Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda, slovníky - Literárna veda, jazykoveda strana 34 z 57
Literárna veda, jazykoveda 
Slovníky
zobraziť:
Objevy pozdního čtenáře
Dramatik Milan Uhde se tentokrát představuje jako čtenář. Dlouho se domníval, že za studií v padesátých letech minulého století odolal vlivům komunistických výkladů kultury a literatury. Když se však jako zakázaný autor musel o patnáct dvacet let později k některým přečteným knihám vracet, zprvu aby je na přátelskou zakázku zdramatizoval pod cizím jménem, prodělal překvapení: knihy byly jiné, než očekával.
Samozřejmě se nezměnily, ale k novému poznání dozrál jejich čtenář. S krásnými slovy velebícími revoluční násilí se přel o to prudčeji, oč zásadněji odporovala jeho čerstvé životní zkušenosti. Pohnulo ho to k dalšímu a soustavnému ověřování fakultních poznatků.
Výsledky zaznamenával a používal jak ve svých disidentských přednáškách konaných doma a v bytech přátel, tak po listopadu 1989 na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Po jejich časopiseckém otisku v Proglasu a v Revui Politika je předkládá v knižní podobě. Jejich kritické zaměření napovídají názvy portrétů: Ivan Olbracht aneb Z deště pod okap; Karel Čapek aneb Jak terorista málem zachránil světový mír; Vladislav Vančura aneb Krásná slova; Proletářská poezie aneb Básničtí zabijáci.
Panorama francouzské literatury od počátků po současnost
Kniha nabízí souhrnný pohled na vývoj francouzské literatury, přináší informace o estetických doktrínách, směrech a hnutích, o autorech a jejich dílech. Začíná hrdinskými epopejemi a známými legendami a přes středověkou literaturu se dostává k ideálům renesance, které po vítězném střetu s barokní uvolněností dovršil klasicismus. Po racionalismu osvícenského století filozofů a encyklopedistů nastupuje na počátku devatenáctého století romantismus.
V následující etapě prochází mohutným rozvojem zejména román a rodí se moderní poezie. Více než polovina přehledu je věnována literatuře nové, od nástupu symbolismu a modernistických avantgard dvacátého století až po obtížně definovatelnou, tematicky bohatou a žánrově rozrůzněnou literaturu dneška. Největší pozornost se soustředí na tvorbu nejnovější, to jest zhruba posledního čtvrtstoletí, jelikož toto období u nás dosud nebylo systematicky zpracováno. Průběžně je sledován také vývoj literární kritiky a zvláštní kapitola se zabývá frankofonními literaturami v Jižní Americe, Africe, Asii a Oceánii.
Sociolingvistika
Kniha Lesley Milroyové a Matthewa Gordona je úvodem do problematiky variační sociolingvistiky. Její předností oproti jiným úvodovým sociolingvistickým publikacím je umné propojování teoretických aspektů se zcela praktickými výzkumnými požadavky. Prostor je věnován jak obecným metodologickým otázkám (stavba vzorku, sběr dat atd.), tak i konkrétním otázkám analýzy a interpretace dat (fonetických, gramatických, stylistických apod.). Knihu tak ocení obecní lingvisté a teoretici jazyka, studenti jazykovědných oborů, ale i širší veřejnost zajímající se o otázky vztahů mezi jazykem a společností.
Hledání národní literatury
Výbor představuje literárněvědné dílo Mojmíra Otruby (1923 – 2003). Otruba je znám především jako vynikající znalec české literatury 19. a 20. století, který své vědomosti zúročil v množství doslovů a studií, přesahujících do oblasti filologie obecně a teorie literatury, a jako editor literatury převážně 19. století, případně jako přední literární lexikograf. Toto rozsahem i uchopením bohaté dílo, roztroušené po často obtížně dostupných časopisech, sbornících či vydáních českých klasiků, je pro případné zájemce poměrně nepřehledné, neumožňují badatelovy přínosy náležitě docenit (podobně Otrubovy původní studie k aktuálním otázkám intertextuality, Znaky a hodnoty, 1994, představují pouze zlomek jeho díla a badatelského úsilí).
Předkládaný výbor reaguje nejen na tuto tuto situaci, nýbrž především na aktuálnost díla M. Otruby, autora mj. četných studiích o národních mytologiích v 19. a 20. století a jejím literárním ukotvení (titulní studie Hledání národa) a o specificích české literatury. Usiluje Otrubu představit s důrazem na: jeho studie k mytologiím spjatým s 19. stoletím a jeho literaturou; studie k literárnímu vývoji v 19. století, zvláště českému romantismu; Otrubovy studie k vybraným autorům a dílům, jimiž se celoživotně zabýval; jeho četné reflexe literárněvědného a obecně kulturního života. Svazek doplňuje bibliografie M. Otruby a doslov D. Dobiáše, který do svazku zároveň vybral z Otrubových textů.
Na sklade 1Ks
30,55 €
Proust a jeho románový svět
Komplikovaným, mnohovrstevnatým literárním světem francouzského spisovatele, známého především jako autora Hledání ztraceného času, provází čtenáře v této knize Jiří Konůpek, překladatel, esejista, básník a znalý vykladač Proustova díla. Jde o první českou monografii na dané téma.
Proces, kánon, recepcia
Monografia uvedeného titulu, prezentuje výskumné aktivity autorky posledného obdobia z oblasti literárnovednej rusistiky ,historiografie a translatológie. Otvára aktuálne otázky literárneho procesu a tvorby dejín ruskej literatúry 19. a 20. storočia so zameraním na preklad a recepciu ruských umeleckých textov v slovenskej kultúre. Aspekty skúmania literárneho procesu autorka vníma literárny pohyb ako neustále sa meniaci fenomén dočasne kanonizovaných estetických paradigiem. K problematike dejín ruskej literatúry 20. storočia v zmysle naznačených úvah spochybňuje kontinuitu literárnej ontológie, ktorá sa v tradičných dejinách literatúry obvykle chápe ako "vzájomná koexistencia a následná výmena literárnych prúdov, smerov, žánrov či osobností, prekonávanie jedného estetického modelu iným" v rozličných časopriestorových kontextoch.
Alfabet
V rokoch 1992-1993 uverejňovali Slovenské pohľady rubriku Alfabet. Princíp rubriky bol prostý - autor napíše text o slovách, ktoré sa začínajú tým istým začiatočným písmenom ako jeho meno. Rubrika sa stretla s veľkým záujmom autorov i čitateľov. V ročníku 1992 do nej prispelo týchto dvanásť autorov: Milan Adamčiak, Peter Breiner, Jana Cviková, Dušan Dušek, Zdeněk Eis, Rudolf Fila, Vladimír Godár, Stanislava Chrobáková, Tibor Ičo, Ján Johanides, Viliam Klimáček. V nedokončenom ročníku 1993 (Slovenské pohľady vydávané AOSS vychádzali do apríla 1993) to boli autori: Ivan Laučík, Valér Mikula, Dušan Nágel, Igor Otčenáš. Zostava autorov, ktorí pred dvadsiatimi rokmi uverejnili svoje texty (v širokom žánrovom rozpätí - od esejí po slovesné experimenty), ponúka veľmi zaujímavý a inšpiratívny obraz o kreativite slovenských spisovateľov (a čiastočne aj výtvarníkov). Vypláca sa teda začať od abecedy. A ba! - potvrdil by každý abecedár, veď je to ustálené, nemenné, držiace výstrelky chaosu pevne na uzde.
Lacná kniha Zastávky na znamenia (-25%)
Literárny kritik v súbore článkov o literatúre a recenzií hodnotí súčasnú slovenskú poéziu (od 90. rokov 20. stor.), sčasti aj prózu, pričom sa snaží o primeraný odstup a priestor pre vlastný názor čitateľa. Informačne bohaté sú napr. štúdie o dielach J. Silana, E. B. Lukáča, M. Válka, ako aj o celých generačných skupinách, akými boli napr. katolícka moderna, nadrealisti, či osamelí bežci. Vlnkove texty sú nielen zaujímavým čítaním o literatúre, ale svojou faktografickou presnosťou a obsažnosťou môžu poslúžiť aj ako pramenný materiál.
Na sklade 1Ks
6,68 €
8,90€
dostupné aj ako:
Zastávky na znamenia
Literárny kritik v súbore článkov o literatúre a recenzií hodnotí súčasnú slovenskú poéziu (od 90. rokov 20. stor.), sčasti aj prózu, pričom sa snaží o primeraný odstup a priestor pre vlastný názor čitateľa. Informačne bohaté sú napr. štúdie o dielach J. Silana, E. B. Lukáča, M. Válka, ako aj o celých generačných skupinách, akými boli napr. katolícka moderna, nadrealisti, či osamelí bežci. Vlnkove texty sú nielen zaujímavým čítaním o literatúre, ale svojou faktografickou presnosťou a obsažnosťou môžu poslúžiť aj ako pramenný materiál.
dostupné aj ako:
Principy textové kritiky
Tři přednášky z roku 1987, které tvoří knihu textového kritika G. Thomase Tansella (1934), nesou v originále titul A Rationale of Textual Criticism. Slovo rationale může označovat obhajobu či argument, a v tomto smyslu je užito v klasické textologické stati W. W. Grega "The Rationale of Copy-Text", na niž Tanselle volbou názvu nepochybně odkazuje. Tansellovi ale nejde o zdůvodnění nějaké vyhraněné textologické praxe, spíše o předvedení, jakým druhem činnosti vůbec textová kritika je a na jakém poli se pohybuje. Čím je textová kritika, čím není a k čemu je na světě: i takto bychom snad mohli název Tansellových přednášek reformulovat. Zcela případně však lze též tvrdit, že Tanselle vlastně překládá filosofii textové kritiky - a to v platónském či sókratovském smyslu vydání počtu, vymezení, co vůbec lze a co již nelze rozumně myslet.Pojetí, které Tanselle předkládá, vychází z odlišně uspořádané tradice poznatků, která své postupy a mantinely nacházela nejen na jiném jazykovém materiálu, ale i v odlišném nakladatelském prostoru. A tak to, co je v domácím kontextu pokládáno za přijaté a takřka za nedotknutelné principy ediční práce (např. zásada, podle níž není možné kombinovat v edici odlišné verze, způsob zdůvodňování volby výchozího textu či pojetí kompetencí editora), je v konfrontaci s jinak založenou disciplínou produktivně zpochybňováno, čímž se na konec uvolňuje prostor pro nové promýšlení domácí textologické tradice.
Sila jazyka
Klasickým objektom kultúrnych vied sú javy poznačené spontánnosťou, nachádzajúce sa mimo oblasti racionálnej regulácie a vnímané ako prirodzené kultúrne entity v protiklade s „umelými“ objektmi, vytvorenými s istým stupňom uvedomenosti. Významový komponent „pestované“ (rastliny, mikroorganizmy) implicitne odkazuje na to, že kultúra sa týka aj zasahovania človeka do prírody, a evokuje predstavu kultivácie (kultivovania), čo navodzuje znalosť historického koreňa výrazu kultúra, totiž faktu, že stopy vedú k latinským výrazom cultura a cultus: výraz cultura agri sa vzťahuje na obrábanie pôdy a výraz cultus deorum na uctievanie božstva. Z tejto perspektívy kultúra sa ukazuje ako pôsobenie človeka na to, čo je dané prírodou, a to tak, že poriadok prírody premieňa na ním vytvorený poriadok. Keďže k prírode patrí ja to, čo pochádza od prírody u samotného človeka (človek ako biologická bytosť), súčasťou tohto premieňania je aj on sám. V interakcii človeka s prírodou, z ktorej vzchádza náhrada prírodného poriadku poriadkom vytvoreným človekom, je zárodok podnetu k hodnotiacemu vnímaniu kultúry.
Na sklade 1Ks
10,00 €
Ukryté v slovách
Ukryté v slovách je zaujímavá a v slovenskej literatúre ojedinelá publikácia, ktorá odhaľuje pôvod 132 ustálených slovných spojení, ktoré bežne používame, ale často nevieme, čo presne vyjadrujú, ako a kedy vznikli. Slovné spojenia zaradené do publikácie pochádzajú z antického staroveku (napr. Achillova päta, Damoklov meč), z Biblie (Starý ako Matuzalem, Sodoma a Gomora), zo staršej svetovej histórie i literatúry (Bartolomejská noc, Potemkinove dediny, Posledný mohykán). Dielo je výsledkom autorkinho dlhoročného výskumu. Je napísané veľmi živým, pútavým jazykom a doplnené kvalitnými ilustráciami, takže zaujme každého čitateľa. Publikácia je svojím obsahom, ako aj výpravným spracovaním vhodným darčekom pre široký okruh čitateľov.
Zmena intenčnej hodnoty prefixáciou
Mgr. Monika Turočeková, PhD., patrí do mladšej generácie slovenských jazykovedcov. Je absolventkou študijného odboru slovenský jazyk a literatúra – nemecký jazyk a literatúra na Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde absolvovala aj doktorandské štúdium. Na Katedre slovenského jazyka a literatúry Pedagogickej fakulty UK v Bratislave pôsobí od roku 2006 ako odborná asistentka. Vo svojej pedagogickej činnosti sa orientuje na lexikológiu, fonetiku a fonológiu slovenského jazyka. Jej vedeckovýskumná činnosť je zameraná na oblasť sémantickej syntaxe, lexikológie a v poslednom čase aj na otázky súvisiace so sekularizáciou náboženskej lexiky v súčasnom jazyku.
Učiňme člověka ke svému obrazu
Studie mapuje literárněhistorický vývoj antického mýtu o Pygmalionovi, židovské legendy o Golemovi a beletristických zpracování postdescartesovské představy o automatu jakožto tří verzí "literárního mýtu o umělém člověku". Na základě podrobných textových analýz románu Budoucí Eva od Villierse de l´Isle-Adam, patrně nejucelenějšího pojednání na toto téma ve francouzské literatuře, pak propojuje všechny výše zmíněné tradice, poukazuje na jejich styčné body i rozdíly a tím zpřesňuje definici studovaného mýtu.
Návraty
Doménou literární historičky a editorky Jaroslavy Janáčkové je česká literatura 19. století. Po řadě autorských monografií nebo problémově koncipovaných souborů studií představuje přítomná kniha první výbor z jejích kratších statí publikovaných v obtížně dostupných časopisech nebo sbornících, doplněný o příspěvky dosud netištěné. Stati autorka vybírala ze zralého období své vědecké práce, sahajícího od sklonku šedesátých let 20. století do současnosti. Přihlížela k tomu, aby na dílčích příkladech poukazovaly k vybraným metodologickým problémům, jichž se ve své práci literární historičky dlouhodobě dotýkala (kritika, čtenář, trvání žánru, studium ohlasu literárních děl, jejich nadnárodní inspirace, populární literatura, konfliktní situace literární komunikace, korespondence). Zejména jí však šlo o to, aby vybrané studie ukazovaly literaturu - především předminulého věku - jako otevřené zřídlo hodnot, otázek, smyslu, navštěvované těmi největšími ze soudobých básníků či prozaiků, jako byli Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Jan Skácel či Ladislav Fuks, a i jejich prostřednictvím trvající v naší přítomnosti. Tím je dáno také centrální pravidlo výběru, upřednostňující jednotlivé dílo jako interpretační výzvu nebo s tvořivou osobností spojené mikroskopické průhledy do literární komunikace před studiemi přehledovými, syntetizujícími, kulturně typologickými. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je delší kapitola poslední, pokoušející se naopak o makroskopický pohled na českou literární kulturu 19. století a nabízející tak mimo jiné pozadí souvislostí k dílčím pojednávaným otázkám. Kniha je otevřena úvodem, v němž autorka začleňuje vybrané studie do příběhu svého profesionálního života. Obálka s ilustrací Zdeňka Sýkory.
O českou literaturu naukovou
Antologie v jednom svazku zpřístupňuje základní texty, jež napomohly formovat české humanitní vědy. Jako nejdůležitější se jevilo zajistit humanitním vědám institucionální podmínky, otázky teoretické a metodologické nebyly na prvním místě, byť v některých textech byly alespoň implicitně přítomny. První oddíl antologie nabízí všechny texty diskuse Jak zvelebovati naši literaturu naukovou?, jež v osmdesátých letech proběhla v Athenaeu. Polemika byla vedena v teoretické rovině, její podněty se prosazovaly postupně (vydávání všeobecné encyklopedie, založení akademie věd, vznik naučných edic atd.). Současně změnila společenský diskurz – otevřela prostor pro diskusi. O rok později na ni navázaly články zpochybňující pravost Rukopisu královédvorského a zelenohorského, odkazují k ní i metodologické a programové stati jednotlivých vědeckých disciplín. V dalších oddílech antologie alespoň ve dvou sondách nabízí texty, které napomohly formovat historické vědy a literární historii a organizovat bádání v těchto oborech. Celé čtvrtstoletí polemik charakterizuje úsilí oprostit humanitní vědy od společenských a politických utilitarizací, emancipovat je a rozvíjet v kontaktu se soudobými evropskými trendy.
Cosmogonia
Společná kniha dvou literárních vědců z předních bohemistických pracovišť nabízí sérii esejisticky psaných studií, jejichž tématem jsou různorodé projevy reprezentací v moderní literatuře a kultuře. Zatímco v původním kontextu anglo-amerického nového historismu byly reprezentace zkoumány především z hlediska jejich fungování v jednotlivých literárních dílech, zde se od konkrétních děl směřuje k širším teoretickým problémům, které jsou zase zpětně osvětlovány a domýšleny na ilustrativních konkrétních textech. Autoři reflektují soudobý stav uvažování o literatuře, v němž se vytratila víra ve sjednocující systémy a hodnotové hierarchie. Hlásí se k inspiraci pragmatickým uvažováním, jež je vlastní hlavnímu proudu uvažování o literatuře v anglofonních oblastech, stejně jako k potřebě spojit akademické uvažování s pedagogickým zřetelem, tedy s otázkou použitelnosti jednotlivých konceptů a termínů, které soudobá literární a kulturní teorie nabízí. Byť je jádrem jejich uvažování materiál literární, položené otázky i navrhované odpovědi zohledňují i způsoby našeho myšlení a mluvení i o výtvarném umění, popkultuře či masových médiích. Kniha nemá nabízet nové ucelené pojmové systémy, jež by měly nahradit systémy dosavadní; jejím cílem je spíše problematizovat setrvačně přejímané přístupy a vytvářet si řeč o literatuře, která poskytne prostor pro tázání spíše než pro systematizaci správných a exaktních odpovědí.
Na sklade 1Ks
13,70 €
Čeština - řeč a jazyk
Úspěšná a vyhledávaná mluvnice vychází v rozšířeném a upraveném vydání. Je určena pro češtináře, vysokoškolské studenty češtiny a příbuzných oborů i pro další vyspělejší zájemce o český jazyk. V knize je podán výklad jazyka jako systému a jeho užívání v řečové praxi. Publikace není pouze běžnou mluvnicí, její pojetí je širší - zahrnuje i charakteristiku češtiny, její porovnání s jinými jazyky, široce je rozpracovaná problematika slova jako pojmenování i jako tvaroslovné jednotky, věty jako základní formy výpovědi. Kniha přesahuje ostaní mluvnice i rozsáhlou kapitolou o komunikaci a komunikátu a je jeho struktuře. Do svých výkladů autoři zapracovali i nejnovější jazykovědné poznatky.
Stýkání, nebo potýkání?
Dějiny česko-německo-rakouských, resp. rakousko-německo-českých (či snad německo-rakousko-českých?) slovesných vztahů na sebe poutaly odjakživa značnou pozornost. A právem. Geografická blízkost obou jazyků těchto tří kultur přispívala k neobyčejně plodné výměně ve všech oblastech kulturního a společenského života, tedy i v literatuře, resp. šířeji pojaté slovesnosti. Ovšem ne vždy bez sporů a konfliktů.
Kniha se po úvodní přehledové komparaci pokouší demonstrovat na čtyřech sondách některé kontakty a souvislosti mezi českou, německou a německorakouskou slovesností v období datovaném zhruba mezi bitvou na Bílé hoře a napoleonskými válkami. Předložené sondy usilují o analýzu několika reprezentativních literárních typů a také jiného, primárně neslovesného projevu duchovní kultury, kterým je institucionalizovaná univerzitní výuka češtiny. Pro časovou názornost byla zvolena dvě témata čerpající primárně z materiálu do roku 1750, další dvě se týkají období následujícího; jejich časová prostupnost je nicméně pochopitelná, přirozená a autorem koneckonců zamýšlená.
V kategórii literárna veda a jazykoveda môžete načrieť do hĺbky literárnych diel a tajomstiev jazyka. Pre tých, ktorí majú vášeň pre slová, písmo a komunikáciu, ponúkame širokú škálu diel od popredných odborníkov, ktorí analyzujú literatúru, skúmajú jazykové štruktúry a ponúkajú pohľady na evolúciu a variabilitu jazyka.
V tejto kategórii nájdete všetko od literárnych kritík, analýz poézie, prózy a drámy, až po podrobné štúdie o lingvistike, fonetike a sociolingvistike. Priblížte sa k umeniu písania a skúmajte fascinujúce vzťahy medzi jazykom a kultúrou, jazykom a myslením.
Táto kategória je ideálna pre študentov, učiteľov, výskumníkov a všetkých milovníkov literatúry a jazyka.
