Najnovšie - Odborná a populárno-náučná literatúra strana 413 z 500

Idiopatická plicní fibróza je onemocnění nejasné příčiny, při kterém dochází k postupné přestavbě jemné plicní tkáně v husté vazivo. Druhé vydání publikace autorského kolektivu v čele s MUDr. Martinou Šterclovou, Ph.D., přináší srozumitelným způsobem informace (nejen) pro pacienty a jejich blízké o včasné diagnostice, léčbě, rehabilitaci, změně životního stylu a výživy při IPF. Závěr knížky je věnován nejčastějším otázkám a odpovědím.

Odhalte všechna tajemství blízkého vesmíru v této ohromující vizuální encyklopedii! Velká kniha o Sluneční soustavě ze série Tajemství vesmíru je nabitá nejnovějšími poznatky a srozumitelnými informacemi, které podává tým erudovaných autorů. Zažijte skutečnou radost z poznání a objevujte, jaký je náš vesmírný domov a jeho obyvatelé v podobě Slunce, planet, měsíců a dalších těles i jaká nás v něm čeká budoucnost. Galaxie Mléčná dráha, vznik Sluneční soustavy, Slunce a planety, měsíce, trpasličí planety, anatomie těles, pozorování a objevy, rotace a oběhy planet, počasí, planetární bouře, polární záře, obyvatelné světy, vodní prostředí, komety, planetky, Trojáni, Kentauři, meteoroidy, impakty a krátery, průzkumné sondy, lunární mise, nové objevy, budoucnost solárního systému.

Kniha je originálním příspěvkem do literatury věnované historii medicíny. Autor na privátních i profesních osudech jednotlivých protagonistů poukazuje na složitost cest dílčích objevů na pozadí doby. Jde o rešerši výjimečných osobností, které s mimořádným entuziasmem a současně pokorou posouvaly vědění lidstva, často za velmi neutěšených formálních i finančních podmínek. V 18. a 19. století měli praktici, ale především klinici a badatelé v akademickém prostředí jen minimální technické, respektive laboratorní zázemí. Text je strukturován do tří částí. Nejobsáhlejší sekce shrnuje nemoci, syndromy i nádory z oblasti vnitřního lékařství. Část druhá je zaměřena na obdobné stavy v dalších lékařských oborech. Poslední oddíl je věnován eponymům osobností, které zanechaly stopu v podobě popisu určitých jevů, sdružených symptomů a charakteristik klinických stavů, a to včetně těch, které se zapsaly do historie medicíny jako iniciátoři nejrůznějších forem vyšetřovacích postupů, technik, lékařských pomůcek či nástrojů. Publikace je určena především lékařům a farmaceutům, a to jak v pregraduálním, tak postgraduálním studiu, ale může oslovit i laickou veřejnost, která se zajímá o dějiny lékařství obecně.

Předivo reality vysvětluje a propojuje mnohá témata současného vědeckého výzkumu a myšlení, jako jsou kvantové počítače, fyzika cestování v čase, srozumitelnost přírody, fyzikální limity virtuální reality, význam lidského života a konečný osud vesmíru. Pro vědce i laika, pro filozofa, čtenáře sci-fi, biologa i počítačového experta je zde překvapivě ucelená a racionální syntéza oborů včetně nového optimistického poselství o existenci.

Filosof Friedrich Wilhelm Joseph v. Schelling (1775–1854), kolem roku 1800 jeden z nejslavnějších myslitelů Evropy, byl mimo jiné spolutvůrcem nové filosofie přírody, co možná celostní a organické. Zejména jeho spis Ideje k filosofii přírody z r. 1797 (který byl česky zčásti vydán r. 1977) – a právě obsáhlá studie O duši světa z r. 1798, kterou zde poprvé předkládáme, se staly základem, na němž stavěly a na nějž se odvolávaly stovky myslitelů, fyziků, chemiků, lékařů, teoretiků medicíny aj. po celé 19. století. O duši světa je spis filosofie přírody, v němž se Schelling táže po příčinách přírodních jevů a na základě vnitřního pozorování, empirických zkušeností i teoretických poznatků soudobých přírodních věd (Newton, Kepler) hledá organizující princip, spojující anorganickou a organickou říši, resp. zkoumá svět jako jeden organismus. Uvažuje o působení dvou protikladných vesmírných sil – expanze a atrakce – a jejich vzájemné souhře, přičemž vytváří souvislosti s kategoriemi času a prostoru, které chápe jako formy, v nichž se realizují síly pozorované ve hmotě: světlo a tíže. Dvojice protikladů má ovšem základ v původní jednotě. V systematizaci analogií se Schelling věnuje procesům elektřiny, magnetismu a chemických proměn. Zamýšlí se nad ději probíhajícími v rostlinné a živočišné říši, kterým rovněž vládnou dva vymezující se i spolupracující principy (projevující se např. jako iritabilita a senzibilita), výsledkem jejichž působení je neustálé dynamické narušování a obnovování rovnováhy, v němž spočívá život. Autorův přístup charakterizuje citlivé vnímání oživenosti všech součástí vesmírného organismu. Jeho polemika s mechanistickým chápáním přírodních zákonů vytrhuje čtenáře ze svůdné, avšak marné spokojenosti s dosaženým poznáním, nad nímž budoucí věky možná jen mávnou rukou. V Příloze nalezne čtenář menší články o fyzice z téže doby; jsou to pojednání o vztazích planet, komet a měsíců, o sklonu zemské osy a o ušlechtilých kovech (opět z celostního, organického hlediska).

Svatý Pavel je jednou z nejvýznamnějších postav křesťanství. Žil v době prvních apoštolů a jako pravověrný Žid tvrdě pronásledoval křesťany, dokud se mu cestou do Damašku nezjevil sám Ježíš. Pavel se obrátil a stal se jeho horlivým učedníkem a misionářem, proto mu dnes říkáme „apoštol národů“.

Autor u nás již známých knih Juditin kříž a Mitra a hůl ve své autobiografii popisuje příběh své konverze, kněžství až po „liturgický exil“ po promulgaci nového Misálu. Kniha je však víc, než jen pouhým životopisem – na pozadí historických událostí poukazuje na hlubší příčiny i dopady různých postojů k modlitbě, liturgii a jejím změnám. „Paměti otce Houghtona – jejichž anglický rukopis byl dokončen v roce 1990, ale ztratil se a znovu nalezen byl až v roce 2020 – jsou precizně všímavé, ohromně poctivé, vtipné a zábavné a poskytují nám zcela nový pohled na záplavu změn v katolické církvi před druhým vatikánským koncilem a po něm. Jsou tím pronikavější, že se opět nacházíme uprostřed církevní ,cancel culture‘, kterou sám autor prožil, trpěl jí a s neporovnatelnou jasností ji popsal. Zbytečný kněz je největší objev tradicionalistické literatury za několik desetiletí.“ – PETER A. KWASNIEWSKI,

Často slyšíme o problémech, které narušují a kalí vztahy v partnerství, rodině, v kruhu přátel, na pracovišti i ve farnosti. Dotyční si těchto mechanismů často nebývají vědomi. Vnímají pouze narušené vztahy a bolestně nesou zranění, která jim tyto mechanismy působí. Nemají však tušení, jak se od jejich destruktivní síly osvobodit. V této knize se dočtete o vzorcích chování, které nejčastěji narušují naše vztahy – od pocitů viny, citové vydírání, různé projekce až po duchovní zneužívání. Autoři v ní čtenářům nabízejí návod, jak se na tyto mechanismy v osobním životě ptát a jak je účinně řešit. „Krásný obraz toho, co chápeme pod pojmem vymezení, nabízí miska: Podívejme se na misku s vodou. Na jejím dně leží vrstvička hlíny. Dokud je voda klidná, je průzračná a bez problému dohlédneme na dno. Jakmile ale někdo zvenčí do misky strčí, hlína ode dna se rozvíří a vodu zakalí. Když mě někdo naštve, vyvolá ve mně negativní pocity. V přeneseném smyslu mi zkalí vodu. Vymezit se by v této situaci znamenalo odsunout misku do takové vzdálenosti, aby do ní ten druhý nemohl strčit. V tom případě se voda znovu vyčistí. Druhý člověk ve mně vyvolává emoce. Avšak já zodpovídám za způsob, jak s těmi emocemi naložím. Jestliže se vůči tomu, kdo spouští mé emoce, vymezím, on nade mnou ztratí moc a já znovu najdu cestu k vnitřnímu pokoji. Dále se však musím vymezit i vůči svým emocím, udržet misku v klidu a umožnit jim, aby se usadily. V opačném případě by se mé nitro stále více kalilo.“

Letectví, jako všechny ostatní obory lidské činnosti, přináší s sebou mnohá rizika ohrožující život člověka; zejména pak v průběhu válečných konfliktů. Obrovské rozlohy světového válčiště v době druhé světové války přinutily ozbrojené síly jednotlivých států, aby věnovaly velkou pozornost vzdušným dopravním prostředkům jak pro plynulé zásobování vzdálených bojišť, tak i pro jejich přímé a rychlé spojení s příslušným velitelstvím centrálně tam řídícím útočné či obranné operace. V době válečných konfliktů, ve srovnání s civilním provozem, existují jiné ekonomické ukazatele letecké vzdušné dopravy. Mnohdy nerozhodují počty osob na palubě letadla, ani hmotnost přepravovaného nákladu. Rozhodující je jeho potřeba a hlavně čas, který se při letecké činnosti počítá ne na dny, ale na hodiny. Předmětem následující stati není komplexní přehled leteckých nehod zmíněné dopravní jednotky RAF, je pouhým výběrem některých z nich – v průběhu celkem sedmi uváděných leteckých nehod však došlo k pětaosmdesáti ztrátám na lidských životech. Je ukázkou, že ve válečném konfliktu neumírá člověk jen v přímém boji, ale často i v průběhu celého rozsahu pojetí válečné služby. Oprava : na straně 14 chybí horní fotografie. Napište si mailem, fotografii Vám pošleme.

Kniha Umenie vojny - sa dotýka takmer všetkých vojenských teórií, akými je stratégia, psychológia, meteorológia, topografia, ale aj politika, ekonómia, história, filozofia...Je to len pár tisíc slov, ale dajú sa aplikovať v modernom svete na všetky stratégie. Dnes sa teórie a myšlienky "Umenia vojny" využívajú v obchode, v sociálnom manažmente, v riadení zdravotníckych organizácii. A hlavne v politike. Tu ide najmä o umenie zvíťaziť bez použitia jediného výstrelu a straty jediného vojaka. Okupácia bez boja založená na ľsti, manipulácii a úskokoch. Aj o tom je umenie vojny a stratégia boja podľa Sun-c´. Cieľom jeho umenia je však napriek tomu umenie nebojovať a uchovať mier.

Zelení muži. Pokud si neuvědomíme jejich existenci, jsou neviditelní. Nevnímatelní. Jakmile zjistíme, že existují, dokáží se neuvěřitelně zpřítomňovat. Pozorují nás z nečekaných míst. Jako kdyby právě v tom byl jejich smysl. Mají vždy nadhled. Jsou vždy umístěni nad našimi hlavami, to je snad jediné pravidlo, které můžeme prokázat. Ostatní pravidla velice svobodně porušují. Jsou hmatatelní, zachytitelní a přece působí jako přízraky. Jako pozorní obyvatelé jiných světů. Nahlížejí do našeho světa bez valné účasti. Z nějakého důvodu je jejich přítomnost důležitá zejména v posvátném prostoru, kam ovšem na první pohled nepatří. Vše, co o nich bylo napsáno, se opírá o pouhé hypotézy. Zelení muži jsou opravdu suverénně tajemní. Někdy máme dojem, že o nás vědí více než my o nich. Rozmlouvat o zelených mužích by pak mohlo znamenat rozmlouvat vlastně s nimi. I když předem víme, jak jsou na slovo skoupí. Z úst jim přece místo slov vyrůstají listy… Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem a typologií "zelených mužů" ve středověké sakrální architektuře a v renesanci... Kniha intrepretuje archetyp zeleného muže v různých kulturách a předběžně mapuje jejich výskyt na našem území.

Po normalizačných čistkách v armáde sa napríklad vojenský pilot a učiteľ lietania v hodnosti major živil ako taxikár, plukovník železničného vojska bol traťový robotník v hnedouhoľných baniach, podplukovník vojenskej finančnej služby prežíval ako vrátnik a trebárs inžinier armádnych rádiolokátorov, major, sa stal robotník v zlievarni a následne razič tunelov. Na Slovensku sa ešte nikto komplexnejšie nevenoval príbehom jednotlivých vojakov, ktorí boli po roku 1968 prepustení z armády z politických dôvodov. A ktorí boli za svoju činnosť po invázii vojsk Varšavskej zmluvy do Československa, respektíve za svoje protiokupačné postoje, odsunutí medzi občanov druhej kategórie. Konkrétne: z čs. armády bolo začiatkom normalizácie kvôli roku 1968 prepustených až 12-tisíc vojakov a občianskych zamestnancov. Z nich 1400 na Slovensku. Prečo presne? Išlo napríklad o poskytovanie pomoci civilným orgánom a inštitúciám, ktoré vyvíjali protiokupačnú činnosť v oblasti rozhlasového vysielania, zásobovania, dopravy či tlače. Tiež boli prepúšťaní za organizovanie mítingov, nápisy na stenách, účasť na demonštráciách, verejné protesty či vytváranie kanálov na hranici k ilegálnemu prechodu našich občanov na Západ. Iste, vojenská intervencia, následná okupácia a obdobie takzvanej normalizácie v armáde až do roku 1989 je i u nás téma systematického bádania pre viacerých historikov. Prinášajú presné dátumy, počty, rozhodnutia, uznesenia, štatistiky. Ale osudy jednotlivých vojakov a ich rodín, ktoré zničili alebo poznačili okupačné pásy sovietskych tankov?... Ich príbehy prináša až Porcelánové prasiatko. Je ich 25. Sú súčasťou jednotlivých kapitol s názvami ako napr. Okupanti, tiahnite domov!, Votrelcov a agresorov nikto nevíta, Zbrane neodovzdáme!, Kamarátska vodka versus okupačné tanky, Mať poruke zbraň, asi sa vtedy odbachnem, S prepustením som sa vyrovnal skôr, ako keby som sa musel pretvarovať, že súhlasím s okupáciou či Rádiolokátory mal vystriedať za asfalt a sliepky. Ďalšie desiatky osudov sú v knihe spomenuté na kratšej ploche. No nielen to. Na pozadí týchto príbehov, akoby v druhej línii, prináša Porcelánové prasiatko aj vývoj politických udalostí a diania v spoločnosti a v armáde, ktoré súviselo s okupáciou. Spomeňme napríklad kapitoly Chronológia vojenského pokorenia, Výsadkári nachystaní na boj, Princíp odseknutej hlavy, Aj povstalci na ulici, Sovietska armáda v Československu, Samovraždy ako najsmutnejšie riešenia, Ženské obete a slzy, Lekári: biely plášť im nezobrali, uniformu áno, Tank T-54 ako symbol okupácie či Odsun sovietskych vojsk. To všetko ilustruje 380 fotografií, kresieb, karikatúr a dobových dokumentov. Od tých známych, cez dávno zabudnuté až po verejnosti predstavené prvý raz. A prečo sa kniha volá Porcelánové prasiatko? Je v nej aj príbeh dôstojníka, ktorý sa spolu s rodinou po prepustení z armády dostal do veľkej finančnej núdze. Až takej, že svojim deťom musel rozbiť porcelánové pokladničky. Porcelánové prasiatka. Bolo to pre neho symbolom maximálneho služobného a osobného poníženia. Bol to pre neho aj symbol obrovského ľudského a občianskeho sklamania. Jeho sny o „socializme s ľudskou tvárou“, nádeje na väčšiu mieru slobody a pravdy sa podobne ako spomenuté porcelánové prasiatko rozbili zároveň s príchodom okupačných vojsk na márne kusy. Kniha obsahuje štvorstranové RESUMÉ v 11 jazykoch.

Po normalizačných čistkách v armáde sa napríklad vojenský pilot a učiteľ lietania v hodnosti major živil ako taxikár, plukovník železničného vojska bol traťový robotník v hnedouhoľných baniach, podplukovník vojenskej finančnej služby prežíval ako vrátnik a trebárs inžinier armádnych rádiolokátorov, major, sa stal robotník v zlievarni a následne razič tunelov. Na Slovensku sa ešte nikto komplexnejšie nevenoval príbehom jednotlivých vojakov, ktorí boli po roku 1968 prepustení z armády z politických dôvodov. A ktorí boli za svoju činnosť po invázii vojsk Varšavskej zmluvy do Československa, respektíve za svoje protiokupačné postoje, odsunutí medzi občanov druhej kategórie. Konkrétne: z čs. armády bolo začiatkom normalizácie kvôli roku 1968 prepustených až 12-tisíc vojakov a občianskych zamestnancov. Z nich 1400 na Slovensku. Prečo presne? Išlo napríklad o poskytovanie pomoci civilným orgánom a inštitúciám, ktoré vyvíjali protiokupačnú činnosť v oblasti rozhlasového vysielania, zásobovania, dopravy či tlače. Tiež boli prepúšťaní za organizovanie mítingov, nápisy na stenách, účasť na demonštráciách, verejné protesty či vytváranie kanálov na hranici k ilegálnemu prechodu našich občanov na Západ. Iste, vojenská intervencia, následná okupácia a obdobie takzvanej normalizácie v armáde až do roku 1989 je i u nás téma systematického bádania pre viacerých historikov. Prinášajú presné dátumy, počty, rozhodnutia, uznesenia, štatistiky. Ale osudy jednotlivých vojakov a ich rodín, ktoré zničili alebo poznačili okupačné pásy sovietskych tankov?... Ich príbehy prináša až Porcelánové prasiatko. Je ich 25. Sú súčasťou jednotlivých kapitol s názvami ako napr. Okupanti, tiahnite domov!, Votrelcov a agresorov nikto nevíta, Zbrane neodovzdáme!, Kamarátska vodka versus okupačné tanky, Mať poruke zbraň, asi sa vtedy odbachnem, S prepustením som sa vyrovnal skôr, ako keby som sa musel pretvarovať, že súhlasím s okupáciou či Rádiolokátory mal vystriedať za asfalt a sliepky. Ďalšie desiatky osudov sú v knihe spomenuté na kratšej ploche. No nielen to. Na pozadí týchto príbehov, akoby v druhej línii, prináša Porcelánové prasiatko aj vývoj politických udalostí a diania v spoločnosti a v armáde, ktoré súviselo s okupáciou. Spomeňme napríklad kapitoly Chronológia vojenského pokorenia, Výsadkári nachystaní na boj, Princíp odseknutej hlavy, Aj povstalci na ulici, Sovietska armáda v Československu, Samovraždy ako najsmutnejšie riešenia, Ženské obete a slzy, Lekári: biely plášť im nezobrali, uniformu áno, Tank T-54 ako symbol okupácie či Odsun sovietskych vojsk. To všetko ilustruje 380 fotografií, kresieb, karikatúr a dobových dokumentov. Od tých známych, cez dávno zabudnuté až po verejnosti predstavené prvý raz. A prečo sa kniha volá Porcelánové prasiatko? Je v nej aj príbeh dôstojníka, ktorý sa spolu s rodinou po prepustení z armády dostal do veľkej finančnej núdze. Až takej, že svojim deťom musel rozbiť porcelánové pokladničky. Porcelánové prasiatka. Bolo to pre neho symbolom maximálneho služobného a osobného poníženia. Bol to pre neho aj symbol obrovského ľudského a občianskeho sklamania. Jeho sny o „socializme s ľudskou tvárou“, nádeje na väčšiu mieru slobody a pravdy sa podobne ako spomenuté porcelánové prasiatko rozbili zároveň s príchodom okupačných vojsk na márne kusy. Kniha obsahuje štvorstranové RESUMÉ v 11 jazykoch.

A rendszerváltozás magyar valóságát, társadalmának jövőjét meghatározták a demokratikus átmenet során létrejött politikai szervezetek, amelyek közül az 1990-es, első szabad választásokon győztes Magyar Demokrata Fórum kialakulását és korai időszakát dolgozza fel a kötet, amelyet az olvasó a kezében tart. Szécsi Árpád arra kereste a választ, hogyan határozták meg mozgalmi előzményei és jellemzői az MDF történetének első két évét, illetve milyen szerepet játszottak a párt választási sikerében. A magyarázó tényezők közül kiemelkedően fontos az előzetesen létrejött országos, informális hálózat, az alapítók személyes képességei és együttműködésük, a "mozgalmi MDF" tagságának aktivitása, áldozatkészsége, valamint öntevékeny kreativitása. A választási győzelemhez nagymértékben hozzájárult továbbá a párt miniszterelnök-jelöltje, Antal József, akinek a politikus karaktere hitelesen illeszkedett a Fórum "nyugodt erő" imázsához, és aki a legmagasabb szintre tudta emelni az MDF nemzetközi elfogadottságát.

Az újhumanizmus abból indul ki, hogy jelenleg még értelmezni sem tudjuk, mi a baj, mert az eszközök, amelyekkel megkíséreljük, menthetetlenül elavultak. Először meg kell határozni, mit akarunk képviselni. Jelen esetben ez a dehumanizációs katasztrófa megfékezése és az emberi faj önbecsülésének visszaadása, ami véleményünk szerint egyben fennmaradásunk záloga is. Ezután arra kell választ adni, mi az a törésvonal, amely elválaszt bennünket másoktól. Jelen esetben minden olyan tendencia, gondolat és tett, amely az ember önbecsülésének újraépítése ellen hat. Minden, ami dehumanizál. Nem azt állítjuk, hogy ezek feltétlenül gonosz és alávaló dolgok, hanem azt, hogy – akár a legjobb szándékuk ellenére is, de – lemondtak az emberről, és ezzel arról a kivételes ontológiai státuszról, amelyet fajunk megszerzett. Ez a létszint törékeny, de felbecsülhetetlenül értékes kincs. Egyszerre áldás és átok, és igen, pusztítóvá is tud válni. Elkeserítő aljasságokra vagyunk képesek miatta. Ez vezetett ahhoz a történelmi kimerültséghez, fajspecifikus önutálathoz, kollektív burnout szindrómához, amely mindannyiunk lelkébe költözött. Ebből ered a dehumanizáció csábítása. De ellen kell állni a szirénhangnak – ez az újhumanizmus célja és lényege. És ez a 21. század igazi törésvonala: igent vagy nemet mondani az emberre.

Ne vždy na velikosti záleží. Na světě je spousta titěrných věcí, díky nimž si lidé dokázali život zjednodušit, zpříjemnit, ba dokonce zachránit. A právě příběhy padesáti takovýchto vychytávek najdete v této knize. Helen Pilcher je doktorkou v oboru neurověd s vášní pro čaj a sušenky a autorkou vědeckých i humorných publikací. V této knížce vám představí překvapující příběhy skromných inovací od kardiostimulátoru, jenž vznikl náhodným pájením dvou kousků kovu, až po důmyslný vynález námořního kapitána z 18. století, který umožnil natáčení Hvězdných válek. Spolu s ní tak můžeme objevit malé věci s obrovským významem a poučit se z jejich neobvyklých příběhů.

Kniha Plzeňské devadesátky zachycuje přelomové období v historii Plzně. Připomíná první aukce, nové možnosti podnikání, osudy největších podniků i třeba velké zvýšení kriminality. Město se začalo rychle měnit – otlučené fasády zmizely a domy se začaly vybarvovat. Plzeň díky blízkosti bavorské hranice měla poněkud jiné podmínky ke změnám než některá jiná velká města. Kniha vychází z tehdejšího tisku a je doplněna velkým množstvím dobových fotografií.

Mariana Leky se narodila v rodině psychologů, což se odráží v celém jejím díle. Tato zkušenost je přítomna také v autorčiných sloupcích, které vycházely tři roky v německém časopisu Psychologie Heute (Psychologie dnes). Leky v nich vypráví o starostech každodenního života: o nemoci, úzkosti, nespavosti, stresu, neúspěchu, nutkavém jednání a třeba i o lásce. Nahlíží na rozličná témata s laskavým humorem a současně k nim přistupuje s respektem. Ne pokaždé se podaří daný problém či otázku vyřešit, protože tak už to v životě chodí – autorka má však vzácný dar vypozorovat, co si člověk může z dané situace odnést, aby mohl znovu vstát a jít dál. V knižní mozaice Trápení všeho druhu předvádí, jaký účinek mohou mít texty bez ohledu na svoji délku, pokud z nich vyzařuje pochopení a životní moudrost a dokážou vtáhnout čtenáře hlouběji do vlastních myšlenek. Dílo doprovázejí půvabné ilustrace Evy Bartošové, šité na míru jednotlivým textům.

Knížka, která s ohledem na téma dějin zkoumá tradované koncepce zkušenosti a času, je původně přednáškou z r. 1957 určenou pro dialog mezi teology a fyziky. Picht v ní vychází z pojmu zkušenosti zejména u Aristotela, aby poté ukázal, jak je i koncepce objektivní zkušenosti v novověké vědě stále zakořeněna v tradici řecké ontologie. Rozborem Kantova pojetí zkušenosti a času ukazuje, jak je také zde — stejně jako v aristotelské koncepci zóon logon echon — člověk pochopen vposled nedějinně. Pichtovi jde o překonání negace dějin spojené s touto tradicí: zkušenost dějin nelze vtěsnat do takových forem zkušenosti, v nichž se skutečné dějiny potlačují. Odtud pak vzniká také potřeba nového pojetí času a pravdy — čas už není reprezentací bytí, ale je sám bytím, které zpřítomňuje nastávající budoucnost, a pravda už neznamená zachycení toho, co je stále a mimo čas, ale sama má dějinnou povahu.