Argo strana 116 z 314

Ve své poslední velké práci Jedinec a společnost středověkého Západu, jež byla původně napsána pro ediční řadu Utváření Evropy, se pokusil odpovědět na otázku, zda již ve středověku došlo ke zrození individua. Prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení. Podle jeho zjištění se naopak se zřetelnými projevy individualismu setkáváme již ve středověku, jehož společnost nežila pouze korporativním způsobem života, ale v mnoha ohledech kladla důraz na individuální odlišnosti. Ve svých úvahách popírá koncept, že by středověk neznal pojem autora a že by středověcí tvůrci dávali jednoznačně přednost anonymitě. Na mnoha příkladech pak ukazuje, že středověký smysl pro uchování paměti jako hodnotově pozitivní kategorie individualitu podporoval a pokoušel se ji všestranně rozvíjet.

Když máte pocit, jako byste místo srdce měli zoufale bezednou černou díru, která všechno spolkne, jaký smysl má každé ráno znovu vstávat? Aysel už nechce žít – čeká jen na vhodný okamžik, aby se rozžehnala se životem. Nemá ale odvahu udělat to sama. Když se přes internet seznámí s Romanem, zdá se, že našla skvělého komplice, aby uskutečnila svůj záměr. Jenže při plánování společné smrti Aysel začíná cítit, jak moc se na setkání s Romanem těší, jak lehké a plné světla dokáže její srdce být. A najednou je pomyšlení, že by to všechno skončilo, nesnesitelné... Aysel se pustí do boje. Za svůj život, za jeho život, za jejich lásku... Jasmine Wargaová vyrůstala v malém městečku u Cincinnati ve státě Ohio. Krátce pracovala jako učitelka přírodopisu. Moje srdce a jiné černé díry je její prvotina, která v USA vyšla v roce 2015.

Druhá polovina 30. let 20. století. Evropa je v krizi a Velká Británie se potýká s přílivem uprchlíků. V Německu totiž došlo k Pádu, moci se chopili komunisté, a tak boháči i fašisté, nechtějí-li skončit v trestaneckém táboře, musí utéct za hranice. Většinou se rychle vzpamatují a dál se věnují tomu, na co mají talent, třeba obchodu nebo organizovanému zločinu, ale jistý pan Wolf je muž s ideály, hnusí se mu všeobecný morální úpadek, a zatímco živoří v zaměstnání soukromého detektiva, sní o tom, že už brzy vydá další část svého životního díla, knihy nazvané Můj boj. Pravda, mezitím si ještě bude muset vytrpět něco sexuálního ponížení v rukou zdegenerovaných prostitutek či špinavé Židovky a párkrát dostane pořádnou nakládačku, ale to muže jeho formátu nezlomí. Zatím v jiném čase a na jiném místě leží muž a sní… Lavie Tidhar se narodil v izraelském kibucu, ale žil i v Jižní Africe, Laosu nebo na Vanuatu. V současné době bydlí v Londýně. Ve světě literatury si udělal jméno jako autor sci-fi a fantasy, který se věnuje rozmanitým žánrům od povídek přes romány až po grafi cké romány. Za svůj román Osama (Usáma) získal v r. 2012 World Fantasy Award for Best Novel (Světovou cenu pro nejlepší román vydaný v uplynulém roce v angličtině v žánru fantasy) a porazil tak mj. Stephena Kinga s 11.22.63 nebo George R. R. Martina a jeho Tanec s draky. Stejně jako v případě Usámy, i v románu Muž leží a sní (A Man Lies Dreaming, 2014) vytváří Tidhar alternativní historii. Tentokrát nám v ní ukazuje, co by se stalo, kdyby se ve třicátých letech v Německu ujali vlády komunisté.

Fanoušci seriálu Jak jsem poznal vaši matku a Barneyho Stinsona jistě tuší či vědí, že Neil Patrick Harris nemůže být nudný člověk, jaký by napsal tradiční či suchý životopis. Název jeho biografi e odkazuje k tzv. gamebookům: čtenář se sám stává hlavní postavou knihy, tedy Neilem Patrickem Harrisem, a může se na konci každé kapitoly rozhodnout podle nabízených možností, kde bude ve čtení/životní dráze NPH pokračovat. Vydává se tedy z malého amerického města do světa televize, fi lmu, broadwayského muzikálu; učí se magii; získává první erotické zkušenosti; objevuje sám sebe a svou sexuální orientaci; žení se a má děti; dosahuje úspěchů u kritiky i diváků. Harris ve své knize nejen rekapituluje svou úspěšnou hereckou dráhu, nemlčí ani o svých neúspěších, a neváhá odkrýt své soukromí, pokud tím může povzbudit lidi, kteří jen obtížně hledali sami sebe nebo se museli vyrovnávat s předsudky okolí. Herce narozeného v roce 1973 zná celý svět především jako Barneyho ze seriálu Jak jsem poznal vaši matku. V kůži této postavy napsal společně se scenáristou seriálu Mattem Kuhnem řadu knih, ve které Barneyho životní fi losofi i dále rozvíjí a nabízí jako inspiraci čtenářům, zejména mužům. Harrisova herecká dráha je ovšem mnohem delší a pestřejší, a jeho životopis nabízí všem fanouškům tohoto talentovaného herce velmi zábavnou možnost, jak se s jeho kariérou, prací i osobním životem dopodrobna seznámit.

Literární pastiš z Tolkienovy pozůstalosti. Jde bohužel o nedokončený text, ve kterém autor zpracoval klasickou artušovskou látku. Text k vydání připravil Christopher Tolkien a doplnil ho obsáhlým komentářem, v němž se věnuje básnickým i prozaickým zpracováním artušovské tematiky a srovnává je s otcovou verzí. Kniha dokládá Tolkienovu zálibu ve staroanglické poezii i možný pramen inspirace pro jeho slavné romány.

Rozlehlá říše Abistán vděčí za své jméno prorokovi jménem Abi, „vyslanci“ samotného Yoláha na Zemi. Říše funguje díky všeobecné amnézii obyvatel a podřízení se „jedinému Bohu“. Jakékoliv individuální myšlení je zapovězeno, všudypřítomný dohled umožňuje kontrolu nad úchylkami v idejích i činech. Oficiálně žije lid svorně a šťastně ve víře bez pochybností. Hlavní hrdina Ati však tyto vnucené jistoty zpochybňuje. Pouští se do pátrání po kmeni odpadlíků, kteří žijí v ghettech bez ochranitelské nadvlády víry…

Výbor z kronik doby Karla IV. obsahuje třetí knihu Kroniky (Cronica praegensis) probošta pražského kostela a kaplana pražského biskupa Jana IV. z Dražic Františka Pražského, dále Kroniku kostela pražského (Chronica ecclesiae Pragensis) pražského kanovníka Beneše Krabice z Veitmile, která z ní vychází, a konečně vlastní životopis Karla IV. (Vita Caroli Quarti). Díla, která jsou mimořádně cenným dobovým pramenem k vládě nejvýznamnějšího Lucemburka na českém a říšském trůně, doprovází zasvěcená úvodní studie historika Martina Nodla a doslov a poznámky překladatelky a historičky Marie Bláhové. Součástí edice je rovněž reprodukce dvaatřiceti iluminací, které pocházejí ze staročeských překladů Vita Caroli a staročeského textu Korunovačního řádu z let 1472 a 1400–1499, dnes uložených v Rakouské národní knihovně ve Vídni (ms. 2618 a 581).

Každý si zaslouží zažít něco dobrého. Alespoň jednou v životě. Tři roky a osm měsíců žije devítiletý Felix v odlehlém katolickém sirotčinci v horách, ačkoli není katolického vyznání. Jeho rodiče nejsou mrtví. Přivedli ho k matce Mince, představené jeptišek, aby se měl dobře. A určitě si pro něj brzy přijdou, jak Felix věří, jen co vyřeší potíže, které mají se svým knihkupectvím. Protože židovští knihkupci to mají v Polsku roku 1942 těžké. Jak moc, to Felix pochopí, až když se v sirotčinci objeví muži s podivnými páskami na rukávech a začnou vyhazovat a pálit knihy z místní knihovny. Felix uteče, aby našel rodiče a před těmi muži je varoval. Cestou zachrání z hořícího domu malou Zeldu, jejíž rodina byla zavražděna, a pomalu mu dochází, co mají tihle spalovači knih za lubem. A co to znamená pro něj, Zeldu a všechny ostatní Židy. Morris Gleitzman líčí v prvním dílu z čtyřdílné řady život v okupovaném Polsku z dětsky naivní perspektivy malého hrdiny, jeho výpověď je však o to silnější.

Každý si zaslouží zažít něco dobrého. Alespoň jednou v životě. Tři roky a osm měsíců žije devítiletý Felix v odlehlém katolickém sirotčinci v horách, ačkoli není katolického vyznání. Jeho rodiče nejsou mrtví. Přivedli ho k matce Mince, představené jeptišek, aby se měl dobře. A určitě si pro něj brzy přijdou, jak Felix věří, jen co vyřeší potíže, které mají se svým knihkupectvím. Protože židovští knihkupci to mají v Polsku roku 1942 těžké. Jak moc, to Felix pochopí, až když se v sirotčinci objeví muži s podivnými páskami na rukávech a začnou vyhazovat a pálit knihy z místní knihovny. Felix uteče, aby našel rodiče a před těmi muži je varoval. Cestou zachrání z hořícího domu malou Zeldu, jejíž rodina byla zavražděna, a pomalu mu dochází, co mají tihle spalovači knih za lubem. A co to znamená pro něj, Zeldu a všechny ostatní Židy. Morris Gleitzman líčí v prvním dílu z čtyřdílné řady život v okupovaném Polsku z dětsky naivní perspektivy malého hrdiny, jeho výpověď je však o to silnější.

Píše se rok 1915, když patnáctiletá Mary Russellová, která se po ztrátě rodičů nastěhuje k tetě na venkovskou farmu, potká starého pána zabývajícího se studiem včel a dá se s ním do řeči. Je to Sherlock Holmes na odpočinku. Jeden druhého pak překvapí svým pohotovým úsudkem a Holmes se rozhodne, že z ní udělá svou pokračovatelku. Uběhne několik let a Mary odjede studovat do Oxfordu, ovšem Holmes ji poprvé začne opravdu potřebovat. Někdo totiž unesl dceru jistého amerického senátora a Mary má pomoci s pátráním. Jejich sok se ukáže být nebezpečnější než samotný Moriarty neblahé paměti a brzy jim oběma, stejně jako Watsonovi s Mycroftem, začne usilovat o život. Laurie R. Kingová pochází ze San Franciska, ale od té doby, co si vzala profesora anglo-indického původu, už postupně žila v dvaceti různých zemích pěti kontinentů. Má se svým mužem dvě děti, do Kalifornie se ráda vrací, ale vlastní i dům v anglickém Oxfordu. Série detektivek, v nichž vedle Sherlocka Holmese vystupuje i jeho mladá a neuvěřitelně bystrá přítelkyně Mary Russellová, z ní udělala spisovatelku oblíbenou téměř po celém světě.

Píše se rok 1982. Dvaatřicetiletý Georges se rozhodne splnit slib, který dal umírajícímu příteli, opouští ženu a čtyřletou dcerku a vydává se do Libanonu inscenovat slavnou Antigonu Jeana Anouilha. Jelikož je země zmítaná válkou, je smyslem celého projektu spojit na jevišti herce vzešlé z rozdílných politických a náboženských uskupení, zapřisáhlé protivníky, předvést harmonickou souhru na pozadí sutin, a propojit tak znepřátelené komunity ve společném snu o míru. Dokáží drúzové, Palestinci, křesťané, šíité a křesťanští falangisté překročit svůj stín a uvolnit napětí, které mezi nimi panuje? Georges ve svém životě zatím poznal jen revoltu, skutečnou válku nikoliv. Najednou se v ní však ocitá – ta válka ovšem není jeho a nechápe ji. Poznává strach, ohrožení, atentáty a hrůzu z boje, ale i nadále se snaží zachránit projekt svého přítele, plán, jenž se postupně stává jeho vlastním. A ten plán ho změní navždy.

Po slavném stopaři, který je hlavním hrdinou pěti knih Admasovy "trilogie", vytvořil autor další svéráznou postavu - detektiva Dirka Gentlyho. Dirk uplatňuje metody založené na kvantové mechanice, hypnóze a teorii o vzájemné propojenosti všech věcí a postupně odhaluje záhady ztracených koček, zbloudilého ducha, mnicha Elektromnicha, stroje času a také ohromné tajemství lidstva ...

Bonviván, světák, labužník a příležitostný detektiv Sam Lewitt se opět vrací z Los Angeles do kouzelné a sluncem zalité Provence. Když jedné dámě z místní společenské smetánky náhle zmizí diamanty, Elena, Samova partnerka jak v lásce, tak v řešení zapeklitých situací, přiletí prošetřit událost pro pojišťovnu, pro kterou pracuje. Tato krádež je však jen tou poslední v sérii zdánlivě vzájemně nesouvisejících, avšak čím dále tím více odvážných loupeží. Elena se do vyšetřování pustí ráda, protože jí to umožní nejen setkat se opět se starými přáteli, ale zejména se Samem. Spolu pak postupně zjistí, že ty odvážné a „dokonalé“ loupeže mají společného jmenovatele. Čím více podrobností odkrývají, tím jasněji si uvědomují, jak nebezpečné může být odhalit plnou pravdu... Mezitím však je třeba přebudovat jeden starý dům, dělit se o láhve rosé a vychutnávat plody provensálského léta. Peter Mayle (*1939 v Brightonu) patří k nejznámějším současným anglickým spisovatelům. Jako dítě žil nějaký čas na Barbadosu, kde po válce pracoval jeho otec. Školu opustil v šestnácti letech a po návratu do Anglie nastoupil do zaměstnání u Shell Oil. Brzy ho zlákala reklama a ve dvaceti letech přesídlil do USA, kde 15 let pracoval v reklamní agentuře. Od roku 1975 se stal novinářem, publicistou a spisovatelem na plný úvazek. Na konci 80. let se přestěhoval do Francie s odhodláním napsat vlastní román. Výsledkem jeho snah se stala kniha Rok v Provenci, která mu přinesla mezinárodní úspěch a získala řadu ocenění. Postupně následovaly další úspěšné knihy, které byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. Rok v Provenci se stal předlohou pro TV seriál, román Dobrý ročník pro romantickou filmovou komedii. Od roku 2002 je nositelem řádu Rytíře Čestné legie, jehož udělením francouzská vláda ocenila Mayleho přínos pro kulturu a Francii.

Donna Tarttová ve svém druhém románu Malý kamarád (po němž následoval světoznámý román Stehlík, za který v roce 2014 získala Pulitzerovu cenu) brilantně zachycuje dusivou atmosféru upadajícího jižanského městečka, kde stále doutnají rasové a společenské konflikty, ze slávy bývalé honorace zbyly už jen trosky a pod zdánlivě ospalým povrchem číhají skryté hrozby. V městečku Alexandrie ve státě Mississippi dojde k tragédii – na Svátek matek je devítiletý Robin Cleve nalezen oběšený na stromě na zahradě před domem svých rodičů. Jeho vražda není nikdy objasněna a rodina se ze ztráty jediného syna nikdy nevzpamatuje. O jedenáct let později se do pátrání na vlastní pěst pouští chlapcova mladší sestra Harrieta, které v době neštěstí nebyl ještě ani rok. Uzavřené, ne právě milé a až nezdravě inteligentní děvčátko, k jehož vzorům patří kapitán Scott, Harry Houdini a Sherlock Holmes, se o prázdninách rozhodne, že s pomocí svého jediného kamaráda Hellyho bratrova vraha nejen najde, ale také náležitě potrestá. Co na tom, že většina pamětníků odmítá o celé záležitosti mluvit, že těch pár svědectví, která děti přece jenom získají, nepůsobí zrovna spolehlivě a že chybějí jakékoli důkazy? Pátrání, které zpočátku vypadá jako celkem nevinná dětská hra, se záhy zvrtne v nebezpečné dobrodružství, při němž se dá snadno přijít k úhoně. Zvlášť když malí mstitelé zkříží cestu vyšinutému místnímu výrobci drog a několika dalším členům jeho poněkud zvláštní rodiny. Donna Tarttová (*1963) patří k nejuznávanějším americkým autorům současnosti, přestože napsala zatím jen tři romány, Tajná historie (The Secret History, 1992), Malý kamarád (The Little Friend, 2002) a Stehlík (The Goldfinch, 2013). Její psaní charakterizuje vypravěčská poctivost, myšlenková hloubka a neuspěchaná prokomponovanost – ne náhodou vznikal každý z jejích románů dlouhá léta. Za své dílo obdržela Donna Tarttová řadu ocenění, včetně nejprestižnější americké literární ceny, Pulitzer Prize. Její knihy byly přeloženy do jednatřiceti světových jazyků.

Mimozemská nákaza udeřila krátce po skončení druhé světové války. Devadesát procent nakažených zemřelo. U některých přeživších se však vyvinuly mimořádné schopnosti, jiní skončili těžce postižení. Někteří z nakažených se rozhodli využít nové schopnosti k prospěchu lidstva, ostatní zvolili jinou cestu. Trumfová esa se odehrávají v osmdesátých letech, ale jde o dobu zároveň podobnou i nepodobnou naší realitě. Mimozemská bytost zvaná Roj se po staletích vesmírného putování blíží k Zemi. Některá z es, která virus obdařil nadpřirozenými schopnostmi, mezitím potají intrikují ve snaze ovládnout lidstvo. Střet soupeřících frakcí je na spadnutí... a jeho důsledky by mohly být katastrofální.

Un Huikjong se narodila roku 1959 ve městě Kočchang v provincii Severní Čolla. Vystudovala korejskou literaturu, magisterský titul získala z prestižní Yonsei University v Soulu. Svůj spisovatelský debut si odbyla roku 1995 a hned v následujícím roce na sebe upoutala pozornost románem Ptákův dar (Seui sonmul), který popisuje svět dospělých skeptickým pohledem dvanáctiletého vypravěče. Un Huikjong ve své tvorbě spojuje humorný, místy až sžíravě cynický styl s pronikavým porozuměním a citem pro vnitřní svět jejích postav. Spolu se Sin Kjongsuk (Někde zvoní telefon, Argo 2015) patří mezi nejvýznamnější korejské spisovatelky současnosti. Za své dosavadní literární dílo, které čítá přes deset svazků románů a sbírek povídek, získala řadu domácích ocenění. Sbírka povídek Krása mnou pohrdá (Arumdaumi narul mjolsihanda) vyšla roku 2007. V každé ze šesti povídek se setkáváme s jednou postavou, pokaždé jinak sužovanou společenskými neduhy moderního světa. Protagonisté čelí absurditě jejich matoucích, osamělých životů, aniž nalézají správné odpovědi na otázky po smyslu a cíli jejich konání. V povídce Krása mnou pohrdá, která dala název celé sbírce, se obézní mladík, adorující Boticelliho podobiznu Venuše, rozhodne v den svých čtyřiatřicátých narozenin zahájit odtučňovací kůru a smířit se tak se svým otcem, který mu vždy tloušťku vyčítal a vinil ji ze všech synových nezdarů. Spisovatelka svým ironickým, a přesto laskavým tónem umně vystihuje jádro každodenních lidských trápení a jednotlivé epizody skládá do mozaiky zobrazující moderní korejskou společnost.