Argo strana 105 z 311

Prvotina Alena Meškoviće Ukulele jam, popisující s humorem i vážně dospívání během války v Jugoslávii, vzbudila zasloužený ohlas v mnoha evropských zemích a dočkala se i divadelního zpracování. Děj Meškovićova druhého románu Stan pro jednoho začíná 1. prosince roku 1994, kdy bosenský uprchlík Emir Pozder, zvaný Miki, přijíždí do Kodaně, která původně měla být jen další přestupní stanicí na cestě za bratrem Nenem do Švédska. Nenův kontakt však Mikiho na nádraží nevyzvedne a Miki se dostává do spárů policie. Ze strachu, co bude dál, okamžitě zažádá o azyl a dánská policie ho odveze do dětského centra. Miki tak uvízne v Dánsku, z okna svého pokoje vidí do Švédska a dál sní o setkání se starším bratrem. V azylovém centru se setká s příbuznými, ale soužití na čtrnácti metrech čtverečních není jednoduché. Navíc si v sobě každý nese svá traumata z války, která řeší alkoholem, přehnanou čistotností nebo jako Miki mlčením. Obyvatele tábora paralyzuje zákaz práce a studia i bezútěšné industriální okolí. Z letargie Mikiho vytrhne až dobrodružná výprava na slavný rockový festival v Roskilde - nejenže může vidět své idoly a povídat si s lidmi z celého světa, ale také konečně získá trochu osobního prostoru – ve stanu pro jednoho, kde je Miki konečně sám. Ve Stanu pro jednoho se sice setkáváme se stejným hrdinou jako v Ukulele jam, ale rozdíl tří let a celého kontinentu si vybírá svou daň – Miki přichází o značnou část nadějí a iluzí, a s nimi i o nevinnost. Příběh o tom, jak těžké je soužití s lidmi blízkými i cizími a jak je těžké vydobýt si své místo ve světě, kde startovní čára vůbec není rovná vás strhne a zůstane s vámi ještě dlouho poté, co otočíte poslední stránku.

Vítejte ve světě Půlnočního gangu! Půlnoc je čas, kdy všechny děti tvrdě spí, samozřejmě až na… Půlnoční gang! Pro něj je to doba, kdy dobrodružství teprve začíná. Když schytal Tom ránu do hlavy kriketovým míčkem a přivezli jej do nemocnice Lorda Funta, ze všeho nejdřív se setkal s příšerně vyhlížejícím zřízencem, který ho hrozitánsky vyděsil. Měl pocit, že už nemůže být hůř, ale v tu chvíli mu do cesty vstoupila ďábelsky zlá vrchní sestra na dětském oddělení. Tom se však brzy vydá na nejpříjemnější cestu ve svém životě – stává se součástí něčeho ohromného…

Je oddělení vražd, kam se na začátku své kariéry ze všech sil snažíte dostat: oddělení, kde každý den balancujete na okraji s geniálními gaunery a psychopaty s vědomím, že jediné mrknutí ve špatnou chvíli může znamenat rozdíl mezi vítězstvím a dalším zavražděným. A pak je oddělení vražd, na kterém pracujete doopravdy, kde vás ostatní mají za vyvrhele. Kde děláte jednu noční směnu za druhou. Kde schytáváte schválnosti a zlomyslné žerty daleko za hranou snesitelnosti. Kde řešíte tuctový ksindl, pročítáte svědecké výpovědi a zoufale vyhlížíte případ, který by vás mohl dostat tam, kde jste chtěli být. Ten dnešní případ mezi ně nepatří. Podle policajtů z místní stanice jde o tuctové domácí násilí. Od detektiva Antoinette Conwayové a jejího parťáka Stephena Morana se čeká, že pouze vyhledají amanta zavražděné a dají mu náramky. A pak už bude všechno zase jako dřív, zpovzdálí budou přihlížet, jak si to policejní esa rozdávají s psychopaty. Jenže když se Conwayová zahledí do tváře oběti, zjišťuje, že už ji předtím viděla. A znenadání dochází k šokujícímu přesvědčení, že všechno je jinak. Tohle je případ, na který čekala. Precizně střižený a brutální, spletitý a závažný. Jenže jedna věc je dostat vraha a úplně jiná věc je jít proti celému vlastnímu oddělení.

Japonsko před několika desetiletími vyhrálo druhou světovou válku. Američané uctívají jejich vznešeného císaře a nikdo nepochybuje o tom, že válečná brutalita vítězů byla jen exemplárním příkladem. Nikdo, až na Washingtony – tajemnou skupinu bojovníků za svobodu. Jejich nejnovější podvratnou činností je distribuce ilegální videohry, jež hráče zavádí do světa, ve kterém válku naopak vyhrály Spojené státy americké. Kapitán Beniko Išimura se jako videoherní cenzor snaží spolu s agentkou japonské tajné policie Akiko Cukinovou zabránit dalšímu šíření znepokojivého produktu. Ale i Išimura cosi skrývá... Pomalu odhaluje, že případ Washingtonů je mnohem komplikovanější, než se zdálo, a podvratná videohra je díky svému původu mnohem kontroverznější a nebezpečnější než by mohl kdokoli předpokládat.

„Píšu si to jen tak pro sebe, a nevím, co s tím, asi nic,“ říká sedmdesátiletá autorka strhujícího románu z vlastního života. Prvotina Marie Benetkové je zároveň milostným příběhem i kronikou undergroundu. Ona je zběhlá pekařka a on zahradní architekt a muzikant. Olgu i Vilíka spojuje láska k přírodě a touha po svobodě, oba to jsou povahou solitéři, co největší štěstí zažívají v komuně nedaleko Prahy. Olga v té době jezdí do práce v zámeckém parku na koni, a Vilík tam diriguje partu intelektuálů, než ho přímo v práci zatkne Státní bezpečnost. Následuje monstrózní proces, výhrůžky a výslechy, po tragické ztrátě druhého dítěte se Olga s Vilíkem rozhodnou emigrovat. Úsporný styl románu umocňuje i řada různorodých tónů: je tu absurdní humor dobrovolně zvoleného blázince, hrůzná groteska estébáckých sledovaček („objekt opustil objekt“), melancholie emigrantských snů i erotické jiskření.

Pojďte se dozvědět, co vše se muselo stát, než vznikl první celovečerní animovaný film. Budeme si vyprávět příběhy od Leonarda Da Vinciho až po Lotte Reinigerovou. Náš výlet do filmové archeologie je mimo jiné poctou době 18. a 19. století, bez jejichž vynálezů a společenských změn bychom se dnes těžko bavili v kině, u televize, počítače nebo tabletu. Kniha obsahuje také interaktivní část plnou návodů na výrobu optických pomůcek, které vykouzlí doma i ve škole pohyblivé obrázky, jaké lidé sledovali před více než sto lety. Kniha je určena pro zvídavé čtenáře od 6 let. ale i pro mnohem starší.

Kniha známého polského psychologa, psychoterapeuta, spisovatele a buddhisty Wojciecha Eichelbergera přeložená do češtiny se snaží nabídnout pomoc mužům, kteří vyrůstali bez mužských vzorů, vylíčit, v čem spočívá „zrada“ rodiče a jaké jsou negativní důsledky otcovy nepřítomnosti v rodině pro psychologický vývoj a chování. Co se děje s „nepřítomným“ otcem? A co s unavenou, přepracovanou matkou? Jak se tyto v dětství nabourané rodinné vztahy odrazí na životě v dospělosti? Proč zrazený syn tak často sám zrazuje, když se stane otcem? To jsou jen některé z otázek, na něž autor hledá odpovědi. Společně s ním budeme sledovat jednotlivé kroky v životě chlapce, jehož opustil otec, protože všechny tyto události jsou následovány konkrétními emocemi, které mají své dramatické následky, ovlivňují psychiku, působí na další osudová rozhodnutí a určují přístup k životu. Takováto postupná a hloubková analýza pomůže lépe rozpoznat a uchopit podstatu problému. Poukazuje také na hodnotu rodinných vztahů a nabízí možnosti řešení jednotlivých problémů.

Ota z Freisingu (1112–1158) se narodil se jako syn rakouského markraběte Leopolda III. Babenberského a jeho druhé manželky Anežky z Waiblingenu, dcery císaře Jindřicha IV. Byl spřízněn s předními říšskými rody (rakouskými markrabaty Leopoldem IV. a salcburským arcibiskupem Konrádem, německým králem Konrádem III. i pozdějším císařem Fridrichem Barbarossou – jehož skutky sepsal v díle Gesta Frederici). Studoval ve Francii, inicioval založení cisterciáckého kláštera Heiligenkreuz (1131) v Dolním Rakousku,pozdějšího rodového pohřebiště Babenberků, a účastnil se 2. křížové výpravy (1147). Coby biskup v bavorském Freisingu (1138), prosazoval ve své diecézi církevní reformu a tamní katedrální škola se díky němu stala důležitým centrem vědy a duchovního života. Kronika čili Dějiny dvou obcí (Chronica sive Historia de duabus civitatibus) je jeho nejvýznamnějším dílem. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, přes biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti (v těchto pasážích poskytuje řadu cenných zpráv). Ota spis rozdělil do sedmi knih, v nichž v rámci svého výkladu světových dějin staví do protikladu Jeruzalém a Babylón – nebeské a pozemské království, v osmé knize pak pojednává Posledním soudu.

Svět je, zdá se, zachráněn, dobrodruh Kell, jeho poloviční bratr Rhy a zlodějka Delilah Bardová si lízají rány po drtivém střetu se zlem. V tomto ještě temnějším pokračování Temnější tváře magie se dostáváme ještě hlouběji do autorčina čtyřbarevného světa a poznáváme Svět je, zdá se, zachráněn, dobrodruh Kell, jeho poloviční bratr Rhy a zlodějka Delilah Bardová si lízají rány po drtivém střetu se zlem. V tomto ještě temnějším pokračování Temnější tváře magie se dostáváme ještě hlouběji do autorčina čtyřbarevného světa a poznáváme jeho svérázné obyvatele. Londýny se chystají na mezinárodní kouzelnické hry, hlavně ten červený, ale o slovo se nejspíš opět hlásí i Londýn černý: z každé skončené noci se rodí nové stíny a začínají tropit neplechu. Že by to byli dávní zemřelí, kteří by si také chtěli zasoutěžit o cenu pro největšího mága? To by musely dodržovat pravidla fair-play! Ale jejich zájmy se zdají být jiné a kouzlo, které, je řídí, je mnohanásobně zlovolnější, hrozí totiž zničit každý z barevných Londýnů, ve kterém to ještě trochu žije.

Proslulý autor Posledního jednorožce přichází s novým, nádherně odvyprávěným příběhem o jednorožcích, bájí vhodnou i pro naši nejžhavější současnost. Claudio Bianchi žije už řadu let v osamění na svahu malebné Kalábrie v jižní Itálii. Drží se svých zažitých způsobů, cítí podezíravost vůči cizím lidem a odjakživa se vzpírá změně; nejraději se věnuje práci na svém statku a psaní poezie. Jednoho chladného rána se však na statku objeví neuvěřitelný návštěvník, jakoby přelud ze snů. Když mu Claudio přijde na pomoc, svým laskavým činem uvrhne svůj svět do chaosu. Najednou musí odhánět zvědavce, dotěrná média a ještě zlověstnější živly. Lyrický, poutavý a duchaplný román příběh V Kalábrii je jen dalším potvrzením přetrvávajícího postavení Petera S. Beaglea jako jednoho z nejosobitějších autorů fantasy literatury.

Kultovní klasika irské literatury Hřbitovní hlína vyšla poprvé v roce 1949 a od té doby se dočkala filmového i divadelního zpracování, nicméně přeložena byla jen do mála jazyků. Důvodem není jen to, že překladatelů z irštiny bývá všude krom britských ostrovů pomálu, ale i obrovská náročnost textů, který jiskří slovními hříčkami, využívá úzce vymezeného connemarského dialektu atd. Teprve loni vyšel poprvé v anglickém překladu, zato hned letos v dalším. Zkrátka je to kniha jak zábavná a náročná, tak i fascinující. Všechno začíná ve chvíli, kdy hlavní hrdinka Caitríona zemře a phřbí ji do hřbitovní hlíny. Ale je to librový, nebo pěťákový pozemek? Dali jí ten správný rubáš? A křížek? Nešetřili na ní? Nesnažili se ji ošidit, tak jako, Pánbůh je zatrať, když byla ještě naživu? No, každopádně to se všemi svými "spolubydlícími" (a že jich je) bude moct důkladně probrat. Mají na to celou věčnost.

Kultovní klasika irské literatury Hřbitovní hlína vyšla poprvé v roce 1949 a od té doby se dočkala filmového i divadelního zpracování, nicméně přeložena byla jen do mála jazyků. Důvodem není jen to, že překladatelů z irštiny bývá všude krom britských ostrovů pomálu, ale i obrovská náročnost textů, který jiskří slovními hříčkami, využívá úzce vymezeného connemarského dialektu atd. Teprve loni vyšel poprvé v anglickém překladu, zato hned letos v dalším. Zkrátka je to kniha jak zábavná a náročná, tak i fascinující. Všechno začíná ve chvíli, kdy hlavní hrdinka Caitríona zemře a phřbí ji do hřbitovní hlíny. Ale je to librový, nebo pěťákový pozemek? Dali jí ten správný rubáš? A křížek? Nešetřili na ní? Nesnažili se ji ošidit, tak jako, Pánbůh je zatrať, když byla ještě naživu? No, každopádně to se všemi svými "spolubydlícími" (a že jich je) bude moct důkladně probrat. Mají na to celou věčnost.

Zima se blíží. Dnes již klasická slova, která nejlépe vystihují epickou ságu George R. R. Martina Píseň ledu a ohně. Království Západozemí zažívají dlouhé léto, po němž musí následovat krutá zima. Ale ještě před ní a předtím, než se vrátí Jiní, se rozehrává hra o trůny, kterých je daleko méně než uchazečů. Snad jediný, kdo o Železný trůn nestojí, je lord Eddard Stark, strážce severu. Proto se právě on musí stát hybatelem událostí, které všechno změní. Epické vyprávění s desítkami postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Hra o trůny vychází česky v novém překladu a úpravě.

Richard Porter byl po 13 let a 22 sezón dramaturgem nejsledovanější automobilovou televizní show na světě. Od katastrofálního pilotního dílu v roce 2002 až do nečekaného utnutí v roce 2015 se podílel na scénáři, opravoval v něm gramatické chyby, vymýšlel urážky pro Stiga, dumal, jak sérii udělat ještě vtipnější, a propil hektolitry různých nápojů ve společnosti tří chlápků, z nichž se během těch let staly superhvězdy – byli to Jeremy Clarkson, Richard Hammond a James May. O tom, jaké to přímo uvnitř Top Gear bylo, napsal Richard Porter tuto knihu (název Top Gear nesmí z licenčních důvodů být na obálce) a přidal pár povedených historek z natáčení. "Lepšího kronikáře třinácti triumfálních let pořadu Top Gear si lze stěží představit."

Horami na jihu Francie obchází vlk-zabiják. Nejdřív trhá jen ovce, když ale zardousí první lidskou oběť, začnou krajem kolovat řeči o návratu vlkodlaka, „muže naruby“, a zemi zachvátí strach zděděný po předcích. Sérii násilných úmrtí se pokouší přijít na kloub podivné trio: ovčák zvaný Bača, mladý Soliman s černou pletí a Pařížanka Camille, velká, věčná a unikající láska komisaře Adamsberga. Komisař sice vstupuje do dění pozdě, ale jen a jen on může celý případ vyřešit. Nové vydání dalšího případu komisaře Adamsberga.

Zima se blíží. Dnes již klasická slova, která nejlépe vystihují epickou ságu George R. R. Martina Píseň ledu a ohně. Království Západozemí zažívají dlouhé léto, po němž musí následovat krutá zima. Ale ještě před ní a předtím, než se vrátí Jiní, se rozehrává hra o trůny, kterých je daleko méně než uchazečů. Snad jediný, kdo o Železný trůn nestojí, je lord Eddard Stark, strážce severu. Proto se právě on musí stát hybatelem událostí, které všechno změní. Epické vyprávění s desítkami postav se díky seriálu HBO stalo nejúspěšnější fantasy ságou od dob Pána prstenů. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Hra o trůny vychází česky v novém překladu a úpravě.