Najnovšie - Politológia strana 57 z 135
zobraziť:
A ciprusi konfliktus geostratégiai összetevői
A kötet a regionális és nagyhatalmak geostratégiai érdekeit vizsgálja az évtizedek óta megoldatlan ciprusi konfliktus kontextusában. A könyv a konfliktus nemzetközi hátterének rövid ismertetése után áttekinti a geostratégia elméleti összefüggéseit, annak módszertani iránymutatásai alapján pedig sorra veszi Ciprus azon adottságait, amelyek a szigetre vonzották a külső szereplőket, illetve életre hívták és elmélyítették az ott kialakult komplex nemzetközi konfliktust. A tanulságok levonására az utolsó fejezet vállalkozik, amely szerint a konfliktus csak abban az esetben rendezhető megnyugtatóan, ha a békefolyamat a helyi szereplőkön kívül a nemzetközi tényezők érdekellentéteit is feloldja.
KACZIBA PÉTER a Pécsi Tudományegyetem Politikatudományi és Nemzetközi Tanulmányok Tanszékének egyetemi adjunktusa. 2017-ben a PTE BTK Interdiszciplináris Doktori Iskolájának Politikatudományi Programjában politikatudományból doktorált. 2014-2015 között az MTA Regionális Kutatások Intézetének tudományos segédmunkatársa, 2015-2017 között a PTE BTK tanársegéde, majd 2018-tól egyetemi adjunktusa. Oktatási és kutatási területei: nemzetközi viszonyok és konfliktusok elméletei, digitális és nyilvános diplomácia, nemzetközi kapcsolatok a Kelet-Mediterráneumban.
Pro nás dějiny nekončí
Kniha Pro nás dějiny nekončí je věnována problematice politického myšlení českého levicového exilu v letech 1968–1989. Jejími hlavními aktéry jsou členové Československé sociální demokracie, jejímž tiskovým orgánem byl v letech 1978–1989 čtvrtletník Právo lidu, reformně komunističtí prominenti vydávající v letech 1971–1989 v Římě dvouměsíčník Listy a emigranti z řad studentů kolem revolučně socialistického čtvrtletníku Informační materiály, který vycházel v letech 1971–1982 v Západním Berlíně.
Autoři prostřednictvím důkladného analytického výzkumu ukazují, že mezi těmito třemi směry panovaly zcela zásadní rozdíly, které znemožňovaly nalezení ideologické a programové shody, což činnost levicového exilu výrazně limitovalo. Stejně tak se jim podařilo prokázat, že výrazné ideologické napětí existovalo i mezi exulanty po roce 1948 a emigranty po roce 1968. Navzájem si konkurovali nejen politicky, ale i při soupeření o finanční podporu od západních vlád, díky níž mohli exulanté působit prostřednictvím svých tiskovin na československou veřejnost. Nejkomplikovanější situace panovala mezi členy sociální demokracie do roku 1948 a sociálními demokraty, kteří se snažili o obnovení strany v roce 1968.
Problematické rovněž bylo exilové politické působní komunistů, aktivně činných v obrodném procesu, vůči nimž poúnorový exil vystupoval s nedůvěrou. Jejich situace se změnila po založení Charty 77, jež jak v Československu, tak v exilu ideové rozdíly smazávala. Teprve pod vlivem Charty 77 se stalo zcela zřejmým, že společným cílem úsilí jednotlivých ideových proudů je absolutní porážka Husákova režimu, etablovaného po srpnu 1968. Kniha zároveň otevírá celou řadu problémů, jež po Listopadu 89 spoluurčovaly podobu politické a ekonomické transformace.
Oligarchovia
Zbohatli rýchlo a v podstate nepozorovane. Raz im pomohla privatizácia, inokedy kamarátske linky či pochybné kroky, ktorými balansovali na hrane zákona.
Kniha Oligarchovia mapuje príbehy dvadsiatich vplyvných slovenských podnikateľov, približuje ich kauzy a spája súvislosti, ktoré im pomohli v ceste nahor.
Odkiaľ sa vzali? Ako zbohatli? Haščák, Bödörovci, Brhel či Kvietik plnia stránky médií, ale na ich minulosť sa pomaly zabúda. Niektorí oligarchovia si dokonca najali tímy špecialistov, aby vylepšili ich meno a spoločenský status. Aby z nich už boli „iba“ úspešní podnikatelia bez prívlastku kontroverzní.
Minulosť sa však vymazať nedá. Za ich strmým vzostupom nie sú len schopnosti či povestný kusisko šťastia. Majetok im nestačil. Chceli zasahovať aj do iných oblastí života a rozširovať svoj vplyv. Až si napokon prisvojili krajinu.
Autorom knihy je novinár Tomáš Vašuta, ktorý sa dlhodobo venuje slovenským oligarchom. Text dopĺňajú kresby Filipa Györeho z projektu Hej,Ty!
dostupné aj ako:
Zemřít pro vlajku
Jestliže ve svých předchozích knihách Tim Marshall dokázal objasnit světovou politiku a popsat lokální i globální krize současnosti pomocí geografie, ve své nové, neméně poutavé knize čtenáři umožňuje nahlédnout do historie, jakož i porozumět výzvám dnešního komplikovaného světa prostřednictvím zdánlivě okrajového fenoménu, jakým jsou vlajky. Vlajky nás po tisíce let provázejí jako mocné symboly naší hrdosti, našich nadějí a našich snů. Máváme jimi, pálíme je, pochodujeme pod jejich barvami a ještě v 21. století za ně umíráme, ale také v jejich jménu zabíjíme. Čtenář bude překvapen, co všechno lze z vlajek, jejich historie a především ze sporů a bojů o tyto národní symboly vyčíst a o čem všem tyto emocemi nabité barevné „kusy látky“ vypovídají.
*****
Kniha, rozdělená do devíti kapitol, věnovaných Spojeným státům, Velké Británii, Evropě, Blízkému východu, Asii, Africe, Latinské Americe, mezinárodním vlajkám a „vlajkám teroru“, se ovšem nevěnuje pouze „velkým“ globálním tématům, jež hýbaly a hýbou světem, jakými jsou například etnická a náboženská identita, nacionalismus, islamismus, mezietnické rivality či civi-lizační střety a konflikty, jež lze pozorovat na mnoha místech světa. Autor seznamuje čtenáře také s množstvím málo známých skutečností spjatých s historií vlajek: Dozvíme se například, že pokud je americká vlajka příliš opotřebovaná, existují přesná pravidla a rituály pro uspořádání jejího řádného pohřbu; že počet hvězd na modrém pozadí vlajky Evropské unie je výsledkem náhody (a možná také špetky italské pověrčivosti); že zásadní roli ve vývoji indické vlajky sehrál sám Mahátma Gándhí, zatímco nigerijská vlajka vznikla na základě kresby dvacetiletého studenta, který odpověděl na inzerát v novinách vyzývající k účasti v soutěži o nejlepší návrh vlajky pro nový svrchovaný stát…
*****
Tim Marshall tak ve své knize propojuje dávnou historii se současným děním, velká témata s „anekdotickými“ příběhy z dějin a ukazuje, co všechno může onen „kus látky“ upoutaný k žerdi znamenat a proč potřebujeme staré i nové vlajky znát, chceme-li lépe porozumět tomu, co se děje v dnešním světě.
The Plot
The explosive behind-the-scenes account of the plot to bring down Boris Johnson
YOU THINK YOU LIVE IN A WORLD WHERE THE ELECTED ARE CHOSEN BY THE PEOPLE.
THINK AGAIN.
When Boris Johnson came to power in 2019, he did so with the largest Conservative majority since Margaret Thatcher. Rewriting the political map, he united a party and shattered Labour’s fabled red wall. And yet, just three years later, he was ousted by the same members who had once greeted his leadership so rapturously.
What had gone so wrong?
The Plot is the seismic, fly-on-the-wall account of how the saviour of the Conservative Party became a pariah. Told with unparalleled access, from multiple inside sources talking with astonishing candour, it reveals the shocking truth about powerful forces operating behind the scenes in the heart of Westminster and those who became the architects of a Prime Minister’s downfall.
This is the story of a damning trail of treachery and deceit fuelled by an obsessive pursuit of power, which threatens to topple the very fabric of our democracy.
Putinove vojny
Od Čečenska po Ukrajinu
Putinove vojny od svetového experta na moderné Rusko sú aktuálnym prehľadom konfliktov, v ktorých sa Rusko ocitlo od nástupu Vladimira Putina do premiérskej a následne prezidentskej funkcie. Autor mapuje vývoj od prvej a druhej vojny v Čečensku cez vojenský vpád do Gruzínska, anexiu Krymu až po inváziu na Ukrajinu a vysvetľuje, ako Putin a jeho vojny nenávratne zmenili Rusko 21. storočia.
Galeotti prináša aj širší pohľad na Putinovu rekonštrukciu ruskej vojenskej moci od žoldnierov po spravodajských operatívcov a na to, ako sa Putin v tejto novej studenej vojne so Západom pri projekcii moci do zahraničia v čoraz väčšej miere spoliehal na vojenskú silu. Galeotti v týchto konfliktoch neprehliada ruské vojenské zlyhania na taktickej aj strategickej úrovni, zvlášť pri invázii na Ukrajinu, a predkladá možné scenáre vývoja nielen tejto vojny, ale aj budúcich vzťahov medzi Ruskom a jeho susedmi vrátane Číny.
Tieto stránky okorenené príhodami a osobnými svedectvami od súčasných aj vyslúžilých ruských príslušníkov ozbrojených síl predstavujú napínavé a dôležité dejiny prebudeného ruského medveďa. Teraz je dokonalá chvíľa na to, aby sme pochopili prečo a ako Putin vysielal ozbrojené sily do vojen. A práve Mark Galeotti dokáže boriť mýty o veľkolepej ruskej armáde či poodhaliť to, čo prinesie budúcnosť ako žiadny iný autor.
Z anglického originálu Putin’s Wars (Osprey Publishing, Great Britain 2022) preložil Peter Tkačenko.
dostupné aj ako:
Naše země na rozcestí
Dostává se vám do rukou kniha, připomínající základní hodnoty společnosti, cílevědomě vytlačované ze společnosti už 30 let. Pro udržení životaschopné společnosti vysvětluje nevyhnutelnost návratu ke konzervativním hodnotám. Není to zábavné ani snadné čtení. Každá část knihy nutí k zamyšlení a k porovnání s vlastním vnímáním současné reality ve společnosti v současné nelehké situaci.
*****
Začátek třetí dekády jednadvacátého století se nejenom v České republice, ale i v zemích Evropské unie, vyznačuje dramatickým vývojem společenských změn, o kterých jen největší zaslepenci mohou tvrdit, že vedou k lepšímu životu lidí (možná je několika vyvolených…).
*****
Tato kniha tedy představuje syntézu popisů problémů, konzervativních názorů na současný vývoj a rovněž obraz funkční konzervativní demokratické společnosti. Progresivistické ideologie, které ovládly Evropu od začátku století, jsou na ústupu. Stále více obyvatel Evropy si uvědomuje, že cesta absolutního komunismu (žádný osobní majetek, vše sdílené, klasická rodina je přežitek, 76 pohlaví, zelené šílenství, jež ve svém dopadu ničí evropský průmysl, dopravu a energetiku stejně krutě jako válečný konflikt) je, společně s nezvládanou migrační vlnou neevropských etnik a kultur, jistou cestou do pekel společenského rozvratu, bídy a chaosu.
*****
Společnost je dokonale morálně, ideově, hodnotově a díky nezvládnuté ekonomice i materiálně vyprázdněná. Vysoká inflace, drahé energie, rostoucí náklady, a především nejistota zaměstnanců a střední třídy vyvolávají rostoucí napětí ve společnosti bez toho, že by vláda byla ochotná tento vývoj vůbec registrovat. Tlak na bagatelizaci až liberalizaci užívání drog, včetně těch tvrdých, ohrožuje celou generaci našich dětí.
Cannibal Capitalism
Capital is currently cannibalizing every sphere of life-guzzling wealth from nature and racialized populations, sucking up our ability to care for each other, and gutting the practice of politics. In this tightly argued and urgent volume, leading Marxist feminist theorist Nancy Fraser charts the voracious appetite of capital, tracking it from crisis point to crisis point, from ecological devastation to the collapse of democracy, from racial violence to the devaluing of care work. These crisis points all come to a head in Covid-19, which Fraser argues can help us envision the resistance we need to end the feeding frenzy.
What we need, she argues, is a wide-ranging socialist movement that can recognize the rapaciousness of capital - and starve it to death.
Zemanovo finále
Éra Miloše Zemana skončila, ale dál představuje varovné memento. Česko během Zemanova prezidentství dostalo mimořádnou lekci, jak snadno lze i nejváženější úřad v zemi využívat pro vlastní, soukromé zájmy a dát přitom všanc zájmy našeho státu ve prospěch Ruska nebo Číny. Investigativní novinářka Zdislava Pokorná se dění na Pražském hradě během této éry věnovala s mimořádným nasazením, za které dostala Novinářskou cenu. Zjistila řadu nových informací, a to prostřednictvím rozhovorů s desítkami zasvěcených lidí a také díky stovkám hodin strávených přímo na nádvoří Pražského hradu, kde sledovala, s kým se Zemanovi muži stýkají. Krom toho kniha přináší také první podrobný životopis Martina Nejedlého, jehož působení v Rusku bylo dosud zahaleno mlhou. Popisuje, jak Vratislav Mynář vydělal první miliony a jak rostla jeho mocenská pozice. Odhaluje, jak se vyvíjel Zemanův vztah s oběma premiéry z posledních let - s Andrejem Babišem a Petrem Fialou. A shrnuje, jak se postupně zhoršoval prezidentův zdravotní stav, zatímco jeho nejbližší okolí to odmítalo řešit. Knihu doplňují rozhovory s přímými aktéry událostí –s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou, ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, který býval na Hradě častým hostem, s vlivným úředníkem Janem Novákem či novou kancléřkou Janou Vohralíkovou.
Sebedestrukce Západu 2.0
Kniha Sebedestrukce Západu 2.0 s podtitulem Pád se zrychluje navazuje na publikaci Sebedestrukce Západu z roku 2020. Kolektiv autorů Institutu Václava Klause a jeho blízkých spolupracovníků v nové knize dochází k závěru, že Západ jako svobodný svět, chránící tradici a právo lidí žít si podle svého, přestává existovat a že dynamika tohoto negativního procesu se neustále zvyšuje.
Z názvu sborníku se může zdát, že čtenáře „strašíme“. My ale strašit nechceme, chceme veřejnost motivovat, aby otevřela oči a začala probíhající jevy vnímat vážně a ve všech relevantních souvislostech. Západ – jak evropský, tak americký – nepočítá vůbec s možností, s velmi reálnou možností, civilizačního regresu. Myslíme si, že ani naši spoluobčané si tuto možnost neuvědomují, že si ji vůbec nechtějí připustit, že si myslí, že to všechno, co se odehrává, je krátkodobý výkyv, ale že ten krásný budoucí bohatý a vyspělý svět stejně, tak jako tak, nastane. Obáváme se, že tomu tak není. Z řady současných společenských jevů, které v esejích tvořících tuto knihu analyzujeme, naopak tušíme blížící se společenskou katastrofu, a před tou varujeme.
Spindiktátorok
Hogyan tartja hatalmon a diktátorok legújabb generációját az információ manipulálása, valamint a demokrácia színlelése? Hitler, Sztálin és Mao az erőszakot, a félelmet és az ideológiát hívták segítségül egyeduralmuk fenntartásához. Manapság azonban a tekintélyelvűség fogalmát médiatudatos erős emberek alakítják, akik a szavak és az érdekeiket szolgáló hírmagyarázatok mesterei. A nyílt, tömeges elnyomás helyett az olyan politikusok, mint Jair Bolsonaro, Recep Tayyip Erdogan és Orbán Viktor, az információ torzításával és a demokratikus formák kijátszásával gyakorolják hatalmukat az állampolgáraik felett.
Szergej Gurijev és Daniel Treisman érdekfeszítő könyvükben a tekintélyelvűség ezen új formáját írják le, miközben bemutatják a spindiktátorok felemelkedését és kevésbé erőszakos, ám igen hatékony módszereit hatalmuk fenntartására. Ezek közül kiemelkedik a hozzáértés imázsa, a demokratikus intézmények felhasználása a demokrácia aláásására, valamint a fokozott nemzetközi szerepvállalás annak érdekében, hogy még nagyobb hírnévre és pénzügyi befolyásra tegyenek szert.
A könyvből és a politikusi portrékból az is kiderül, hogy a mai tekintélyelvű vezetők miben hasonlítanak a spindoctorokra, és miben különböznek az olyan diktátoroktól, mint Kim Dzsongun, Bassár el-Aszad, valamint Hszi Csin-ping.
Szergej Gurijev orosz közgazdász, 2004 és 2013 között a moszkvai Új Gazdasági Iskola rektoraként dolgozott. Dmitrij Medvegyev orosz elnök beszédírója és tanácsadója volt, 2013-ban pedig megírta Alekszej Navalnij programját, amikor az ellenzéki politikus Moszkva főpolgármestere szeretett volna lenni. Ugyanebben az évben az orosz hatóságok többször kihallgatták az egykori Jukosz olajvállalat volt elnöke, Mihail Hodorkovszkij második perében, átkutatták az irodáját, lefoglalták az e-mailjeit és egy rémisztő és megalázó kihallgatásnak vetették alá. Ezek után döntött úgy, hogy elmenekül az országból. Jelenleg a párizsi Politikai Tanulmányok Intézete oktatója.
Daniel Treisman amerikai közgazdász és politológus, a Los Angeles-i Kaliforniai Egyetem politikatudományi professzora. Kutatásai az orosz politikát és gazdaságot, valamint az összehasonlító politikai gazdaságtant érintik, beleértve a demokratizálódás folyamatát, az autoriter államok politikáját és a korrupció elemzését. Számos cikke, tanulmánya jelent meg olyan vezető közgazdasági és politikatudományi folyóiratokban, mint a The American Economic Review, a Foreign Affairs és a Foreign Policy. A Világbank és az Európai Újjáépítési és Fejlesztési Bank tanácsadójaként is dolgozott.
Diplomacia Európskej únie
Publikácia jedného z popredných stredoeurópskych odborníkov na diplomaciu Erika Pajtinku, ktorú recenzoval aj bývalý minister zahraničných vecí SR Miroslav Lajčák prináša ucelený prehľad o súčasnom fungovaní a organizácií diplomatických inštitúcií EÚ, ale aj o ich historickom vývoji, pričom v jednotlivých kapitolách sa možno dočítať napr. o výsadách a imunitách diplomatov a diplomatických zastúpení EÚ vo svete, o protokolárnych pravidlách EÚ, o organizácii a fungovaní diplomatického zboru EÚ, ale aj o tom, aké úlohy v praxi plnia diplomati EÚ na „veľvyslanectvách EÚ“ vo svete. Publikácia prináša množstvo originálnych poznatkov, ktoré ešte neboli publikované v žiadnej inej odbornej publikácii od slovenského či českého autora, a niektoré dokonca ani v publikáciách zahraničných autorov, pričom je dnes jednou z mála publikácií na európskom knižnom trhu, ktoré sa komplexne venujú problematike diplomacie EÚ. Aj keď ide o odbornú publikáciu, je písaná čitateľsky veľmi zrozumiteľným jazykom, a teda si ju môžu prečítať nielen odborníci, ale aj širšia verejnosť, ktorá sa zaujíma o problematiku EÚ.
Státní převrat, 2. vydání
Kniha vyšla poprvé v roce 1968 a způsobila senzaci, protože krok po kroku vysvětlovala čtenářům, jak svrhnout vládu. Autoritářské režimy celého světa začaly v reakci na šíření knihy uvádět v chod preventivní opatření, která by zabránila popisovaným strategiím státního převratu. V roce 2016 vydal autor druhou, přepracovanou verzi, aktualizovanou pro 21. století. Uvažuje v ní například o zranitelnosti i těch nejstabilnějších demokracií západního střihu v období delší ekonomické krize. V uplynulém půlstoletí se svět sice dramaticky změnil, ale podstata státního převratu zůstala stejná. Luttwak čtenáře provází jeho fázemi, od plánování až po popřevratové přísliby pokroku a stability. Masová podpora obyvatel není podmínkou, stačí pasivní přijetí. Proto musí být převrat pokud možno nenásilný. V dokonalém provedení je rychlý a neteče při něm žádná krev. Krvavé převraty nejsou skoro nikdy úspěšné, a úplně selžou, pokud se jejich následkem rozpoutá drastická občanská válka. Kultovní kniha, jež se řadí mezi klasické učebnice politologie, analyzuje vojenské, sociální i kulturní podmínky, které pokusy o státní převrat umožňují. Zároveň přináší důležité úvahy a fakta o povaze a budování politické moci. Pro české vydání autor napsal nové úvodní slovo, v němž vzpomíná na vpád okupačních vojsk v roce 1968, který v Praze na vlastní oči sledoval.
Amerika na mušce
David Miřejovský se během svého působení v Americe věnoval řadě zásadních témat – od prezidentských voleb Biden vs. Trump přes covidovou pandemii až po vzestup hnutí BLM. Pokrýval ale také řádění šílených střelců, která pravidelně otřásají americkou veřejností. Na pozadí zážitků z natáčení i ze života v Americe nyní osvětluje, proč část Američanů nedá na zbraně dopustit a proč je část z duše nenávidí. Poznejte americkou realitu očima žurnalisty, který se dostane i do míst, kam běžný turista nezavítá!
dostupné aj ako:
Budúcnosť geografie
Vesmír: nová hranica, divoké miesto bez zákonov. Už teraz je kľúčový pre komunikáciu, ekonomiku, vojenskú stratégiu a medzinárodné vzťahy na Zemi. Stáva sa najnovšou arénou, ktorú ľudia preskúmajú, využijú – a možno dobyjú. Smerujeme do výšin a svoje mocenské súboje berieme so sebou. Tempo udávajú Čína, USA a Rusko.
Špionážne satelity obiehajúce okolo Mesiaca, kovy z vesmíru v miliardovej hodnote, ľudia na Marse ešte za nášho života. To nie je sci-fi, je to astropolitika. Púšťame sa do nových vesmírnych pretekov – a môžu spôsobiť prevrat v živote na Zemi.
Od územia a zdrojov po satelity, zbrane a strategické oblasti je geopolitika hore na oblohe rovnako dôležitá ako tu dole na zemi. Ak ste niekedy uvažovali, či sa ľudia vrátia na Mesiac, kto bude profitovať z jeho využívania alebo ako môžu vyzerať vesmírne vojny, tu nájdete odpovede.
Táto pútavá kniha so všetkou hĺbkou a dôvtipom, ktoré urobili z Tima Marshalla najobľúbenejšieho britského autora o geopolitike, ukazuje, ako sme sa sem dostali a kam smerujme. Pokrýva rivalitu veľmocí, technológie, obchod, súboje vo vesmíre a čo to znamená pre nás všetkých na Zemi. Je to zásadný text o moci, politike a budúcnosti ľudstva.
dostupné aj ako:
Manifest socialistického hnutí
Manifest je tak trochu žánrem minulosti. Dnes si sotva zvládáme všímat překotných událostí, jsme permanentně něčím překvapováni a žijeme v únavě ze zklamání. Strategická rozjímání, rozvrhy a předpisy věcí budoucích vypadají utopicky už jen v tom, že by je někdo vymyslel, natož realizoval. Nejenže nevíme, co bude, ale často rezignujeme i na zkoumání toho, co by mělo nebo mohlo být.
Michael Hauser se přesto ve svém Manifestu o strategický pohled pokouší. Formou se inspiruje slavným manifestem Marxe a Engelse, ale pohlíží na pozdní kapitalismus 21. století a na možnosti socialistického hnutí z pozic, které se podmínkám panujícím v první polovině 19. století podobají jen zčásti. Socialistická levice se dnes snaží najít nový smysl a potácí se mezi příklonem k liberalismu na straně jedné a k identitárnímu konzervativismu na straně druhé. Michael Hauser ukazuje jinou cestu.
The Future of Geography: How Power and Politics in Space Will Change Our World
Space: the biggest geopolitical story of the coming century – new from the multi-million-copy international bestselling author of Prisoners of Geography
Spy satellites orbiting the Moon. Space metals worth billions. Humans on Mars within our lifetimes.
This isn’t science fiction. It’s astropolitics.
We’re entering a new space race – and it could revolutionise life on Earth.
Space: the new frontier, a wild and lawless place. It is already central to communication, economics, military strategy and international relations on Earth. Now, it is the latest arena for human exploration, exploitation – and, possibly, conquest. We’re heading up and out, and we’re taking our power struggles with us. China, the USA and Russia are leading the way.
From physical territory and resources to satellites, weaponry and strategic choke points, geopolitics is as important in the skies above us as it is down below. If you’ve ever wondered if humans are going back to the Moon, who will benefit from exploration or what space wars might look like, the answers are here.
With all the insight and wit that have made Tim Marshall the UK’s most popular writer on geopolitics, this gripping book shows how we got here and where we’re going, covering great-power rivalry; technology; commerce; combat in space; and what it means for all of us down here on Earth. This is essential reading on power, politics and the future of humanity.
Ako Putin stratil Ukrajinu
Niekoľko týždňov po tom, ako na Ukrajine vypukla najprv politická kríza, po ktorej nasledovala revolúcia na Majdane, a po tom, ako Rusi anektovali Krym, sadol do auta a prešiel takmer celú Ukrajinu. Róbert Ondrejcsák tam už predtým chodil dlhé roky. Počas roka 2014 sa však krajina menila rýchlo pred jeho očami. Vtedy pochopil, že Putin Ukrajinu definitívne stratil. Zrejme to začal chápať aj Putin a pre jeho vysnívanú veľkoruskú ríšu to nebolo akceptovateľné. Anexia Krymu nestačila, invázia na Donbase nepomohla, a preto vo februári 2022 spustil totálnu vojnu proti Ukrajine a Ukrajincom. O tom je táto kniha.
„Píšem ju preto, aby som pomohol pochopiť najdôležitejšiu udalosť v medzinárodných vzťahoch za života našej generácie, ktorá ovplyvní aj životy našich detí. Táto vojna totiž nie je len o Ukrajine a Rusku, ale aj o Slovensku, o strednej Európe a o budúcnosti celej Európy. Je najdôležitejšou otázkou pre bezpečnostnú politiku a medzinárodné vzťahy, lebo nejde len o bezpečnosť, ale aj o to, koľko budeme platiť za armádu o päť či desať rokov, koľko nám ostane na nemocnice, školy či diaľnice. A to sa týka každého z nás. Niektorí si to priznajú, niektorí to ignorujú, ale realitu neoklameme – je to aj naša vojna, lebo jej výsledok určí našu budúcnosť,” píše Ondrejcsák v úvode.
Je jedno, či ju čítate koncom roka 2023 alebo, povedzme, v roku 2028. Stáročné tradície, ideologické, historické a geopolitické základy sa nemenia, alebo sa menia len veľmi, veľmi pomaly. Musíme ich spoznať, naučiť sa s nimi žiť a najmä reagovať na ne. A aby sme vedeli primerane reagovať, musíme vedieť, s čím máme do činenia.
Róbert Ondrejcsák sa zaoberá medzinárodnými vzťahmi a bezpečnostnou politikou takmer tri desaťročia. Vyštudoval politológiu a históriu, má doktorát z medzinárodných vzťahov. Pôsobí ako veľvyslanec Slovenskej republiky v Londýne. Bol štátnym tajomníkom ministerstva obrany v rokoch 2010 - 2012 a opäť v rokoch 2016 - 2020. Okrem pôsobenia na ministerstve zahraničných vecí a obrany pracoval v odborných zahraničnopolitických a bezpečnostných think-tankoch, je autorom mnohých odborných publikácií a kníh, prednášal na univerzitách na Slovensku aj v zahraničí. Je nositeľom vysokého nemeckého štátneho vyznamenania za podporu európskej a transatlantickej spolupráce. Je presvedčeným zástancom európskeho a atlantického ukotvenia Slovenska, ako aj podporovateľom demokracie, slobody a ľudských práv.
dostupné aj ako:
The Identity Trap
One of our leading public intellectuals traces the origin of a set of ideas about identity and social justice that is rapidly transforming America—and explains why it will fail to accomplish its noble goals.
For much of history, societies have violently oppressed ethnic, religious, and sexual minorities. It is no surprise that many who passionately believe in social justice came to believe that members of marginalized groups need to take pride in their identity to resist injustice.
But over the past decades, a healthy appreciation for the culture and heritage of minority groups has transformed into a counterproductive obsession with group identity in all its forms. A new ideology aiming to place each person’s matrix of identities at the center of social, cultural, and political life has quickly become highly influential. It stifles discourse, vilifies mutual influence as cultural appropriation, denies that members of different groups can truly understand one another, and insists that the way governments treat their citizens should depend on the color of their skin.
This, Yascha Mounk argues, is the identity trap. Though those who battle for these ideas are full of good intentions, they will ultimately make it harder to achieve progress toward the genuine equality we desperately need. Mounk has built his acclaimed scholarly career on being one of the first to warn of the risks right-wing populists pose to American democracy. But, he shows, those on the left and center who are stuck in the identity trap are now inadvertent allies to the MAGA movement.
In The Identity Trap, Mounk provides the most ambitious and comprehensive account to date of the origins, consequences, and limitations of so-called “wokeness.” He is the first to show how postmodernism, postcolonialism, and critical race theory forged the “identity synthesis” that conquered many college campuses by 2010. He lays out how a relatively marginal set of ideas came to gain tremendous influence in business, media, and government by 2020. He makes a nuanced philosophical case for why the application of these ideas to areas from education to public policy is proving to be so deeply counterproductive—and why universal, humanist values can best serve the vital goal of true equality. In explaining the huge political and cultural transformations of the past decade, The Identity Trap provides truth and clarity where they are needed most.
V kategórii literatúry politológia nájdete rozsiahlu zbierku kníh a diel, ktoré sa zaoberajú politickými systémami, inštitúciami a procesmi. Táto kategória ponúka literatúru o politike, politickej teórii, medzinárodných vzťahoch a politických ideológiách.
Objavte diela svetovo uznávaných politických teoretikov a výskumníkov, ktorí analyzujú mocenské štruktúry, rozhodovacie procesy, politické konflikty a spoločenské zmeny. Ich príspevky sú kľúčové pre lepšie porozumenie politických systémov a ich vplyvu na spoločnosť.
Medzi najznámejších autorov v oblasti politológie patria Niccolo Machiavelli, či Karl Marx.
V slovenskom kontexte môžeme uviesť Miroslava Kusého, Vladimíra Krivého a Miroslava Londáka ako významných autorov politologickej literatúry. Ich diela sa zaoberajú politickým vývojom, inštitúciami a politickým správaním na Slovensku.
