Agora

Vznik tohoto náboženství je úzce spjat se životem a působením Proroka Mohameda. O jeho politickém nadání a náboženském géniu svědčí to, že založil teoretický stát, nové náboženské společenství a poté pro muslimy připravil Korán, čímž islám povýšil na "náboženství Knihy".

Cesta do hlbín noci, román francúzskeho spisovateľa L.-F. Célina (1894-1961), vychádza v slovenskom preklade po prvý raz, čo možno označiť za literárnu udalosť. Tento strhujúci román o bolesti ľudského údelu, o dezilúzii z človeka, o vzbure proti stavu ľudskej spoločnosti je cestou do hlbín noci v konkrétnom i filozofickom slova zmysle. Cestou do hlbín noci sa Céline natrvalo vpisal do svetovej literatúry.

Monumentální esej přímo inspirovaná pádem komunismu je ideovou i skutkovou bilancí komunismu ve 20. století, je zamyšlením nad abstraktní univerzálností komunismu a jeho konkrétním ztělesněním v dějinách. Autor se zamýšlí nad imaginárním vztahem lidí 20. století ke komunistické ideji.

Čierna kniha komunizmu prostřednictvím čísel, dokumentů a svědectví přináší bilanci zločinů komunismu - rozdělené podle kontinentů a států, ve kterých vládl komunistický režim. Kniha odhaluje masové zločiny komunistického režimu, který pečlivě střežil všechny své zločiny během dlouhých desetiletí v přísně utajovaných archívech. Bilanci 85 milionů obětí komunistického teroru sestavil kolektiv francouzských historiků pod vedením Stéphena Courtoise.

Tato kniha je jedním z nejsilnějších svědectví o koncentračních táborech. Vysoce přesahuje rámec italské i evropské literatury. Síla Leviho svědectví tkví v tom, že svou knihu začal psát ještě v Osvětimi a dopsal ji krátce po svém návratu do Itálie. Zachytil v ní výhradně události, které sám zažil.

Jedná se o originální esej sdružující osm dopisů, které si v letech 1996 až 1997 vyměnili Francouz Francois Furet a Němec Ernst Nolte jako reakci na vydání knihy Minulost jedné iluze. V této korespondenci konfrontují vlastní interpretace komunismu, fašismu a nacismu a oba se snaží definovat podobnosti, odlišnosti a vazby těchto totalitarismů 20. století.

Elzbieta Ettingerová zkoumá peripetie vztahu dvou filozofů na základě korespondence Hannah nejen s Heideggeerem, ale i s jejím druhým manželem Heinrichem Blucherem a s filozofem Karlem Jaspersem. Úryvky z těchto paralelních korespondencí odkrývají kromě osobních osudů i významný fragment intelektuálních dějin 20. století.

Priame pokračovanie knihy Je to človek, ktorú autor napísal pod dojmom osobnej skúsenosti z Osvienčimu. Príbeh o nezmyselne dlhom a nezmyselne zložitom návrate skupiny Talianov, ktorí vyviazli z nacistických táborov.

Esej o nové humanistické etice v dnešní společnosti, o etice, která odpovídá hledání smyslu a svědčí o tom, že člověk 21. století cítí potřebu náboženství, potřebu bohů bez Boha. Tím spíš, že velké kolektivní utopie minulého století se zřítily a žádný smysluplný projekt je nenahradil.

Vo svojej slávnej eseji Potopení a zachránení (1986) Levi zhrnul štyridsať rokov svojich úvah o fenoméne holokaust...

Francouzský filosof André Glucksmann se ve své eseji zamýšlí nad teroristickými útoky proti USA z 11. září 2001. V rozpětí jedné hodiny, kdy v srdci New Yorku padly mrakodrapy Twin Towers pod útoky letadel řízenýc islámskými teroristy, se svět otřásl v základech a nástoupila nová éra v dějinách lidstva, éra globálního nihilismu.

Životopis americkej filozofky a politologičky nemeckého pôvodu Hannah Arendtovej vrhá nové svetlo na celú jednu etapu intelektuálneho života 20. storočia. Sprítomňuje osudy tých nemeckých intelektuálov židovského pôvodu, ktorí boli v čase nacistické ho režimu nútení opustiť Tretiu ríšu a postupne našli útočisko v USA. Kniha je doplnená obrazovou prílohou a podrobnou bibliografiou diela Hannah Arendtovej.

Kniha americkej historičky Elžbiety Ettingerovej Hannah Arendtová - Martin Heidegger rozpráva príbeh lásky a vzájomného obdivu dvoch veľkých postáv modernej filozofie. Ich vzťah, ktorý načas ohrozili tragiské udalosti 20. storočia, pretrval nevzory všetkému vyše päťdesiat rokov.

René GIRARD je francúzsko-americký mysliteľ, ktorého je ťažké presne definovať a zaradiť do jednej vedeckej disciplíny. Záber jeho výskumu je nesmierne široký, od literárnej vedy, cez filozofiu, antropológiu až po teológiu. Celé Girardovo myslenie vš ak zjednocuje teória o mimetickej túžbe a teória o obetnom baránkovi, ktorými vniesol revolúciu do viacerých humanitných vied. Ústredným pojmom jeho myslenia je násilie a spôsob, akým si ľudské spoločenstvo zoči-voči násiliu počína. Vo chvíľach napät ia ľudské spoločenstvo nasmeruje násilie voči obetnému baránkovi, ktorého usmrtí, aby vo svojom vnútri znovunastolilo mier. Obeť ako základný náboženský rituál ochraňuje spoločenstvo od ničivého násilia a je podľa Reného Girarda zakladajúcim prvkom i nštitúcií ľudskej spoločnosti a v širšom zmysle kultúry. V súvislosti s násilím a s obeťou René Girard priniesol okrem iného aj originálny pohľad na mytológiu a Bibliu a túto časť svojho výskumu on osobne pokladá za skutočný objav svojho diela. Svojs kou interpretáciou evanjelií René Girard vniesol kresťanstvo do centra antropológie, čo vzbudilo a stále vzbudzuje ostrú kritiku časti intelektuálnych a vedeckých kruhov. Isté je, že René Girard je jedným z najoriginálnejších mysliteľov 20. storočia. Kniha rozhovorov Pôvod kultúry (Les Origines de la culture, 2004) je Girardovou vedeckou autobiografiou, autor tu v náväznosti na svoje životné osudy krok za krokom objasňuje zdroje, vývoj a perspektívy svojho myslenia.