Academia strana 122 z 162

Kniha Umberta Eca (1932) Lector in fabula vyšla poprvé italsky v roce 1979. Pochází z Ecova vědecky nejproduktivnějšího období, kdy rozvíjí jak obecnou sémiotiku, tak i problematiku interpretace textu a s ní souvisící otázku rolí, kompetencí a ohraničení čtenářovy aktivity v rámci rozumění textu. Zatímco v předchozí stěžejní práci, Teorii sémiotiky (1975), se pokusil vytvořit teoreticko-analytický model obecného fungování sémiotiky jakožto nauky o významu, v knize Lector in fabula se věnuje domýšlení sémiotických pravidel na konkrétních, především literárních textech. Jde tedy o knihu „praktičtější“, byť psanou opět s ambicí dobrat se co nejuniverzálnějších řešení. Proto se tato kniha stala nejen repertoárem podnětů, jež byly v dalších desetiletích literární vědou domýšleny a rozvíjeny, ale stala se – a dodnes je – i klíčovým textem pro výuku interpretace textu.

Průvodce Ledové Čechy popisuje a zobrazuje zajímavosti a krásy, které zatím z velké části unikaly pozornosti. Ledové útvary jakožto cíl zimních výletů a estetických zážitků byly dosud omezeny výlučně na ledopády a zamrzlé vodopády. Autor průvodce objevil nečekanou plejádu zajímavých a krásných tvarů, struktur a textur i na zdánlivě fádních, plochých ledech řek, rybníků a údolních nádrží. Součástí některých textů jsou také zcela původní pozorování vzniku ledových jevů, které nejspíše udiví i hydrology, fyziky a chemiky.

Náměsíčníci je románová trilogie, kterou napsal rakouský spisovatel Hermann Broch, sepsaná v letech 1930–1932.Kniha patří mezi přední díla moderní evropské prózy a představuje první stavební kámen Brochova filozofického pojímání rozpadu hodnot. Autor ji rozčlenil do tří dílů, charakterizovaných podnázvy „romantika“, „anarchie“ a „věcnost“. V každém z jejich hrdinů zosobnil Broch „ducha doby“ a v díle jako celku usiluje o postižení krize a cítění moderního světa. Česky byl román poprvé vydán v roce 1966 v překladu Rio Preisnera (verše přebásnil Josef Suchý).

Dílo shrnující základní informace o konstrukci světa sovětských represivních zařízení a jeho neustále se proměňující struktuře, udržované sítí nepřehledných mechanismů, které sloužily stejně zájmům komunistického režimu jako zájmům vlastním. Průvodce

Nečekaný a fascinující náhled do světa rostlin vám zprostředkuje unikátní soubor více než 100 velkoformátových mikrofotografií. Především semena, plody, ale i další části rostlin odhalují své tajemství na barevných snímcích, které vznikly díky spojení fot

Spis Užitečná rozprava o vedení války s Turky s výkladem Žalmu 28 (Utilissima consultatio de bello Turcis inferendo et obiter enarratus Psalmus XXVIII) Desideria Erasma Rotterdamského (1466/91536) byl sepsán a poprvé publikován roku 1530, tedy krátce po bouřlivých událostech ve Vídni, která byla na podzim předchozího roku sevřena v obležení tureckého vojska. Turci sice od obléhání nakonec upustili, avšak Evropa zůstávala v trvalé nejistotě a strachu z turecké expanze. Za těchto okolností se Erasmus rozhodl zapojit do debaty o válce s Turky a v Užitečné rozpravě probrat argumenty pro i proti jejímu vedení. Hlavním cílem spisu je však pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.

Významný rakouský autor, nositel mnoha ocenění, skloubil v tomto románě do jednoho širokého celku "svá" témata (židé a židovství, pronásledování židů, křesťanství, náboženský fanatismus, nacismus, Rakousko a jeho nedávná - nacistická a antisemitská - minulost a často i přítomnost, historie studentských revolt v 60. a 70. letech, útěky a vyhánění, historie jako taková - možnosti jejího zachycení, její opakování a (ne)schopnost se z historie "poučit"). Vytvořil z nich tematickou i ideovou syntézu - ve třech narativních liniích, dějově průzračných, plných zvratů a velmi poutavě vyprávěných: první je příběh z první poloviny 17. století, životní dráha portugalského židovského chlapce Maného, pozdějšího židovského učence (Samuel Manasseh ben Israel); druhou paralelní linií je (přirozeně nedokončený) příběh dětství a mládí autorova vrstevníka židovského původu (inspirován autobiograficky), třetí pak líčí události jednoho večera v současné době. Velmi působivá je umělecká metoda, již lze shrnout (a simplifikovat) do několika základních pojmů: panorama (příp. "historická mystifikace"); tautologie ("kruh"); paradox a (lehká) ironie, nadhled.

Adorno v Žargonu autenticity rozvíjí kritiku řeči, jež vyvolává dojem duchovnosti a autenticity, a přitom je v tajném spojenectví s anonymitou směnné společnosti. Adorno odhaluje žargon nejen v literatuře a politice, ale také u německých existenciálních filosofů, především Karla Jasperse. Hlavním tématem knihy však je žargon Martina Heideggera. Adorno zasazuje Heideggerovu filosofii do širších kulturně-historických souvislostí, o nichž píše už v Dialektice osvícenství. V knize Žargon autenticity nalezneme množství odkazů na literární díla (Karla Krause, Rainera M. Rilkeho nebo na německé populární romány), které Adorno rozehrává při zkoumání filosofické „řeči autenticity“. V českých podmínkách je Žargon autenticity v zásadě první knihou, která přináší fundovanou kritiku Heideggerova myšlení. Adorno vyjadřuje nepoctivost pojmů, které se objevují jako zaklínadlo nejen ve filosofii, ale i v teologii, beletrii a poezii. Autenticita a hledání kořenů, s nimiž se setkáváme i v dnešní době, v sobě skrývají to, čemu chtějí uniknout. To je poselství Žargonu autenticity pro naši současnost.

Kniha slovinsko-italského historika Jože Pirjevce je vyvrcholením jeho řadu desetiletí trvajícího výzkumu dějin bývalé Jugoslávie. Dočkala se velice příznivého ohlasu a v současnosti patří mezi nejvydávanější historické monografie ve světě. Je velice čtivou, i pro laiky přístupnou syntézou jeho dosavadního bádání, již charakterizuje snaha o maximální objektivitu. Životní osudy Josipa Broze Tita a jeho nejbližších komunistických spolupracovníků a přátel jsou zde pojaty jako osobitá kolektivní monografie, která je současně odrazem historie Jugoslávie od třicátých let 20. století až do Titovy smrti v roce 1980. Český překlad knihy je založen na jejím druhém slovinském vydání z roku 2015, zároveň přejímá řadu oprav a doplňků, které pro cizojazyčná vydání navrhl sám autor.

Válka byla konstantou života starověkých Řeků, prostředím, v němž vznikala proslulá díla architektury, krásné literatury, filozofie nebo politického myšlení. Peloponnéská válka mezi Spartou a Athénami v letech 431-404 př. n. l. přivodila smrt mnoha lidí i mnoha nadějí. Po stručném úvodu o pramenech představuje tato kniha význam války v životě starověkých Řeků a způsoby válčení na zemi i na moři. Poté popisuje události pěti desetiletí od perské invaze do Řecka po vypuknutí války, jednotlivé etapy tohoto konfliktu až po kapitulaci Athén a nakonec líčí, jak Sparta se svým vítězstvím naložila. Knihu uzavírají životopisy Sparťanů a Athéňanů, kterým ve válce připadla nejvýznamnější úloha.

Publikace, kterou vydává Nakladatelství Academia ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze u příležitosti stejnojmenné výstavy, je rozdělena do dvou částí.První z nich obsahuje odborné studie zaměřené k jednotlivým otázkám života, díla a odkazu rabbiho Löwa – Maharala, druhou představuje katalog vystavovaných exponátů. Několik autorů se ve svých statích v první části publikace věnuje fenoménu postavy rabbiho Löwa v kulturních, historických, filosofických i literárněvědných souvislostech; jejich tématy jsou genealogie rodiny této osobnosti, pražští židovští učenci rudolfínského věku, postava Golema ve filmovém a dramatickém umění, postava rabbiho Löwa v české literatuře, pověsti Židovského města a další.

Kniha obsahuje na 3000 pranostik z oblasti lidové duchovní kultury, které autor uspořádal do přehledných tematických celků opatřených doprovodnými komentáři a vysvětlivkami. Osvěžením je včlenění pestré mozaiky dekreslujících citátů z krásné literatury a dobových kronikářských a písmáckých záznamů, jakož i doplnění vtipnými perokresbami.

Devětadevadesát elitních amerických vojáků padlo do tisíce střelců, ranění krváceli, docházela jim munice, voda i zdravotnický materiál. Příběh na motivy skutečných událostí vás strhne do přeplněného tržiště v srdci somálského Mogadiša. Žurnalista Mark Bowden, nositel literární ceny, dramaticky zachycuje tento trýznivý osud očima mladých mužů, kteří ten den bojovali. Využívá při tom rozsáhlé rozhovory s účastníky z obou stran, videozáznamy a přepisy rádiových hlášení.

Kniha vypráví o životě a díle opata augustiánského kláštera v Brně Gregora Mendla, zakladatele moderní genetiky. Jeho objev zákonitostí v přenášení rodičovských znaků na potomky začali oceňovat přírodovědci u nás i v zahraničí až 16 let po badatelově smrti. Ve 30. letech minulého století však genetiku zneužili nacisté a po roce 1948 byla tudíž odmítána jako reakční věda. S těmito a dalšími podrobnostmi Mendlova odkazu se mohou čtenáři seznámit v takovém rozsahu u nás poprvé.

Slavný román francouzského spisovatele Stendhala rozehrává složitý děj zasazený do doby po Napoleonských válkách, v níž mladý šlechtic Fabrizzio del Dongo čelí nekonečným intrikám, lstem a pokrytectví, jež ho vláčejí mezi evropskými městy, šlechtickými sídly, bojišti, církevní dráhou, tragickými náručemi žen a vězením, aby nakonec skončil jako poustevník v kartuziánském klášteře v Parmě, podle kterého je celý román pojmenován. Román Kartouza parmská představuje jedno z vrcholných děl francouzské tvorby 19. století, v němž se mísí realistická kritičnost s romantickou ironií, a pevně patří do kánonu evropské literatury. Filmové zpracování z roku 1948 je adaptací části románu. Hlavního hrdinu ve filmu ztvárnil Gérard Philipe