Najnovšie - Česká poézia strana 18 z 55
zobraziť:
Návrat ztracené dcery
Básnická prvotina Natálie Nerové přichází po mnoha letech, kdy tato autorka, píšící ve dvou jazycích, časopisecky publikovala doma i v zahraničí. Mapuje, glosuje a reflektuje vykořeněnost někoho, kdo strávil mnoho let jinde a nyní se vrací do původní vlasti, aby narazil na zjištění, že vlastně nikam nepatří.
Relativně krátký soubor zahrnuje básně z poslední doby, zejména posledních dvou let. Úhel pohledu se z globálního mění na intimní, z rodinných scén se autorka dostává do role pozorovatele, jakéhosi básnického reportéra. Zhuštěně a mnohdy se sarkastickým nadhledem pak pojmenovává věci, které jsou těžké či kontroverzní (xenofobie, rozporuplná krása i komplikovanost smíšené rodiny).
Protichůdné pocity, citlivost, která paradoxně dodává básnické výpovědi sílu, a zároveň nadhled středního věku společně vytvářejí ojedinělou, svébytnou poetiku, která je stejně jako autorka rozkročena mezi dvěma evropskými světy – tak blízkými, a přece tak vzdálenými.
Modročervenočerná
Pravidelné verše a hravé rýmy jsou základní surovinou sbírky básní a básniček psaných jen tak, pro radost. Důležitými ingrediencemi jsou nadhled, (sebe)ironie a humor. Pro dochucení nechybí ani hrst lásky či špetka deprese. Autor není žádný avantgardní michelinský šéfkuchař, ale samouk, který co si (vy)sní, to si také uvaří. Výsledkem proto není těžce stravitelný gastronomický experiment, ale docela obyčejná domácí laskomina.
I když se umíš smát jak dalajláma
Druhá kniha básnířky Andrey Vatulíkové (1984) přichází jedenáct let po výrazném debutu Ona je ten tragický typ... Neobsahuje tak pouze úzký výběr textů, jakýsi créme de la créme, ale bohatý a velkorysý výbor z tvorby za více než deset let. Je to široký, rozvodněný proud, který s sebou nekompromisně bere vše, co mu přijde do cesty. Jsou to především lásky, jedna za druhou, mnohdy se bohémsky překrývají, ztrácejí se a zase šťastně (nebo ne tak šťastně) vynořují, avšak kromě žen, včetně té "osudové", jsou tu i muži – zejména básník František Listopad (1921-2017), s nímž Andreu Vatulíkovou pojilo hluboké a inspirativní přátelství. Soubor I když se umíš smát jak dalajláma je plný poezie – nádherně neučesané, někdy dojemné, jindy neurvalé, brutálně upřímné, syrové až k cyničnosti, hladící proti srsti. Je tu ale i stesk, dobře skrývaný žal a osamělost, mnoho touhy – nejen té fyzické – a ano, i ta vysmívaná romantika. Básnířka dává plnými hrstmi, a ty, čtenáři, vyzobávej jednohubky – nebo se nech tím proudem strhnout. Jestli má současná česká poezie nějakou plnokrevnou beatnici, pak je to Andrea Vatulíková.
Mythogramy
Autor je přímo zosobněním pojmu poeta doctus, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Protože je utvářen nejen rozsáhlým vzděláním, ale i vytříbenou invenčností. Sám se považuje za konkretistu, což znamená, že v zárodku jeho tvorby nalezneme vztah k Mallarméovi a jeho Vrhu kostek. Básník rozmisťuje osamělá slova na bílé ploše a vytváří tak mnohočetnou spleť možných, zřejmých i zaujatých významů. To není spekulace, ale originálně promyšlená a invenční básnická tvorba. Tedy – poezie par excelence.
Kyberpunk
Poezie úderu. Příběhy vyprávěné syrovým, beatnickým, nekompromisním jazykem. Vize a realita. Dětství a fatální dospělost. Antika a porno. Kyberpunk.
Kyberpunk je kniha o chůzi – ode zdi ke zdi. Od závislosti k abstinenci. Z extrému do extrému. Od špíny k čistotě. Od dospělosti k totální frivolitě – a naopak.
Otevřené tělo. Verše a rešerše 2014, 2019
Otevřené tělo znamená vydanost člověka prostorům a času. Ocitáme se v tělních útrobách, sledujeme kosti, svaly a orgány, tělo je často průhledné, rozplývá se, dokonce vůbec neexistuje.
Zatímco jazyk je převracen naruby, básně jsou běžně sepnuty do forem. Sbírku bez oddílů, plynoucí v jednom dechu, prokládají básně z cyklů jako Dětské scény a Příšerné sonety. Oproti mikrohororům Příšerných sonetů dochází v Dětských scénách k pokusu o návrat do dětského světa pomocí jazykové hravosti. I ten však zaplavuje všudypřítomná krutost a úzkost; laskavý dialog – ve vztahu dvou lidí nebo člověka a zvířete (básně Hymnus, Haiku nehaiku) – se stal vzácností.
Možnosti
Básníkova již desátá sbírka originálním způsobem prohlubuje a rozšiřuje jeho dosavadní tvorbu. Samotný název prozrazuje, že autor hledá různé možnosti, jak utvářet svou poetiku; vedle drobného epického útvaru napíše koláž, či básnický fragment vedle aforismu, a začlení inspirativní citát do osobních myšlenek. Základním tónem je zde téma času, ale uskutečňované mnoha způsoby a v mnoha dimenzích. Živé obrazy z plynoucího světa kolem nás nebo momentky v historických kulisách jsou vždy zároveň hlubokými reflexemi časovosti. Autor nám toto zásadní, a z hlediska vnímání lidské bytosti nepochopitelné určení ovšem nechává palčivě pocítit – třeba v obrazech klidné, nevinné přítomnosti, kdy se ještě zdánlivě nic neděje. Všímá si však zneklidňující korozi tohoto unikavého přítomného momentu, náznaků a předzvěstí budoucího zániku, který je již nějak pevně zasazen v časové struktuře, anebo se naopak dívá na tuto chvíli již z hlediska nastalých událostí. Autor takto z mnoha stran a úhlů krouží kolem momentu kdy věci, události i samotný život přestávají být, a ukazuje jejich uzamčenost v lidském vědomí, kde vše začíná i končí.
Český jin a jang
Profesionální nepřekladatel ve své inteligentní a zábavné knížce poví čtenáři o medvědích včelách, horských velrybách a mnoha dalších pozoruhodných věcech a událostech, které na svých exotických cestách a při svém záviděníhodném jazykovém vybavení prožil a promyslel. Tyto texty vycházely jakožto sloupky v Orientaci, sobotní příloze Lidových novin. Další vrstvu díla vytvářejí autorovi minimalistické básně. Vznikla tak knížka, ve které je radost si počíst.
Bóje
Třináctá sbírka „žijícího klasika“ české poezie, obdivovaného barda Víta Slívy, koncentruje nejvyšší kvality básnictví tak, jak je Slíva svou tvorbou ztělesňuje: myšlenkovou pronikavost a nedostižnost v uchopování, rozžíhání a zastavování životní zkušenosti, otevřenost v citlivosti a jazykovou a vyjadřovací nasycenost – jednoduše krásu, jíž se lze chytit jako bóje na otevřeném moři a zachránit se.
Jak asi chutnají červánky utkané z našich duší
Sbírka krátkých básní, útržků, myšlenek. Osobní zpověď. Střípky života. O tom, že zklamání chutná jak grapefruit a láska je ta nejlepší věc, kterou umíme.
Ikonostas
Nová básnická sbírka Michala Téry se inspiruje východokřesťanskou liturgií a spiritualitou, která se zhmotňuje v podobě chrámového ikonostasu s pevně danými motivy ortodoxního duchovního umění. Páteří sbírky je dvanáct rozsáhlých básní vycházejících z „třetího pásu“ každého ikonostasu, tedy z pásu dvanácti největších křesťanských svátků v církevním roce od srpnového Proměnění Páně až po pozdně jarní slavnost Nejsvětější Trojice. Mezi nimi se prolínají poetické miniatury, které reprezentují ostatní povinné součásti pravoslavného ikonostasu. Čtenář tak ve svých rukou drží dílo, které vtěluje osobní výpověď do kanonické struktury východokřesťanské liturgiky a přetavuje pevně stanovené výtvarné kompozice ikon do aktuálního poetického vyjádření. Z obrazu se tak rodí slovo, z ikony spirituální poezie.
Láska léčí
Autorka „napsala hezké básně v nehezké době,“ píše se v jedné z poznámek k její nové sbírce. „V době zákazů, omezení a stresu…“ píše se v druhé.
No, napsala… Jak sama říká: „Nebylo vůbec potřeba nic vymýšlet, jen sednout a zapsat to, co už bylo v mé hlavě. Napadne-li vás virus, organismus se brání horečkou a potí se. Já byla zdravá, ale mé tělo reagovalo na situaci kolem a produkovalo verše.“
A jsou to básně své doby. Po shakespearovsku řečeno, jako už tolikrát, vymknuté z kloubů. Básně o moci, emoci, nemoci… a lásce coby preventivnímu i následnému léku proti nim. Věříme, že pro leckoho budou příjemným objevem, jak se popasovat sám se sebou i tím kolem sebe.
Bastiony Kasematy
Název tvoří paralelu k první autorově knize, vydané v Triádě, a zatímco Sedimenty Magmatity odkazují k přírodninám, název Bastiony Kasematy míří k lidským stavbám, ve výšinách i podzemních hloubkách. Podobně jako v první sbírce i v této je záznam opřen o pozorování krajiny a světa. Drobné a úsporně vystavěné lyrické útvary zachycují spatřené „stíny v rozvalinách / fontány bříz // protínané lesy ... rybníky / věnec vsí“ (Zahrada F. J. Šlika) apod. To, co se skrze tyto zdánlivě prosté a nevýřečné zápisy odkrývá, je krajina vnitřní. Vedou k pozornosti k tomu, jak promlouvají, čím je s nimi spojený člověk a k čemu jej vyzývají. Je to zrak vnitřní, jímž básník „do oblak ... hleděl / a zůstal tak“ (Bez pohybu).
Tomáš TOMÁŠEK (* 5. 7. 1947 v Praze), vyučený truhlář. V současnosti je správcem sportovní haly v Dobřichovicích. V roce 1979 podepsal Chartu 77. Spolu s Helenou Přívorovou se podílel na překladu talmudského traktátu Pirke avot (Výroky otců). Kniha vyšla samizdatově v edici Alef v roce 1985. Vydal sbírky básní Sedimenty Magmatity (Triáda 2016), Vědra (Vespero 2020) a Bastiony Kasematy (Triáda 2021). Rozhovor s autorem byl publikován v Revolver Revui č. 105/2016 a v knize RR Rozhovory (Edice RR 2016).
dostupné aj ako:
Odvrácená strana zítřka
Básnická sbírka českého básníka, muzeologa, překladatele, výtvarného kritika a historika umění. V poválečném období se objevilo jen málo temnějších autorů, než byl Antonín Bartušek. Skutečné se zde s neskutečným potkává zcela přirozeně, život musí být stále silněji konfrontován se smrtí, ale ne ve výbušném a heroickém gestu. Spíše v tichosti, v neustálém a trvajícím zápasu, budícím otázky. Konečný majestát smrti jako určité vysvobození z marnosti všech pozemských bolestí. Metafyzické meditace až do úplného vyčerpání? Antonín Bartušek zůstává nadále osobností spíše přecházenou...
Usmrceni liliemi
Zůstává už vlastně pouhým jménem v literární historii, jménem bez představy, jaké je za ním dílo, a navíc jménem, kterého si všímají čtenáři velmi málo, a pokud už, pletou si dost často Růženu Jesenskou s její neteří Milenou. Odpověď na to, proč tomu tak je, dnes najdeme jen sotva — její melodické verše plné stísněných duševních pohnutek a zvláštních temných (až hrobových) tónů by mohly být leckdy ideální inspirací pro gothic rockové skupiny. Jsou jemné, možná často jednostrunné, nebo snad jednostranné, ale působí neustále živě a vášnivě i po více než sto letech od jejich vzniku.
Pes, který chtěl pokousat bouřku
Zamilovanost, láska, sebevražda a ztráta. Výběr básní zachycuje a popisuje vnitřní život a myšlenky autorky. Básně jsou řazeny chronologicky, jednotlivá témata se střídají. Pro odlehčení jsou ty emočně náročné proloženy méně silnými, někdy hravými básněmi. Poskytují možnost ztotožnit se, najít úlevu a pochopení nebo jen nahlédnout do života mladé ženy dnešní doby. Sbírka může být společníkem na dlouhý večer či na cestu velkou i malou.
Magorské modlitby
Ivan M. Jirous byl nejen duchovní vůdce undergroundu, vězeň, básník a magor, ale též velký modlitebník. Z Magorovy summy jsou vybrány nejlepší básně duchovní a seřazeny shora dolů: Nejprve Bůh ve třech podobách - Stvořitel, Vykupitel a Utěšitel. Poté nebeské zástupy neboli "katolický panteon" - andělé, Panna Maria, "svatí staří" a "svatí noví", nekanonizovaní (a často nekanonizovatelní). Konečně ten, kdo se modlí - zase ve třech polohách: hříšník - vzpurník - vděčník. Nejsou to jen osobní modlitby Magorovy, ale magorské modlitby. Konkrétní jména a reálie si každý modlič může nahradit svými.
dostupné aj ako:
Básnicky
Je to krátké a je to ze života. Co je to? Bás-nicka.
Titěrná sloka o ničem, či dotěrná slova o všem? Záleží na tom, s jakou dávkou nadsázky a fantazie budete tuto básnickou sbírku pročítat. Některé Básnicky vás dovedou k zamyšlení, jiné jsou jen tak pro radost, všechny však spojuje život (a knižní vazba).
Na sklade 1Ks
6,79 €
Kovadlina
V pokoji
Sedím na židli
znenadání se nakloní stěny
obnaží se střešní trámy nad stropem
Otevře se díra světla
Táto kategória je venovaná básnickému umeniu v českom jazyku a ponúka vám jedinečnú príležitosť objaviť bohatstvo a rozmanitosť českej literatúry. Nájdete tu básnické diela od slávnych českých klasikov až po súčasných autorov, ktoré vás prenesú do sveta krásy, vášne a hlbokých emócií českého jazyka.
Česká poézia je významnou súčasťou kultúrneho dedičstva Českej republiky. Táto kategória ponúka básnické diela od slávnych klasikov, ako Karel Hynek Mácha, Jaroslav Seifert, František Halas, a ďalších, až po súčasných autorov, ktorí pokračujú v básnickom umení a oslovujú modernú generáciu. Nájdete tu básne plné hlbokých myšlienok, lásky, smútku, radosti a obrazov, ktoré vás vtiahnu do sveta citov a fantázie.
Pri prehľadávaní tejto kategórie narazíte na básnické zbierky rôznych štýlov a tematiky, od romantických básní o prírode a láske k Česku, cez introspektívne diela o ľudských citoch a existenciálnych otázkach, až po spoločensky angažované básne, ktoré reflektujú súčasné udalosti a problémy.
