Argo strana 123 z 311

Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda. První expedice se vrátila se zprávami o nedotčené, rajské krajině. Všichni členové druhé expedice spáchali sebevraždu. Třetí expedice zanikla při přestřelce, když se její členové obrátili proti sobě. Účastníci jedenácté expedice se vrátili jako stíny svých dřívějších já a během několika měsíců po návratu zemřeli na agresivní rakovinu. Nyní se chystá dvanáctá… Na místo dorazí s tím, že očekávají neočekávané, a Oblast X skutečně dostojí své pověsti – brzy objeví obrovskou topografickou anomálii a formy života, které se vymykají veškerému chápání. Avšak tím, co všechno změní, jsou především tajemství, která si do Oblasti X přinesli sami účastníci expedice. Oblast X byla desítky let odříznutá od zbytku kontinentu. Rozlehlé pozůstatky lidské civilizace znovu opanovala příroda.

V novém románu s typicky složitým názvem nám autor představuje další úžasnou postavu, jež se řadí do galerie robbinsovských hrdinů - muže jménem Switters, jenž si po všech stránkách odporuje: anarchista, který pracuje pro vládu, pacifista, co nosí zbraň, vegetarián, který se cpe šunkou, nadšenec virtuální reality, jenž nenávidí počítače, „umělec“ života, který ale dokáže být pěkně prudérní, muž posedlý propagací nezkažené morálky, který však zároveň touží připravit o panenství svou nezletilou sestřenici (a zároveň zahořet pro značně starší jeptišku). Děj nás také tradičně zavede na čtyři kontinenty a fyzickou zvláštnost představují v této knize Swittersovy nohy. Popis děje však u Robbinse nikdy neznamená popsat knihu. Jako vždy se jakékoli charakteristice vzpouzí.

Dvě psychologicky laděné novely s filozofickým podtextem o sourozencích Glassových. O Seymourovi, nejstarším ze sourozenců, vypráví Buddy, který přijíždí na bratrovu svatbu, jež se nekoná. Druhá novela je improvizovaný esej o smyslu poezie, o psaní a osobnosti spisovatele, který je prokládán a ilustrován historkami a názory rodiny Glassových.

Londýn 1889. Hrůzovláda Jacka Rozparovače zrovna skončila, ale další éra nepochopitelného násilí právě začíná. Nově založený tým vyšetřovatelů vražd musí čelit útoku do vlastních řad – v kufru na nádraží se najde zohavené tělo inspektora Littlea a nastává závod s časem. Londýn je městem na pomezí nové éry – v salonech měšťanských domů se vedou intelektuální debaty a technický pokrok kráčí nezadržitelně kupředu, ale chudina stále živoří ve stokách připomínajících středověk. Inspektor Day, který do Londýna přibyl teprve nedávno z venkova, pochybuje, že tohle město někdy pochopí, pochybuje, že je dost dobrý pro svou milovanou novomanželku, a ze všeho nejvíc pochybuje o tom, že je dost chytrý na to, aby vraždu, která nezůstane osamocenou, vyřešil. S pomocí dr. Kingsleyho, prvního forenzního patologa, a Henryho, pouličního blázna, však jeho šance na úspěch překvapivě stoupají. Viktoriánský Londýn se svými brlohy a zatracenci bojujícími o přežití pod tenkou slupkou modernity vás vtáhne do temného labyrintu a už vás nepustí.

První kniha z plánované série detektivek z prostředí první ligy anglické kopané. Philip Kerr je Dickem Francisem fotbalového světa! Jak vědí fanoušci tohoto sportu, v každém mači každé ligy jde o všechno. A v tomto zápase jde dokonce o život. Scott Manson, trenér manšaftu London City FC, umí pro své chlapce udělat první poslední a ti ho za to zbožňují. Manažeři týmu Scotta respektují. Jeden z nich je však zavražděn a na mužstvo dolehne krize, s níž se musí Scott poprat a dodat hráčům chuť pokračovat. Navíc dostane příležitost polapit vraha a s rozhodností jemu vlastní to také udělá. . .

"I Sungu (nar. 1959, Čanghung, provincie Jižní Čolla) dnes patří mezi uznávané jihokorejské prozaiky, někteří světoví spisovatelé o něm dokonce mluví v souvislosti s možnou Nobelovou cenou za literaturu. Vystudoval teologii a učí kreativní psaní na univerzitě Čoson. Je považován za jednoho z nejnadanějších autorů generace 90. let, jeho specialitou jsou filosoficko-náboženská témata. Oceňován je doma i v asijském kontextu, z jeho děl je nejpřekládanější právě román Ta druhá strana života (korejsky 1993), která se dočkala vydání v němčině, angličtině a francouzštině. Existenciální próza, jejímž leitmotivem je neschopnost člověka bez bezpečného zázemí v dětství vstoupit do přirozených vztahů se světem. Tato nedostatečnost se v průběhu textu nenápadně převrací v pocit vyvolenosti vyvrženého a v pohrdání „tou druhou stranou života“. Postavu sledujeme do chvíle, kdy absolutně rezignuje na socializaci. Vyjít z izolace je pro ni totiž nebezpečné a žádá si standardy, ať už v běžném provozu."

Parta lovců se v říjnu každoročně v neměnné sestavě vydává na lov na losy. V předvečer mají společnou poradu spojenou s tradiční velkolepou večeří u jednoho z nich. Posilněni alkoholem udělají osudovou chybu, zaviní nehodu a snaží se zakrýt stopy. Ale ten, který dorazí poslední, je odhalí. Chce se tentokrát lovu také zúčastnit, a to zdaleka není všechno. Společné tajemství lovce zdánlivě ještě více semkne. Ale opravdu platí, že jeden za všechny a všichni za jednoho? Každý z nich je jiný a vyrovnává se s hrozbou a výčitkami po svém. Postupně všichni vrší jednu lež na druhou a zaplétají se do kruhu vydírání a podezírání, ze kterého není úniku. Staré křivdy a zášti vyplouvají na povrch. Lov začíná a postupně se mění v boj o moc. Kdo je tu vlastně lovcem a kdo kořistí? Napětí, strach a vzájemná nedůvěra rostou a pro staré přátele už nic nemůže být jako dřív. I drsná podzimní příroda jako by to tušila a najednou působí spíše hrozivě a nepřátelsky. Lesem zní neúprosně umíráček. Kdo bude jeho další obětí? Román Kerstin Ekmanové, který se odehrává na severu Švédska v 60. letech, v době bez mobilních telefonů a počítačů, není detektivka v pravém slova smyslu, ale spíše psychologický thriller o přátelství a zradě, o vině a trestu, který musí neodvratně přijít. Ukazuje, jak může jedna jediná nešťastná náhoda navždy změnit život, a z obyčejných mužů se stávají zločinci.

Bilingvní vydání mistrovsky napsaného díla. Přemýšlivý a hluboký vhled do života sourozenců Glassových formou rozhovorů o smyslu života, víře, odvaze a zodpovědnosti budou čtenáři moci ocenit jak v originálním znění, tak ve výborném překladu manželů Pellarových.

Monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí. V prvním díle se čtenář seznámí nejprve s Hitlerovým původem, rodinným prostředí a dospíváním. Setká se tu s Hitlerovým jediným skutečně blízkým druhem, Augustem Kubizkem, chlapcem českého původu, v jehož společnosti Hitler prožil formující období svého mladí. Poté autor podrobně sleduje „vůdcův“ dobrovolný vstup do armády v době první světové války, počátky politické dráhy, nezdar v mnichovském puči, jeho překonání a následnou cestu k převzetí moci. Za pomoci nejnovějších pramenů, mimo jiné obohacených nedávným zpřístupněním bývalých sovětských archivů, metodou spojení biografického přístupu a studia dějin společnosti předkládá jak obraz Hitlerova nitra, tak společenských dějů, tolik osudových nejen pro Německo, ale i pro celý svět 20. století.

Les mytág (Mythago Wood) byla nejprve fantasy novela britského spisovatele Roberta Holdstocka, publikovaná v britském Magazínu Fantasy&Sci-fi roku 1981. V roce 1984 pak vyšel ve Velké Británii stejnojmenný rozšířený román. Děj románu Les mytág se odehrává v Herefordshiru v Anglii v letech 1946–1948 a sleduje osudy Stevena Huxleyho (a částečně jeho bratra Christiana) při objevování tajemného Ryhopského lesa, v němž se zhmotňují podvědomé lidské představy o starých legendách. Les mytág je pozoruhodná kniha, jejíž autor komponuje realitu s legendami, a to jak se starými, tak s vymyšlenými. Má výraznou atmosféru a čtenáři utkví v paměti rovněž ukázkou archaických zvyků a jazyků, jež používají mytága (mytágo = mytické imago). Kniha získala cenu World Fantasy Award za nejlepší román roku 1985.

Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze "beatlemánie". Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.

Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze "beatlemánie". Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.

Po raných Lennonových textech z počátku 60. let sebraných do Písání (česky 1996) a Španěla na vesnici (česky 1999) vyšli v grafické úpravě Štěpána Danča do třetice Lennonovy pozdní texty vydané jako Nanebepění v roce 1986, shrnující jeho prózu i nebeletrii doprovázenou vlastními ilustracemi z let 1968–1979, včetně slavné Balady o Johnovi a Yoko, kde Lennon popisuje své seznámení s Yoko, rozpad Beatles, pronásledování americkými i britskými úřady a spojení s americkým undergroundem. Jeho beletrie je parodií na každý druh psaní a svou myšlenkovou i jazykovou hravostí navazuje na tradici, jež je v britské literatuře známá jako poetika nesmyslu.

Jmenuji se Peter Grant. Do ledna jsem byl jen obyčejný četnický elév působící v řadách oné mocné armády bojovníků za spravedlnost, kterou všichni rozumně uvažující lidé znají pod označením Metropolitní policie, a všichni ostatní jako Pendrekáři. Jenže pak, jedné noci, při vyšetřování jisté vraždy, jsem se pokusil získat svědeckou výpověď od muže, který byl mrtvý, ale také znepokojivě výřečný, což mi zajistilo pozornost vrchního inspektora Nightingalea, posledního čaroděje Anglie. A právě tehdy, jak se říká, začíná můj příběh. Nyní jsem policejní detektiv a čarodějův učeň, první učedník za padesát let, a můj svět už není tak jednoduchý, jak býval. Zabývám se upírskými doupaty v Purley, sjednávám smír mezi znepřátelenými božstvy řeky Temže a vykopávám hroby v Covent Garden – a to jsou jen rutinní operace. Při tom všem něco hlodá v srdci mého milovaného města; jakýsi zlomyslný, pomstychtivý duch unáší obyčejné Londýňany a přetavuje je v groteskní figuríny, které mají inscenovat jeho drama plné násilí a zoufalství. Ve městě se probouzí duch nepokojů a vzpoury a na mně je, abych z chaosu opět vykřesal pořádek, třeba i za cenu vlastního života.

Dějiny královského města Kolína nad Labem je dosud jedinou syntézou dějin města Kolína a dosud nenalezla náhradu v novém zpracování. I pro dnešního badatele a čtenáře je potřebným zdrojem poučení. Autor Vávra (1838 až 1912) čerpal i z pramenů dnes ztracených nebo nezvěstných. A tak i přesto, že poslední vydání vyšlo již více než před 100 lety, zůstává toto dílo v řadě ohledů základní pomůckou, po které musí zájemce o kolínskou historii sáhnout. První díl popisuje období do roku 1816. Druhý díl popisuje období od roku 1816 až do roku 1886.

Novomanželé Ellen a Vazoun se stěhují ze Seattlu do New Yorku, kde se chce Ellen prosadit jako malířka. Jedou tam v pečené krůtě, již vyrobil ženich nevěstě jako svatební dar bez jakýchkoli uměleckých ambicí. Nebyl by to Tom Robbins, aby to nedopadlo přesně naopak. Ellen dělá obyčejnou servírku v baru vedeném Arabem a Židem, stojícím přímo proti budově OSN, zato krůtu koupí Muzeum moderního umění a Vazoun se stane přes noc slavným umělcem. V románu vystupují navíc oživlé věci: Malovaný kolík, Lastura, Lžička, Špinavá ponožka a Guláš v konzervě, které za svými majiteli do New Yorku putují. Fantazie, hravost, inteligentní humor, jazyková vynalézavost a vypravěčské nadání jsou očekávanými atributy čtivého románu, jenž bývá označován za Robbinsův nejlepší.