Argo strana 118 z 314

Je Tom Larch skutečně nesmrtelný? Žádný člověk by nemohl přežít nehody, z nichž Tom vyvázl. Zná snad nějaké tajemství, které ho před ranami osudu chrání? Nebo nad ním bdí anděl strážný? Dostane se pokaždé ze všeho náhodou, nebo díky pudu sebezáchovy? V osmi letech musel opustit Nové Dillí a vydat se do Londýna; Tom je odjakživa rozkročen mezi dvěma kulturami – kulturou indické matky a kulturou otce, anglického inženýra. Když mu je osmnáct roků, nastoupí ke Královskému námořnictvu a proti jeho vůli se z něj stane hrdina. Po návratu do civilu ho jeden z nejbohatších mužů světa požádá, aby se vydal do Indie pátrat po jeho ztraceném synovi – jedině Tom jej totiž dokáže najít. Jean-Michel Guenassia se narodil roku 1950 v Alžíru. Vystudoval práva v Paříži a pracoval jako advokát u tamějšího Odvolacího soudu. V roce 1980 se začal živit scenáristikou. Napsal řadu scénářů k celovečerním fi lmům a několik divadelních her. V roce 1986 vydal detektivní román Za sto milionů, který byl následně převeden do fi lmové podoby. V roce 2002 se rozhodl, že napíše „román svého života“, vzdal se veškerých vedlejších činností a následujících šest a půl roku pracoval pouze na knize Klub nenapravitelných optimistů. Když román v roce 2009 konečně vyšel, okamžitě si získal přízeň kritiků i běžných čtenářů a získal tzv. menší Goncourtovu cenu, Prix Goncourt des Lycéens, cenu čtenářů měsíčníku Notre Temps a několik dalších literárních cen. Kniha byla přeložena do 11 jazyků a stala se bestselerem i v České republice. Dlouho očekávaný druhý román Vysněný život Ernesta G. ve Francii vyšel na podzim roku 2012. Kniha získala v tisku výjimečně příznivé recenze a ihned se ocitla v širším výběru na ocenění Jeana Giona Prix Jean Giono.

Šedesátá léta znamenala zemětřesení, které navždy proměnilo tvář moderní kultury. Jedním z jeho epicenter byl New York – a jednou z jeho vůdčích osobností byl Andy Warhol. V jeho studiu, legendární Factory, se pravidelně scházela společenská a kulturní smetánka té doby, od Lou Reeda a jeho Velvet Underground po Eddie Sedgwickovou či Boba Dylana. Kniha Popismus, již s Andym Warholem napsala jeho dlouholetá spolupracovnice a přítelkyně Pat Hackettová, je věrným a upřímným záznamem oné vzrušené doby a zároveň kaleidoskopem drbů, anekdotických historek i niterných zamyšlení, které ocení každý, koho zajímá pop-art, popkultura i šedesátá léta jako taková. Andy Warhol (1928–1987) byl americký umělec, fi lmař, herec a jedna z vůdčích postav pop-artu. Jeho rodiče se do Spojených států přistěhovali z oblasti dnešního severovýchodního Slovenska a v Pittsburghu, kde se narodil, strávil malý Andrej Varhola několik let v české komunitě. Od mládí se u něj projevovalo umělecké nadání a po absolutoriu komerční designové tvorby se koncem čtyřicátých let přestěhoval do New Yorku. Živil se zprvu jako ilustrátor a designér, ale postupně se stále intenzivněji věnoval volné tvorbě a v šedesátých letech už byl jedním z nejvýraznějších umělců své doby. V duchu rozvíjejícího se pop-artového hnutí se ve výtvarném umění nechával inspirovat předměty denní potřeby, kamerou se zase snažil zachytit syrovou, nehranou realitu – do svých fi lmů často obsazoval neherce a mnoho záběrů je dílem náhody a okamžiku. Andy Warhol si za svůj život stihl nadělat mnoho přátel i nepřátel, přežít atentát a ovlivnit celé generace umělců, ale především povýšit populární kulturu na umění.

Autobiografi e nejvýraznějšího – aspoň pokud se výšky týče – člena legendární komediální skupiny Monty Python. Fanoušci tvůrců nesmrtelných fi lmů, jako je Život Briana nebo Monty Python a Svatý grál, teď mají možnost dočíst se nejen „historky z natáčení“, ale dozví se i vzácné informace o Cleesově dětství a vyrůstání (mohutném) na malém městě (na několika malých městech, jedno by nestačilo) a dokážou lépe pochopit, jak se z obyčejného zakomplexovaného kluka stal na Cambridgeské univerzitě génius humoru. John Marwood Cleese se narodil roku 1939 v městečku Weston-super-Mare. Absolvoval Cliftonskou střední školu a práva na Downingově koleji Cambridgeské univerzity. Prvního úspěchu se dočkal ve West Endu a pak jako autor a herec televizního show The Frost Report. Se skupinou Monty Python však přišla mezinárodní sláva. Filmy jako Život Briana nebo Monty Python a Svatý Grál se staly legendami. Mimo skupinu se John Cleese dočkal dalších ovací za televizní sitcom Hotýlek, který napsal se svou první ženou Connie Boothovou, jež tam s ním navíc i hrála. Coby herec se představil v řadě dalších fi lmů, namátkou v těch o Harrym Potterovi nebo Jamesi Bondovi. John Cleese žije v Londýně.

David Danaher patří k nejuznávanějším americkým slavistům mladší generace. Jeho monografie o literárním díle Václava Havla, nazvaná Číst Václava Havla (Reading Václav Havel), jež současně s českým vydáním vychází anglicky v prestižním nakladatelství University of Toronto Press, je – jak už název napovídá – především literárněhistorickým a literárněkritickým rozborem Havlova uměleckého díla. Havlovo politické působení zůstává spíše stranou, jakkoli úplně se mu David Danaher nevyhýbá (ostatně by to ani nebylo možné, jak sám mnohokrát uvádí, umění se v Havlově díle s politikou prolíná naprosto neodlučitelně). Danaherovy analýzy nezapřou autorův akademický background: jsou v nejlepším slova smyslu anglosaské, staví na precizní textové a kontextové analýze, jež je pro angloamerické akademické prostředí po celá desetiletí příznačná. Samozřejmostí je přitom pro autora i pečlivá práce s prameny i sekundární literaturou; jeho dílo tak sice nabízí pohled z cizího kontextu, ale pohled poučený, vycházející z důvěrné obeznámenosti s kontextem českým.

Psychologický thriller ze současnosti, který se vzpíná k netušeným výšinám. Co když Bůh existuje, ale je zlý? Houstonský agent FBI Gil Martins prochází už nějaký čas krizí víry, a rozhodně ho z ní nedostane série vražd, které se odehrávají ve městě a okolí. Oběti jsou dvojího druhu: pobožní svatoušci, kteří nikdy nemluví sprostě a nejlépe se cítí v kostele, a na druhé straně ateisti, kteří veřejně označili náboženství za tmářství. Je snad možné, aby se v moderním velkoměstě odehrávala skrytá náboženská válka? Gil Martins případ rozkryje, ale projde si přitom peklem. Philip Kerr (*1956) je britský autor píšící jak pro dospělé, tak i pro děti. Proslavil se především svou sérií detektivních románů, které spojuje postava detektiva Bernharda Günthera. Vystudoval práva na univerzitě v Birminghamu a po dosažení magisterského titulu se několik let živil psaním textů pro reklamní agenturu. V roce 1989 se stal spisovatelem na volné noze.

Francie 1939. V tiché vesničce jménem Carriveau se Vianne Mauriacová loučí se svým manželem Antoinem, který byl povolán do zbraně. Vianne nevěří, že by skutečně mohlo dojít k válce, jenomže Němci vpadnou do Francie a země je rázem plná nepřátel, tanků a bojových letadel. Když se pak ve Viannině domě usadí německý kapitán, musí osamělá žena vycházet nepříteli vstříc, jinak přijde o vše. Bez jídla i naděje čelí nelehkým rozhodnutím, v nichž jde o život či smrt nejen její a jejích blízkých. Kristin Hannahová se narodila v roce 1960 v Kalifornii, od svých osmi let žila ve státě Washington. Chvíli pracovala v reklamní agentuře, poté studovala práva. Když jí maminka předpověděla, že se stane spisovatelkou, nevěřila jí, ale začala si dělat poznámky ke svému prvnímu vyprávění. Během těhotenství se k poznámkám vrátila, napsala první knihu a zanedlouho se stala profesionální spisovatelkou. Její román Cesta svatojánských mušek (2008, č. 2010) se stal nečekaným bestsellerem. Její poslední kniha, historický román Slavík, vyšel v roce 2015 a dočkal se nejen pochvalných recenzí, ale i obrovského nadšení čtenářské obce.

"Velká obrazová publikace známého českého kulturního antropologa vám přiblíží skrytý a tajemný život indiánů největšího pralesa na světě. Prostřednictvím autorova živého vyprávění zavítáte mezi amazonské kmeny Brazílie, Peru, Ekvádoru a Venezuely, kde Mnislav Zelený Atapana v průběhu uplynulých 45 let působil. Během dlouhodobých výzkumných pobytů nahlédl do soukromí a do intimních vztahů indiánských kmenů, poznal jejich radosti a štěstí, ale i jejich šamanské umění. Pochopil, jak žijí, proč jsou se svým životem v džungli spokojeni, proč chápou za své životní prostředí nejen okolní les, savany a řeky, ale celý kosmos nad sebou. Jejich žiivotní hodnoty jsou velice odlišné od našich, víceméně materiálních hodnot, a jejich cílem je žít v pohodě, klidu a harmonii s celým Univerzem.

Deset dýmek – deset příběhů. Mrazivý příliv ve Fjordu Mrtvého muže vynáší na břeh dýmky z různých koutů světa. Každá dýmka je opředena vlastní historií, která čtenáře zavádí do carského Ruska, na dalekou Sibiř, ale také do předválečného Berlína nebo na pobřeží jižní Afriky či Ameriky, do prostředí brazilských favel, berberských kmenů, ruských nevěstinců, ale i carské rodiny. V jednotlivých částech se objevují postavy z autorčina předešlého románu Porodní bába, historické osobnosti jako Roald Amundsen nebo Rasputin, záhadné bytosti jako Písečná žena, lidé na okraji společnosti, vyvrhelové, mrzáci. Katja Kettu opět svým podmanivým poetickým jazykem vypráví příběhy plné nespoutané vášně i přátelství na pozadí krutých osudů, v nichž nakonec přesto nechybí jiskra naděje.

Niccolo Machiavelli (1469–1527) byl autorem nejen proslulého traktátu Vladař, který obsahuje politické úvahy odhalující a popisující mechanismy fungování moci, a na který navázala díla dalších teoretiků moci. Přestože je vnímán jako duchovní otec tzv. machiavelismu, tj. cynické politiky prováděné bez ohledu na použité prostředky v zájmu vyššího cíle, byl osobností mnohem komplexnější. Z bohaté soukromé korespondence vystupuje diplomat oddaný fl orentské republice, jíž celý život sloužil, i veřejnému blahu, vnímající pozorně bouřlivé události v Itálii i v ostatní Evropě. Emeritní profesorka na pařížské Sorbonně Marina Marietti, autorka četných studií o italské středověké a renesanční literatuře, podává ve své práci obraz Machiavelliho na základě studia jeho díla (dopisů, básní, historických pojednání i komedií). Vidí ho jako zbožného člověka a vlastence, myslitele a bouřlivého vizionáře, který dokázal zachytit svoji dobu s neobvyklou politickou inteligencí a notnou dávkou předvídavosti.

Drsný thriller z krvavých devadesátých let líčící dramatické osudy členů podsvětí. Krátce po Sametové revoluci zavládlo ponuré období – smrt nikdy nebyla daleko a dařilo se všem druhům svinstva. V této atmosféře a nových podmínkách se z obyčejných lidí, kteří se snaží vyšvihnout, stávají výpalníci, drogoví dealeři, překupníci zbraní, zločinci v bílých límečcích nebo první mafiánští bossové. Do temné spirály chtě nechtě vtahují i své nejbližší, manželky i děti. Zatímco někteří získávají čím dál větší moc, jiní kráčejí k předčasnému konci. Černá hra je román o násilné epoše a lidech, které tato pohnutá doba spolkla. Slovenský spisovatel roku 2014 v nejprestižnější anketě Martinus – Kniha roku! Držitel ocenění nakladatelství Ikar za více než 100 000 prodaných výtisků! Cena literární kritiky Zlaté pero za román Černá hra! Drsný thriller z počátku 90. let, který dobu těsně po revoluci zobrazil tak realisticky a nemilosrdně, jak se to v České republice ještě nikomu nepodařilo!

Román v pěti povídkách Paměti antisemity je neskrývaně autobiografi cký. Jeho autor zvláštně poetickým, mnohdy až básnivým jazykem líčí svůj život i osudy lidí, s nimiž se setkává, a čtenářům tak předestírá nesmírně složitý a propletený svět na území tehdejší habsburské monarchie, nejen v rodné Bukovině, nýbrž i v Bukurešti a ve Vídni, rozporuplný, a přece podivuhodně soudržný, který defi nitivně zmizel s příchodem Hitlera a nacismu. Rezzori se soustřeďuje především na vztah mezi židovským a nežidovským obyvatelstvem. Jeho postřehy a vylíčení všudypřítomného antisemitismu ve středních a vyšších vrstvách jsou pro čtenáře, který zná antisemitismus hlavně v jeho brutální podobě za nacismu, objevné. Zároveň nám přibližuje málo známé prostředí exotické Bukoviny, kterou miluje a které tímto románem vybudoval pomník. Péter Nádas o Rezzorim právem říká, že sice není jediný, zato je nejneobyčejnější zpravodaj a zpřítomňovatel tohoto zaniklého, zničeného a na popel spáleného světa.

Je konec civilizace. Neexistuje internet, televize ani mobilní telefony. Nezbývá nic, co by člověku připomnělo, že je lidským tvorem. Apokalypsa začala. Teď zbývá jediný cíl: PŘEŽÍT! Nestává se často, aby se knize španělského autora podařilo stát bestselerem v anglicky mluvících zemích, ale španělskému novináři Manelu Loureirovi se to povedlo. Jeho kniha se stala kultovní, ještě když vycházela na pokračování na internetu, takže se brzy dočkala knižního vydání a záhy překladů do několika jazyků. V současné době se pracuje na jejím zfilmování. Manel Loureiro (*1975) vystudoval práva na univerzitě v Santiagu de Compostela. Během studií začal pracovat v televizi: nejprve se stal moderátorem různých pořadů, pro které postupem času začal vytvářet scénáře. Jeho první román Apokalypsa Z. Začátek konce zaznamenal okamžitý úspěch, a stal se kultovní záležitostí na internetu. To spisovatele přimělo v příběhu o zombících pokračovat a po prvním díle následuje Apokalypsa Z. Temné dny a Apokalypsa Z. Hněv spravedlivých. Autor v současné době žije ve španělské Pontevedře, kde pracuje jako právník.

Hlavním hrdinou i antihrdinou knihy Můj zrádce je Tyrone Meehan, jehož předobrazem byl bojovník za irskou nezávislost Denis Donaldson, zavražděný v roce 2006, necelý rok a půl poté, co se přiznal, že byl britským agentem. Příběh vypráví autorovo alter ego, pařížský houslař Antoine, irskými přáteli zvaný Tony. Antoine se nejprve náhodou, pak už úmyslně stává bezprostředním pozorovatelem i účastníkem krvavého boje Severních Irů za svobodu a možnost vládnout ve své zemi. Na vlastní kůži zažívá bídu irských obyvatel Belfastu, nespravedlnost, jíž dennodenně čelí. Zamiluje si Severní Irsko, zamiluje si uhelnými zplodinami a vlhkostí prosáklý Belfast, v němž byl vřele přijat muži i ženami, lidmi, kteří se rozhodli proti britskému útlaku bojovat tichým vzdorem i zbraněmi. Obzvlášť hluboké přátelství ho spojí s Tyronem, k němuž vzhlíží s narůstajícím obdivem, a nejen on. O to krutější je chvíle, kdy vyjde najevo Tyronova zrada. Ta z pohledu Antoina zpochybní nejen celý irský boj, který Antoine považoval za čistý, ale i jejich dlouholeté přátelství. A najednou odkrývá nový obsah slov, která k němu jeho zrádce pronesl: „Tohle není tvůj osud.“ Emotivní náboj Chalandonova vyprávění je strhujícím zážitkem, ať už Tyronův příběh popisuje Antoine, jenž se se zradou přítele, kterého hluboce ctil a miloval a jemuž bezvýhradně věřil, nesmírně těžko vyrovnává, nebo sám zrádce Tyrone v knize Návrat do Killybegs.

Autor zde sleduje další osudy Tiberia Claudia Caesara, který se stal římským imperátorem za pomoci svého přítele Agrippy a vládl až do své násilné smrti v roce 54 n. l. Svoje osudy vypráví ústy autora v čtivém románu, v němž naprosto objektivně a bez samolibosti seznamuje čtenáře nejen se svými drobnými i závažnými státotvornými úspěchy, ale hlavně s celkovou atmosférou doby, v níž se zrodilo křesťanství jako další z historických epoch ve vývoji lidstva.

Seznamte se s Dylanem Mintem. Je celkem fajn, až na toho Touretta. Jeho život, to je neustálá snaha ubránit se tomu, co ho Tourettův syndrom nutí dělat: potlačit nutkání sprostě nadávat, tiky, třas, vrčení, vytí psa, který se chce dostat ven, když je Dylan ve stresu. Není to snadné, zvlášť když je táta ve válce, neustále na mušce ostřelovačů, a máma pořád brečí. A jako by to nestačilo, během jedné pravidelné kontroly u doktora zaslechne Dylan větu, která nebyla určena pro jeho uši. Podle všeho má namále a vydrží nanejvýš do srpna. Teď je duben. Za ty čtyři měsíce by Dylan chtěl ještě pár věcí stihnout a zažít. Pár super věcí. Například sex. Udělá si seznam, a odhodlaně se pustí do plnění posledních přání...

Mladý muž, hroznýš a nevypočitatelná kočičí šelma. Jedna rodina, dvě země a spousta kousků zlomených srdcí. V 80. letech na jugoslávském venkově provdají mladičkou muslimskou dívku za mladíka, kterého sotva zná. Snaží se, seč může, aby byla dobrou ženou, ale čeká ji jen jedno zklamání za druhým. Když se země rozpadne v plamenech válečné vřavy, rodina prchá a život, jak jej znávala, nechává za sebou. Mladý přistěhovalec vyrostl ve Finsku, chladné zemi, kde se od nově příchozích očekává, že vděčně přijmou určené místo ve společnosti. Osamělý vyděděnec si koupí hroznýše, poté se v baru seznamuje se záhadným kočičím stvořením, díky kterému se odhodlá se svým životem konečně něco podniknout.