Argo strana 99 z 311

Dům z karet patří k nejlepším politickým thrillerům historie. Vydán byl v roce 1989 a okamžitě se dočkal obrovského úspěchu u čtenářů i u kritiků. Pojednává o machiavelistickém a bezskrupulózním politikovi Francisu Urquhartovi, jemuž přestane jeho úloha v britském parlamentu stačit a rozhodne se zamířit výš: až úplně nahoru, tedy do křesla premiéra. Přestože je to vážený a alespoň navenek slušný člověk, za svým cílem jde přes mrtvoly. Kniha se dočkala dvou pokračování a do širšího povědomí se dostala i díky dvěma seriálům. První adaptaci provedlo BBC (1990) s Ianem Richardsonem v hlavní roli. Ještě slavnější je však zpracování americké od společnosti Netflix, v němž byla hlavní role svěřena Kevinu Spaceymu. První sezóna proběhla v roce 2013 a následovalo mnoho pokračování. Thriller, který pánům ani dámám ve Westminsteru dlouho nedal spát.

Kniha Cesty komunistickou diktaturou představuje výbor z autorových studií a esejí, které byly publikovány v posledních pětadvaceti letech v českých vědeckých i kulturně-politických časopisech a ve kterých se autor zabýval společností a komunistickým režimem v rovině sociální, ideologické a intelektuální. První část knihy přináší statě týkající se únorového převratu roku 1948, poúnorového vývoje a dobového myšlení z hlediska působení ve vědě, kultuře a politice, s důrazem na střet komunistického, socialistického a antikomunistického myšlení v domácím prostředí i v emigraci. Ve druhé části se autor věnuje názorovým proměnám jednotlivých intelektuálů od stalinského období do reformy pražského jara a tzv. normalizace. Důraz přitom klade jak na prostředí marxistické historiografie, tak na svět českých filozofů a spisovatelů. V centru jeho zájmu proto stojí osobnosti jako medievista František Graus, filozofové Robert Kalivoda či Karel Kosík, politolog Zdeněk Mlynář či spisovatelé Milan Kundera, Pavel Kohout či Ludvík Vaculík. Třetí část souboru shrnuje autorovy polemické texty věnované otázkám hodnocení komunistické diktatury v posledních deseti letech, resp. problematice proměn pohledu české společnosti na komunistickou minulost. Kriticky se přitom vymezuje vůči soudobé české revizionistické historiografii, která podle jeho soudu až příliš relativizuje především dobu tzv. normalizace a místo analytického přístupu ulpívá na interpretačním i myšlenkovém schematismu. Kniha jako celek tak představuje originální příspěvek ke zkoumání čtyřiceti let komunistické diktatury v Československu a promýšlení jejího původu, povahy, proměn a dědictví.

Vše začíná v kopcích nad Los Angeles, v extravagantní rezidenci s velkolepým vinným sklepem právníka holywoodských hvězd Dannyho Rotha, který se chce pochlubit svou ohromující sbírkou vín vynikajících ročníků, a tak pozve novináře, aby o ní napsali. Články však vzbudí velký zájem nejen u smetánky. Když se Danny vrátí z lyží, najde sklep vyprázdněný. Pojišťovna, u které si Roth sbírku pojistil na několik milionů dolarů, si najme soukromého detektiva a odborníka na víno, Sama Levitta, který se po stopách tekutého pokladu vydá. Pátrání ho dovede do Bordeaux a pak do Provence, kde se Sam setká s výstředním multimilionářem, jenž by snad mohl mít se zmizením vzácných vín něco společného. Za vydatné podpory půvabné francouzské kolegyně se Sam potýká nejen s indiciemi, s podezřelými a s kriminalistickými hádankami, ale i se svůdnými lákadly v lahvích i na talíři.

Wej Da, mladý advokát, se pyšní tím, jak dokonalým je darebákem. Neuhýbá před žádnou lstí či ranou pod pás, pokud mu přinese větší zisk či sladkou satisfakci z pomsty. Podplácení veřejných činitelů, defraudace, praní špinavých peněz, prostituce jsou jeho každodenním chlebem, to vše navíc pozoruje cynickým zrakem člověka, pro kterého jsou přátelství a láska pouze další příležitostí k obchodu. Mladý hrdina, narozený během Velké kulturní revoluce, zkušeně lavíruje v krutém, nemilosrdném justičním světě a postupuje dál a dál na cestě, která nekončí nikde jinde než v pekle. Román Než slehne rudý prach, líčící drsným jazykem všudypřítomnou korupci v současné Číně, byl vydán v roce 2008. Mohl však vyjít až po rozsáhlých cenzurních zásazích v rozsahu desetitisíců znaků. Zakončení románu musel autor podle vlastních slov přepisovat ve třech různých verzích; ani nakonec publikovaná podoba však cenzuru plně neuspokojila a jeho vydavatel byl krátce nato donucen své nakladatelství zavřít. Süe-cchun Mu-žung je jedním z nejkontroverznějších současných čínských autorů. Je pro něj příznačný stylisticky vybroušený ,cynický realismus, což je velmi účinná forma pro popis současné čínské společnosti s jejími chronickými neduhy v podobě korupce, úřední zvůle a celkové morální apatie. sinolog Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis.cz

Mladá Američanka Hannah přijíždí do Florencie s bolestným tajemstvím zotavuje se z vážné poruchy příjmu potravy, kterou po léta trpěla a pokouší se v Itálii začít nový život. Postupně se sžívá s novým prostředím, získává přátele, pomalu se začíná orientovat v místní složité sociální dynamice, flirtování, závratné posedlosti fotbalem a kulinářském umění; neukojitelná chuť do života místních obyvatel ji fascinuje i odpuzuje. Nejvíc jí ovšem učaruje minulost města. Ta je pro ni přínosná i nebezpečná zároveň Hannah totiž ve Florencii objevuje nejrůznější zpodobnění krásy a brzy ji zaujme to, co lze nalézt jen mimo běžné turistické trasy: příběhy světic a mystiček, žen, které hladověly a trpěly kvůli Bohu. Jejich extatické stavy jí v mnohém připomínají její vlastní; čím víc se s nimi ovšem identifikuje, tím naléhavěji se jí vrací přízraky z minulosti Román Jessie Chaffee se vyznačuje nádherným stylem, ať už se v něm popisuje fyzická námaha při sportu či prazvláštní extáze světic Autorka nám nabízí působivý příběh, dílem love story, dílem bildungsroman, a zároveň výtečný portrét prastarého města ve vší jeho kráse i dekadentnosti Alice McDermottová, The Atlantic

Poslední dny slávy, román, za který Jaimy Gordonová v r. 2010 získala americkou Národní knižní cenu, představuje čtenářům oblíbené dostihové prostředí zcela jinak, než jsou zvyklí. Neodehrává se totiž v kulisách velkých závodů, luxusu a bohatství, ale na samém dně dostihového sportu, na závodišti v zapadákově, kde se koně i lidé za zenitem ze všech sil snaží přežít a účel světí prostředky. Každá z postav, které se nám v tomto přitažlivě hrůzném panoptiku představí, mluví vlastním svérázným jazykem, ale jejich osamělost a izolace pramení z jiné jinakosti. Ať už to je věk, barva pleti nebo původ, co je staví na okraj společnosti, když se setkají na scéně zanedbaného závodiště v Západní Virginii, rozehrají spolu napínavé drama plné zoufalství, odhodlání, vášně a koní. Pět postav, pět originálních hlasů, pět osamělých duší potloukajících se kolem nejnižších příček dostihového sportu. Každý den je boj o přežití, a ne všichni přežijí.

Poslední dny slávy, román, za který Jaimy Gordonová v r. 2010 získala americkou Národní knižní cenu, představuje čtenářům oblíbené dostihové prostředí zcela jinak, než jsou zvyklí. Neodehrává se totiž v kulisách velkých závodů, luxusu a bohatství, ale na samém dně dostihového sportu, na závodišti v zapadákově, kde se koně i lidé za zenitem ze všech sil snaží přežít a účel světí prostředky. Každá z postav, které se nám v tomto přitažlivě hrůzném panoptiku představí, mluví vlastním svérázným jazykem, ale jejich osamělost a izolace pramení z jiné jinakosti. Ať už to je věk, barva pleti nebo původ, co je staví na okraj společnosti, když se setkají na scéně zanedbaného závodiště v Západní Virginii, rozehrají spolu napínavé drama plné zoufalství, odhodlání, vášně a koní. Pět postav, pět originálních hlasů, pět osamělých duší potloukajících se kolem nejnižších příček dostihového sportu. Každý den je boj o přežití, a ne všichni přežijí.

Chance je zahradník, který desítky a desítky let žije jen na malém prostoru domu a zahrady. O světě okolo sebe neví téměř nic, zná ho jen z televizní obrazovky. Když jeho pán zemře, musí opustit bezpečnou zónu a poprvé od svých čtrnácti let vyjde mezi lidi. Automobily jsou úplně jiné než přepychový ford ze třicátých let, který Chance desítky let oprašoval. Není divu, že přehlédne limuzínu a stane se účastníkem dopravní nehody, jak se píše v protokolech. Prostoduchý muž vstupuje náhle řetízkem náhod do velkého světa byznysu. Kosinski svým námětem ilustruje Sartrovu myšlenku, že peklo je neschopnost uniknout druhým, kteří vám znovu a znovu dokazují, že jste takoví, jak vás vidí oni. Tento dojemný a neuvěřitelně komický příběh je znám i díky filmovému zpracování z roku 1979 v hlavní roli s Peterem Sellersem, jehož herecký výkon dělá ze snímku nezapomenutelný zážitek. Tento dojemný a neuvěřitelně komický příběh je znám i díky filmovému zpracování z roku 1979 v hlavní roli s Peterem Sellersem, jehož herecký výkon dělá ze snímku nezapomenutelný zážitek.

Jistěže můj syn chodí za děvkami kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví, prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě. Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.

Ewald Murrer, jeden z předních básníků tzv. druhé generace českého undergroundu, vydává po deseti letech novou básnickou sbírku nazvanou Tma se mne dotýkala. Rozvíjí v ní témata, s nimiž se potýká od počátků své tvorby: od nevratného plynutí času přes utkvělost okamžiku po nostalgii za nenávratně uplynulým. Jedna z básní zde zastoupených byla vybrána do sborníku Nejlepší české básně roku 2017, již sestavili Jan Šulc a Sylva Fischerová.

Adamsbergův tým odjíždí na stáž do Kanady, kde se má od kolegů z Kanadské jízdní policie učit zpracovávat genetická data, věc na začátku tisíciletí ještě zcela novou. Spolu s policisty se však k řece Otawě zřejmě dostal i přízrak, který Adamsberga pronásleduje od mládí... Po vraždě mladé dívky se hlavním podezřelým stává sám Adamsberg, temnou roli sehrál v případu alkohol a komisařovo opilecké okno. Ačkoli na rozdíl od Danglarda příliš nepije, tentokrát měl k pití pádné důvody. Fred Vargas jako obvykle mistrně vykresluje charaktery hlavních i vedlejších postav, mezi nimiž dominuje svérázná poručice.

Pražské romancero je soubor 81 osmerkových kramářských listů z 16. století, tištěných převážně v kastilskému Burgosu, jež do Prahy přivezli v 17. století irští mniši. Do tohoto vydání bylo vybráno sto z původních romancí, jejichž témata jsou různorodá: boje proti Maurům (smrt posledního vizigótského krále Rodericha), nesváry mezi feudály a králem, příběhy z okruhu artušovského (příběh Amadíse a Oriany) i karolinského, nářky nešťastně zamilovaných rytířů, události z řeckých a římských dějin (epizody z trojské a 2. punské války) i příběhy biblické (návštěva královny ze Sáby u krále Šalomouna). Mezi romancemi ze španělských národních dějin zde vyniká básnické líčení porážky od Maurů a smrti posledního vizigótského krále Rodericha (r. 711) nebo konflikt kastilského krále Alfonse VIII. s jeho feudálními vazaly; v romancích z karolinského cyklu se setkáváme s císařem Karlem Velikým i jeho pairy, například s hrabětem Rolandem; artušovský cyklus zastupují příběhy Amadíse a Oriany; antická témata se vyskytují v líčení epizod z trojské války nebo z druhé války punské (o Hannibalovi); biblické příběhy vyprávějí například o návštěvě královny ze Sáby u krále Šalamouna nebo o králi Davidovi; milostná témata se týkají obvykle dvorských zápletek, jejichž rozuzlení může být tragické. Konečně pak nechybí ani milostný nářek zamilovaných a odmítaných rytířů. Výbor z romancí vytištěných v 16. století v Burgosu. Jejich témata jsou rozmanitá: boje proti Maurům, nesváry mezi feudály a králem, příběhy z artušovského a karolinského okruhu, události z řeckých a římských dějin i příběhy biblické.

Autor, mj. vysokoškolský učitel fyziky, podává svůj předmět novátorským přístupem: fyzikální principy, systematicky uspořádané od základních zákonů mechaniky po kvantovou fyziku, osvětluje na příkladu četných supehrdinů, kteří zalidňují svět komiksu. Nechává stranou zázračné schopnosti, kterými vládnou, protože by bylo příliš snadné ukázat, že "to přece nejde", ale ptá se, které z těch působivých činů a výkonů jsou s fyzikálními zákony v souladu. Tahle nová perspektiva je jednak zábavná a ozvláštňující, ale taky plně funkční: čtenář spolu se zábavným čtením, které je mj. přehledem superhrdinského žánru, dostane nenápadně i svébytnou učebnici fyziky. Autor se rozhodl využit svého celoživotního zájmu o superhrdinský komiks a s jeho pomocí zprostředkovat laickému čtenáři základní fyzikální poznatky. Postupuje od nejjednodušších mechanických principů a postupně se propracuje až ke kvantové mechanice každé probírané téma vykládá v souvislosti s příhodou některého z četných superhrdinů s nadlidskými schopnostmi. Jeho východisko je přitom poměrně neočekávané bylo by sice snadné probírat se komiksy a ukazovat, proč jsou z fyzikálního hlediska nesmyslné, ale Kakalios postupuje opačně: každému superhrdinovi dovolí užívat jeho superschopnosti (takovou shovívavost v sobě přece musí najít každý čtenář komiksu), a zaměřuje se na výjevy a epizody, kde k porušování přírodních zákonů nedochází kde autoři využívají fyzikálních principů správně. Coby dlouholetý vysokoškolský učitel, který ví, jak získat a udržet pozornost, dokáže navíc svůj výklad podat srozumitelně, svěže a zábavně; a výklad o fyzikálních jevech navíc organicky propojí s exkurzy do dějin klasického komiksu. Kakalios na postavách jako Superman, Spider-Man i méně známí hrdinové jako Ant-Man vysvětluje fyzikální principy od gravitace a pohybových zákonů po kvantovou mechaniku.

Kniha Domů do říše zkoumá vývoj na územích, která byla na podzim 1938 odtržena od Československa a posléze se z nich stala Říšská župa Sudety. Popisuje průběh začleňování území souhrnně nazývaného Sudety do tzv. Velkoněmecké říše, zavádění německých právních norem, nacifikaci politického a veškerého společenského života, germanizaci české menšiny a vztah župních orgánů k protektorátu a protektorátním úřadům. Autor v ní ukazuje, že připojení tzv. Sudet k Německu nebylo hladkým procesem, ale že od počátku se v něm nadšení z osvobození a naděje s ním spojované mísily se zklamáním. Sudetští Němci a jejich političtí reprezentanti v ní spatřovali symbol jejich vítězství v dlouhotrvajícím národnostním boji s Čechy. Doufali, že bude především sloužit jejich mocensko-politickým, ekonomickým, sociálním a kulturním zájmům, a přirozeně si pro sebe nárokovali obsazení rozhodujících politických funkcí. Vedoucí nacisté a byrokraté z ústředních orgánů ji naproti tomu chtěli budovat jako vzorovou župu, jako jeden z mnoha článků centralizovaného státu, vysílali tam úředníky z říše a rozhodně neměli v úmyslu příliš zohledňovat místní specifika. Různé důsledky a projevy tohoto konfliktu provázely dějiny sudetské župy po celé popisované období, tedy až do jejího konce na jaře 1945.

Soubor čtyřiadvaceti kratších próz, v nichž se autor zaměřuje na zlomové situace jedince i společnosti, často v jejich paralelním prolínání a zrcadlení, na milostná procitnutí a selhání, na popisy mechaniky lidských vztahů v kulisách příchodů a odchodů různých společenských uspořádání. Jsou zde přítomné i typické doprovodné jevy doby, v nichž se jednotlivé povídky odehrávají: různé podoby vyhnání či "odsunů", proměny nálad, zrody a zániky idolů a fetišů, mediální manipulace a masáže, role bulvárních médií, rašení obyčejného násilí v lůně měšťácké spořádanosti. Autor své příběhy píše s jemným odstupem, s použitím ironie, travestie, nadsázky, černého humoru; hyperrealisticky traktované příběhy náhle přeskakují do surrealistické nepravděpodobnosti a klaunské eskapády; čtenářům jsou překládané hororové a detektivní pastiše s překvapivými pointami. V knize též dochází k nadgeneračnímu spojení autora textů a výtvarníka Jana Macúcha, který povídky doprovodil ilustracemi.

Pozdní šedesátá léta a strohá církevní škola. To je prostředí, ve kterém dospívá Esmera Santeneová a v němž se musí vypořádat se svými prvními fyzickými touhami. Nejen pocity, ale i první zkušenosti s muži sdílí s kamarádkou Rachel. První zážitky jsou v očích dívek většinou neuspokojivé, ale když konečně ve strohém prostředí Esmera dosáhne svého, zjistí o svém těle jednu fascinující věc síla orgasmu jí doslova a do písmene dokáže měnit život! Esmera se díky svým výjimečným schopnostem stane privilegovaným svědkem evoluce sexuality a fyzického potěšení celé naší společnosti. Kreslíř Zep je talentovaným umělcem s dynamickou linkou, který ztvárňuje fyzično s nadsázkou, jež přitom dodává celému příběhu neobyčejnou smyslnost.