Knihy - Česká poézia strana 4 z 100
zobraziť:
Voňavka
Wudy opouští bujné alegorické bájesloví, aby se s čistou hlavou vrhl do nové výzvy a ve Voňavce ohledal možnosti intimní milostné lyriky pro současnost. Zjišťuje, že cosi zbylo.
Láska, smutek, temnota
Básnická sbírka ve svých krutě bolestných lyrických verších předkládá každodenní boj s nepřízní osudu. Nešťastná láska, všudypřítomná samota a zdravotní problémy mají příchuť zkaženého vína s pelyňkem, jehož číšku si musí každý vypít až do dna. Avšak i chmury se někdy nadzvednou, když do života vstoupí nová žena, která jej protřepe jak těžkou deku, předtím než se k vám zachumlá… Z bytí pak seškrábnete nánosy dehtu a necháte do něj vstoupit srdcervoucí blues.
Maminka říkala
Sbírka básní o tom, že v životě může kohokoliv z nás potkat něco zlého. Básně plné srdceryvných slov, která poukazují na to, že bolest a trápení jsou nevyhnutelnou součástí života. Sbírka je ale také plná slov pohlazení, povzbuzení i inspirativních slov, která dokážou probudit duši a přimět k zamyšlení. Sbírka vyzdvihuje myšlenku, že i obyčejné věci jsou něčím skvostným, pokud na ně dokážeme nahlížet z neobvyklé perspektivy. Jako bonus zde najdeme i špetku erotiky, která si nebere servítky.
Pel-mel
Autor čerpá ze svého života. Zajímá ho všechno kolem něho... lidé, příroda, všední den, radost i bolest, zamilování a láska. Prozaická poetičnost jeho básní přináší do života krásu a naději. Některý čtenář přečte knihu jedním dechem, další se zastaví a o myšlenkách bude rozjímat. Verše jsou upřímné a neokázalé. Je z nich cítit radost, naděje a víra.
Lež má krátké nohy, ale dlouhý péro
Čtvrtý svazek výhradně erotické poezie autorů sdružených v Klubu poetických sprosťáků, tedy x-krát o jednom a tomtéž, leč i nadále odvážně a zajímavě. Ve sborníku našli zastoupení tito autoři: Milan Valenta, Josef Valenta, Arnošt Bechr, Sylva Kočí, Michal Schmalz, Miroslav Demel, Rudolf B. Beran, Pavel Svoboda, HW Anonyma, Jana Chalupová, Michal Růžička, Lubomír Holzer a Pavel Kašpar. Básně doprovázejí ilustrace Arnošta Bechra.
dostupné aj ako:
Jen jednou za věčnost
„Často se říkává, že moderní poezie je – na rozdíl od poezie psané v minulosti – natolik uzavřená sama v sobě, že pomalu ztrácí běžné čtenáře a stává se četbou hrstky zasvěcenců, nakonec často jen básníků samých. Jen stěží bychom hledali výraznější protipól zmíněného typu poezie, než jakým jsou přítomné verše Martina Vopěnky: zcela srozumitelné, sdělné, působící klidným rytmem a prosté – právě to je jejich největší hodnota, protože dosáhnout podobné prostoty je často to vůbec nejobtížnější, vzpomeňme jen na pozdní tvorbu Seifertovu.“
15 krátkých básní v próze
Báseň se nezrodí, když autor zrýmuje pár slov. Skutečná poezie vznikne teprve, když se autor umí originálně podívat na svět. Když jej umí nejen vnímat, ale i vyložit jako básník. Tak jako Karel Klatt, laureát výroční ceny Spolku slovenských spisovatelů. Drsně poetické Klattovy texty doprovází v této knize pozoruhodné fotografie Luboše Y.Koláčka.
Na cvičišti. Bojiště
Leden se šklebil jak Lenin,
právě jsme směřovali do podzemí,
odkud je nejlepší výhled do kraje,
když se přišlo na to, že život je nesmysl,
a basta, museli jsme si o tom vážně
promluvit, museli jsme se s tím naučit
žít a pracovat, psaní ovšem v nesmyslnosti
překonává všechno, psaní zkrátka a dobře
korunuje vola, už neandrtálcům to bylo
jasné, neandrtálci zkrátka spálili všechny
knihy v dělohách svých jeskynních obrazáren,
v popelu tam potom sto tisíc let rejdili medvědi a takzvaní moderní lidé,
ostatně vůbec netušíme, jak to bylo,
a to je dobře.
Nebe z porcelánu
Tato sbírka začala několika řádky vepsanými na okraje učebnice klasické čínštiny. Pojednává nejen o životě v Číně a na Tchaj-wanu či o cestách po východní Asii, ale také o stesku po domově v prvních měsících pandemie. V díle se tak prolínají výjevy ze středních Čech s rýžovými poli a ruchem asijských metropolí. Mnohé básně navazují na tradiční východoasijské útvary, jako jsou japonské haiku, senrju a tanka, čínské lü-š’ a ťüe-ťü či korejskésidžo, čemuž také odpovídá členění sbírky.
Svět v mé hlavě
Láska je sice složitá, ale zato krásná. Svět v mé hlavě sleduje pocity autorky knihy, která prožívá jednu nešťastnou lásku za druhou, ale díky nim se učí milovat sama sebe. Pojďte se společně s ní vrhnout z vesnice do víru velkoměsta a prožít si touhu, něhu, ale i strasti citů. Najděte se v situacích, které jste si také zažili nebo zažíváte. Vžijte se do cizích problémů a starostí a připomeňte si, že „i u sousedů chcípla kráva“.
Míjení
Jedenáctá sbírka bytostného milostného civilisty a nejstaršího básníka Dauphinu (ročník 1934).
Svět není/je černobílý
V ruce držíte knihu krátkých básní psaných s lehkou (sebe)ironií. Verše se dotýkají jak „klasických“ témat zahrnujících ženy, muže a vzájemné vztahy, tak lehce filozofických témat smyslu života, lásky, duše, stárnutí, života či smrti.
Autor básní, pro něhož představovala tvorba básnické prvotiny určitou formu terapie, čerpá inspiraci ze své barevné životní zkušenosti z téměř třicetiletého manželství, neustálého pozorování světa a nepřímo z genů svého otce, též amatérského básníka.
Za oknem Kovanda
Výbor z básnické tvorby Jaroslava Kovandy. Kniha je koncipována tak, aby odrážela Kovandovu básnickou mnohovrstevnatost. Sestává proto z tematických celků, jež jsou napájeny nejenom z tzv. velké i malé historie (intimní, rodinná, kolektivní, areálová paměť), ale představují také autorovy básnické překlady, poezii pro děti či jeho práci pro časopis Psí víno, jenž v 90. letech založil. Všechny tyto žánrové proměny vytváří organické a autentické prožívání člověka našeho věku. Kovandův básnický svět velmi specificky vyrůstá ze spojení vážného a humorného, z poetiky každodennosti, ale rovněž z jedinečné práce s dědictvím surrealismu, z neustálého experimentování imaginativního, slovního i formálního – nejde jen o reflexivní básně s bohatou obrazností, ale také o básně citlivě odposlechnuté či o tvůrčí práci s (rodinnými) deníky. Kniha je doprovozena Kovandovými malbami, jež dotváří celek autorova svérázného (zlínského a archlebovského) světa, na nějž se dívá se svou typickou nadsázkou. Jedním z cílů stávajícího výboru je zařadit tohoto básníka, prozaika a malíře do kánonu české poezie, kde je jeho právoplatné místo. Málokterým dílem české poezie prochází člověk svým vyměřeným časem osobním, rodinným i společenským tak intenzívně jako v básních Jaroslava Kovandy. Roman Polách
Hořím v kameni
Sbírka Hořím v kameni maluje svým názvem na zemi první šipku v cestě za pokladem. Místy vášnivé a širokodeché, místy kajícně litanické vedou nás jednotlivé verše světem nečekaných, mnohdy i nepochopitelných obrazů, nutí nás vidět a zažít magii slov, o níž stále víme jen málo:
Tekutým kamenem chci být
Nežít ohnem co vskály se nahroutil
ztuhnul pri brezích
Atlantiku
Renato
Nežít vkameni
[...]
(z doslovu Zuzany Gabrišové)
Uhrwerk
Nechce se věřit, že Bogdan Trojak (nar. 1975), česko-polský básník a překladatel, vydal svou poslední sbírku Strýc Kaich se žení, již před bezmála dvěma dekádami. Ti, kdo měli jeho jedinečný hlas rádi, se nyní mohou těšit na nové básně. Lze napovědět, že je to stále ona trojakovská lyrika, snad nepatrně prokvetlá prvními šedinami. „Verše milostné, až erotické, nebo zas pochmurné, plné marnosti a pochyb. Úplná absence aktuálních témat,“ komentuje sám autor v mírné nadsázce svou novinku. Stárneš. / Cítíš, jak anděl smrti křídlem kyd / na jemné štuky / břízolit. Ale co je víc než nabídnout sebe jako člověka? Co je víc než poslouchat metronom srdce? Člověk a čas. To přece stačí!
Čtrnáctá komnata
Galerista, kurátor, mecenáš umění, publicista a renesanční člověk David Železný (4. 7. 1969 – 28. 2. 2023), starší syn bývalého ředitele TV Nova a bratr Jakuba, moderátora ČT. Ve sbírce Čtrnáctá komnata představil výběr svých básní z let 2022 a 2023, v nichž rezonuje i jeho boj s krutou nemocí. Verše o životě i přežívání ve složité době přinášejí porozumění a smíření. Přimějí člověka otevřít oči i srdce. Citlivé texty doprovázejí fragmenty z asambláží sochařky a výtvarnice Jindry Vikové z let 1983 až 2019. Vydání své básnické prvotiny Čtrnáctá komnata se David Železný už bohužel nedožil.
Poslední divoké objetí
Je možné si i v době, kdy podstatná část našich existencí probíhá digitálně, udržovat vroucí pouto s mimolidským? A můžeme o toto pouto vůbec někdy přijít? Sbírka básní Poslední divoké objetí ohledává intimní vztah lidského a mimolidského v bdělém i snovém všednodenním prožívání a připomíná, že není nutné putovat na druhý konec světa, abychom znovuobjevili vlastní divokost.
Útržky
Sbírka básní o životě, lásce i strachu, přátelství, upřímnosti a odvaze dělat něco jinak. Je o životě z autorčina úhlu pohledu. Zamotaná i ztracená v sobě, myšlenkách a pocitech, píše za sebe pro vás. Jak jen se vymotat z těch slov plných lásky, strachu i bolesti, které nikomu do očí neřekla? Touto knihou ukazuje cestu, kterou má za sebou. V hloubi duše doufá, že když srdcem budete číst, časem pochopíte, na čem vám opravdu záleží. Najdete svou vlastní pravdu, odvahu a cestu plnou splněných snů.
Táto kategória je venovaná básnickému umeniu v českom jazyku a ponúka vám jedinečnú príležitosť objaviť bohatstvo a rozmanitosť českej literatúry. Nájdete tu básnické diela od slávnych českých klasikov až po súčasných autorov, ktoré vás prenesú do sveta krásy, vášne a hlbokých emócií českého jazyka.
Česká poézia je významnou súčasťou kultúrneho dedičstva Českej republiky. Táto kategória ponúka básnické diela od slávnych klasikov, ako Karel Hynek Mácha, Jaroslav Seifert, František Halas, a ďalších, až po súčasných autorov, ktorí pokračujú v básnickom umení a oslovujú modernú generáciu. Nájdete tu básne plné hlbokých myšlienok, lásky, smútku, radosti a obrazov, ktoré vás vtiahnu do sveta citov a fantázie.
Pri prehľadávaní tejto kategórie narazíte na básnické zbierky rôznych štýlov a tematiky, od romantických básní o prírode a láske k Česku, cez introspektívne diela o ľudských citoch a existenciálnych otázkach, až po spoločensky angažované básne, ktoré reflektujú súčasné udalosti a problémy.
