Argo strana 104 z 311

Jak se z talentovaného dramatika a básníka stal jeden z největších autorů v dějinách literatury? V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií. Výsledek už známe: v tomto událostmi nabitém roce Shakespeare investuje do nového divadla Globe a po večerech (!) napíše hned čtyři hry – Jindřicha V., Julia Caesara, Jak se vám líbí a konečně Hamleta – snad nejobdivovanější hru všech dob. S tím, jak se dozvíme, co k jejich vzniku vedlo, se prohloubí i naše porozumění a při příští návštěvě divadla uvidíme své oblíbené postavy zase v jiném světle.

Příběh o vztahu jednoho páru zhuštěný do 90 minut, který se odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti. Lidé mají k dispozici všechny myslitelné technické vymoženosti, politická mapa světa je zásadně překreslena, v multikulturní utopii se obyvatelstvo jednotlivých teritorií pravidelně mění v rámci rotací, mezilidská komunikace se odehrává především na multimediální platformě MindShare Facebooku budoucnosti. Maxe a Carys rozdělují názory a přesvědčení. Nyní se spolu vznášejí ve vesmíru, zbývá jim kyslík už jen na půldruhé hodiny, nedokážou se vrátit na domovskou loď ani navázat spojení se Zemí, a záchrana si nakonec vyžádá osudové rozhodnutí. Příběh o jejich vztahu, klasická love story přenesená do reálií žánru sci-fi, vypovídá o tom, že základní konstanty lidského života zůstávají ve všech stoletích a podmínkách stejné.

Renomovaný britský historik moderních dějin Ian Kershaw, mj. autor životopisu Adolfa Hitlera vydaného v nakladatelství Argo, se v devíti kapitolách své nové práce věnuje nejtragičtějšímu období evropských dějin 20. století. Po analýze konce zlatého věku v Evropě se zabývá první světovou válkou a jejími příčinami, sleduje vzestup Hitlera a nacismu v Německu, popisuje katastrofu druhé světové války a její důsledky, včetně zárodků nového poválečného uspořádání Evropy. Hlavní příčiny evropských tragédií v první polovině 20. století vidí v růstu rasově vyhraněného nacionalismu, neslučitelných zájmech imperialistických velmocí i v důsledcích vyhroceného třídního boje, gradujícího především bolševickou revolucí v Rusku. Velmi čtivým způsobem se smyslem pro detail tak čtenářům nabízí odpovědi na otázky, které jsou stále aktuální.

Třídílná biografie o životě a díle jednoho z největších, nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (18831924) je rozsahem i významem monumentální, výjimečná a zcela ojedinělá. Německý literární historik, který kromě literární vědy vystudoval rovněž filozofii a matematiku, pracoval na třídílném souboru celých osmnáct let. Všechna fakta, každou drobnou jednotlivost pečlivě ověřoval a dokládal, striktně se vyhýbal zaplňování bílých míst v Kafkově životě fikcí, spisovatelovu osobnost a dílo zpodobnil v celé složitosti a komplexnosti. O Kafkovi přitom vypráví nesmírně poutavě, střídá esejistické i vyprávěcí pasáže, zpřítomňuje dobové panorama, každý díl se čte jako román. Roky 1910 až 1915 zachycují intenzivní proměnu Franze Kafky z ovlivnitelného, nevázaného mladíka v odpovědného úředníka, znejistělého a přecitlivělého muže s komplikovaným vztahem k ženám a zároveň v mistra slova, spisovatele, jenž dokázal precizně zachytit své noční můry a prodchnout je zvláštně odtažitým kafkovským humorem a ironií. Kafkův život, stále pevně spojený s rodnou Prahou, je ve zmíněném období vytyčen rozhodujícími milníky, které určily Kafkovo další profesní, osobní a umělecké směřování: Kafka se seznamuje, blíže poznává a studuje židovské náboženství, poprvé vystupuje na veřejnosti jako spisovatel, zažívá vypuknutí první světové války a také komplikovaný vztah s Felice Bauerovou, s níž se dvakrát zasnoubil, pokaždé však zasnoubení zrušil a v roce 1917 vztah definitivně ukončil. Je to trovněž doba strašlivého dvojího života mezi kanceláří a psacím stolem, na němž Kafka po nocích psal některá svá zásadní díla: povídkový soubor Rozjímání (Betrachtung), který je jeho vůbec první vydanou knihou (1913), povídky Proměna (Die Verwandlung, 1912, publikována 1915), Ortel (Das Urteil, 1912, vydána 1913) a V kárném táboře (In der Strafkolonie, 1914, uveřejněna 1919), románový fragment Nezvěstný (Der Verschollene,19111914, vydaný posmrtně), jehož první kapitola vyšla pod názvem Topič (Der Heizer) ještě za Kafkova života v roce 1913, a také nedokončený román Proces (Der Process, 19141915, vydaný posmrtně). Reiner Stach využil při práci na druhém svazku své trilogie mimo jiné i pozůstalost Felice Bauerové, kterou objevil v USA, kde Kafkova bývalá snoubenka v roce 1960 zemřela.

Děj se, stejně jako v první části, odehrává v daleké budoucnosti, kde se věčný konflikt mezi zvěří Divočinou a lidmi dostává do kritického bodu. Monstrum z pustiny vtrhlo se záměrem naplnit svůj žaludek do lidského megaměsta. Nerozumě tak upozornilo na přítomnost zvířat žijících v jeho zapomenutých a dávno neobývaných částech. Všechny plány na tajné poražení lidstva a navrácení slávy Divočině se zdají být pro inteligentní zvířata ztracené. Jedinou šancí na záchranu je útěk exodus a živoření v pustině. Bez boje se ale nechtějí vzdát všichni. Nový konflikt se tak rozhoří přímo mezi zvířaty. Zůstat, či utéct? To je oč tu běží. Mají zvířata vůbec nějakou šanci proti postupující lidské armádě? Kolik Divočiny je ukryto přímo v lidech? Může ji zvěř využít ve svůj prospěch?

Kniha Barbarská Evropa představuje jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování barbarské Evropy v období od 6. do 11. století. Na základě právních pramenů, především tzv. barbarských zákoníků, konstruuje koncept dynamicky se rozvíjejícího světa raných Germánů a Slovanů. Prostřednictvím mistrných analýz ukazuje, jak se germánský a později i slovanský svět měnily pod vlivem reziduí antické kultury a římského práva. Důraz přitom klade na osobitý život zvykového práva, jež v jednotlivých germánských kmenech postupem doby získalo kodifikovanou písemnou podobu. Formování barbarské Evropy přitom pojímá jako mnohovrstevnatý střet mezi římským individualismem a germánským kolektivismem, jenž v mnoha ohledech bránil rozvoji klasických feudálních vztahů a svébytné panovnické svrchovanosti. Na mnoha příkladech ale zároveň dokazuje, že onen vyhraněný kolektivismus během staletí přece jen získával značné trhliny, jež ve svém důsledku vedly k hluboké sociální diferenciaci původně svobodného obyvatelstva, v němž větší roli než majetek hrála příslušnost ke kmenovému společenství.

V Oblasti X, záhadné divočině, která se třicet let brání vydat svá tajemství a odráží marné snahy jedné expedice za druhou, vládne zima. Agentura pověřená jejím zkoumáním a kontrolou nad ní – Jižní Zóna – v chaosu po jejím rozšíření zkolabuje. Teprve nyní se poslední, zoufalý tým vydává přes hranici, aby se pokusil dosáhnout odlehlého ostrova, jenž by snad mohl skrývat odpovědi na otázky, které jeho členové hledají. Pokud neuspějí, okolní svět bude ohrožen. Adaptace proniká čím dál hlouběji k okolnostem, které obklopovaly vznik Oblasti X. Co bylo příčinou této nepřirozené proměny? Komu z těch mnoha, kteří se o to pokusili, se podařilo přiblížit k pochopení Oblasti X – a na kom zanechala nezvratné následky? V závěrečné části románové trilogie Jižní Zóna možná budou záhady Oblasti X vyřešeny, ale důsledky dosavadních událostí nebudou přesto o nic méně závažné – a o nic méně děsivé.

Král i jeho místokrál jsou mrtví. Západozemí čelí největší krizi od rebelie proti šílenému králi. Roberta Baratheona rozpáral kanec, Eddard Stark se stal obětí intrik, které se snažil sám rozplést. Království je bez silného panovníka a svou šanci větří velcí i malí hráči. Robb Stark je korunován králem Severu, na jihu o trůn usilují bratři krále Roberta. Druhý díl dnes již legendárního cyklu Píseň ledu a ohně se odehrává v ještě zběsilejším tempu než Hra o trůny. George R. R. Martin bez uzardění ničí ve své knize celé armády, o jednotlivcích nemluvě. Nečekané zvraty, krutá politika, závist i pomsta jsou kořením, kterým autor rozhodně nešetřil. Střet králů může propuknout naplno. Vychází v novém překladu.

Núri se narodí se čtyřma ušima, a tak ho matka odveze z vesnice, aby mu pověrčiví vesničané neublížili. Cestou však matka zahyne při úplně stejné nehodě jako o tři měsíce dřív její manžel a Núri „spadne z nebe“ do rukou posluhovače v súfijském klášteře. Tam vyrůstá, nastupuje duchovní cestu k Bohu, objevuje svůj nevšední talent jazyka a prožívá citové zmatky. To všechno však skončí, když klášter napadnou nájezdníci. Núriho unesou a skončí jako sluha Pravé ruky sultána – jeho život jako by začínal úplně znovu, na jiném místě, v jiných podmínkách. Po nějaké době se ale Núri svým způsobem vrátí na pravou cestu – začne navštěvovat súfijského učitele, začne znovu psát poezii. Ale jeho život je znovu přetržen a Núri se ocitá na ovčí salaši ve Španělsku – v cizím prostředí, cizím náboženství a cizím jazyku. Ale koloběh se znovu opakuje, v „dalším životě“ se ocitne v Severní Africe, opět se neomylně (i když ne přímou cestou) vrátí k súfismu, poezii a lásce, aby to vše opět ztratil a jako poustevník konečně došel klidu v oproštění od všeho světa. Kolotoč pestrých barev, zvuků a vůní vás vtáhne do svého víru, až budete mít pocit, jako byste se ocitli uprostřed Pohádek tisíce a jedné noci.

Při jedné lodní plavbě byl ukraden záhadný klíč neznámého původu. Jeden z cestujících, Cromwell Stone, posléze zjistí, že všechny, kdo na palubě byli, kdosi systematicky likviduje. Tak začíná neuvěřitelné pátrání, jehož cílem je nejen najít zloděje, ale také zjistit, co je onen podivný předmět zač... Trilogie Cromwell Stone je jedním z mistrovských děl Andrease, komiksového tvůrce narozeného v Německu, který ale tvoří většinou ve Francii a již dlouho žije v Bretani. Andreas Andreas, celým jménem Andreas Martens, se narodil 3. ledna ve východoněmeckém Weissenfelsu. Studoval výtvarné umění nejprve v Düsseldorfu, ale mezi lety 1973 a 1976 pak v Belgii. Poté začal spolupracovat s časopisy, hlavně Le Journal de Tintin a A Suivre. Nějakou dobu žil v Paříži, ale nyní je doma v Bretani. Proslul experimentálností, precizností a rozmáchlostí příběhů a ság, jež ve svých komiksových románech buduje a splétá. Kromě působivé lovecraftovské trilogie Cromwell Stone patří mezi jeho nejznámější díla série Rork, Cyrrus nebo Capricorne; účastnil se také na tvorbě megasérie Donžon.

Dva nejhorší diktátoři v dějinách spolu bezmála dva roky aktivně spolupracovali. Oznámení dohody mezi nacisty a Sověty ohromilo celý svět, v jejím rámci došlo k invazi do Polska a její zhroucení vedlo k rozhodujícímu střetu druhé světové války. Roger Moorhouse ve své knize tuto kapitolu válečných dějin probírá do hloubky, zkoumá, co vedlo k uzavření paktu i jeho ukončení a vyhlášení války někdejšímu partnerovi. Využívá přitom dobových pramenů i svědectví přímých účastníků. Roger Moorhouse (*1968) je britský historik, specialista na slovanské země a východní Evropu. Už za studií spolupracoval s proslulým Normanem Daviesem, je spoluautorem jeho rozsáhlých dějin Vratislavi, které vyšly i v ČR pod názvem Mikrokosmos: Portrét jednoho středoevropského města. Přispěl do řady kolektivních publikací, Smlouvě s ďáblem předcházely další knihy věnované dějinám druhé světové války – Killing Hitler (2006) a Berlin at War (2010)

Autor hledá v knize Zmizelá historie odpověď na otázku, proč se z české a slovenské historické paměti vytratilo slovo holocaust, a to i přesto, že jak v Protektorátu Čechy a Morava, tak i ve formálně samostatném Slovenském štátu došlo k vyvraždění několika set tisíc obyvatel židovského původu. Příčiny nachází jak v konstruování historické paměti v době komunistické diktatury, tak ve vědomém opomíjení židovské otázky po roce 1989, ve způsobu traktování druhé světové války v českém a především slovenském prostředí, v proměnách výkladu protiválečného odboje i kolaborace ve válečných letech, resp. v jen obtížném vyrovnávání se Čechů a Slováků s vlastní minulostí 20. století.

H. W. Brands rozmnožil řadu životopisů amerických prezidentů o důležitou položku: svou rozsáhlou práci zasvětil životu a působení Ronalda Reagana. Reaganova osobnost měla velký význam pro všechny země sovětského bloku, protože za jeho působení došlo ke zhroucení komunismu ve střední a východní Evropě. Autor se pochopitelně věnuje i vnitřní politice a proměně politického stylu, kterou Reagan ztělesňoval.

I když to zní překvapivě, válka zajistila lidstvu větší bezpečí a bohatství. Renomovaný historik a archeolog Ian Morris vypráví hrůzný a fascinující příběh o patnácti tisících let válek. V době kamenné žili lidé v malých, ustavičně se svářících společnostech a čelili šanci jedna ku deseti, nebo dokonce jedna ku pěti, že zemřou násilnou smrtí. Ve 20. století zemřela násilnou smrtí ani ne jedna osoba ze sta (a to navzdory oběma světovým válkám, holokaustu a Hirošimě). Vysvětlení: jedině válka vytvořila větší a složitější společnosti s vládami, které vymýtily vnitřní násilí. Autor mapuje historii války, jako největšího paradoxu dějin, od pravěku až k robotickým válkám blízké budoucnosti. Ta se může stát nejnebezpečnějším obdobím existence lidstva, ale pokud toto období přežijeme, konečně se možná naplní starý sen o světě bez válek...

Jak získal Thor své proslavené kladivo Mjölnir? Kolik světů spojuje vždyzelený jasan Yggdrasil? Kdo postavil zeď kolem Ásgardu a co bude následovat po konci světa zvaném Ragnarök? Severská mytologie převyprávěná Neilem Gaimanem nejenže odpovídá na všechny tyto otázky, ale navíc je váže do souvislého, obšírného vyprávění, v němž ožívají bohové i obři, medovina teče proudem, vlci mluví a jabloně rodí jablka nesmrtelnosti. Naprosto nepostradatelná kniha pro všechny milovníky severských mýtů, seriálu Američtí bohové i tvorby Neila Gaimana obecně.

Prvotina Alena Meškoviće Ukulele jam, popisující s humorem i vážně dospívání během války v Jugoslávii, vzbudila zasloužený ohlas v mnoha evropských zemích a dočkala se i divadelního zpracování. Děj Meškovićova druhého románu Stan pro jednoho začíná 1. prosince roku 1994, kdy bosenský uprchlík Emir Pozder, zvaný Miki, přijíždí do Kodaně, která původně měla být jen další přestupní stanicí na cestě za bratrem Nenem do Švédska. Nenův kontakt však Mikiho na nádraží nevyzvedne a Miki se dostává do spárů policie. Ze strachu, co bude dál, okamžitě zažádá o azyl a dánská policie ho odveze do dětského centra. Miki tak uvízne v Dánsku, z okna svého pokoje vidí do Švédska a dál sní o setkání se starším bratrem. V azylovém centru se setká s příbuznými, ale soužití na čtrnácti metrech čtverečních není jednoduché. Navíc si v sobě každý nese svá traumata z války, která řeší alkoholem, přehnanou čistotností nebo jako Miki mlčením. Obyvatele tábora paralyzuje zákaz práce a studia i bezútěšné industriální okolí. Z letargie Mikiho vytrhne až dobrodružná výprava na slavný rockový festival v Roskilde - nejenže může vidět své idoly a povídat si s lidmi z celého světa, ale také konečně získá trochu osobního prostoru – ve stanu pro jednoho, kde je Miki konečně sám. Ve Stanu pro jednoho se sice setkáváme se stejným hrdinou jako v Ukulele jam, ale rozdíl tří let a celého kontinentu si vybírá svou daň – Miki přichází o značnou část nadějí a iluzí, a s nimi i o nevinnost. Příběh o tom, jak těžké je soužití s lidmi blízkými i cizími a jak je těžké vydobýt si své místo ve světě, kde startovní čára vůbec není rovná vás strhne a zůstane s vámi ještě dlouho poté, co otočíte poslední stránku.