Argo strana 114 z 311

Ve čtvrtém románu cyklu historických detektivek Juraje Červenáka navštíví hrdinové Vídeň přelomu 16. a 17. století. Napínavý politický thriller ohromí dokonale vykreslenými dobovými reáliemi i spletitým příběhem plným akce, ale především sugestivním hledáním kořenů zločinu, při němž není příliš jasné, na které straně se nachází dobro a na které zlo. Nad někdejším císařským sídlem se stahují mračna. Špioni biskupa Khlesla zavětřili stopu protestantského spiknutí, kterého cílem je likvidace nejvyšších katolických hodnostářů. Obětí prvního útoku se stane sám následník trůnu, arcivévoda Matyáš Habsburský. Zatímco lékaři bojují o jeho život, Stein, Barbarič a Jaroš v ulicích Vídně a blízkém okolí pátrají po nelítostném vrahovi. Možná je to úkol nad jejich síly – za maskou „ďábla v zrcadle“ se údajně skrývá člověk, který se pohybuje v nejvyšších kruzích. Napětí mezi vídeňskými katolíky a protestanty se stupňuje a vkrádá se i mezi Steina a Barbariče. Nebudou nakonec stát proti sobě?

Román Emila Hakla předjímá to, k čemu technověda směřuje již delší dobu – výrobu umělého člověka. Frankensteinovská touha lidstva je zde naplněna v ryze amatérských podmínkách. To však oběma hrdinům nebrání prožít intenzivní vztah založený na vzájemné příchylnosti, která časem přeroste v závislost, spikleneckém přátelství a sexu. Je to román o lásce s téměř detektivní zápletkou, napsaný autorovým typicky úsporným a svižným stylem. Život je zázrak, ať vzniká jakkoli.

"Komisař Adamsberg se za pomoci svých poněkud neotřelých metod (a též za pomoci poněkud zvláštního kolegy Danglarda) pokouší přijít na kloub záhadě, která jako by se do dnešních dní vyloupla ze středověku. Začíná to celkem nenápadně: nejprve vysloužilý bretonský námořník Joss, jenž na jednom pařížském náměstíčku obnovil pradávné vyvolávačské řemeslo, začne mezi zprávami, které má oznámit světu, nacházet podivné, těžko srozumitelné a temné vzkazy. Poté kdosi na dveře ve vybraných domech čmárá tajemné obrácené čtyřky. A pak se začnou objevovat mrtvoly… V českém překladu už známé případy svérázného komisaře Adamsberga připravujeme v reedicích a v novém grafickém zpracování spolu s těmi, které francouzská historička Frédérique Audouin-Rouzeauová, píšící pod pseudonymem Fred Vargas, pro své čtenáře píše nově. "

Kniha šesti povídkami a jednou novelou představuje rozmanitou tvorbu Edogawy Rampa (1894–1965), zakladatele japonské varianty detektivního žánru. Inspirace Edgarem Allanem Poem, podle kterého si autor zvolil svůj tvůrčí pseudonym a která ho vedla k psaní příběhů s tajemstvím, je zjevná i v atmosféře jeho textů. V pozdější tvorbě se přiklonil spíše ke groteskním a erotickým tématům – je považován za zakladatele žánru ero guro nansensu („erotický groteskní nonsens“). Často se pohybuje na pomezí žánrů, rád pracuje také s prvky hororu. Mnoho jeho příběhů bylo zfilmováno.

Rodina kyperských přistěhovalců se usídlila v britském Nottinghamu a vede krámek s rychlým občerstvením na místním sídlišti. Život je směsicí sladkých vzpomínek na rodný ostrov a drsné reality všedních dnů. Tři generace žen – Anna, její matka a babička – vyznávají rozdílné hodnoty. Anna pracuje v rodičovském krámku, ale chtěla by studovat na univerzitě. Její rázná matka Tina si přeje, aby se dcera provdala za bohatého Řeka a věnovala se jen rodině, a babička má na všechno vlastní názor. Umí čarovat a věštit z kávové sedliny a podporuje vnučku v jejích snech a samostatném rozhodování. Úsměvné historky o svérázných postavách z rozvětveného příbuzenstva a rodinných slastech i strastech mají chmurný podtón. Jsou poznamenané válečnou tragédií okupované vesnice a útěkem z domova, kam se mnozí z nich stále chtějí vrátit, i předsudky a násilným chováním některých místních zákazníků. Annino hořkosladké vyprávění, při kterém se nejednou sbíhají sliny v ústech, je okořeněno spoustou rodinných receptů.

Znamení. Předzvěsti. Vlna změn. Ať to chcete nebo odmítáte, Hvězdovládci přicházejí. Sekta vyznavačů aurigiánské hereze je zničená, ale volání, vyslané do vesmíru, nezůstalo bez následků. Hvězdovládci – wëtrëigaës – se blíží. Představují hrozbu, proti které by se měli spojit i největší nepřátelé: telepat Aš~šád, velekněz z Rekeghu, Lodě, sgen z Fomalhiwy i nová pozemská Velekněžka Regentka. Jenže pro ty, kteří touží po moci, je těžké zapomenout na vlastní cíle. Ne každý překročí svůj stín. Dost se najde těch, kteří by si ve skutečnosti příchod Hvězdovládců přáli. A čím víc se o Hvězdovládcích mluví, tím víc se stávají realitou. Lucas netouží být všemocným hrdinou. Slyší Lodě, nabírá psychotronické síly a Klíč má na dosah... jenže snadné cesty, které se samy nabízejí, nikdy nebyly pro něj. Jak je jeho zvykem, míří právě na opačnou stranu: do mlhy a do tmy, přes přízračný most a skrz největší ponížení – protože právě to je správný směr. Tuší, co si ostatní ještě nepřiznali. Tady běžná řešení nestačí.

Sbírka povídek Říkají mi Aram představuje spisovatelovo dětské alter ego, Arama, chlapce arménského původu, který právě dospívá a seznamuje se s širším příbuzenstvem i okolním světem. Jeho vidění je truchlivé i radostné, bezstarostné a dojemné, vždy však prodchnuté autentickým dětským prožíváním i těch nejdrobnějších událostí.

Pokud jste si oblíbili fantastiku, která není pouze černobílá, pak vás antologie veleúspěšného spisovatele George R. R. Martina a uznávaného editora Gardnera Dozoise odmění množstvím jemných odstínů šedi. Jedenadvacet zcela nových povídek od autorských hvězd vás potěší i ohromí záludnými zvraty, dobrodružstvím i napětím. Sám George R. R. Martin nabídne zbrusu nový příběh, mapující osudy jednoho z největších ničemů z historie jeho Písně ledu a ohně a Patrick Rothfuss nám odkryje tajemství jedné z oblíbených postav své Kroniky královraha. Ovšem dočkáme se i u nás dosud nevydaných příběhů z pera mnoha dalších mistrů fantastického žánru, mezi něž bezesporu patří kupříkladu Neil Gaiman, Joe Abercrombie, Scott Lynch, Cherie Priestová, Garth Nix, Daniel Abraham, Michael Swanwick a Connie Willisová. Každý, kdo v dobrodružných příbězích z fantastických světů občas držel palce sympatickým darebákům, si rozhodně přijde na své...

Autorem arménské kroniky a cestopisu z počátku 17. století je Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa (Řím, Jeruzalém) a zmapovat oblasti arménského osídlení (tj. zejména ve východní Anatolii). Vedle detailních zápisků z cest zanechal i soubor kolofonů čili historických glos, které poskytují zajímavý pohled do dějin východní Evropy a jejích jižních sousedů. Šimon popisuje zejména život východoevropských a osmanských arménských komunit a jejich kontakty s bezprostředními sousedy, s Asyřany, Řeky, Gruzíny, Kurdy, Turky, Židy aj., a jeho dílo obsahuje detailní popisy každodenního života v tehdejším Istanbulu, Káhiře, Jeruzalémě či Lvově. Mj. byl současníkem polsko-osmanských válek a velmi cenná je také jeho regionální sonda týkající se tehdejší situace ve východní Anatolii, která zahrnuje informace o probíhajících válkách mezi osmanskými sultány a perskými šáhy a o následných sociálních bouřích.

Doktor vezme Romanu na prázdniny do Paříže, města, jež má, tak jako dobré víno, vlastní buket. Zvlášť pokud ho navštívíte v archivním ročníku. Tardis je ale zanese do roku 1979 – ročníku stolního vína, ročníku, který zkysnul kvůli prasklinám – ne v jejich sklenkách, ale v samotném předivu času. Pánové času se zapletou do mimozemšťanského spiknutí, ve kterém hrají roli po domácku vyrobené stroje času, krádež Mony Lisy, zmrtvýchvstání obávané rasy Jagarothů i začátek (a dost možná také konec) života na Zemi. Pokud má lidstvo přežít, musí Doktor s Romanou za pomoci britského policisty, který pro ránu nejde daleko, překazit pletichy záhadného hraběte Scarlioniho (všech dvanácti). Inu, takhle vypadá Doktorova obvyklá dovolená...

Tentokrát to začne mrtvým tělem na konci stanice metra Baker Street, vším, co zůstalo po americkém studentovi Jamesi Gallagherovi. Jeho zámožná a politicky vlivná rodina se chce pochopitelně dostat této hrůzné vraždě na kloub, potíž však tkví v tom, že Jamesova smrt představuje ještě větší a nepřirozenější záhadu, než kdo vůbec tuší… tedy kromě londýnského konstábla a čarodějova učně Petera Granta. Jelikož je inspektor Nightingale, poslední oficiální čaroděj v Anglii, zaneprázdněn pátráním po nevyzpytatelném kouzelníkovi známém také jako Muž bez tváře, je pouze na Peterovi, aby začal zkoumat strašidelné hlubiny nejstarší, největší a nyní i nejvražednější podzemní dráhy na světě. Ovšem nebude na to sám. Kdepak, FBI mu posílá pomocnici. Mladou, ctižádostivou, krásnou křesťanku, která má sklony vnímat veškerá kouzla jako dílo ďáblovo. No, to tedy bude…

Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru. Později svůj vlastními životními zkušenostmi inspirovaný příběh Daniel Keyes rozšířil do románové podoby a opět si neústupně stál za jeho zakončením, přestože byl stejně jako v případě povídky nucen najít si nového nakladatele. Od té doby se Růže pro Algernon objevila v nejednom filmovém i televizním zpracování, jako divadelní hra prošla nepřeberným množstvím rozmanitých zpracování po celém světě a mnohými i u nás, inspirovala řadu různě upravených příběhů, hudebních skladeb či alb a v posledních letech byla zpracována také jako francouzský film či jihokorejský a v minulém roce i japonský televizní seriál. Charlie Gordon si v jednom z nejcitlivějších příběhů naší doby podmaní i vás…

Temnější tvář magie nese všechny znaky klasické fantasy se pohlcující zápletkou a výraznými, nezapomenutelnými hrdiny. Odehrává se v paralelních Londýnech – šedém, červeném a bílém, zatímco ten černý zdánlivě zanikl --, které jsou, ač každý ve svém „jiném“ světě, zcela pravděpodobné. „Toto rychle běžící dobrodružství se složitě propracovanou magií, přemýšlivým hrdinou a odvážnou hrdinkou si milovníci fantasy zamilují.“ Kirkus Reviews"

To, že vydává sbírku básní, by se dalo u Jaromíra Typlta brát téměř jako stylový experiment – po svých prvních sbírkách, zveřejněných v první polovině 90. let, se totiž ve všech dalších knihách pohyboval na otevřeném pomezí mezi poezií, prózou a esejem (že ne zas až, 2003, nebo Stisk, 2007). Představa, že báseň nemá zůstat uzavřena v jediné podobě, ovšem provází i novou knihu, protože většinu zařazených textů autor během let uváděl a proměňoval v různých jevištních, zvukových nebo i filmových zpracováních. Ústřední téma sbírky Za dlouho by se snad dalo shrnout podle jednoho z veršů básně Zlomek B101: „smyk a setření, složenina, odírání a třpyt, drolení a prach“.

Třetí část pětidílné trilogie. Po mnoha letech se opět setkáváme s Arthurem Dentem, a zanedlouho potom i s ostatními postavami, které jsme opustili v situacích tak či onak nezáviděníhodných. Zákony života, vesmíru a vůbec se surově postrkují Galaxií, tentokrát pro nic menšího, než je záchrana samotného vesmíru. Ano, je znovu čas sbalit ručník, porozhlédnout se po bezpečné skrýši, kam by člověk mohl odložit pud sebezáchovy, a vyrazit. Po tisíciletích ožívá nebezpečí, že poměrně mírumilovný národ se záviděníhodným citem pro melodii podlehne svému děsu z jiných vesmírných ras a na druhý pokus se s nimi vypořádá jednou provždy. V situacích, kdy i zdánlivě nekonečné večírky končí soumrakem bohů, se zdá, že naši hrdinové měli sotva kdy podstatnější důvody opakovaně si připomínat ono nevyčerpatelně povzbudivé Nepropadejte panice! Ilustrátorem nového vydání je jeden z nejlepších současných komiksových kreslířů Dan Černý

Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník. Projekt Bondyho sebraných básnických spisů si klade za cíl představit poprvé v úplnosti jeho básnickou tvorbu, včetně nově objevených či rekonstruovaných textových materiálů. Proponované tři svazky nepřinesou „pouze“ Bondyho vlastní texty, nýbrž i ediční aparát; naše edice se tak svými parametry v mnohém přibližuje kritickému vydání. Zárukou kvalitního edičního zpracování je Martin Machovec, přední český editor, literární historik, znalec Bondyho díla a kronikář českého undergroundu. Třetí svazek přinese básně z let 1976–1994, včetně mnoha nalezených či zrekonstruovaných textů.