Argo strana 102 z 311

Zpěvák. Hudební skladatel. Textař. Herec. Spisovatel. A především kultovní postava světové kultury. Tím vším je Nick Cave, rozervanec a současně workoholik, člověk posedlý až manickou potřebou tvořit. Německý kreslíř Reinhard Kleist, mistr životopisného komiksu (v Argu už vyšly jeho knihy Boxer, Johnny Cash, I see a darkness, Sen o olympiádě), vytvořil ve své dosud nejobsáhlejší biografii strhující panorama nespoutanosti i závislosti, vášně i zkázy, lásky i smrti a již poněkolikáté prokázal, že umí překročit hranice běžného komiksu. Jeho výbušná směs tvořená Caveovými písněmi, historickými (polo)pravdami a zábavnými spekulacemi představuje veskrze bizarní návštěvu caveovského světa a je skutečnosti mnohem blíž než jakýkoli Caveův životopis. Husí kůže zaručena! Překladová práva zakoupilo již 13 zemí. "Ale aby bylo jasné Elisu Day jsem nezabil." NICK CAVE Ohlasy v tisku: Kleistův Cave to je jízda jako na tripu! (Hamburger Abendblatt) Strhující a uhrančivé jako Caveovy písně. (STERN) Exploze nápadů. (Darmstädter Echo) Dalo by se to napsat lépe? Ne. (Rhein-Neckar-Zeitung) Svým komiksem postavil Reinhard Kleist pomník západnímu Berlínu 80. let. (rbb kulturradio) "Pokud patříte k fanouškům Nicka Cavea, okamžitě si tuhle knížku přečtěte."(Dangerous Minds) "Kleistova evokativní kresba, temná, dramatická a pravidelně prokládaná humornými tóny, se k protagonistovi životopisu hodí naprosto dokonale." (The Current)

Simon Shaw si zdánlivě nemá nač stěžovat: je mu dvaačtyřicet, je zdravý, bohatý a úspěšný. Jenomže se zrovna rozvedl a jeho bývalá žena se ho snaží připravit nejen o spoustu peněz, ale (za vydatného přispění jeho klientů) i o všechnu energii. Na radu svého majordoma, přítele i důvěrníka Ernesta se Simon vydává odpočívat do jižní Francie. Náhoda (či nehoda) uvězní Simona v jedné luberonské vesnici a přivede mu do cesty okouzlující Nicole, která ho nadchne pro úžasný plán: koupit ve vsi opuštěnou četnickou stanici s nádherným výhledem do kraje a proměnit ji v útulný provensálský hotýlek. Simon, Nicole a pochopitelně Ernest se po hlavě vrhnou do nového života. Všechno běží jako na drátkách, idyla je na spadnutí, bohužel však dojde k vyloupení banky v blízkém městečku, což otevře hráz povodni neblahých událostí a nepříjemných odhalení, které ohrožují ráj na zemi, jenž si Simon hodlal vybudovat. Hoteliérem v ráji aneb Loupež po provensálsku O autorovi Peter Mayle (19392018) byl jedním z nejznámějších současných anglických spisovatelů. Dlouho žil v USA a pracoval v reklamní agentuře, poté se stal novinářem, publicistou a spisovatelem na plný úvazek. Koncem 80. let 20. století se přestěhoval do Francie s odhodláním napsat román. Výsledkem jeho snah se stala kniha Rok v Provenci, která mu přinesla mezinárodní úspěch a získala řadu ocenění. Postupně následovaly další úspěšné knihy, které byly přeloženy do více než dvaceti jazyků, česky vyšly např. Navždy Provence, Hotel Pastis, Psí život, Znovu Provence, Podfuk jako víno, Dobrý ročník, Francouzské hodokvasy, Tajnosti francouzského pekaře a Podfuk na Korsice. Kniha Rok v Provenci se stala předlohou pro TV seriál, román Dobrý ročník pro romantickou filmovou komedii. Rok v Provenci vyvolal takovou vlnu popularity a s ní související ztrátu soukromí, že Mayle musel Francii na přechodnou dobu opustit. Když se později se svou ženou a psy opět vrátil do provensálského Luberonu, jeho přesnou adresu znali jen jeho nejbližší sousedé. Od roku 2002 byl nositelem řádu Rytíř Čestné legie, jehož udělením francouzská vláda ocenila Mayleho přínos pro kulturu a Francii. Zemřel v Provence. výkřik Ukradená idyla aneb Loupež po provensálsku.

Samota je zlověstná a nebezpečná: místo na pobřeží Irského moře, které nese pečeť dávných dob a během staletí si vyžádalo desítky, ba stovky životů zvířat i lidí. Písčiny na pobřeží jsou zrádné, příliv nenadálý, počasí věčně nevlídné. Právě do těchto končin v severní části hrabství Lancanshire přijíždí na jedny Velikonoce někdy v sedmdesátých letech minulého století vypravěč, jeho mentálně postižený bratr Hanny a skupinka věřících z jedné katolické farnosti na předměstí Londýna. Do kraje, z něhož pochází vypravěčova matka, jezdila skupinka pravidelně již s minulým knězem; po jeho smrti se sem vydávají znovu s knězem novým, a to v naději, že návštěva věkovité kaple v nehostinném kraji napomůže zázraku a Hanny se uzdraví. Poutníci však v kraji rozhodně nejsou vítáni jsou svědky událostí, jejichž význam se jim ozřejmí až mnohem později. Samota je úžasný gotický thriller, skvěle vyprávěný a plný napětí. Jako takový dá vzpomenout na klasiky žánru typu Maturinova Poutníka Melmotha nebo nejlepší prózy Daphne du Maurierové. Vítěz Costa Book Award a British Book Industry Award pro nejlepší debut roku 2015.

Mamlas z maloměsta patří k té méně známé tvůrčí linii autora, který se proslavil svými jedinečnými, mnohokrát zfilmovanými sci-fi příběhy. Je to naturalistický pohled na nižší střední třídu americké společnosti poválečných let a její chování. „Malí“ lidé z rodin, které zásobovaly armádu mladými muži, často z války žili, neboť pracovali pro stát a stát je platil. Po válce však tuto jistotu ztratili a často se ocitli na holičkách, tak jako neslavný hrdina tohoto příběhu Roger Lind. Roger měl však štěstí: za peníze od tchyně si zařídil prodejnu a opravnu televizorů, rodina se jakž takž vzmohla a Rogerova žena Virginia se rozhodla dát syna Grega do lepší školy. Tam Roger potká Liz Bonnerovou, ženu šikovného obchodníka Chika, představitele té lépe situované střední třídy. Když Liz zatouží po Rogerovi a Chic se zakouká do jeho kšeftu s televizory, na rozpad rodiny a ztrátu hodnot a iluzí je zaděláno až sadisticky.

Klasická Campbellova práce uvádí příklady mytických příběhů, ukazuje na nich pravdy skryté za náboženskými a mytologickými postavami a nechává z nich vyplynout obecně platné významy. Posláním hrdiny je vydat se na cestu a překonávat překážky. Hrdinovo dobrodružství má mnoho podob, ale jeho aspekty jsou neměnné: hrdinovi se dostává nadpřirozené pomoci, překonává strasti a bolestně se navrací do světa, kde musí lidem zvěstovat, co viděl. Tyto iniciační cesty nacházíme v mýtech, pověstech a pohádkách, jež mohou lidem posloužit jako univerzální modely a vzory.

Kamila Jameson-Porterová, šéfredaktorka newyorského, velmi módního časopisu, vyšle svého nejlepšího fotografa André Kellyho do jižní Francie vytvořit snímky luxusního sídla jednoho význačného podnikatele. André se přitom stane svědkem podezřelé scény: vidí, jak je nesmírně cenný Cézannův obraz z vily odvážen nesmírně otlučenou dodávkou. Pochopitelně v době, kdy majitel vily a obrazu není přítomen. Zvědavý André zjistí, že zde patrně jde o výnosný obchod s padělky, do něhož je nejspíš nějak zapletena i jeho šéfová. Spojí se s odborníkem na impresionisty Cyrusem Pinem a začíná nebezpečná honba po Francii od Paříže po Côte d´Azur, při níž se ovšem vždycky najde čas na typicky francouzské gastronomické radovánky.

„Za hranice areálu nikdy nechoďte. O své budoucnosti příliš nemluvte ani nepřemýšlejte. Pečlivě pečujte o své zdraví. Jste jiní než ostatní lidé – jste budoucí dárci,“ hlásají pravidla na odříznuté venkovské internátní škole Hailsham. Kathy, Ruth a Tommy jako dospívající děti příkazy nejdřív bezmyšlenkovitě plní, ale postupem času v nich začíná hlodat podezření, že jim jejich vychovatelé neříkají celou pravdu. Proč musí všechny děti neustále umělecky tvořit? Proč si musí tak ostražitě hlídat svůj zdravotní stav? Co znamenají všechny ty zámlky a nedořečenosti – co se vlastně skrývá pod tajemným slovem „dárcovství“?

Podtitul nelže: Lov vzácného druhu severského žraloka popisuje živým reportážním stylem jedna z linií textu. Do mírně ztřeštěného podniku se pustili dva dobří přátelé, autor a Hugo Aasjord, velmi dobrý malíř moře, působící na rodných Lofotech. Do líčení jejich trampot vstupuje vyprávění o námořnících, o lodích (místní o nich mluví s láskou, skoro jako o členech rodiny), jindy zase úvahy o vztahu člověka k přírodním živlům nebo fakty nabité, avšak strhující pasáže ze základů ichtyologie, oceánografie a hydrologie. Literární kritika v Norsku i ve světě knihu přivítala s nadšením, i když jí jisté potíže působilo určení žánru: kniha nabízí směs eseje, reportáže a odborného výkladu s prvky krásné literatury, a to nejen kvůli citacím z Rimbauda, Melvilla a Poea. Morten Stroksnes dokáže o moři psát zcela věcně, avšak moře bezmezně miluje, a proto ví: „Moře se bez nás docela dobře obejde, my bez něj nikoli.“

Percepliquis je závěrečný svazek fantasy série Odhalení Riyria, ságy, na jejímž počátku byli dva zloději polapeni na nesprávném místě ve správný čas a tím vrženi do víru událostí, jež stále gradují a nakonec vedou k tomuto okamžiku. Uběhly tři tisíce let a nastal čas pro návrat Novronova dědice. Vše k tomu směřovalo… Elfové překročili řeku Nidwalden. O budoucnosti rozhodnou dva zloději… „Zahlédla jsem dlouhou cestu. Po té tě povede ta, jež nese světlo. Ta pouť vede hluboko pod zem a do zoufalství. Povedou tě hlasy mrtvých. Vrátíš se v čase. Tři tisíce let stará bitva znovu vzplane. Chlad se chce zmocnit světa, smrt si jde pro všechny a volba je na tobě. Ty jediný můžeš zachovat rovnováhu, ty nakloníš váhy, ale není jasné, na kterou stranu. Musíš volit mezi světlem a tmou a tvá volba mnohé ovlivní.“ tenkinská věštkyně Fan Irlanu

Výbor z Bukowského korespondence ukazuje oblíbeného autora z jiné stránky: dopisy přátelům, redaktorům i kolegům, chronologicky řazené, se dotýkají především tématu psaní. Zachycují jednak pomalu se rozvíjející Bukowského tvůrčí kariéru „zevnitř“, očima autora, který líčí, jak začínal poezií v malých časopisech, jak na dlouhá léta psaní úplně přerušil, protože propil psací stroj; jak na jeho možnosti psát působila jeho zaměstnání i lidé kolem něj. Současně čtenář objevuje jakýsi autorský manifest, který Bukowski neformuluje jako prohlášení pro veřejnost rozepsané do okázale formulovaných tvůrčích zásad: spíše mezi řádky čteme autorova zaujetí „pro svůj způsob“, přezíravost vůči mainstreamovému „správnému psaní“ i rigidním zásadám literárních škol. Navzdory takovému zdánlivě ledabylému postoji je zřejmé, jak důležité psaní pro Bukowského bylo a s jakou vážností se mu věnoval.

Píše se rok 1601 a Rudolf II. pořádá na Pražském hradě hostinu na počest svého dvorního astronoma (a astrologa) Tychona Braha. Hodokvasu se účastní mezi jinými rovněž malíř Sprangler, alchymista a lékař Michael Maier či inkvizitor Roberto Bellarmin, o němž se ví, že odsoudil k smrti Giordana Bruna za jeho kosmologické názory. Když je po večeři slavný astronom nalezen mrtev v hradním kabinetu kuriozit, císař se rozhodne všechny hosty držet na Hradě, dokud velitel hradní stráže celou záležitost neobjasní... Vedle skutečných historických osob či osob skutečnými lidmi inspirovaných zde nacházíme celou řadu postav, o nichž historie nic neví, ale nějaké jim podobné v renesanční Praze bezesporu žily.

Patnáct drobnějších próz je tematicky i časově spjato s pozdním obdobím tvorby tohoto nositele Nobelovy ceny za literaturu. Svá nejzákladnější celoživotní témata v nich vybrousil v miniaturní slovesné klenoty. V črtě Štěstí Hesse přináší stručný, leč zásadní komentář k tomu nejdůležitějšímu ve svém životě a díle: na duchovním základě křesťanském i orientálním si vypěstoval odolnost vůči uhranutí takzvaným pokrokem nebo smyslem dějin a objevil smysl cykličnosti, jejíž osou je věčná vertikála. V Přerušené vyučovací hodině se vyznává z pocitu, jako by mu všechny pokusy o smysluplné vyprávění protekly mezi prsty, ale právě na této hranici začíná moderní literární tvorba. Žebrák vypráví o samotě plné obrazů, o hře s nimi. Ukradený kufr je povídka, za niž by se nemusel stydět ani Čechov, tématem je lidské pinožení se za majetkem na čem všem jsou lidičkové schopni lpět. Broskvoň je podobenstvím o životě a smrti, vepsané do osudu plodného ovocného stromu.

V revidovaném překladu vychází nejslavnější Welshova kniha. Autorovi se v ní podařilo něco nevídaného: vzít téma zralé pro sociologické studie o deprivované mládeži a napsat zábavný a propracovaný román, s jehož hrdiny musí čtenář sympatizovat, přestože ho jejich jednání často děsí a odpuzuje. Ne nadarmo podle románu vznikl jeden z nejpopulárnějších filmů britské kinematografie. Welshův román i film Dannyho Boyla donutil ty slušné, aby svůj životní styl konfrontovali s životem lidí, kteří unikají před správným životem i za cenu sebezničení.

Obrovskou mocí obdařený Klíč k času byl rozdělen na sedm částí, zamaskovaných a rozptýlených napříč časem i prostorem. Ještě mocnější Bílý Strážce teď po Doktorovi žádá, aby mu všechny kousky našel. Doktor, Romana a robopes K-9 vystopovali druhou část na planetě Calufrax, když se ale trefí přesně do toho správného bodu v čase, ocitnou se přesně na nesprávné planetě – na Zanaku. Zanak je šťastná a bohatá planeta. Většinou. Z velitelského můstku jí vládne záhadný „Kapitán“ a pod jeho velením přichází jeden Nový zlatý věk za druhým – drahokamů i minerálů je pro každého dost, zkrátka ekonomický zázrak. Takže je jasné, že něco je hodně, ale hodně špatně… KLASICKÉ DOBRODRUŽSTVÍ PÁNA ČASU OD DOUGLASE ADAMSE, V ROMÁNOVÉM ZPRACOVÁNÍ ZKUŠENÉHO DOKTORSKÉHO HARCOVNÍKA JAMESE GOSSE.

Obrovskou mocí obdařený Klíč k času byl rozdělen na sedm částí, zamaskovaných a rozptýlených napříč časem i prostorem. Ještě mocnější Bílý Strážce teď po Doktorovi žádá, aby mu všechny kousky našel. Doktor, Romana a robopes K-9 vystopovali druhou část na planetě Calufrax, když se ale trefí přesně do toho správného bodu v čase, ocitnou se přesně na nesprávné planetě – na Zanaku. Zanak je šťastná a bohatá planeta. Většinou. Z velitelského můstku jí vládne záhadný „Kapitán“ a pod jeho velením přichází jeden Nový zlatý věk za druhým – drahokamů i minerálů je pro každého dost, zkrátka ekonomický zázrak. Takže je jasné, že něco je hodně, ale hodně špatně… KLASICKÉ DOBRODRUŽSTVÍ PÁNA ČASU OD DOUGLASE ADAMSE, V ROMÁNOVÉM ZPRACOVÁNÍ ZKUŠENÉHO DOKTORSKÉHO HARCOVNÍKA JAMESE GOSSE.

Americká kultovní novela v novém vydání s vynikajícími ilustracemi Štěpána Danča. Půvabný příběh Thomase Tracyho, newyorského mladíka, ke kterému se jednoho dne připojí jako stálý společník tygr, aby ho naučil důležitým věcem, jež potřebuje mladík ke své proměně v muže.