Akcent Print strana 25 z 39

Vlasta Pittnerová v tomto díle zachytila obraz způsobu života na malém městě v 18.-19. století.

Vážení čtenáři, tato kniha je volným pokračováním knížky Bezflinťáci a hlavní protagonisté zůstávají stejní. Milenu Hamerskou a Jiřího Pecháčka jsem znal z několika málo fotek a článků popisujících složitá jednání, která vedla k záchraně jesenických kamzíků, i konečné předání petice s pětadvaceti tisíci podpisy Parlamentu ČR. Spolu s dalšími přispěli obrovským dílem k udržení životaschopné, už více než stoleté populace kamzíků v Jeseníkách. Osobně jsme se seznámili, když jednou u nás zazvonili, představili se a slíbili jsme si případnou spolupráci. Od té doby jsme nabídli veřejnosti nemálo pořadů o přírodě, sepsali několik knih obdobného žánru a veřejné besedy jsme doplňovali fotografiemi a filmy, které vytvořili oba Bezflinťáci Milena a Jura. Někdy jsme se pouštěli i na tenký led všelijakých lokálních zpracování dávné historie a věřili v důležitost jejich zachování pro následné generace. Milena a Jura jsou velmi pracovití lidé s láskou k přírodě, výborní partneři a kamarádi. A tak něco málo tvoříme dál a žijeme rádi, neboť díky lásce k přírodě, přes relativně pokročilý věk, stařeckým mechem důchodců neobrůstáme. Ota Bouzek, Karlova Studánka

„Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro toho, kdo neumí číst.“ Citátem C. Goldoniho předznamenal V. Petr svoji novou – především fotografickou – publikaci. Vždyť pěší cestování dává mnohem hlubší pohled na velké divadlo světa, na jeho pamětihodnosti, barvy a hlavně na svět obyčejných lidí. Kniha velkého formátu nabízí 175 stran a téměř dvě stovky snímků z fotografické žně Václava Petra na cestách po Číně, Indii, Indonésii, Íránu, Nepálu, Pákistánu, Peru, Thajsku, Tibetu a USA.

Obyčejný život je jakýmsi životopisem na první pohled obyčejného člověka, v němž on sám vzpomíná, hodnotí své životní šance a postupně objevuje skryté podoby své vlastní osobnosti i svého nitra. Obyčejný život, Hordubal a Povětroň patří k vrcholům tvorby Karla Čapka. Tvoří volnou trilogii, v níž se projevuje jeho humanismus, pochopení a soucit s obyčejným člověkem.

Venkov i malé město, dávné časy i události roku 1968 přibližují dvě dosud nepublikované prózy Vlasty Javořické. Děj, plný nečekaných zvratů i skvělých popisů přírody, čtenáře zcela zaujme a uchvátí. Jaro, které na sebe nechalo tak dlouho čekat, konečně přišlo.

Vyprávění o životě a díle velkého českého orientalisty a chetitologa univerzitního profesora Bedřicha Hrozného, posledního rektora Karlovy univerzity před násilným uzavřením českých vysokých škol německými okupanty dne 17. listopadu 1939.

Románový životopis Johanky z Arku. Poprvé vyšel v roce 1896 a dodnes zůstává jedním z ale (nebo snad nejpřesvědčivějších děl vypovídajících o Panně orleánské. Twain se věrně držel historických dokumentů, právě proto) nezapřel ani své okouzlení – svůj obdiv k mladičké pasačce z Domremy, která přijala nezvyklé, obtížné poslání a dokázala je zcela naplnit.

V knize Myslivecká jitra popisuji své zážitky z naší krásné Drahanské vrchoviny. Mnohé z nich jsem prožil za časných jiter, když se les probouzí. Právě v těch chvílích může myslivec uvidět ptáka nebo jinou zvěř, kterou dosud nikdy nezahlédl. Naše krásné lesy mají pro nás vždy nějaké překvapení. Byl jsem svědkem prudkých soubojů jelenů, bojů o život více jak metrákových kňourů a zahlédl jsem také sokola, který se v naší oblasti vyskytuje jen zřídka. A považuji za neobyčejné štěstí, když se mohu sehnout k hladině lesní říčky, nabrat do dlaní její čistou proudící vodu a napít se. To jsou krásy Drahanské vrchoviny. Na její lesy se dívám od mého psacího stolu, slyším jejich šumění a často při tom sním…

Autor v této knížce volně navazuje na svoji prvotinu s názvem S puškou do polí, kde čtenáře seznamuje s výkonem práva myslivosti v typicky polní honitbě Podřipska. Literárně zpracované zápisky v jeho loveckém deníku nás tentokrát zavedou do úplně jiných revírů naší vlasti.

Čtvrtý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Třicetiletou válku i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Vypráví o bratrovražedné anglické občanské válce, o boji Parlamentu a posléze Olivera Cromwella proti králi Karlu I. i o mocenském zápase ve Francii, kdy proti králi-děcku, malému Ludvíku XIV., povstaly šlechta a měšťanstvo v rebelii tzv. frondy. Je to doba válek, bitev a mocenských zápasů, které románově zachytil ve Třech mušketýrech po dvaceti letech A. Dumas. Války proti králi líčí klíčové bitvy Karla I. od Edgehillu po Naseby i osudy jeho hlavního vojevůdce Ruperta Falckého. Tento pražský rodák a syn českého „zimního krále“ válčil za Karla I., svého strýce, a za jeho syna nejen na souši, ale i na moři jako pirát, korzár a nakonec anglický admirál. Z doby frondy a mládí Ludvíka XIV. zde najdete bitvy pod hradbami Paříže i u Lensu či Dunes ve Flandrech a osudy dvou největších francouzských válečníků před Napoleonem, prince de Condé a maršála de Turenne.

Kniha je zatím nejpodrobnějším tuzemským vylíčením událostí na Jadranu za Velké války. Autor si v knize důsledně všímá velmi zajímavých, přesto však bohužel už zapomínaných kapitol historiografie námořního vojenství, jež jsou většinou přinejmenším stejně zajímavé jako ty pozdější.

V této knize se dočtete nejenom o zážitcích a některých názorech Oty Bouzka, již známého autora próz s přírodní tematikou. Profesí lesní inženýr a myslivec letos oslaví 70. narozeniny a tato kniha je jeho třicátou osmou vydanou. Tentokrát pod titul Volání lesních samot přidal svoje povídky i jeho kamarád a skvělý fotograf zvěře a přírody Martin Žatka. Jeho poutavé záběry divoké zvěře i ostatní fotografie přírodních scenérií nejen doplňují texty v knize a tvoří její obal, ale především vypovídají o jeho velmi osobním vztahu k přírodě, k Jeseníkům a k tamnímu podhůří. První část knihy napsal lesák a myslivec, druhou fotograf a lovec beze zbraně. Oba autoři, Ota Bouzek i Martin Žatka, vám při četbě povídek plných fotografií přejí příjemně prožité chvíle uprostřed našich krásných hor a jejich podhůří.