Hľadanie: Rubato
zobraziť:
Rubato
Rubato znamená po taliansky nepravidelne, nepokojne, s meniacou sa rýchlosťou, zároveň aj skladbu v nie celkom predpísanom tempe. Také je aj Slobodovo Rubato, voľné pokračovanie Uršule. Opisuje osudy bezdetnej vydatej štyridsiatničky Uršule žijúcej v malej dedine. Uršuľa sa znova prejavuje ako bystrá, racionálna žena, ktorá sa nemôže vymaniť spod ťarchy svojho dávneho zločinu, vraždy manžela Jana Hodžu, preto ustavične hľadá v sebe, vo svojom najskrytejšom vnútri akési čisté zrnko, čosi dobré, nenarušené, čosi, čo ona nazýva svojím Bohom. Navonok je triezva, chladná, ukazuje sa však, že v skutočnosti ňou všetko hlboko prechádza, zanecháva stopy. Možno by sa dalo povedať, že kým Uršuľa premýšľa o veciach nie celkom každodenných, ozajstný život jej uniká.
dostupné aj ako:
Rubato
Rubato znamená po taliansky nepravidelne, nepokojne, s meniacou sa rýchlosťou, zároveň aj skladbu v nie celkom predpísanom tempe. Také je aj Slobodovo Rubato, voľné pokračovanie Uršule. Opisuje osudy bezdetnej vydatej štyridsiatničky Uršule žijúcej v malej dedine. Uršuľa sa znova prejavuje ako bystrá, racionálna žena, ktorá sa nemôže vymaniť spod ťarchy svojho dávneho zločinu, vraždy manžela Jana Hodžu, preto ustavične hľadá v sebe, vo svojom najskrytejšom vnútri akési čisté zrnko, čosi dobré, nenarušené, čosi, čo ona nazýva svojím Bohom. Navonok je triezva, chladná, ukazuje sa však, že v skutočnosti ňou všetko hlboko prechádza, zanecháva stopy. Možno by sa dalo povedať, že kým Uršuľa premýšľa o veciach nie celkom každodenných, ozajstný život jej uniká.
Na stiahnutie
8,99 €
dostupné aj ako:
Rubato
Slovenský básník a filmový scenárista, autor románů, novel, povídek, básnických sbírek, scénářů a knih pro děti se narodil v roce 1938 a zemřel 6. října 1995 vlastní rukou. Do literatury vstoupil románem Narcis (1965); v českém překladu vyšly jeho romány Rozum (1982, č. 1989) a Láska (dokončeno v roce 1972, vyšlo 2002, č. 2005). Román Rubato (1990) vypráví žena, trestaná vražedkyně Uršula; vedle poměrně jednoduchého děje se čtenář ocitá v „myšlenkovém“ světě Uršuliných reflexí, bohatém a ambivalentním světě jejích vnitřních monologů. Nejčastěji se hrdinka upíná k úvahám o Bohu a smrti, k úvahám o své sociální roli ve společnosti a k budoucnosti. Výsledný text je potom prolnutím obou těchto rovin. Rytmus jejich střídání není nijak vyrovnaný, ale přerývaný, jak už napovídá samotný název knihy: Rubato.
Vypredané
8,93 €
9,40 €
PS
o debute Novoročný výstup na Jaseninu (2016) Jakub Juhász opúšťa zatopený vrchársky kraj a popri rieke Ipeľ zostupuje dole na roviny, priamo do centra svojho rodného mesta, a pátra po Sándorovi Petőfim a jeho legende, ktorá sa stáva pozadím k čomusi intímnejšiemu. Čiastočne autobiografická kronika, čiastočne životopisné rozprávanie a čiastočne bonvivánsky cestopis hovorí o (ne)možnosti vzťahu súčasného človeka k historickej postave a jej mytologicky ponímanému príbehu. Maďarský romantický básnik predstavuje až kozmickú (a zároveň komickú) referenčnú os, z ktorej autor vychádza, kľučkuje okolo, vzďaľuje sa a navracia k nej, ale nikdy s ňou celkom nesplynie. Juhászova próza sa vyznačuje hustým opisom, nepredvídateľným vypointovaním a krikľavým výsmechom, ktorý je v jadre skôr dômyselným, láskyplným podpichnutím.
PS je poctou ľudskej geografii Juhu, ako autor nazýva teritórium svojich ciest. Či už je to štiavnická Banka Lásky, obrazáreň Haličského zámku, maďarský národný park Hortobágy alebo veľavážený Lučenec, mesto novohradské, každý si v PS nájde kút sveta či kus kultúrneho dedičstva, ktorý považuje za ten svoj aj keď v juhászovskom podaní nie je možné mať v tomto ohľade žiadnu istotu, ako píše sám autor: Čo ja viem, kde sú moje korene? Stále som na to neprišiel.
Synagoga ikonoklastů
Filipínský telepat, který vyvolá záchvaty glosolálie mezi účastníky kongresu; utopista usilující navrátit lidstvo do alžbětinské doby; chirurg, jenž pouhou silou vůle krystalizuje kuchyňskou sůl do formy kuřete; katalánský divadelní režisér, který v Oxfordu inscenuje Wittgensteinova Filozofická zkoumání to je jen několik portrétů z Wilcockovy galerie bizarních postav, jimž se daří pomocí vědeckých postupů, přesvědčivých argumentů a zdravé intuice přiblížit nefalšovanému šílenství lidského rozumu. Jejich úsilí je podáno s takovou přesností a uvěřitelností, až čtenář ztrácí jistotu, zda nejde o skutečné postavy našeho čím dál tím podivnějšího světa.
J. Rodolfo Wilcock (19191978), argentinský prozaik, básník, kritik a překladatel. Podobně jako Raymond Queneau publikoval údajné překlady neexistujících autorů, které si vymýšlel podle nakladatelské poptávky. V roce 1957 se uchýlil před politickým pronásledováním do Itálie a začal psát italsky.
Synagoga ikonoklastů (1972) je jeho nejvýznačnějším prozaickým dílem.
Wilcockova knížka mi navrátila radost, jak to dokážou jen vrcholná díla literatury, která jsou zároveň i vrcholnými díly černého humoru, jako třeba Lichtenbergovy aforismy nebo Sternův Tristram Shandy. [] Pokud se chcete smát nebo si vylepšit zdraví, kupte si ji, ukradněte ji, půjčte si ji, ale hlavně si ji přečtěte! Roberto Bolano
Na sklade 1Ks
12,02 €
12,65 €
Díla
Ve své první a nejradikálnější knize, nazvané jednoduše Díla, se Édouard Levé (1965-2007) představuje jako podvratný eklektik, teoretický kutil a obsedantní vynálezce takřka rousselovského formátu.
Je soupis 533 nerealizovaných - a často nerealizovatelných - děl literaturou, nebo konceptuálním dílem eo ipso? Vzniká umělecké dílo svou fyzickou realizací, nebo již ve chvíli, kdy je mentálně počato - pouhým nápadem? Nekomentovaný Levého soupis nápadů nenabízí mnoho odpovědí. Jeho "díla" jsou často tajemná a znepokojivá, leckdy absurdní, občas filozofující, sem tam humorná a někdy svéhlavě, autoritativně nesmyslná.
Jakkoli je Édouard Levé jako vizuální umělec znám především jako fotograf, pohybuje se v Dílech napříč uměleckými sférami, od zvukového umění, videa a experimentálního filmu přes performance až po monumentální instalace. Dokáže být stejně posedlý absurditou jazyka jako absurditou architektury, zajímá ho náhoda, nevědomost nebo vědomé uvedení v omyl, podoby duplicity i percepční nehody. Bujarou smršť zapsaných nápadů lze chápat jako gesto zdrženlivosti, ale i jako nárokování si bezmezné tvůrčí svobody, nespoutané produkčními omezeními. Své potenciální celoživotní dílo poskytuje Édouard Levé svázané v útlé knize. Jako provokaci, výzvu, reakci i inspiraci.
Na sklade 2Ks
15,15 €
15,95 €
Vyzbrojeni šílenstvím
Skupinka mladých lidí na venkovské samotě v zapadlém koutě Anglie vzbuzuje u svých příbuzných a přátel podezření, že spí každý s každým. Skutečnost je složitější: atmosféra sršícího erotického napětí prostupuje i krajinou a počasím, mořem a jídlem, vtípky i řevnivostmi – a též nálezem nádoby, jež může a nemusí být kalichem Svatého grálu. Mladistvé ambice a zmatky, rodící se povahy a posedlosti jsou možná plodem nahodilé chvíle, možná prýští odkudsi z dávnověku. A poté, co hrozivý obraz krajního násilí skupinku nakonec rozmetá na různá místa a do různých měst, přetrvává vzpomínka na jednou prožitou křehkou souhru i v grotesce městského shonu a společenských konvencí.
Britská modernistická spisovatelka Mary Butts (1890–1937), „bohyně bouře“, jejíž odhodlání zobrazovat „nejhorší věci“ pohoršovalo mnohé (včetně Virginie Woolf), je autorkou rozsáhlého prozaického díla, jež se posledních třicet let těší obnovené pozornosti. Její tvorba, oscilující mezi experimentálními polohami a vypjatým smyslem pro spiritualitu a mysticismus, představuje výrazný a originální hlas modernistického hnutí a jeden z jeho donedávna skrytých vrcholů. Román Vyzbrojeni šílenstvím (Armed with Madness, 1928) je spolu se Smrtí Felicity Taverner (Death of Felicity Taverner, 1932) jejím nejvýznamnějším dílem.
Na sklade 1Ks
15,68 €
16,50 €
Zlatý pavilon
latý pavilon (Kinkakudži, 1956) je dramatický příběh z poválečného období o neduživém koktavém novicovi, jehož si krása Zlatého pavilonu podmanila natolik, že nebyl schopen vést normální život. Předmět svého obdivu se rozhodl ovládnout tím, že ho zničí. Mišima tímto románem beletrizoval skutečnou událost, která se stala v roce 1950, a na jejím základě vytvořil pozoruhodný portrét mladého psychopata. Do vyprávění s bohatstvím dekadentních výjevů vložil vlastní estetické názory, své osobité teorie o posedlosti krásou a jejím ničení. Zlatému pavilonu už jen blízkost zkázy přidávala v očích hrdiny na půvabu. Navždy přetrvá jen to, co zůstane v srdci po vědomém zničení, což je myšlenka, která Mišimu dovedla až k sebedestrukci. Zlatý pavilon je nejen nejúspěšnější dílo Mišimovo, ale je i desetiletí po svém vzniku stále pokládán za jeden z nejvýraznějších výtvorů japonské moderní literatury vůbec.
Na sklade 2Ks
23,51 €
24,75 €
Milostné zasvěcení
Předkládaný román je dílo v několika ohledech jedinečné: po formální stránce je jakousi lehce ironickou syntézou dekadentní prózy Miloszovy doby a libertinského románu 18. století, kdy se odehrává příběh jeho hrdiny, protřelého a cynického italského šlechtice, který teprve ve zralém věku poznává hlubokou lásku. Svorníkem, který ducha příběhu sjednocuje, jsou Benátky; ale velký je Miloszův román tím, že předkládá strhující mystiku lásky a je vášnivou obhajobou pozemské lásky jako nevyhnutelného předstupně Lásky v Bohu, té absolutní. Milostné zasvěcení je tedy nutno číst jako zasvěcení láskou a k Lásce.
Na sklade 1Ks
17,24 €
18,15 €
Kardinál Pölätüo - Generál Piesc aneb případ zapomenuté mise
Ratlík pronásledující vlastní ocas přiměje kardinála Pölätüa k sepsání krkolomného filozofického pojednání. 6940stránkové dílo, v němž se snaží v souladu s církevními doktrínami dokázat, že věda je podmnožinou a dalším důkazem platnosti náboženské víry, je platformou k absurdní polemice s Russellovým logickým pozitivismem, ale především nekompromisním útokem na úhlavního nepřítele víry - poezii. Zničit poezii ovšem znamená v první řadě odstranit ze světa Pölätüova osmnáctiletého syna, básníka Guillauma Apollinaira. Druhý román Generál Piesc aneb případ zapomenuté mise představuje nevinnou variaci na faustovské téma. Přináší obraz soumraku romantického vzorce heroismu a v jednoduchém a zdánlivě záhadném příběhu vykresluje nesmyslnost principů politicko-historického dění.
Rubáš pro slavíka
Čtvrtý případ inspektora Dalglieshe. Ve Slavičím domě se mladé ženy stávají ošetřovatelkami a učí se zmírňovat utrpení. Když však jedna ze studentek při ošetřovatelském výcviku hraje pacientku, je děsivě, brutálně zavražděna. Další dívka umírá za stejně záhadných okolností a je na Adamu Dalglieshovi ze Scotland Yardu, aby odhalil vraha, který jako lék na všechny nemoci předepisuje smrt.
Na sklade 2Ks
11,39 €
11,99 €
Zahnívající čaroděj
Guillaume Apollinaire (1880-1918) patří k největším francouzským básníkům. Jeho poezie otevírala cesty k novému pojetí modernosti, ztělesňovala ducha dobrodružství. Neexistovalo nic, co by se nemohlo stát inspirací básně. Ne náhodou bylo jeho heslem slavné: okouzluji. Ačkoli je Zahnívající čaroděj dílem básníkova mládí, projevuje se v něm již "zkušený a sečtělý jako starý černokněžník". Kolem legendární postavy Merlina tak namíchal podivuhodný koktejl z prvků poezie, divadla i románu, v němž se prolínají odkazy na artušovskou legendu, řecké a keltské mýty, středověké bestiáře stejně jako biblické obrazy. Je to dílo oplývající imaginací a neobvyklým humorem, plné zázraků, rozpustilosti, hrůzy, lásky, erotismu i smrti.
V českém překladu vychází Zahnívající čaroděj vůbec poprvé.
Dáma v rubáši
Prízrak tajomnej ženy v pohrebnom rubáši unášaný vlnami Jadranského mora v plavidle podobnom truhle... Takýmto lákavým obrázkom nás privíta Bram Stoker, autor nesmrteľného Draculu, vo svojom predposlednom románe z roku 1909. Na čitateľa prvého slovenského prekladu tohto diela však čakajú aj iné prekvapenia a napokon zistí, že legendárny autor sa na staré kolená rozhodol namiešať koktejl z viacerých žánrov. Dáma v rubáši totiž kombinuje prvky hororu, romanticko-dobrodružného príbehu, verneovsky ladenej sci-fi aj politickej utópie. Vydajme sa teda na tajomný hrad Vissarion v Modrých horách a do jeho okolia, kde na hrdinu príbehu, Ruperta Sent Legera, čakajú mnohé nástrahy, pozemné, vzdušné i morské súboje so ľstivými nepriateľmi, ale najmä osudové stretnutie. Stretnutie s uhrančivou dámou v rubáši, ktoré navždy zmení nielen jeho život, ale aj život obyvateľov Modrých hôr a celého Balkánu.
Na sklade 2Ks
13,29 €
13,99 €
dostupné aj ako:
Rubáš věčnosti
Mocná čarodějka Nicci se spolu se svými společníky - čarodějem a bývalým prorokem Nathanem, který právě přišel o své schopnosti, a mladíkem Bannonem - vydává vstříc novým dobrodružstvím poté, co se jí podařilo vyhnat bezohledné norukajské otrokáře z Renda Bay. Hledají způsob jak vrátit Nathanovi čarodějnou moc a zachránit svět.
Aniž by tři přátelé využili Richardovu podporu a záštítili se d´harskou armádou, zavádí je tajemné proroctví tajuplné čarodějnice Karmíny na jih Kol Adairu k podivuhodnému městu Ildakaru, kde se zastavil čas. Na cestě k Nathanově spáse objevují uříznuté hlavy Norukajů napíchnuté na kůlech, geneticky upravené monstrum a zkamenělou půlmilionovou armádu jako podivnou předzvěst nepředstavitelných hrůz, které je pod rubášem věčnosti čekají...
Zapomnění
Svůj poslední soubor povídek Zapomnění psal David Foster Wallace paralelně s již nedokončeným románem Bledý král. Kniha vyšla roku 2004. Témata osobní identity a možností porozumění i sebeporozumění se ve Wallaceových textech prolínají s nejsoučasnějšími technikami ovlivňování a vnější prezentace a kladou nevyslovenou, snad i nevyslovitelnou? otázku, na co jsme vlastně zapomněli.
David Foster Wallace (19622008) patřil k nejoriginálnějším anglicky píšícím autorům přelomu tisíciletí. Proslul především románem Nekonečný žert z roku 1996. Prvním českým překladem byly Krátké rozhovory s odpornými muži, které Rubato vydalo v roce 2018.
Esej o typografii
Eric Gill se narodil v roce 1882 v anglickém Brightonu a už v útlém dětství projevoval zájem o písmo a architekturu i nadání pro tyto obory. Na popud W. R. Leihabyho z Centrální školy umění a řemesel začal vyřezávat písmena a navštěvovat výuku Edwarda Johnstona. V roce 1903 odešel na volnou nohu a započal svou celoživotní dráhu jako řemeslník. V roce 1924 jej požádal Stanley Morison, aby napsal článek o typografii do typografického časopisu Fleuron. Odmítl s tím, že typografie „není jeho světem“. Už v roce 1925 však Gill rozpracoval několik abeced (z jedné z nich se nakonec stala Perpetua) a také formuloval zásady, které později sebral do svého slavného „Eseje“. Eric Gill měl nadání pro bezpočet věcí. Do své smrti v roce 1940 si osvojil mnoho řemesel: byl sochařem, kameníkem, rytcem, filozofem, ilustrátorem a typografem. V srdci však zůstával pokrokovým radikálem a sociálním reformátorem, v jehož práci se vždy odrážela jeho filozofie a jehož ruka se řídila jeho morálním přesvědčením.
Smutek Belgie
Monumentální román „Smutek Belgie“ (Het verdriet van België, 1983) představuje široké panoptikum osudů jedné rodiny ze západovlámského městečka od doby Hitlerova nástupu k moci až do konce druhé světové války. Toto stěžejní dílo nizozemsky psané literatury se dá číst v mnoha rovinách: jako autobiografický bildungsroman, jako příběh vlámského národního obrození vedoucího ke kolaboraci s německými okupanty, jako román o psaní románu, jako metatextové dílo propojující odkazy na klasickou světovou tvorbu i jako román psychologický, ilustrující nejen nefunkční mezilidské vztahy, ale také rozklad celé společnosti. V neposlední řadě ho lze vnímat jako román válečný, byť na válku nenahlíží prostřednictvím dramatických zvratů z bojišť, nýbrž skrze obyčejné životy lidí, jejichž malost autor pitvá nemilosrdně ostrým nožem.
Rozhlasové hry
Psaním rozhlasových her se Milan Nápravník začal intenzivně zabývat po roce 1968, poté co emigroval do Západního Německa. Texty pro rozhlas představují v rámci jeho tvorby zcela zapomenutou oblast, a nutno podotknout, že zcela neprávem. Tyto textové kompozice, byť se nikdy nedočkaly žádné výraznější odezvy, rozhodně nepředstavují žádné marginálie, nýbrž hodnotná literární díla, která dobře zapadají do celkového kontextu autorovy tvorby.
Je mnoho způsobů, jak Nápravníkovy rozhlasové kompozice vnímat a interpretovat: můžeme je uchopit jako díla jazykově filozofická, můžeme zkoumat jejich vazbu k surrealistickým postupům, lze se soustředit i na jejich jazykovou hudebnost a variační bohatost, v neposlední řadě můžeme tyto texty vnímat i jako intimní zprávu o osamění básníka v exilu. Ať zvolíme jakoukoli perspektivu, dojdeme k závěru, že ve své tvůrčí mimoběžnosti byl Nápravník dokonale nekompromisní a důsledný – a s odstupem řady desetiletí se jeho texty jeví jako nadčasová a zneklidňující díla.
Dějiny světa
Soubor krátkých próz přináší mikropříběhy skutečných osobností, postav z obrazů či knih i vymyšlených podivínů, zasazených povětšinou do reálných kulis (např. historické Francie, Anglie, Číny, Bolívie, Brazílie, ale i Prahy v blízké budoucnosti bez elektrické energie). Jejich prostřednictvím jsou zachyceny momenty zvratu, dějinné chvíle, v nichž se věci rozhodujícím způsobem pootáčejí, proměňují a které určují vše následující a vysvětlují vše minulé.