Argo strana 124 z 311

Prozrazovat cokoli z románů Toma Robbinse je vůči čtenáři nefér. Je možné prozradit jen to, čím se jen trochu liší od těch předchozích. Tento autorův předposlední román z roku 1994 je vyprávěný nezvykle v druhé osobě, hlavní postavou je opět žena – tentokrát burzovní makléřka, která zažije krach, a kniha je záznamem následujícího víkendu, jenž by měl být v hrůzném očekávání nejisté budoucnosti pro ženu peklem: všechno je ovšem jinak a v románu Toma Robbinse ji čeká gejzír bláznivých situací a osudových setkání. Ani v tomto románu nezapomíná autor na rozvíjení šílené filosofické teorie, která se tentokrát točí hodně kolem žab.

Někde zvoní telefon (2010) sleduje osudy čtyř mladých hrdinů v pohnuté době politických nepokojů v Korejské republice 80. let 20. století. Hlavní postavu románu, vzdělanou a literárně činnou Čong Jun, vrhne zpět do víru vzpomínek na její vysokoškolská léta v Soulu nenadálý telefonát od někdejšího přítele. Prostřednictvím návratu do svého mládí znovu prožívá euforickou lásku i bolestné ztráty, které jsou neoddělitelně propletené s tragickými událostmi na pozadí tehdejšího militantního režimu, který neváhal obrátit ozbrojenou moc proti studentským hnutím. Kniha prozkoumává otázky, zda lze najít v životě s milovaným člověkem útočiště před nejistotou a samotou a nakolik se naše osobní směřování formuje v době našeho dospívání.

Generace prarodičů dnešních dospělých byla zvláštní tím, že její příslušníci postupně žili v několika státech a společenských zřízeních, aniž by vytáhli paty ze svého města. Bouřlivé zvraty dvacátého století se jim vryly do životů a daly vzniknout komickým i dramatickým příběhům, které jejich vnuci nadšeně hltali. A nové s nimi prožívali. Jak vypadalo dětství vedle jednoho takového dědy na rázovitém východočeském venkově? Vedle dědy přesvědčeného komunisty, který prošel nacistickým vězením a sabotoval invazi v roce 1968? Dětství kluka, kterého politika vůbec nezajímala, ale chtěl vědět, co se skrývá v té bedně s haknkrojcem v dílně pod ponkem... Známý propagátor internetu a renomovaný technologický publicista Patrick Zandl vzpomíná na svého dědu - a potažmo celou generaci Husákových prarodičů - s humorem i nostalgií.

Román Daleko od hlučícího davu patří k nejzářivějším pokladům anglické literatury. Už jeho první vydání v roce 1874 se stalo literární senzací, kniha se vyprodala během pouhých dvou měsíců a Thomasi Hardymu vynesla reputaci předního spisovatele viktoriánské doby. Čím kniha tolik zaujala ve své době a čím dodnes oslovuje další generace čtenářů? Hardyho román v sobě úchvatně kombinuje romantickou love story s upřímným, otevřeným vylíčením anglického venkova; nejedná se však o nějakou pastorální idylu, jakkoli je kniha prodchnutá nostalgií. Právě naopak, v mnoha ohledech jde o zcela moderní příběh s ryze moderní hrdinkou – mladá, nezávislá statkářka Batsheba se už dávno zařadila do kánonu velkých postav světové literatury, podobně jako její tři velice rozdílní nápadníci, oddaný pastýř Gabriel, postarší statkář Boldwood a světácký seržant Troy. Spletitý děj plný zvratů, nádherné popisy jihoanglické krajiny i života na venkově, zajímavě vykreslené postavy a dokonalá práce se čtenářovým očekáváním – to vše dělá z románu Daleko od hlučícího davu vpravdě mistrovské dílo, které nepochybně stojí za přečtení i dnes.

Marně hledám slov (Lost for Words, 2014) je první St Aubynův román, jenž se nezaměřuje na rodinu Melroseových, nicméně podobně jako u předchozích knih je i zde zjevná autobiografická inspirace. Autor totiž nepochybně využil svých zkušeností s nominací na Bookerovu cenu za román Matčino mléko z roku 2006 a napsal lehkou, vtipnou frašku, v níž si utahuje z celého nakladatelského průmyslu: nakladatelů, kteří hledí jen na zisk, porotců, kteří účastí na ceně sledují vlastní cíle a knihy ani nečtou, ambiciózních autorů, pro něž je získání ceny věcí přežití, slávy či zapomenutí, a v neposlední řadě i médií, které nezajímá nic jiného než humbuk, který kolem ceny pomáhají vytvořit. Edward St Aubyn (*1960) patří k nejpozoruhodnějším a nejobdivovanějším britským prozaikům současnosti. Vtipný a brilantní stylista se proslavil hlavně sérií pěti románů o rodině Melroseových, v níž zpracoval traumatické zážitky ze svého dětství, včetně sexuálního zneužívání násilnickým a despotickým otcem, léta silné drogové závislosti, kdy se několikrát v důsledku předávkování ocitl na prahu smrti, a v neposlední řadě i bouřlivý osobní život. St Aubynovy romány jsou nejenom autobiografi ckou sondou, ale především navazují na dlouhou tradici společenského románu, jehož klasickou představitelkou je Jane Austenová a ve dvacátém století zejména Evelyn Waugh a Anthony Powell.

V areálu soukromé dívčí střední školy v Dublinu bylo nalezeno tělo chlapce. Vraha se vypátrat nepodařilo. O rok později se na nástěnce ve škole objevuje fotka oběti s anonymním vzkazem: Vím, kdo ho zabil. Dostává se do rukou mladého detektiva Stephena Morana, který ji chápe jako příležitost vydobýt si místo na vysněném oddělení vražd. Spolu s kontroverzní policistkou Conwayovou znovu otevírají případ a při vyšetřování odkrývají nitky příběhu, který před rokem zůstal utajen. V kulisách staré internátní školy v Dublinu vedené řádovými sestrami číhá na každém kroku temno a je zjevné, že několik studentek nemá z různých důvodů zájem říkat pravdu. Svět dospívajících dívek se ukazuje být tajemnějším a nebezpečnějším, než si oba detektivové uměli představit. Místo pro tajností je napínavý a vzrušující příběh o přátelství a věrnosti, krutosti dívčího kolektivu a touze vzepřít se uniformitě.

Harry August, hrdina knihy, má podivuhodnou schopnost: jakmile zemře, vrací se do chvíle svého zrození a prožívá svůj život znovu od začátku, ale se všemi vzpomínkami na to, co už prožil. Autorka s tímto motivem dovedně pracuje – vypráví o tom, jak Harryho zaskočí první znovuzrození, jak této zvláštnosti uvyká a učí se jí využívat, jak se seznamuje s dalšími lidmi obtíženými podobným darem. Někteří jsou starší než on a žili už před jeho narozením; jiní se naopak narodí až za Harryho života a přežijí ho. Vytvářejí tak řetězec, po kterém lze posílat zprávy napříč dějinami – a právě Harrymu se přihodí, že ho těsně před jednou z jeho smrtí navštíví dívenka a prosí ho, aby při dalším zrození předal zprávu do minulosti: blíží se konec světa a jen lidé jako Harry tomu můžou zabránit – pokud jim ovšem na světě záleží... Claire North je pseudonym, identita autora / autorky není zřejmá. Prvních patnáct životů Harryho Augusta se setkalo s nadšeným čtenářským ohlasem, takže je pravděpodobné, že tvůrce tohoto románu nezůstane v utajení navždy.

K českému čtenáři se konečně dostává kniha o „baby-led weaning“ (BLW), tedy o zřejmě nejpřirozenějším způsobu zavádění pevné stravy u kojenců, kdy celý proces řídí samo dítě- účastní se rodinného stolování, samo se krmí a samo si vybírá, co bude jíst. Díky tomu se rozvíjejí přirozené dovednosti a schopnosti dítěte, koordinace ruka-oko, jemná motorika, samostatnost…Není potřeba vařit žádná pyré, kašičky nebo přesnídávky. Jídlo je zábava a jídelní stůl se nemění v bojiště, jak tomu často bývá při klasickém krmení lžičkou. Autorky- odbornice na stravování malých dětí a novinářka- v knize popisují celý proces „dítětem vedeného odstavení“, radí kdy, jak a s čím začít, ale i na co dávat pozor a čemu se vyhnout. Především však čtenářům poradí, jak dítěti pomoci k tomu, aby si zamilovalo dobré jídlo.

Andy Warhol byl v šedesátých a sedmdesátých letech sice poměrně výraznou postavou newyorské umělecké scény, ale jako mnoho jiných umělců byl spíš introvert a svůj status celebrity přijímal poměrně zdráhavě. Kniha Filosofie Andyho Warhola z roku 1975 představuje nebývale přímočarý vhled do nitra výstřední a v mnoha ohledech pozoruhodné Warholovy osobnosti. A to nejen v podobě zamyšlení nad láskou, jídlem, krásou, prací, penězi, úspěchem a dalšími celkem běžnými fenomény, ale i ve způsobu, jakým je autor předkládá. Na povrch tu vystupují nejrůznější Warholovy obsese a obavy, libůstky a výstřelky. Text se zcela plynule pohybuje mezi několika polohami a seriózní úvahy nad okolním světem střídají aforistické průpovídky a provokativní výkřiky, místy téměř dětinsky sebestředné. Ale právě v tom, s jakou důsledností a odzbrojující upřímností Warhol představuje svět, jak ho vidí on sám, tkví kouzlo téhle knihy.

V tomto útlém svazku Peter Mayle spojil síly s Gérardem Auzetem, majitelem proslulé pekárny „Chez Auzet“ v provensálském Cavaillonu, aby nám prozradil vše o pečení chleba po francouzsku. Od přípravy a mixování těsta až po vlastní pečení, od tradičních baget a bulek až po kořeněné, olivové či vinné chleby, tento britský milovník Francie a její kuchyně nás seznamuje s jednoduchými a podrobně vysvětlenými recepty, postupy a tipy pro domácí pečení, jež doplňuje lidovými rčeními, humornými historkami a stručnou historií čtyř generací této rodinné pekárny, kde „pečení a konzumaci chleba povýšili na úroveň náboženského obřadu".

Už před bezmála dvěma tisíci lety, kdy dal Válmíki základní sanskrtskou podobu indickému národnímu eposu Rámájaně, získalo si toto dílo v celé Indii a později i mimo její hranice neobyčejnou oblibu a uchovalo si ji dodnes. Její televizní zpracování ve formě celoročního seriálu zlomilo všechny rekordy sledovanosti a hned po jeho skončení si indičtí diváci vynutili jeho opakování. S výjevy z Rámájany se setkáváme na reliéfech zdobících mnoho starých chrámů a v žádné z novoindických literatur nechybí její verze jazykově dostupná nejširším vrstvám posluchačů a čtenářů. Příběh o králi Rámovi, považovaném za jednu z inkarnací boha Višnua, a jeho věrné choti Sítě, unesené králem démonů, se objevuje v nejrozmanitějších verzích ve všech žánrech indické literatury a umění. Se svými téměř padesáti tisíci verši se Válmíkiho sanskrtská Rámájana stěží někdy dočká úplného překladu do češtiny. Předkládáme proto našim čtenářům alespoň její převyprávění doprovázené převodem vybraných částí v naději, že je dějově bohatý příběh tohoto klasického díla zaujme stejně jako celé generace Indů.

V prosinci 1936 se vydal George Orwell do Španělska, aby zde na republikánské straně bojoval proti Frankovým nacionalistům. Přestože ho Henry Miller v Paříži od úmyslu jít do války zrazoval, Orwell se připojil k milicím POUM na aragonské frontě. V bojích utrpěl vážné zranění, když mu nepřátelský ostřelovač prostřelil krk, a po uzdravení byl donucen za zhoršující se politické situace ze Španělska uprchnout. Ve své reportážní knize Hold Katalánsku autor s odzbrojující upřímností popisuje bezprostřední průběh války, revoluční euforii, hrůzy bombardování, vlastní zranění na frontě, ale i přátelství a zradu mezi stoupenci svobodného Španělska.

V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století v prostředí politicky aspirujících českých a slezských měst. Komparativním způsobem zkoumá zasahování kazatelů do městské správy, jejich ovlivňování hospodářského a především náboženského života během husitské revoluce, a to jak na straně měst utrakvistických (Praha, Hradec Králové), tak katolických (Plzeň, Vratislav, Lehnice). Kazatelé zde vystupují především v roli manipulátorů, kteří utvářejí většinové společenské smýšlení, jehož prostřednictvím posléze prosazují ryze politické zájmy, mnohdy proti přáním starých radních vrstev i proti městské vrchnosti, panovníkovi či biskupovi.

Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka. Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, vykonává důležité povolání porodní báby. Její život, to jsou cesty v nočním mrazu, pach dezinfekce a krev. Všechno se však změní, když potká nacistického důstojníka Johannese, který se „na ni podívá, jak se ještě nikdy nikdo nedíval“, a bezhlavě se do sebe zamilují. Hrdinka pak z vlastní vůle následuje německé šiky do vojenských a vězeňských táborů, kde pomáhá jako polní zdravotní sestra. Zatímco dříve však děti vítala do světa, zde se z ní stává anděl smrti a nakonec i ji semelou nemilosrdná kola dějin. Příběh je ojedinělým ztvárněním palčivé a rozporuplné kapitoly v dějinách Finska, z níž dodnes některé rodiny nesou cejch. Kniha získala v roce 2012 významnou Runebergovu cenu, byla přeložena do více než deseti jazyků a na její motivy se natáčí i film.

Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však modernizačního režimu, jenž ve svém důsledku vedl téměř ke zničení ruské duše a svébytné ruské civilizace. Jejich pohled je veskrze komplexní. Hlavní důraz nekladou na suché politické dějiny, nýbrž na dějiny společnosti, která specifickým způsobem reagovala na sociálně inženýrské pokusy nevzdělaných sovětských vůdců, kteří si nevážili lidského života a vše nazírali prizmatem osobní moci a osobního prospěchu. Na pozadí utrpení ruského národa autoři píší i dějiny ruského intelektuálního života a dějiny ruské pravoslavné církve, v níž spatřují, i přes její tendence kolaborovat s totalitním režimem, jeden z pilířů přetrvání ruské existence. Jako vůbec první historická práce Velké dějiny Ruska rovněž propojují dějiny ruské emigrace, dějiny jiného Ruska, Ruska mimo Rusko, s dějinami sovětského impéria, čímž líčení ruské minulosti dávají rozměr konfrontace dvou světů, jež mezi sebou vedly život na život a na smrt. První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.

Po dobách „když život ještě býval náš“ se stýská Lole, jedné z hlavních postav tohoto mnohovrstevnatého románu o životě, o politice, ale hlavně o knihách. Život, o který ji i jejího manžela Matíase připravil režim diktátora Franca, byl plný iluzí, literatury, kavárenských debat a nadějí do budoucna. Pak ale přišel rok 1936 a s nástupem generála Franca k moci se život změnil v boj o přežití a dnes, po patnácti letech, třou Lola s Matíasem bídu s nouzí a jediné, co jim zbývá, je zastrčený krámek, ve kterém nabízí na prodej sentimentální románky, zapomenuté klasiky a pastelky. A právě tady se Lola seznámí s Alicí, ženou, jež v knihách našla smysl života. Usazené před zaprášenou výlohou čtou společně tajemnou knihu a my se jejich prostřednictvím můžeme podívat na svět novýma očima a znovu zjistit, proč stojí za to žít.