Knihy - Prírodné vedy - ostatné strana 1 z 15

Kniha farmaceuta a znalce minerálů a rostlin Walthera Cloose nás vede k tomu, co dnes tak naléhavě potřebujeme: k prožívání ročních dob podle skutečných nálad a dějů v přírodě. Autor v ní ukazuje procesy, které jsou podstatou jednotlivých ročních období, a běh roku se nám tak otevírá jako alchymický proces proměny, který můžeme vědomě prožívat kolem sebe a díky tomu i ve svém vlastním nitru.

Chobotnáče (Proboscidea) boli rozšírené na území Slovenska v období mladších treťohôr (neogén) až starších štvrtohôr(pleistocén). O ich existencii a geograficko-stratigrafickom rozšírení na našom území máme informácie z mnohých nálezov ich fosílnych zvyškov (zubov, klov a kostí). Najväčšia kolekcia fosílií chobotnáčov z územia Slovenska sa nachádza v paleontologickej zbierke Slovenského národného múzea – Prírodovedného múzea. Publikácia poskytuje komplexný prehľad o tejto zbierke. Je súpisom všetkých fosílnych zvyškov, ktorý obsahuje informácie o zistených taxónoch, lokalitách, veku nálezov, charaktere materiálu, autoroch determinácie, prípadne literárnych zdrojoch. V katalógu sú prezentované výsledky odbornej revízie múzejnej zbierky fosílnych zvyškov chobotnáčov a tiež sú skompletizované a doplnené staršie údaje z publikovaných aj rukopisných prác. Uvedená je tiež stručná história nálezov a výskumu chobotnáčov na území Slovenska a história budovania zbierky chobotnáčov v Slovenskom národnom múzeu – Prírodovednom múzeu. V samostatnej časti práce sa uvádzajú podrobnejšie informácie o geológii a stratigrafii nálezísk fosílií chobotnáčov z múzejnej zbierky. Súčasťou katalógu je i fotodokumentácia významných fosílií, či mapky rozšírenia jednotlivých druhov chobotnáčov a tabuľkový prehľad lokalít a všetkých nálezov. Výsledky práce zvyšujú dokumentačnú a vedeckú hodnotu predmetnej zbierky, tiež prispievajú k poznatkom o geograficko- stratigrafickom rozšírení jednotlivých druhov chobotnáčov na území Slovenska. Publikácia je určená najmä odbornej paleontologickej a múzejnej verejnosti. OBSAH I. ÚVODNÁ ČASŤ CHOBOTNÁČE V SKRATKE STRUČNÁ HISTÓRIA BUDOVANIA A VÝSKUMU ZBIERKY FOSÍLNYCH ZVYŠKOV CHOBOTNÁČOV V SNM – PRÍRODOVEDNOM MÚZEU II. METODICKÁ ČASŤ METODIKA MORFOMETRICKEJ ANALÝZY ZUBOV SLONOVITÝCH III. SYSTEMATICKÁ ČASŤ Čeľaď Deinotheriidae Bonaparte, 1841 DEINOTÉRIÁ v zbierke SNM – PM Prodeinotherium bavaricum (von Meyer, 1831) Deinotherium levius Jourdan, 1861 Deinotherium proavum Eichwald, 1835 Čeľaď Mammutidae Hay, 1922 MAMUTIDY v zbierke SNM – PM Zygolophodon turicensis (Schinz, 1824) Mammut borsoni Hays, 1834 Čeľade incertae sedis (Shoshani et Tassy, 2005) TETRALOFODONTNÉ ELEFANTIDY v zbierke SNM – PM Tetralophodon longirostris (Kaup, 1832) Tetralophodon sp. Anancus arvernensis (Croizet et Jobert, 1828) Anancus cf. arvernensis (Croizet et Jobert, 1828) Anancus arvernensis (Croizet et Jobert, 1828) seu Mammut borsoni Hays, 1834 PROBOSCIDEA INDET. v zbierke SNM – PM Čeľaď Elephantidae Gray, 1821 Z HISTÓRIE NÁLEZOV A VÝSKUMU SLONOVITÝCH NA SLOVENSKU SLONOVITÉ v zbierke SNM – PM Mammuthus meridionalis (Nesti, 1825) Mammuthus mer idionali s v zbierke SNM – PM Mammuthus cf. mer idionali s v zbierke SNM – PM Mammuthus trogontherii (Pohlig, 1885) Mammuthus trogonther ii v zbierke SNM – PM Mammuthus intermedius (Jourdan, 1861) Mammuthus intermedius v zbierke SNM – PM Mammuthus c f. intermedius v zbierke SNM – PM Mammuthus primigenius (Blumenbach, 1799) Mammuthus pr imigenius v zbierke SNM – PM Mammuthus c f. pr imigenius v zbierke SNM – PM Mammuthus sp. v zbierke SNM – PM Palaeoloxodon antiquus (Falconer et Cautley, 1847) Palaeoloxodon antiquus v zbierke SNM – PM Palaeoloxodon c f. antiquus v zbierke SNM – PM Elephantidae gen. et sp. indet. v zbierke SNM – PM ZHRNUTIE MORFOMETRICKEJ ANALÝZY ZUBOV SLONOVITÝCH V ZBIERKE SNM – PM IV. NÁLEZISKÁ FOSÍLNYCH ZVYŠKOV CHOBOTNÁČOV ZO ZBIERKY SNM – PM NÁLEZISKÁ NEOGÉNNYCH CHOBOTNÁČOV NÁLEZISKÁ PLEISTOCÉNNYCH SLONOVITÝCH CHOBOTNÁČOV NÁLEZISKÁ VO FLUVIÁLNYCH SEDIMENTOCH RIEK NÁLEZISKÁ V EOLICKÝCH SEDIMENTOCH NÁLEZISKÁ S NEISTÝMI NÁLEZOVÝMI VRSTVAMI V. ZÁVER SUMMARY POĎAKOVANIE LITERATÚRA PRÍLOHA 1 PRÍLOHA 2

Ebben a dokumentumkötetben a szerző csak valóban megtörtént eseteket ismertet. Semmi sem kitalálás, mert az élet egy-egy tudományos, vagy annak hitt felfedezés körül maga is produkál izgalmas kalandokat. Az író nem csupán a csaló tudósokat nevezi meg és idézi fel tetteiket, de odacsap a „szent tudomány" maradi, vaskalapos intézményeinek és egyes vezetőinek is, és mindazoknak, akik hatalmukkal visszaélve kényszerítenek tudósokat csalásra, hamis eredmények közlésére. Azokról is szó esik a könyvben, akik ideológiai vagy politikai okokból és azok lehetőségeivel élve tapossák el vetélytársaikat, kollégáikat. Végül szerepelnek azok is, akik a nagy karrierért, vagy dicsőségre vágyva csapták be a világot, aztán csúnyán lebuktak. Önök nem is sejtik, milyen sokan voltak, vannak és lesznek! Ma már nem felejti ki az író éppenséggel a legújabb trend, az „ipari tudomány" kufárait és lelkiismeretlen kihasználóit, akik csábításának gyakran a jobb sorsra érdemes kutatók sem tudnak ellent állni... Ők mind „megkapják a magukét" ezeken a lapokon. A koronavírus kezelésének anomáliái éppen úgy helyet kaptak benne, mint a vírussal kapcsolatos csalások és csalódások is... Sok titokról hullik le a lepel, vérlázító hazugságokra derül fény. Aki ezt a könyvet elolvassa, már soha többé nem fog ugyanúgy tekinteni a tudományra és annak művelőire, mint annak előtte. De bizonyára többre fogja értékelni a becsületes, a csalás útjaira soha nem tévedt tudósokat.

Vztah mezi sportem a médii prošel v posledních desetiletích rychlým vývojem. Spojení televize a vrcholového sportu vytvořilo specifický a velmi vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, je zároveň snahou vtisknout těmto narativům trvalejší a ucelenější podobu. Sport se proto v nejrůznějších podobách objevuje i ve filmovém médiu. Tato kniha se pokouší nastínit a pojmenovat různé aspekty tohoto vztahu. Zabývá se například mytizační schopností sportovních filmů, ale i jejich způsobilostí stát se reprezentanty různých ideologií a fungovat jako součást kolektivní paměti.

Východiskem textu na pomezí reportáže, eseje a odborného pojednání je otázka, co by se dělo, kdyby lidé v jednu chvíli zmizeli z povrchu Země. Tedy všichni lidé. Důvod spekulace je sice nevyřčený, ale zřejmý: teprve když si nás odmyslíme a představíme si, co bude dál, odkryje se náš současný, přítomný vliv. Umožní nám to uvědomit si, které naše zásahy do životního prostředí budou viditelné, dokud bude existovat nějaký svět, ve kterém je bude možné zaznamenat. A naopak které z našich nadčasových děl příroda bezděčně smaže, takže se nikdy nikdo nedoví, že jsme se jimi svého času honosili. V neposlední řadě umožňuje nepravděpodobná, ale přesto nikoli nemožná počáteční podmínka autorovi předvést, kolik každodenní, nenápadné a současně brutální lopoty stálo a stojí naši civilizaci, aby své pozice vůči přírodě obhájila.

Technologická vize budoucnosti od autora teorie Gaia Pro současnost, kdy se za nejvlivnější planetární faktor obecně považuje lidská činnost, se vžil termín antropocén. Avšak podle legendárního myslitele a vědce Jamese Lovelocka už tato éra končí. Lidstvo totiž vstoupilo do věku novacénu — éry, kterou definují superpočítače a umělá inteligence; doby, z níž vzejdou mnohem schopnější „bytosti“ než člověk. Ale i tento nový druh bude potřebovat zdravou Zemi a její funkční teplotní regulaci. Stejně jako člověk. Podobně jako mnohokrát dříve, James Lovelock i ve svých sto letech přichází s nadmíru provokativní tezí, jež se zdá být v přímém rozporu s jeho nejslavnější teorií — hypotézou o živé planetě Zemi, která se musí vyrovnávat s civilizačními hrozbami. Je to však opravdu jen zdání: Lovelock do planetárního systému zahrnuje vše, včetně budoucích technologií. Z civilizace se stává součást organismu.

Půda jako prostor je předmětem vlastnictví, výrobním faktorem i přírodním zdrojem. Množství půdy je fixní a není možné ji přesouvat do oblastí s její vyšší relativní vzácností. Tyto základní rysy nastolují mnoho zásadních otázek týkajících se způsobu jejího využití a rozdělení prospěchu, který z toho plyne, mezi jednotlivé členy společnosti, tedy otázek po alokační efektivnosti a distribuční spravedlnosti. Kniha navazuje na poznání ekonomie měst a environmentální ekonomie s přesahy do oboru urbanismu, územního plánování a práva. Přináší syntézu těchto myšlenkových proudů z hlediska analýzy využití půdy a vlastnických práv k půdě. V daném oboru poskytuje ucelený obraz teorie alokačních a distribučních otázek a možných nástrojů veřejné politiky, které se tato témata snaží řešit.

Nová kniha známého britského zoologa a popularizátora vědy navazuje na bestsellery Racionální optimista a Evoluce všeho, v nichž líčí cestu lidstva od doby kamenné k současné prosperitě. Základním faktorem na této cestě jsou inovace, záhadný a nedoceňovaný proces, který vskrytu formuje historii lidské civilizace a je obdobou biologické evoluce. Inovace se zásadně liší od vynálezů, protože při nich nevzniká něco zcela nového, ale již existující vynálezy a myšlenky se přetvářejí ve spolehlivé, prakticky upotřebitelné a masově dostupné věci. Jde o postupný, nepředvídatelný, zdola poháněný proces, který často provází šťastná náhoda. Inovace také nejsou dílem jednotlivců, ale plodem spolupráce a výměny myšlenek mnoha lidí. V řadě příběhů se seznámíme s inovacemi od vzniku zemědělství přes parní stroj a očkování až po sociální média a sdílenou ekonomiku. Vůbec první a nejdůležitější inovací je však z hlediska planety Země vznik života samotného. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Jaký je rozdíl mezi duchem a démonem? Jak rozeznáte dobrého džina od zlého? Kde hledat přízraky či mantikory? Co říkal Hérodotos o vlkodlacích? V této zábavné knížečce prozkoumává televizní producentka a mytozooložka Tam O?Malleyová roztodivný svět mytologických zvířat, od vil zvěstujících smrt přes harpyje, gryfy až k upírům. Dodnes na nás tyto bytosti působí uhrančivě a ožívají v knihách, na plátně i v naší představivosti.

Je řeka Smutná opravdu tak smutná a Hluchý potok úplně hluchý? Jak vzniklo jméno přehrady Šance? A je skutečně Černá Ostravice tmavší než Bílá Ostravice? Jaká je vlastně nejčastější motivace při pojmenovávání vodních toků a vodních ploch? Odpovědi na tyto otázky a také mnoho dalších informací najdete v monografii Hydronymie povodí Ostravice (názvy řek, potoků, rybníků a studánek) autorky Kristýny Kovářové, která působí na katedře českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Na základě informací získaných především z mapových pramenů se kniha snaží rozšířit povědomí o zeměpisných jménech v povodí řeky Ostravice, protékající Moravskoslezským krajem. Ukazuje, že vlastní jména geografických objektů uchovávají příběhy o historii krajiny, způsobech osídlování jednotlivých míst a životě lidí, kteří je v minulosti pojmenovávali.

ÚCHVATNÁ EXKURZE DO DĚJIN LIDSKÉHO DRUHU. RUTHERFORD JE PŘEDNÍ ODBORNÍK A ZÁBAVNÝ VYPRAVĚČ. – Genome Co všechno už dnes dokážeme vyčíst ze struktury lidských genomů! Podstatu nás samých, leccos o našich předcích, náš minulý vývoj a naši budoucnost – vlastně především tu! V této knize po ní pátráme jako v napínavé detektivce. V první části se autor zaměřuje na dějiny lidstva od prvních hominidů až po dnešního Homo sapiens, jak nám je odhaluje analýza lidské DNA získané z fosilních nálezů a ze středověkých i současných lidských ostatků. Ukazuje se, že lidstvo se vyvíjelo mnohem složitěji, než jsme si ještě nedávno mysleli. Druhá část knihy je zaměřena na otázku, kým dnes vlastně jsme a co současný výzkum DNA odhaluje o rodinách, národech, rasách, o našem zdraví a psychologii, ba dokonce o celém našem osudu. Převažuje názor, že genomika nakonec naprosto promění velkou část medicíny. S tím jsou ovšem spojeny značné etické problémy. Genomika se ubírá prudce vpřed. Každý týden jsou publikovány nové významné výsledky: objasňování podstaty dědičných chorob, poznatky o nových virech, o genech kulturních rostlin, ale zejména výsledky úprav genomů modelových organizmů metodou CRISPR-Cas9. Tato metoda zcela změnila možnosti praktického využití výsledků genomiky. Stojíme před otázkou: jaká omezení si má lidstvo při využívání výsledků genomiky uložit? Máme právo upravovat lidský genom? Nastala už doba genové terapie, tedy postupů nahrazujících vadné geny zdravými a plně funkčními? Dokázali bychom už cíleně, přesně a bezpečně upravovat lidský genom v buňkách embryí? Jestliže ano, jsou takové úpravy morálně přípustné? Jaké hrozby pro životaschopnost budoucích generací vytvářejí?

„Prečo?" sa nepýtajú iba deti, aby otrávili svojich rodičov, ale od nepamäti sa to pýtajú aj myslitelia, filozofi a vedci. Je to nesmierne dôležitá otázka, a len vďaka nej dnes vieme o svete pomerne veľa, alebo si to aspoň myslíme. Samuel Kováčik, fyzik, ktorý stojí za projektom Vedátor_sk, rozpráva o vede fascinujúcim spôsobom. A to bez jediného vzorca či rovnice. Vysvetľuje bežné veci okolo nás - prečo je rastlina zelená, prečo Mesiac nespadne, ako vzniká dúha, odkiaľ sa berú oblaky či snehové vločky, prečo máme ročné obdobia. Pre niekoho to môže byť nuda, no pre Samuela sú to obyčajné zázraky a pre rodičov to môžu byť odpovede na detskú otázku „prečo?"

Přehledová publikace Kaučuk, plasty a ropa dokumentuje historii petrochemického průmyslu v Kralupech nad Vltavou (Česká republika). Významné milníky organizačního a technického rozvoje (bývalé i současné výrobní technologie) průmyslového areálu představuje jako modelové příklady dynamického rozvoje petrochemického komplexu probíhajícího od 50. let 20. stol. a utuženého po zapojení zahraničních investorů v 90. letech dvacátého století. Interpretace významných událostí popsaných v knize hraje důležitou roli v české národní paměti.

Neuveriteľná poznávacia jazda svetom vedy Zem je náš jediný domov v celom vesmíre. Poznáte ju dobre? Určite ste sa o nej všeličo dozvedeli na hodinách geografie, biológie, fyziky či chémie, no jej skutočný príbeh je oveľa fascinujúcejší. Kniha Stručná história takmer všetkého vás zoberie na jedinečné potulky. Zo žeravého jadra planéty sa vyšplháte až na Mount Everest, od veľkého tresku prejdete až po 21. storočie. Nazriete do vnútra atómu aj za oponu nekonečného vesmíru. Za všetky poznatky, ktoré v súčasnosti máme, vďačíme géniom, odvážlivcom a pracovitým vedcom minulosti, ktorí hľadaniu pravdy obetovali roky mravčej práce. Občas im však pomohla aj šťastná náhoda. Súčasťou príbehu Zeme ste aj vy, lebo všetko, čo sa tu zatiaľ odohralo, nepochybne viedlo k vašej existencii. Bill Bryson sa opisuje ako zdráhavý cestovateľ, ale záujem o okolitý svet neudrží na uzde ani vtedy, keď zostane v bezpečí domova. Kniha Stručná história takmer všetkého predstavuje jeho úsilie pochopiť všetko, čo sa udialo od veľkého tresku až do nástupu civilizácie – ako sme sa z fázy, keď sme neboli vôbec ničím, dostali do prítomnosti, keď sme ľuďmi. Zaumienil si, že preštuduje predmety, ktoré väčšinu ľudí zvyčajne na smrť nudia, napríklad geológiu, chémiu a fyziku, a že sa ich pokúsi podať tak, aby ich pochopil aj človek, ktorému dovtedy ani len nenapadlo, že by ho mohla zaujať veda. Od autora bestsellera Ľudské telo – Príručka pre majiteľov

Mnozí lidé věří, že vesmír, Země i veškerý život jsou výsledkem slepých, neřízených přírodních procesů probíhajících po miliardy let. Stejně tak mnozí věří, že existuje nepřeberné množství vědeckých důkazů podporujících tuto myšlenku. Realita je ovšem taková, že jen málokdo je ochoten sám poctivě prozkoumat důkazy a vyvodit z nich odpovídající závěry. Místo toho máme tendenci nechávat se unášet jakousi slepou náklonností k „vědeckým autoritám“, které nám tvrdí, že jedině ony mohou znát pravdu. I přes všudypřítomnou glorifikaci evolučního světonázoru však zdaleka ne všichni vědci souhlasí s tím, že je evoluce vědecky platným vysvětlením našeho původu. Naopak, neustále přibývá těch, kteří po prozkoumání dostupných faktů a teorií docházejí k velmi odlišným závěrům. Ty byly sepsány a recenzovány kvalifikovanými vědci, kteří nám v 8 klíčových oblastech nabízejí jedinečnou příležitost nahlédnout do světa moderní vědy a kritického myšlení. Přestože má dnes koncept evoluce a miliónů let pozici vládnoucího paradigmatu, nemá ani zdaleka tak pevnou půdu pod nohama, jak si mnozí myslí. Nejedná se však o pouhý akademický problém, který by se týkal jen hrstky intelektuálů ani o souboj slaměných panáků vytvořených lidmi, kteří se rádi přou. Nikoliv! Otázka našeho původu hraje klíčovou roli v tom, jak žijeme svůj každodenní život a jakou hodnotu připisujeme sobě či jiné lidské bytosti. Je povinností každého z nás udělat si v této otázce jednou provždy jasno.

Top Bookazine - Hogy van ez?

V tomto svižném uvedení do moderního ateismu nám jeden z nejvýznamnějších vědců dneška vysvětluje, proč bychom neměli věřit v boha. Argumenty, které rozvíjel v dosavadní práci, představuje ve své nejnovější knize stručně, přehledně a působivě, se zřetelem na čtenáře, kteří nejsou zběhlí v soudobé evoluční biologii. Sám Dawkins byl v mládí natolik ohromen krásou a spletitostí stvoření, že věřil, že za ním musí stát nějaký tvůrce. Když se však seznámil s teorií evoluce, představu boha zavrhl. Ve své knize dává čtenářům možnost znovu promyslet zásadní otázky o životě a vesmíru.

Urobili to už milióny ľudí: stačí niekoľko kliknutí, trochu slín a za menej peňazí, než koľko by vás stála skvelá večera, si môžete kúpiť vzrušujúce online čítanie o svojej DNA. Vďaka tejto vymoženosti môžete zistiť, odkiaľ pochádzate, vystopujete svojich príbuzných po celom svete a na genetických sociálnych sieťach nájdete nových priateľov. Fungujú však tieto aplikácie naozaj? Skutočne môžeme predchádzať chorobám vďaka tomu, čo sa dočítame o svojej DNA? Čo o tom hovoria vedci? A čo je najdôležitejšie, uvedomujeme si dôsledky týchto aplikácií? Čo ak nastanú problémy, ak sa údaje zneužijú? Táto kniha vás prevedie všetkým potrebným od medicíny po stravovanie, od sociálneho internetu po genealógiu a ukáže vám, ako tento nový pohľad na DNA začína zásadne meniť každodenný život. Ak sa zaujímate o to, ako držia masmédiá krok s vedeckým pokrokom, a čo to pre vás znamená, alebo si chcete objednať test DNA, potom je táto kniha určená vám.

Top Bookazine - Világunk titkai