistické analýzy: Do jaké míry je možné studiem jedinečného fenoménu, tj. tradicionalistických časopisů, rozpoznat celek, jehož jsou součástí a k němuž odkazují?
TOP 5 (slovenská literárna scéna 2016 v odbornej reflexii)
Projekt TOP 5 sa zameriava na výskum súčasného slovenského umenia s cieľom priniesť informácie o nových podnetných dielach slovenskej poézie a prózy vydaných vo vybranom kalendárnom roku, tentoraz s vročením 2016. Siedme pokračovanie antológie už píše svoju vlastnú tradíciu a od roku 2012, keď vyšlo prvé vydanie, postupne zmapovalo literárnu tvorbu v rokoch 2010 2016. Za rok 2016 boli vybraté a analyzované knihy: Ivan Štrpka Fragment (rytierskeho) lesa, Mária Ferenčuhová Imunita, Ján Tazberík Svetlo a iné stroje, Mila Haugová Srna pozerajúca na Polárku, Mirka Ábelová Básničky pre domáce paničky, Ondrej Štefánik Som Paula, Víťo Staviarsky Rinaldova cesta, Jakub Juhás Novoročný výstup na Jaseninu, Juraj Bindzár Mlčky a krátko, Silvester Lavrík Nedeľné šachy s Tisom. Súčasťou projektu je reflexia výtvarnej scény, ktorú v aktuálnom vydaní zastupuje štúdia o Cene Oskára Čepana 2016.
Medzi invariantom a idiolektom
Práca Medzi invariantom a idiolektom po historicko-metodologickom úvode o opakovateľnosti a udalosti v jazyku a literatúre prináša v rade štúdií interpretácie jednotlivých literárnych textov predovšetkým vo vzťahu k textovým invariantom t. j. na ich žánrovom pozadí a vo vzťahu k literárnym smerom. Z tejto perspektívy sa ukázalo ako strategicky vhodné analyzovať aj žánre tzv. populárnej literatúry. Bude teda reč o textoch populárnej literatúry a o tom, ako ich žánrové kódy využíva a transformuje tzv. vysoká literatúra. V týchto dvoch sférach literatúry pôjde aj o menšiu či väčšiu mieru idiomatickosti. Do hľadáčika interpretácie sa tu dostávajú napríklad prózy Witolda Gombrowicza, Stanisława Lema, Karla Maya, A. C. Doyla, Richarda Marsha, Stefana Grabińského, Stanisława Przybyszewského, Antoniho Langeho, Władysława Reymonta, J. M. Hurbana, Pavla Vilikovského, Pavla Rankova a ďalších.
Na sklade 1Ks
20,90 €
Complex Words, Causatives, Verbal Periphrases and the Gerund
Anglicky psaná monografie se zabývá některými typologickými rozdíly mezi čtyřmi hlavními románskými jazyky (francouzštinou, španělštinou italštinou a portugalštinou) a češtinou. Na základě dat z významného paralelního korpusu InterCorp analyzuje rozličné kategorie (např. iterativitu, modalitu, povahu slovesného děje aj.) a poukazuje na rozdíly či shody mezi románskými jazyky a češtinou. Díky obrovskému množství korpusových dat, jakož i počtu srovnávaných jazyků přináší monografie obecné i dílčí poznatky, jež mnohdy překračují běžně přijímané typologické charakteristiky románských jazyků ve srovnání s češtinou.
dostupné aj ako:
Slovanský jazykový atlas
Mezinárodní projekt, jehož se účastní univerzitní a akademická pracoviště všech slovanských národů. Dosud bylo od roku 1965 zpracováno a vydáno patnáct fonetických a lexikálních svazků v různých slovanských zemích. Dialektologické oddělení ÚJČ AV ČR, v. v. i., zpracovalo mapy a komentáře pro fonetický svazek Reflexy *tort, *tolt, *tert, *telt, *ort, *olt; který vychází pod českou redakcí.
Na sklade 1Ks
42,06 €
Italská renesanční literatura - svazek 1
Antologie italské renesanční literatury vychází šedesát let poté, co byly ukončeny práce v první fázi jejího vzniku (1959) za editorství profesora komparatistiky na filozofické fakultě UK Václava Černého (19051987). Záměr tohoto velkorysého projektu vstoupil ve známost teprve po publikovaném soupisu jeho díla (1997). Po různých peripetiích s nedokončeným rukopisem se ujal Antologie jako odkazu svého profesora Jiří Pelán. Aby mohl záměr zrealizovat, musel projekt koncepčně dokončit, doplnit a kromě role editora přijmout i úlohu hlavního překladatele. Tak vzniklo a uzrálo dílo (ve výsledku v rozsahu dvojnásobném), které čtenáři předkládá ucelený a plastický obraz italské literární renesance, zasahující 14.16. století. Zahrnuje všechny žánry prózy, poezie a dramatu v polohách epických, lyrických, novelistických, moralistních, komických, milostných stejně jako filozofických, náboženských, politických, utopických, historických a vědeckých. Na monumentálním projektu pracovalo 22 překladatelů. Náleží a nejen pro svůj rozsah mezi největší projekty Nakladatelství Karolinum. Totiž, řečeno s Václavem Černým, celý náš moderní svět svými kořeny tkví v renesanci
Spisovatelé království českého. Díl II.: C-D
Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753-1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených svazků, zařadil Cerroni všechny jemu známé vzdělance Českého království. Protože doufal v přijetí díla i mimo jazykově české či německé oblasti, zvolil jako jazyk své práce latinu. Ačkoli byl Cerroni za svého života ve světě učenců respektován a svými kolegy nabádán, aby výsledky své historické práce publikoval, k jejich vydání nakonec nedošlo. Na zpracování hesel se podílejí latinisté, germanisté, bohemisté a hebraista, kteří edici opatřili textově-kritickým aparátem a výkladovými poznámkami a přeložili latinské biogramy učenců do češtiny.
Paradigmatika spisovné ruštiny
Paradigmatika spisovné ruštiny je integrálním výkladem tvaroslovného systému spisovné ruštiny na fonologickém základě. Popisuje podrobně aktuální hláskosloví ruštiny a ukazuje dynamiku tohoto systému s koexistencí starších a novějších variant. Fonologický systém slouží pro výklad tvarosloví a ukazuje tak relativní uzavřenost a systémovost ruského skloňování a časování. Práce vychází z aktuální literatury a z elektronických korpusů ruských textů. Kniha je vhodná pro filology se zájmem o fonetiku, fonologii a morfologii a pro všechny, kteří si chtějí prohloubit znalosti hláskosloví a tvarosloví spisovné ruštiny.
dostupné aj ako:
V kategórii literárna veda a jazykoveda môžete načrieť do hĺbky literárnych diel a tajomstiev jazyka. Pre tých, ktorí majú vášeň pre slová, písmo a komunikáciu, ponúkame širokú škálu diel od popredných odborníkov, ktorí analyzujú literatúru, skúmajú jazykové štruktúry a ponúkajú pohľady na evolúciu a variabilitu jazyka.
V tejto kategórii nájdete všetko od literárnych kritík, analýz poézie, prózy a drámy, až po podrobné štúdie o lingvistike, fonetike a sociolingvistike. Priblížte sa k umeniu písania a skúmajte fascinujúce vzťahy medzi jazykom a kultúrou, jazykom a myslením.
Táto kategória je ideálna pre študentov, učiteľov, výskumníkov a všetkých milovníkov literatúry a jazyka.
