Argo strana 125 z 313

Budoucnost. Konec světa je jen zkreslenou vzpomínkou. Většinu severoamerických měst vymazal vědomý ledovec. Lékařskou péči zajišťuje síťově propojená nanotechnologie a lidský nervový systém lze hacknout. Abby Foggová je filmová archivářka, která se nemůže zbavit pocitu, že její život není její. A má pravdu. Al Skinner je bývalý žoldák armády Boeingu, který s sebou vleče zátěž z války už skoro století. Wu-jin Kan je virtuos v mytí nádobí, což potvrzuje medaile z olympiády hotelového a restauračního managementu. Nad všemi balancuje záhadný muž jménem Dirk Bickle, který posouvá lidi na správné místo ve správný čas – to vše kulminuje v replice Manhattanu rozestavěného v zátoce Puget Sound, a to v životní velikosti.

Autobiografický román starší sestry dvou slavných bratrů – Isaaca Bashevise a Israela Joshuy Singerových – vyšla poprvé v jidiš v roce 1936, později byla autorčiným synem přeložena do angličtiny. Je to patrně jediný román, který dává čtenářům nahlédnout do života ženy vyrůstající v židovské rodině v Polsku na počátku dvacátého století, kdy svět tradičního štetlu zvolna ustupoval modernímu životu. Stejně jako její bratři i Esther popisuje svět zalidněný rabíny a studenty ješivy, gangstery i socialistickými rebely, pouličními prodavači a švadlenkami. Ale především – a v tom se Singerová od svých bratrů liší – vyjadřuje ve své próze hořkou frustraci hrdinky, jíž je jako pouhé dívce zapovězeno vzdělání, je jen lepší služkou v domácnosti svých rodičů a nakonec ji čeká smutné „vysvobození“ v podobě dohodnutého sňatku.

Pět žen, pět různých příběhů – a středobodem jejich osudů je malá kavárna v centru Kábulu. Provozuje ji přátelská a veselá Američanka Sunny, která v Afghánistánu nalezne nový domov. Navazuje nová přátelství a snaží se porozumět lidem, jejichž jazyk, prostředí i zvyky jsou většině Zápaďanů neznámé. Postupně si díky svému laskavému srdci a své pohostinnosti získává respekt také u místních obyvatel. Stále si však není ochotna připustit, že země, která je její duši tak blízká, se dokáže tak nevybíravým způsobem chovat k ženám. Snad i proto pomáhá mladé afghánské dívce, kterou tíží tajemství, jež by mohlo obrátit životy všech vzhůru nohama. Deborah Rodriguezová přináší ve svém debutu jiný obraz Kábulu a jeho obyvatel, než jaký známe z televizních zpráv. Je to příběh o běžném životě běžných lidí, o nezištném přátelství a velké lásce, kterou máme často přímo pod nosem, aniž bychom si to uvědomovali.

Cathy je obyčejná dívka. Ráda se chodí bavit s přáteli a bezstarostně si užívá život. Všechno se ale změní, když jednoho dne narazí v klubu na šarmantního muže, který se zdá být ztělesněním všeho, po čem touží. Ten se však záhy začne zlověstně měnit a kolem Cathy se utahuje smyčka násilí, pronásledování a týrání. Příběh má dvě roviny, v první se Cathy zoufale snaží uniknout svému trýzniteli, zatímco v druhé rovině, o pár let později, jsme svědky jejího boje s následky dlouhodobého týrání. Nadějí je pro ni mladý psycholog, který ji pomalu vrací zpět do života. Mezitím ale opouští brány vězení muž, který jí tolik ublížil. Kolem Cathy se začnou dít zvláštní věci; je to náhoda, výplod její mysli, nebo je za tím víc?

Tři horory, čtyři fantasy a pět science fiction - výběr toho nejlepšího, co Akademie SF, F a H ocenila za svou dvacetiletou historii. Uvedená díla zdařile dokládají šíři záběru české a slovenské fantastiky posledních dvou dekád. Od rozpustilosti a neuctivého zacházení s klasiky, přes jejich poučené následování až po hledání a tvorbu vlastního světa. Jedná se o texty, které vám utkví v paměti na dlouhou dobu, možná i navždy. Právě proto jsme antologii připravenou tahounem Akademie (a prezidentem Československého fandomu) Zdeňkem Rampasem pojmenovali Dvanáct nesmrtelných.

Hranice pravdy stojí na pomezí mezi historií a fikcí. Autor v ní pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415. Její sepsání bylo podmíněno dobovou společenskou situací, kdy na své hranice pravdy dobrovolně vstoupili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, které v dubnu téhož roku následoval jihlavský nástrojař Evžen Plocek. Šmahel svoji primárně historickou studii, založenou na dobových pramenech, jež z Husova zápasu činí příběh plný zvratů, osobního nepřátelství i boje za pravdu, zároveň pojímal jako mentonto pro současníky, jako poučení z minulosti pro přítomnost a budoucnost. Hranice pravdy je psána formou jakési reportáže, v níž Jan Hus vystupuje jako hrdina, jenž nepodlehl tlakům kostnických otců a jenž svoji pravdu hájit na kacířeské hranici. Knihu doprovázejí Husovy listy z Kostnice v úpravě Bohumil Ryby (1900-1980).

V úchvatném románu o přátelství, vině a pomatení mysli předkládá Ben Dolnick příběh dvou dlouho nerozlučných přátel a tíživého tajemství, které jejich pouto přetrhne a vyšle je na netušeně temnou pouť. Od „incidentu“ uplynulo deset let a Adam již dávno usoudil, že bez druhdy nejlepšího kamaráda Thomase je mu lépe. Živí se doučováním, spí s matkou svého žáka, osamělé večery tráví tím, že si prohlíží facebookový profi l své expřítelkyně, a předstírá, že současné přežívání bez hlubšího smyslu je pouze dočasné a do budoucna má velké plány. Když však obdrží e-mail od Thomasovy matky, jež ho úpěnlivě prosí o pomoc, najednou je znovu vtažen zpět do světa starého přítele, do minulosti, kterou se tak zoufale snažil vytěsnit z mysli… Vydává se na nesmírně zvláštní, fascinující cestu, lemovanou duchovním smířením, hledáním a útěkem, touhou a vykoupením.

Foucaultovo kyvadlo, obvykle vnímané jako symbol rozumového poznání, se v Ecově románu stává hrůzným nástrojem, který nelítostně ukončí to, co mělo být pouhým žertem. Obsáhlý román, jehož deset oddílů nese názvy kabalistických sefi r, je napínavým příběhem odhalování rozsáhlého spiknutí, osnovaného po dvě tisíciletí nejrůznějšími tajnými společnostmi. Údajný Plán, vzniklý z rozmaru hrstky přátel, začne žít vlastním životem a své tvůrce vhání do dramatických situací od Itálie až po Brazílii. Ve dle strhujícího příběhu nabízí kniha zasvěcený pohled na různé esoterické proudy v evropském myšlení.

Deset povídek, deset přesných popisů deseti situací, deset prožitků, které se buď odehrávají přímo uprostřed magických 90. let, nebo se skrz špinavé sklo přítomnosti ohlížejí zpět na magická léta osmdesátá... Co mají tyto prózy společné, je stručný, nepatetický styl a vyhraněný smysl pro pointu. Ačkoli se autor tematicky pohybuje v naší nejtěsnější současnosti, cosi v jeho textech stále jako by připomínalo literaturu undergroundu snad je to výrazné outsiderovství vypravěče a jemu podobných hrd inů. Barmanka, feťáci, bezdomovec, restituent zavazujícího majetku, ukrajinský gastarbeiter a další Haklovy postavičky jsou lidé snažící se uprostřed stále bublající vyvřeliny naší nové doby (většinou neúspěšně) zachovat si vnitřní nezávislost, najít si oblast, kde by dokázala přežít jejich potřeba svobody a pozitivních vztahů. Haklovy povídky patří k tomu nejlepšímu, co v poslední době česká próza přinesla.

Román Kokoschkova loutka, odměněný Cenou Evropské unie za literaturu, je originální výpovědí o životě člověka a jeho údělu. Osudy postav jsou líčeny v duchu netradiční poetiky, zachycující vše z co nejvíce možných perspektiv, takže jediná postava je zároveň postavami několika a tatáž událost se dá nahlížet různě. Příběh ukradeného rukopisu Thomase Manna, muže, který na základě manželčiných snů rekonstruuje starověkou alexandrijskou knihovnu, či židovského chlapce, jenž se skrývá v podzemí obchodu s ptactvem, i další vytvářejí osobitý svět, v němž lidé žijí pod hranicí svých možností a příčinou stárnutí je promrhaný čas. V duchu zásady, že život je nápodobou umění, a nikoliv naopak, pak jeden z hrdinů píše knihu v knize, která svou magickou mocí mění náš omezený svět a obdaří hrdiny příběhu jejich pravou existencí.

Anísa, mladá, poněkud naivní a značně se nudící, ovšem přímočará Američanka, je postava, kolem které se obtáčejí nitky příběhů dalších hrdinů mnohovrstevnatého minirománu. Anísa stojí v jejich centru jako osa, zdánlivě pevně zakotvená v zajištěném a pohodlném životě se starším manželem. Prostřednictvím její zaměstnankyně Evy, Češky provdané za Američana, se k ní více či méně přiblíží další čeští imigranti, na jejichž podivné počínání, zvyky a mluvu zprvu pohlíží podezřívavě nebo s posměchem, p ostupně ale ztrácí půdu pod nohama a nakonec se ona sama ocitá v nejisté roli cizorodce. Zpočátku tápající Eva naopak pomalu zapouští kořeny v nové zemi a užasle sleduje nárazy a prolínání zároveň blízkých i rozdílných světů i odlišné pohledy na to, co vlastně znamená slovo svoboda. Do pestrých vláken amerických příběhů se vplétá na první pohled nesourodá šedá nit jedné historie ze vzdálené Bohémije. Právě ta ale vyprávění propojí v pevné klubko s počátkem i koncem.

Jedna z největších básnických sbírek 20. století, vpravdě kultovní Kvílení, vychází porpvé v češtině v samostatném svazku -- v klasickém překladu Jana Zábrany, který mohutně ovlivnil i moderní českou poezii. 2. svazek edice angloamerických básníků.

Bratři Ruben a Cameron žijí na okraji doslova. Na okraji Sydney, na okraji blahobytu. Ve světě psích závodů, bídy a nezaměstnanosti. Ve světě věčného zápasu. Celý život se rvou, spolu a za sebe. A tak když jim boxerský promotér nabídne, aby si ileg álními rvačkami přivydělali pár dolarů, přijmou. A rvou se jako psi. V sázce totiž nejsou jen peníze, ale i vlastní identita a hrdost... Silný, dojemně bolestný příběh je volným pokračováním debutového románu Roky pod psa (Argo 2014) Markuse Zusaka, australského spisovatele a autora slavné Zlodějky knih.

Lidstvo před 70 000 lety málem vymřelo. Přežili jsme, ale nikdo netušil jak. Až do této chvíle. Schyluje se k odpočítávání do další fáze vývoje člověka a lidstvo už tentokrát přežít nemusí. Immariové umějí zachovat tajemství. Dva tisíce let zatajov ali pravdu o evoluci lidstva a pátrali po odvěkém nepříteli hrozbě schopné lidstvo vyhladit. Teď je jejich pátrání u konce. Výzkumná loď objeví u pobřeží Antarktidy tajemnou stavbu vězící hluboko v ledovci. Je tam už tisíce let a něco ji hlídá. Zat ímco immariové se k ní sbíhají, aby uskutečnili svůj plán, brilantní genetička učiní objev, který by mohl vše změnit. Doktorka Kate Warnerová se odstěhovala do hlavního indonéského města Jakarty, aby unikla své minulosti. Ještě se ani nevzpamatovala z toho, co ji postihlo, a už se jí podařil průlomový objev neuvěřitelného významu lék na autismus. Nebo si to alespoň myslí. Ve skutečnosti objevila něco mnohem nebezpečnějšího pro ni i celé lidstvo. Její práce by mohla být klíčem k další fázi vývoje člověka. V rukou immariů by znamenala konec lidstva, jak je známe. Agent David Vale se deset let snaží immarie zastavit. Už mu dochází čas. Jeho informátor je mrtvý. Jeho organizace byla infiltrována. Jeho nepřátelé jdou po jeho stopě. Když však David obdrží šifrovanou zprávu týkající se immarijského útoku, riskuje vše, aby zachránil člověka, který mu může pomoci ji rozluštit doktorku Kate Warnerovou. Kate s Davidem musejí narychlo odhalit celosvětové spiknutí a zjistit pravdu o atlantském genu a původu lidstva. Jejich pouť je zavede do nejodlehlejších koutů zeměkoule i na tajná místa jejich minulostí. Immariové jsou jim v patách a nezastaví se před ničím, jen aby získali výsledky Katina výzkumu a nastolili další fázi vývoje lidstva i za cenu vyvraždění 99,9 % světové populace. David a Kate je mohou zastavit pokud dokážou důvěřovat jeden druhému. A zůstat naživu.

V životě jsou ti dobří a ti zlí. A pak ti ostatní. Baptiste Dupré je atypický člověk. Obvyklé morální zásady mu nic moc neříkají, je svobodný a bez skrupulí, je to hráč. Nic ho nevystihuje lépe než hra, adrenalin, pokerové riskování, které roztříští křehkou rovnováhu rozehrané partie. Nebojí se hazardovat, nebojí se soupeřů, věří si a snadno zdolá všechny překážky, které se mu postaví do cesty. Takhle si vybudoval kariéru, tak získal srdce své ženy. Ale uběhlo několik let a Baptiste se začíná příšerně nudit. Dny se střídají, jsou fádní a jeden jako druhý. Až do toho večera, kdy Baptiste konečně narazí na protivníka hodného jeho velikosti. Co kdyby se vrhl do hry, v níž jde o všechno? Stoprocentní riziko je první prózou autora knih Klub nenapravitelných optimistů a Vysněný život Ernesta G. Neúprosný roman noir, zčásti inspirovaný skutečnou událostí, autor s odstupem dvaceti let přepracoval, zasadil do nových souvislostí a vydal znovu.

Román o hledání ztracené vlasti a marné snaze vrátit se do krajiny mládí. Hlavní hrdina přijíždí z dalekého exilu pohřbít otcovy ostatky do rodné země, která údajně získala znovu samostatnost. Jeho poslání ovšem od samého počátku naráží na bariéru ne vědomosti, nezájmu a posměchu okolí, které je součástí jakési neuchopitelné a nesrozumitelné reality. Čím usilovněji se hrdina snaží rozplést klubko záhadné existence republiky Užupis, tím více různých konců drží v ruce. Jeho počáteční odhodlání se p ostupně rozmělňuje v řadě zdánlivě nesouvisejících příhod, během nichž se střípky zaprášených vzpomínek skládají do mozaiky idealizované minulosti, která je ale nemilosrdně konfrontována s frustrující realitou. Užupis místo za řekou, symbolizuje dr uhý břeh, místo spočinutí a vysněnou idylu, jejíž hledání je předem odsouzeno k nezdaru. Svět je v pohybu a člověk se nemá kam vrátit, zejména pokud se podvědomě utíká do dob dávno minulých. Bloudění v prostoru i čase, doprovázené záblesky déja vu nakonec dospěje do dramatického finále, v němž se v nepochopitelné časové smyčce naplní budoucnost, která se už vlastně možná dávno stala.