Argo strana 117 z 311

Hitlerův Mnichov. Vzestup a pád hlavního města pokroku (1997) se řadí ke knihám, jejichž autoři zkoumají vliv kultury na velké společenské změny. Proto ji můžeme číst jako pendant k monografii Brigitte Hammanové Hitlerova Vídeň či k eseji Carla E. Schorskeho Vídeň na přelomu století. Large Mnichov přelomu 19. a 20. století nazírá jako centrum německé kulturní avantgardy. Kořeny nacionálního socialismu spatřuje v politických a myšlenkových proudech, k jejichž radikalizaci, na levé i pravé straně politického spektra, došlo pod vlivem první světové války. Právě proměna kulturních a společenských poměrů 20. let 20. století podle Large vytvořily podhoubí pro dramatický rozvoj Hitlerových obskurních představ, o nichž málokdo předpokládal, že by mohly vést k pokusu o ovládnutí světa. Důraz přitom klade na oživení bavorského tradicionalismu, jenž postupně potlačil dřívější kulturní pestrost. V kapitolách věnovaných 30.–40. letům 20. století pak zkoumá, jak se Mnichov přeměnil v hlavní centrum nacistického hnutí a jak jeho politické reprezentace až do posledních týdnů války všemožně soupeřily o prvenství v hnutí s nenáviděným pruským Berlínem.

Kniha nabízí pohled na těhotenství a porod prostřednictvím rozhovoru se známou porodní asistentkou Ivanou Konigsmarkovou, která třicet let pomáhá přivést děti na svět. Témata jsou řazena chronologicky od otěhotnění přes těhotenství k porodu a šestinedělí. Porodní asistentka hodnotí kontroverzní problémy dnešních těhotných - genetické testování, přístup medicínský kontra přírodní, epidurální anestezii, rozmáhající se počet porodů císařským řezem… Zamýšlí se nad úlohou porodních bab v životě ženy, mluví o zkušenostech z porodnictví v zahraničí, o pokusech prosadit u nás individuální péči o těhotné…

Jackův děda je už starý a zmatený: * když jde do obchodu, zapomene si přezout papuče * jí jen konzervy, z kterých vytváří nepoživatelné míchanice * často si nemůže vzpomenout, jak se Jack jmenuje Stále ale věří, že létá jako stíhač Královského letectva a bojuje proti Němcům v slavné bitvě o Anglii. Tak tomu před mnoha lety skutečně bylo… Jediný, kdo ho chápe, je právě jeho vnuk. Ve chvíli, kdy Jackovi rodiče umístí dědu do podivného a nehostinného domova pro staré lidi, se Jack rozhodne, že dědečka zachrání. Vydají se společně na velkou dobrodružnou cestu, dokonce opravdu vzlétnou do oblak. Nový román Davida Walliamse je úžasnou směsicí smutných momentů, detektivních motivů i typicky walliamsovského humoru. Řeší se v něm problém Alzheimerovy nemoci, vztahy v rodině a čtenáři se navíc dozví i něco z historie. Knihu opět ilustroval Tony Ross.

„Nic se nestalo,“ řekla maminka do telefonu, když jí syn poradil, ať na klávesnici najde enter. „A co jsi udělala?“„No našla enter.“„A zmáčkla jsi ho?“ „To jsi neříkal!“ O učení maminky s počítačem je jeden ze sloupků, které novinář Martin Moravec napsal za deset let do čtvrtečního magazínu MF DNES. Protože si to žádá doba, některé zpětně trochu upravil a celkem 250 jich teď vydává v knize Enter, mami! Jsou to fejetony z každodenních situací, které občas zažije každý. Krátké, výstižné a vtipné. O českých restauracích, povinném zkoušení dárků o Vánocích, seznamování přes internet, o Pražácích, Brňácích i náplavách, o trapasech při lichocení ženám, o vaření, nakupování, divných lidech v posilovnách a podobně. Zkrátka o čemkoliv, co mu za těch deset let přišlo na mysl a stálo to za zaznamenání.

Drsňák Hank Chinaski líčí své dospívání v Los Angeles, poznamenané despotickým otcem, šikanou ve škole, bídou za hospodářské krize a narůstajícím pocitem odcizení, jemuž čelil vzdorem, násilím a únikem do světa literatury. Tento nejlepší Bukowského román je vyprávěn s typickým gustem a ironickým humorem, navíc dokonale vykresluje atmosféru doby. Anglický název Ham on Rye odkazuje nejen na tehdejší typickou svačinu do školy (žitný sendvič se šunkou) a obrazně i vypravěčův pocit stísněnosti, ale také na Salingerův román Kdo chytá v žitě. V neposlední řadě tím ovšem Bukowski naráží na svůj styl psaní (a ham writer on rye whiskey, tj. „přehánějící neumětel na žitné“) – a tuto sebeironii se snaží zachytit nový překlad Boba Hýska.

V roce 2005 a posléze v roce 2010 oslovila britská televize BBC ve spolupráci s představiteli benediktýnského opatství Worth v jižní Anglii skupinu britských občanů s různými životními zkušenostmi, ideovými názory a postoji, aby si na vlastní kůži vyzkoušeli život v klášterním prostředí a současně se i blíže seznámili s hodnotami, které mohou v tomto prostředí načerpat. Oba zmíněné seriály vyvolaly mezi televizními diváky neobyčejný ohlas. Na základě zkušeností získaných během natáčení obou zmíněných programů, ale také z rozhovorů se zúčastněnými i z reakcí laické veřejnosti, se Christopher Jamison, bývalý opat kláštera Worth, rozhodl své poznatky sepsat do ucelené formy, a tím se o ně s veřejností podělit. Ve své knížce Hledání svatyně s podtitulem Klášterní moudrost jako návod pro všední život se snaží nalézt odpověď na otázku, proč je náš život tak hektický a plný stresu, a současně, jak se s nástrahami dnešního tak uspěchaného světa vyrovnat. Nejen s odkazem na knihu knih, ale také na Řeholi svatého Benedikta, příběhy pouštních otců ale i inspirativní příběhy lidí dnešní doby, nám autor čtivým způsobem předkládá sedm základních kroků k vybudování vlastní niterné svatyně a tedy k objevení pravých životních hodnot, které dávají našemu každodennímu bytí hluboký smysl, naději a radost.

Je Tom Larch skutečně nesmrtelný? Žádný člověk by nemohl přežít nehody, z nichž Tom vyvázl. Zná snad nějaké tajemství, které ho před ranami osudu chrání? Nebo nad ním bdí anděl strážný? Dostane se pokaždé ze všeho náhodou, nebo díky pudu sebezáchovy? V osmi letech musel opustit Nové Dillí a vydat se do Londýna; Tom je odjakživa rozkročen mezi dvěma kulturami – kulturou indické matky a kulturou otce, anglického inženýra. Když mu je osmnáct roků, nastoupí ke Královskému námořnictvu a proti jeho vůli se z něj stane hrdina. Po návratu do civilu ho jeden z nejbohatších mužů světa požádá, aby se vydal do Indie pátrat po jeho ztraceném synovi – jedině Tom jej totiž dokáže najít. Jean-Michel Guenassia se narodil roku 1950 v Alžíru. Vystudoval práva v Paříži a pracoval jako advokát u tamějšího Odvolacího soudu. V roce 1980 se začal živit scenáristikou. Napsal řadu scénářů k celovečerním fi lmům a několik divadelních her. V roce 1986 vydal detektivní román Za sto milionů, který byl následně převeden do fi lmové podoby. V roce 2002 se rozhodl, že napíše „román svého života“, vzdal se veškerých vedlejších činností a následujících šest a půl roku pracoval pouze na knize Klub nenapravitelných optimistů. Když román v roce 2009 konečně vyšel, okamžitě si získal přízeň kritiků i běžných čtenářů a získal tzv. menší Goncourtovu cenu, Prix Goncourt des Lycéens, cenu čtenářů měsíčníku Notre Temps a několik dalších literárních cen. Kniha byla přeložena do 11 jazyků a stala se bestselerem i v České republice. Dlouho očekávaný druhý román Vysněný život Ernesta G. ve Francii vyšel na podzim roku 2012. Kniha získala v tisku výjimečně příznivé recenze a ihned se ocitla v širším výběru na ocenění Jeana Giona Prix Jean Giono.

Autobiografi e nejvýraznějšího – aspoň pokud se výšky týče – člena legendární komediální skupiny Monty Python. Fanoušci tvůrců nesmrtelných fi lmů, jako je Život Briana nebo Monty Python a Svatý grál, teď mají možnost dočíst se nejen „historky z natáčení“, ale dozví se i vzácné informace o Cleesově dětství a vyrůstání (mohutném) na malém městě (na několika malých městech, jedno by nestačilo) a dokážou lépe pochopit, jak se z obyčejného zakomplexovaného kluka stal na Cambridgeské univerzitě génius humoru. John Marwood Cleese se narodil roku 1939 v městečku Weston-super-Mare. Absolvoval Cliftonskou střední školu a práva na Downingově koleji Cambridgeské univerzity. Prvního úspěchu se dočkal ve West Endu a pak jako autor a herec televizního show The Frost Report. Se skupinou Monty Python však přišla mezinárodní sláva. Filmy jako Život Briana nebo Monty Python a Svatý Grál se staly legendami. Mimo skupinu se John Cleese dočkal dalších ovací za televizní sitcom Hotýlek, který napsal se svou první ženou Connie Boothovou, jež tam s ním navíc i hrála. Coby herec se představil v řadě dalších fi lmů, namátkou v těch o Harrym Potterovi nebo Jamesi Bondovi. John Cleese žije v Londýně.

David Danaher patří k nejuznávanějším americkým slavistům mladší generace. Jeho monografie o literárním díle Václava Havla, nazvaná Číst Václava Havla (Reading Václav Havel), jež současně s českým vydáním vychází anglicky v prestižním nakladatelství University of Toronto Press, je – jak už název napovídá – především literárněhistorickým a literárněkritickým rozborem Havlova uměleckého díla. Havlovo politické působení zůstává spíše stranou, jakkoli úplně se mu David Danaher nevyhýbá (ostatně by to ani nebylo možné, jak sám mnohokrát uvádí, umění se v Havlově díle s politikou prolíná naprosto neodlučitelně). Danaherovy analýzy nezapřou autorův akademický background: jsou v nejlepším slova smyslu anglosaské, staví na precizní textové a kontextové analýze, jež je pro angloamerické akademické prostředí po celá desetiletí příznačná. Samozřejmostí je přitom pro autora i pečlivá práce s prameny i sekundární literaturou; jeho dílo tak sice nabízí pohled z cizího kontextu, ale pohled poučený, vycházející z důvěrné obeznámenosti s kontextem českým.

Psychologický thriller ze současnosti, který se vzpíná k netušeným výšinám. Co když Bůh existuje, ale je zlý? Houstonský agent FBI Gil Martins prochází už nějaký čas krizí víry, a rozhodně ho z ní nedostane série vražd, které se odehrávají ve městě a okolí. Oběti jsou dvojího druhu: pobožní svatoušci, kteří nikdy nemluví sprostě a nejlépe se cítí v kostele, a na druhé straně ateisti, kteří veřejně označili náboženství za tmářství. Je snad možné, aby se v moderním velkoměstě odehrávala skrytá náboženská válka? Gil Martins případ rozkryje, ale projde si přitom peklem. Philip Kerr (*1956) je britský autor píšící jak pro dospělé, tak i pro děti. Proslavil se především svou sérií detektivních románů, které spojuje postava detektiva Bernharda Günthera. Vystudoval práva na univerzitě v Birminghamu a po dosažení magisterského titulu se několik let živil psaním textů pro reklamní agenturu. V roce 1989 se stal spisovatelem na volné noze.

Francie 1939. V tiché vesničce jménem Carriveau se Vianne Mauriacová loučí se svým manželem Antoinem, který byl povolán do zbraně. Vianne nevěří, že by skutečně mohlo dojít k válce, jenomže Němci vpadnou do Francie a země je rázem plná nepřátel, tanků a bojových letadel. Když se pak ve Viannině domě usadí německý kapitán, musí osamělá žena vycházet nepříteli vstříc, jinak přijde o vše. Bez jídla i naděje čelí nelehkým rozhodnutím, v nichž jde o život či smrt nejen její a jejích blízkých. Kristin Hannahová se narodila v roce 1960 v Kalifornii, od svých osmi let žila ve státě Washington. Chvíli pracovala v reklamní agentuře, poté studovala práva. Když jí maminka předpověděla, že se stane spisovatelkou, nevěřila jí, ale začala si dělat poznámky ke svému prvnímu vyprávění. Během těhotenství se k poznámkám vrátila, napsala první knihu a zanedlouho se stala profesionální spisovatelkou. Její román Cesta svatojánských mušek (2008, č. 2010) se stal nečekaným bestsellerem. Její poslední kniha, historický román Slavík, vyšel v roce 2015 a dočkal se nejen pochvalných recenzí, ale i obrovského nadšení čtenářské obce.

Deset dýmek – deset příběhů. Mrazivý příliv ve Fjordu Mrtvého muže vynáší na břeh dýmky z různých koutů světa. Každá dýmka je opředena vlastní historií, která čtenáře zavádí do carského Ruska, na dalekou Sibiř, ale také do předválečného Berlína nebo na pobřeží jižní Afriky či Ameriky, do prostředí brazilských favel, berberských kmenů, ruských nevěstinců, ale i carské rodiny. V jednotlivých částech se objevují postavy z autorčina předešlého románu Porodní bába, historické osobnosti jako Roald Amundsen nebo Rasputin, záhadné bytosti jako Písečná žena, lidé na okraji společnosti, vyvrhelové, mrzáci. Katja Kettu opět svým podmanivým poetickým jazykem vypráví příběhy plné nespoutané vášně i přátelství na pozadí krutých osudů, v nichž nakonec přesto nechybí jiskra naděje.

"Velká obrazová publikace známého českého kulturního antropologa vám přiblíží skrytý a tajemný život indiánů největšího pralesa na světě. Prostřednictvím autorova živého vyprávění zavítáte mezi amazonské kmeny Brazílie, Peru, Ekvádoru a Venezuely, kde Mnislav Zelený Atapana v průběhu uplynulých 45 let působil. Během dlouhodobých výzkumných pobytů nahlédl do soukromí a do intimních vztahů indiánských kmenů, poznal jejich radosti a štěstí, ale i jejich šamanské umění. Pochopil, jak žijí, proč jsou se svým životem v džungli spokojeni, proč chápou za své životní prostředí nejen okolní les, savany a řeky, ale celý kosmos nad sebou. Jejich žiivotní hodnoty jsou velice odlišné od našich, víceméně materiálních hodnot, a jejich cílem je žít v pohodě, klidu a harmonii s celým Univerzem.

Niccolo Machiavelli (1469–1527) byl autorem nejen proslulého traktátu Vladař, který obsahuje politické úvahy odhalující a popisující mechanismy fungování moci, a na který navázala díla dalších teoretiků moci. Přestože je vnímán jako duchovní otec tzv. machiavelismu, tj. cynické politiky prováděné bez ohledu na použité prostředky v zájmu vyššího cíle, byl osobností mnohem komplexnější. Z bohaté soukromé korespondence vystupuje diplomat oddaný fl orentské republice, jíž celý život sloužil, i veřejnému blahu, vnímající pozorně bouřlivé události v Itálii i v ostatní Evropě. Emeritní profesorka na pařížské Sorbonně Marina Marietti, autorka četných studií o italské středověké a renesanční literatuře, podává ve své práci obraz Machiavelliho na základě studia jeho díla (dopisů, básní, historických pojednání i komedií). Vidí ho jako zbožného člověka a vlastence, myslitele a bouřlivého vizionáře, který dokázal zachytit svoji dobu s neobvyklou politickou inteligencí a notnou dávkou předvídavosti.

Drsný thriller z krvavých devadesátých let líčící dramatické osudy členů podsvětí. Krátce po Sametové revoluci zavládlo ponuré období – smrt nikdy nebyla daleko a dařilo se všem druhům svinstva. V této atmosféře a nových podmínkách se z obyčejných lidí, kteří se snaží vyšvihnout, stávají výpalníci, drogoví dealeři, překupníci zbraní, zločinci v bílých límečcích nebo první mafiánští bossové. Do temné spirály chtě nechtě vtahují i své nejbližší, manželky i děti. Zatímco někteří získávají čím dál větší moc, jiní kráčejí k předčasnému konci. Černá hra je román o násilné epoše a lidech, které tato pohnutá doba spolkla. Slovenský spisovatel roku 2014 v nejprestižnější anketě Martinus – Kniha roku! Držitel ocenění nakladatelství Ikar za více než 100 000 prodaných výtisků! Cena literární kritiky Zlaté pero za román Černá hra! Drsný thriller z počátku 90. let, který dobu těsně po revoluci zobrazil tak realisticky a nemilosrdně, jak se to v České republice ještě nikomu nepodařilo!

Román v pěti povídkách Paměti antisemity je neskrývaně autobiografi cký. Jeho autor zvláštně poetickým, mnohdy až básnivým jazykem líčí svůj život i osudy lidí, s nimiž se setkává, a čtenářům tak předestírá nesmírně složitý a propletený svět na území tehdejší habsburské monarchie, nejen v rodné Bukovině, nýbrž i v Bukurešti a ve Vídni, rozporuplný, a přece podivuhodně soudržný, který defi nitivně zmizel s příchodem Hitlera a nacismu. Rezzori se soustřeďuje především na vztah mezi židovským a nežidovským obyvatelstvem. Jeho postřehy a vylíčení všudypřítomného antisemitismu ve středních a vyšších vrstvách jsou pro čtenáře, který zná antisemitismus hlavně v jeho brutální podobě za nacismu, objevné. Zároveň nám přibližuje málo známé prostředí exotické Bukoviny, kterou miluje a které tímto románem vybudoval pomník. Péter Nádas o Rezzorim právem říká, že sice není jediný, zato je nejneobyčejnější zpravodaj a zpřítomňovatel tohoto zaniklého, zničeného a na popel spáleného světa.