Argo strana 106 z 311

Proslulý román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti Spojených států amerických, které se z demokratických výšin propadly do všeobjímajících hrůz totalitního režimu. V okovech nemilosrdného klerofašistického režimu se z každého, kdo se proti němu jakkoli prohřeší, stává otrok. Z plodných žen pak ještě něco mnohem horšího – služebnice, jejichž úkolem je rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají… Kniha byla odměněna Cenou Arthura C. Clarka pro nejlepší román roku a následně se stala předlohou pro filmové a aktuálně také pro úspěšné seriálové zpracování.

Historický detektivní román. Bývalý pražský biskup a budoucí světec Vojtěch je zavražděn pohany. Ambiciózní polský kníže Boleslav Chrabrý toho chce využít a pomocí Vojtěchových ostatků i svých politických dovedností usiluje o vytvoření hnězdenského arcibiskupství, které by posílilo jeho mezinárodní pozici. Mladý císař Ota III. ve stejné době přemýšlí, jak obnovit velkolepou římskou říši a navázat na odkaz Karla Velikého. Když se mu podaří potlačit vzpouru v Římě, vydává se proto na velkou cestu po všech provinciích. V jejím finále se setkává s Boleslavem právě u Vojtěchových ostatků v nově postavené katedrále v Hnězdně.

Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč. . Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů. Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění. Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009). V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku. Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků. V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.

Měl jsem pro sebe a Zeldu plán. Měli jsme předstírat, že jsme někdo jiný. Měli jsme si najít nové rodiče. A žít navždy v bezpečí. Potom přišli nacisti. Jsem Felix a tohle je můj příběh. Felix je Žid. A být Žid, když kolem zuří druhá světová válka, je nebezpečné. Felix měl nějakou dobu štěstí, schovával se v katolickém sirotčinci, pak ve sklepě. Jenže úkryt byl odhalen a Felix se ocitne ve vlaku jedoucím do koncentračního tábora. A přece znovu získá naději: z vlaku se jemu a šestileté Zeldě podaří uprchnout. V bezpečí ovšem nejsou ani zdaleka. Jak dokážou bez pomoci přežít? A komu můžou důvěřovat, když všude je tolik lidí lačnících po odměně za dopadeného Žida? Štěstí se však na ně opět usměje v podobě laskavé statkářky Genii. Ta je nechá u sebe v domě, vybělí jim vlasy a dá německá jména. Felix však tuší, že je jen otázkou času, kdy někdo odhalí jeho pravou identitu. A to bude konec - pro něj, pro Zeldu i pro Genii... K napsání příběhu autora inspiroval osud Janusze Korczaka, polského židovského lékaře a autora knih pro děti. Po mnoho let pomáhal ve Varšavě vést sirotčinec pro dvě stovky židovských dětí. Když německé úřady počátkem srpna 1942 nařídily transport dětí do vyhlazovacího tábora Treblinka, Korczak se rozhodl jít s nimi, přestože dostal nabídku na vyřazení z transportu. V Treblince byli všichni zavražděni v plynových komorách. Napínavá kniha o nezměrné odvaze a naději, o přátelství a lidskosti uprostřed nelítostné doby, inspirovaná skutečným příběhem.

V ulicích New Yorku propukají oslavy Dne divokých karet – výroční akce připadající na 15. září, při níž se vzpomíná na mrtvé a vzdává čest živým. Je to den ohňostrojů, pouličních trhů a průvodů, politických demonstrací a vzpomínkových hostin, pitek a rvaček v tmavých uličkách. Oslavy jsou rok od roku masovější a bouřlivější. A letos, v roce 1986, určitě proběhne u příležitosti čtyřicátého výročí zatím největší a nejlepší Den divokých karet. Na svátek se už chystají nejrůznější média i přívaly turistů a nálevny i restaurace očekávají rekordní obrat. V pozadí však číhá zvrácený génius, kterého nezajímá zábava ani veselí. Hvězdář má jen jeden cíl: zkázu.

V ulicích New Yorku propukají oslavy Dne divokých karet – výroční akce připadající na 15. září, při níž se vzpomíná na mrtvé a vzdává čest živým. Je to den ohňostrojů, pouličních trhů a průvodů, politických demonstrací a vzpomínkových hostin, pitek a rvaček v tmavých uličkách. Oslavy jsou rok od roku masovější a bouřlivější. A letos, v roce 1986, určitě proběhne u příležitosti čtyřicátého výročí zatím největší a nejlepší Den divokých karet. Na svátek se už chystají nejrůznější média i přívaly turistů a nálevny i restaurace očekávají rekordní obrat. V pozadí však číhá zvrácený génius, kterého nezajímá zábava ani veselí. Hvězdář má jen jeden cíl: zkázu.

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce Pipes sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu - občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.

Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce Pipes sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu - občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Franciska se během nuceného nasazení narodila. Její polská matka a český otec se do sebe zamilovali na tom nejpodivnějším místě — v továrně na munici, kde byli oba nuceně nasazeni. Jarmila se chtěla otrocké práci pro nacistickou říši vyhnout, ale nakonec do Německa odjela, aby se v táboře Sackisch skryla před gestapem. Spolupracovala totiž jako spojka s odbojovou skupinou, kterou nacisté odhalili. A Helena musela na otrocké práce nastoupit poté, co ji s rodiči, sourozenci a babičkou uvěznili v židovském ghettu ve volyňském Ostrožci. Z rodiny přežila jediná. Kniha ale nevypráví jen o ubíjejících dnech, které tyto ženy a jejich rodiny trávily v továrnách, na polích pod dohledem strážných. Vypráví i o tom, co jim válka vzala, s jakými vzpomínkami a s jakou bolestí je vrhla zpět do světa. A spolu s nimi zhruba dalších 400 až 450 tisíc Čechů, českých Židů a Romů, kteří museli odjet do nacistické říše jako levná pracovní síla a jako vězni zajateckých a koncentračních táborů.

Francouzský kreslíř Christophe Chabouté přímo zázračně proměnil do komiksové podoby jedno ze základních děl anglické literatury. Osudový souboj kapitána Achaba s bílou velrybou znají i ti, kteří nikdy román Hermana Melvilla nečetli, a to nejen proto, že se dočkal celé řady úspěšných i neúspěšných zpracování (jednu z komiksových verzí vytvořil i legendární Will Eisner). Moby Dick je totiž příběh, který dnes neoddiskutovatelně patří do kulturního kánonu. Také proto Chabouté neměl lehkou startovací pozici, ale jeho pojetí bez debaty bere dech. Černobílá kresba, v níž vynikne každé ráhno, uhrane čtenáře svojí atmosférou. Znovu se ocitneme na velrybářské lodi a díky Chaboutého umění ucítíte vodní tříšť a uslyšíte vítr v lanoví. Lov na Moby Dicka může začít.

Když přijde otec živitel následkem úrazu o práci, hrozí celé rodině vystěhování a bída. Rázná matka však najde řešení – své čtyři dcery promění v SENZAČNÍ SESTRY TURNEROVY, akrobatické číslo, s nímž budou vystupovat po kabaretech. Gert, Winnie, Kit i Nell se tak ze dne na den změní svět – budou muset odložit své plány, ale současně se jim otevře nespočet nových možností. A kde jinde by potkaly tak různorodé povahy, tolik národností, kde jinde by zažily tolik emocí? Čteme tak vlastně hned dva příběhy – ten osobní, o proměnách čtyř mladých duší, a ten „větší“ o americké historii na prahu 20. let dvacátého století.

Auver-sur-Oise, léto 1890. Marguerite Gachetová je mladá dívka, dusící se v krunýři zvyklostí, který ženy konce devatenáctého stolení musejí nosit. Stane se poslední láskou Vincenta Van Gogha. Jejich setkání jim nadobro zpřevrací životy. Jean-Michel Guenassia nám předkládá překvapivou verzi tohoto období. Co kdyby doktor Gachet nebyl věrným zastáncem impresionistů, ale naopak jejich chamtivým a ješitným odpůrcem? Co kdyby jeho dcera byla příliš vášnivá a příliš zamilovaná? Co kdyby Van Gogh nespáchal sebevraždu? A co kdyby část jeho obrazů vystavených v Musée d´Orsay byla falešná? Autor na základě nejnovějších poznatků o umělcově životě klade spoustu otázek. A nachází na ně nečekané odpovědi, které nám předkládá s vypravěčskou bravurou a dokumentaristickou věrohodností, jaké známe z Klubu nenapravitelných optimistů.

Umberto Eco byl mistrným pozorovatelem světa kolem sebe i jeho glosátorem. Jak cestovat s lososem je kniha návodů, kde autor s notnou dávkou inteligentního humoru nabízí řešení, jak se vyrovnat s nejrůznějšími nečekanými i standardními, ale nežádoucími situacemi, jež život přináší: jak strávit inteligentní prázdniny, jak nepoužívat mobilní telefon, jak nemluvit o fotbale, jak se vyhnout nakažlivým chorobám, jak jíst v letadle, jak cestovat v amerických vlacích a mnoho dalších.

V knize Temná strana národních států se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek. Srovnávacím způsobem analyzuje vyhánění a etnické čistky před první světovou válkou, resp. těsně po ní, meziválečný status quo, v němž byla vedena napříč evropskými státy debata o ochraně národnostních menšin. Velkou kapitolu představují návrh na řešení národnostních otázek na konci druhé světové války, resp. vyhnání Němců z Polska a Československa. Stranou však neponechává ani vyhánění a transfery obyvatelstva v Sovětském svazu po celé období jeho existence. Své zkoumání problému pak dovádí až do konce 20. věku v souvislosti s válkami v bývalé Jugoslávii, přičemž nalézá velké paralely těmito etnickými čistkami a etnickými čistkami na Balkáně v první polovině minulého století.

Americká spisovatelka indického původu přináší v knize ne neprávem přirovnávané k dílům Khaleda Hosseiniho strhující, emotivní příběh dvou celoživotních přítelkyň, jejichž život se nenávratně změní jedné noci v roce 1993. Osudový okamžik je vyšle vstříc trýznivým osudům – jedna se bude snažit přežít nelidské zacházení obchodníků s bílým masem a druhá zasvětí život jejímu hledání. V roce 1986 se má desetiletá Mukta z nízké společenské kasty stát chrámovou prostitutkou jako její matka a před ní její babička. Matka však udělá vše pro to, aby její dcera nemusela kráčet ve šlépějích svých předků. Mukta se ocitá u náhradních rodičů v Bombaji, kde se spřátelí s jejich osmiletou dcerou Tarou. Ta Muktě otevře dveře do nového světa – světa zmrzliny a sladkostí, básní a příběhů, a přátelství, které Mukta nikdy předtím nepoznala. Mezi děvčaty vznikne pouto silnější než hlas krve, které je přetrženo o sedm let později, když Muktu unesou. Taru ani jedenáct let poté nepřestávají pronásledovat výčitky svědomí. Je přesvědčená, že Muktino zmizení je její vina a po smrti otce se vrací z exilu ve Spojených státech do rodné země, aby svou dávno ztracenou přítelkyni našla. Při svém pátrání však naráží jen na dávno pohřbená tajemství vlastní rodiny…

Strhující závěr románového triptychu, ve kterém si Otčina Roberta Harrise podává ruku s Alanem Moorem. Londýnský Westminster 12. května 1940. Druhá světová válka nabírá na obrátkách. Už podruhé. Raybould Marsh, jeden z nejlepších britských agentů, se přenesl do nové časové linie – je to poslední zoufalý pokus zachránit alespoň jediný z možných světů před lovecraftovskými monstry, kterým podlehla Marshova původní realita. Pokud má dojít k jejich porážce, nesmí na Zemi zůstat ani stopa po nadlidech stvořených nacistickou vojenskou mašinerií. Pozornost hrůzných přízraků žijících mimo čas a prostor totiž přitáhli k lidstvu právě oni… Na své cestě za vítězstvím si Marsh bude muset především poradit s Gretel, nejmocnějším z výtvorů německého profesora von Westarpa. Díky svým schopnostem ví Gretel i v nové časové linii o všem, co se událo v Marshově zničeném světě, a pokusí se mu dokončení jeho úkolu překazit. Je odhodlaná přežít – a to navzdory tomu, že každé větvení reality, které dosud byla schopná předpovědět, končilo její smrtí.