Akcent Print strana 24 z 39

Je Daniela Ulrychová opravdu jenom úplně bezcitná bestie, která se baví tím, že přebírá svým kamarádkám kluky, aby je, chudáčky, vzápětí znuděně odkopla, anebo je všechno ve skutečnosti trochu jinak? A co se stane, až potká toho pravého a pozná skutečnou lásku? To a ještě mnohé jiné se můžete dočíst v nejnovějším románu své oblíbené autorky.

Rozsáhlý román Vlasty Javořické Vlnobití předkládáme čtenářům oblíbené spisovatelky ve dvou dílech. Autorka, ostatně jako vždy, přibližuje krajinu na pomezí Čech a Moravy, malebnou přírodu Vysočiny, jakož i venkovský lid pečující s velkou obětavostí, ale i radostí od jara do zimy o svůj majetek, děděný z generace na generaci. Děj románu více prozradí podtitul Žena dvou mužů. Jedná se o skutečný příběh, zpracovaný věrohodně a zároveň promyšleně. Venkovská idyla rodu Žalmanů se rázem změní ve strhující pátrání po vrahovi. „Vstane-li z hrobu“ a smíří-li se se svými blízkými, se svou ženou a bratrem, na ono rozluštění spletitého případu musí čtenář čekat až do poslední stránky tohoto nejnapínavějšího románu Vlasty Javořické.

Knížka Proč se ženy rozvádějí? je o snech i běžném životě tří mladých kamarádek. Vysnily si krásnou budoucnost. Chtěly by se zamilovat do toho pravého, vzít si jej a prožít s ním šťastný život. Realita je přece jenom jiná, přesto se každá z nich snaží ten svůj sen uskutečnit. Bude se jim to dařit, budou šťastné? Knížka zobrazuje všední příběhy dnešních dnů, ve kterých se určitě každá žena aspoň v některé části pozná a položí si otázku, zda dělá všechno správně… I když se snažíme, nedopadne to vždy podle našich představ. Ale ženy jsou silné osobnosti, a vždy si poradí…

Další knížka oblíbené řady autorů první poloviny minulého století je pokračováním příběhů opravdové lásky, kterou lze většinou nalézt teprve po trpkých zkušenostech.

Dostává se nám do rukou další dílko příležitostného spisovatele Richarda Štěrby. Je autorem titulu „Chomutovská rodina za mořem“, ve kterém popsal zajímavou životní pouť Rudy a jeho rodiny po odchodu z Čech do USA. Kniha, kterou budete číst nyní, není přímým pokračováním Rudových příběhů. V souladu s vnímavým a citlivým autorem jsou i Rudovy osudy pojaty v širším časovém i myšlenkovém rozměru. I když se v knize nenajdou nějaká výjimečná dobrodružství nebo detektivní zápletky, je zajímavé se vžít do popisovaných situací uvedených osob. Spisovatel se chce podělit se čtenářem v konkrétních situacích o pocity bez jakéhokoliv pokusu snad někoho poučovat nebo něco vylepšovat. Jeho osobitým stylem popsané zážitky a zamyšlení určitě zaujmou a přivedou k mnohým změnám v názorech na smysl života a k úvahám, co je to vlastně štěstí.

Jeho cílem bylo dosahovat dvojnásobných výsledků s polovičním úsilím. Domníval se, že má patent na rozum. Chtěl si ho proto nechat přihlásit na patentovém úřadu. Chování omezenců s neomezenými možnostmi je naprosto nepředvídatelné. Strach ze smrti pochází nejspíš z toho, že si ji představujeme příliš živě. Získáme-li jistotu, ztratíme naději. Člověk začne hledat Boha, teprve když pozná, že je sám.

Povětroň je příběhem letce, který byl po havárii letadla dopraven do nemocnice. Nikdo, ani on sám, neví, kdo je, odkud a kam letěl a proč riskoval život v tak nepříznivém počasí. Na tyto otázky hledají odpověď tři osoby – milosrdná sestra, jasnovidec a básník. Vznikají tak tři příběhy, ale skutečnost zůstává neodhalena. Povětroň, Hordubal a Obyčejný život tvoří Čapkovu volnou trilogii, v níž se projevuje jeho humanismus, pochopení a soucit s obyčejným člověkem

Od dějů popisovaných na stránkách této knihy uplynulo osm desetiletí. Tak dlouhá doba nás dělí od vzdušných bojů z roku 1937 odehrávajících se na španělském nebi. Již druhým rokem tehdy zuřila na Iberském poloostrově krvavá občanská válka mezi španělskými levicovými republikány a konzervativními povstalci. Vzplála v červenci 1936. Původně interní konflikt vnitřními rozpory rozvráceného Španělska do sebe vtahoval stále více zahraničních hráčů: armádu levicových dobrovolníků a idealistů různých odstínů i „dobrovolníků“ z totalitních mocností, z nacistického Německa, fašistické Itálie a bolševického Sovětského svazu. Publikace přibližuje letecké boje na hlavním válčišti španělské občanské války. Tedy nad frontovými liniemi, které se na jaře roku 1937 táhly od pobřeží Středozemního moře na jihu dále do vnitrozemí, krajinou Andalusie a Extremadury, procházely přímo okrajem Madridu, vedly přes pohoří Guadarrama, protínaly Aragonii a končily na severu u hranic s Francií. Popis dějů je vymezen měsíci dubnem a listopadem 1937. Zahrnuje vzdušná střetnutí během série neúspěšných republikánských odlehčovacích útoků, majících pomoci odříznutým obráncům Baskicka, Santanderu a Asturie, kteří se 31. března 1937 stali cílem mohutné povstalecké ofenzivy. Tyto útoky, cílené proti Huesce, Teruelu, La Granji, Brunete či Zaragoze, vedly k těžkým vzdušným bojům. Cílem ovšem není psát historii španělské občanské války v celé její šíři, nýbrž přiblížit nasazení vzdušných sil obou zápolících stran se zvláštním důrazem na akce stíhacích dvouplošníků Fiat CR.32, Heinkel He 51 a Polikarpov I-15. A také ozřejmit osudy mužů, kteří usedali do jejich kabin: Španělů z obou stran barikády, Sovětů, Němců, Italů, několika Američanů a pilotů jiných národností. Někteří, jako Morato, Lacalle, Jeremenko, Serov, Botto, Petrovič, Galland a Tinker, se stali ve svých zemích dříve či později legendami. Jiní upadli v zapomnění. Reálie kruté občanské války. Tvrdé vzdušné boje a letouny nejrůznějších typů. Osudy pilotů z různých koutů světa a různých státních zřízení, jejich odvaha, vůle dostát povinnostem či (v případě leteckých žoldáků) naplnit literu smlouvy. Ideály, za které muži umírali. Profesionalita i amatérismus. Skutečné mocenské zájmy interventů i závoj propagandistických lží. To vše promícháno ve španělském kotli vytvářelo jednu z nejbarvitějších kapitol letecké historie.

V druhém svazku výboru z díla Zuzany Novákové naleznou čtenářky a čtenáři básnické skladby a prózy Ticho plné hudby, Legenda o princezně Anežce, Svět jiných barev a Život na panském sídle. Dále převyprávění legend o Františku z Assisi, překlad Písně písní, výběr veršů z několika sbírek a malou připomínku autorčiných pohádek.

Vyprávění o zhýčkané a rozmazlené maloměstské krásce, která se jen zvolna zbavuje svého sobectví. A jak už to u Javořické bývá – také vyprávění o lásce. Nové vydání prózy z pozůstalosti!

Román Bílá laň patří k té části díla Vlasty Javořické, jež bychom mohli označit jako „milostné romány pro ženy“. Příběh z „lepších kruhů“ o slečně a potom paní Marlen jako by se obracel k těm čtenářkám, které si někdy chtějí počíst, aniž by vyprávění braly příliš vážně.

Kniha pojednává o dobrodružné cestě po Kanárském souostroví autem, pěšky, lodí a letadlem. Popisuje celou cestu a vše, co při ní autor poznal a prožil, kde a jak se svými přáteli nocoval. Je o tom, co se může přihodit při cestování na „divoko“, co se děje v nitru člověka na úzké nebezpečné cestě mezi vysokými skalisky a hlubokými roklemi, kolikrát musí prožít nějaké drama, aby uvěřil, že má nad sebou ochranného anděla a že existuje něco mezi nebem a zemí. Je to fata morgána, nebo skutečnost? Nocleh v mrakové zóně může nepřipraveného člověka přivést k velkému dramatu stejně jako spaní na teplé lávové drti na pokraji sopek a kráterů, kdy cítíte popel a síru a netušíte, co je pod vámi. Kniha popisuje nejen krásy sopečných ostrovů, kde se příroda rychle mění, ale i nebezpečí cest a prožitků, bez kterých by se člověk nejraději obešel, ale kterým se prostě někdy nevyhne. Nechybí ani nevysvětlitelné příhody, ani úsměvné momenty při setkání se zvířaty. Kniha je doplněna 80 černobílými a barevnými fotografiemi.

Svazek obsahuje vedle souboru próz Arabesky z roku 1863 též cyklus cestovních črt Různí lidé, jak tento cyklus připojil autor k druhému vydání Arabesek r. 1880. Soubor Arabesky přináší sbírku portrétů obyčejných lidí z okraje společnosti a s nimi i autorovu ironickou společenskou kritiku. Cestovní črty Různí lidé zachycují letmá setkání s různými lidmi v prostředí Maďarska, Rumunska, Turecka, Řecka, Itálie aj.