Argo strana 120 z 314

Ve svém skvělém románu Život za životem, jedné z nejprodávanějších knih pro dospělé v roce 2014, zkoumala Kate Atkinsonová možnosti nekonečných příležitostí – Ursula Toddová prožívala znovu a znovu převratné události dvacátého století. V Bohu v troskách obrací Atkinsonová pozornost k Ursulinu milovanému mladšímu bratrovi Teddymu – adeptu básnictví, pilotovi bombardéru RAF, manželu a otci – a sleduje ho na jeho cestě mezi nebezpečími a pokroky 20. století. Navzdory tomu, co zažil v bitvách druhé světové války, bude pro Teddyho nejtěžší prožít budoucnost, v niž ani nedoufal. Autorka získala za román Bůh v troskách cenu Costa Book Awards, stejně jako za předchozí knihu Život za životem.

Román o Louisi Rosenovi, který dříve prodával spinety, ale teď prodává věrné repliky slavných lidí, simulakra tak dokonalá, že jsou k nerozeznání od své předlohy. Jedním z nejpovedenějších je Abraham Lincoln. O drahé zboží má zájem miliardář, jenž s ním má nekalé úmysly. Jak se ukáže, elektronická kopie Abrahama Lincolna si nemusí nechat líbit, že je pouze zbožím na prodej.

Jak jsme se ocitli na tomto světě? Je možné se uživit jen psaním? Jak žít smysluplně a nezpronevěřit se vlastní duši? Tyto otázky si klade hlavní hrdina titulní povídky „Odvážný mladý muž na létající hrazdě“, mladík, který se podobá Williamu Saroyanovi, a udává tón celé sbírce: „Jsem vypravěč a mám jen jediný příběh – člověka. Miluji život a před smrtí jsem pokorný. Jsem proti prostřednosti. Je-li někdo poctivý idiot, mohu ho milovat, nemohu však milovat nepoctivého génia. Co živ jsem se smál pravidlům a posmíval se tradicím, stylům i manýrám. Jak je možno dávat pravidla tak nádhernému vynálezu, jako je člověk?“ Sbírka povídek „Odvážný mladý muž na létající hrazdě“ je meditací přemýšlivého mladíka, muže i starce, meditací nad lidským údělem, civilizací, spiritualitou a smyslem spisovatelského umění.

V románu Čtyřcestí se, jak název napovídá, protínají osudy čtyř členů jedné rodiny z nejmenovaného městečka na severu Finska. Každá z hlavních postav vnímá historické i běžné rodinné události svým způsobem, každá něco skrývá. Tajemství však člověku vždy berou sílu a izolují jej od ostatních, komunikace začíná váznout, rodinné vztahy se narušují. Příběh začíná v roce 1895, kdy mladá Maria začíná úspěšnou a dlouholetou kariéru porodní báby, a uzavírá se o sto let později, kdy Mariina nemanželská dcera, fotografka Lahja umírá na nemocničním lůžku obklopena svými blízkými. Dalšími vypravěči jsou manžel Lahji, válečný hrdina Onni, a její snacha Kaarina, která se snaží narušit zavedené rodinné pořádky. Čtyřcestí je empatický román o lidech, kteří se nebojí hnát své sny až do zakázaných výšek, i když tuší, že za to mohou draze zaplatit. Tommi Kinnunen (nar. 1973) pochází ze severofinského města Kuusamo. V současnosti učí finský jazyk a literaturu na gymnáziu v jihofinském Turku. Kniha Čtyřcestí je jeho románovou prvotinou a byla vloni nominována na cenu Finlandia.

Když Katerine zemře babička, zanechá jí po sobě záhadnou krabičku na koření, která obsahuje arménsky psané dopisy a deník. Katerine se vydává na cestu, která ji zavede daleko od domova a hluboko do minulosti. Na Kypru, kam se odjíždí schovat před bolestí ze ztráty milované osoby, se setkává s Arou, mladým Arménem, jenž se jí stane průvodcem nejen po babiččině minulosti, ale i po současné kyperské arménské komunitě. Temné obrazy z období arménské genocidy a následné diaspory, od níž v letošním roce uplynulo již sto let, vyvažuje srdečný humor a postavy, které vám přirostou k srdci a s nimiž se nebudete chtít rozloučit. Eve Makisová se narodila v Nottinghamu. Její rodiče jsou kyperští Řekové, kteří emigrovali do Velké Británie v šedesátých letech minulého století. Vystudovala žurnalistiku a od roku 1994 působila jako dopisovatelka londýnského Evening Standard na Kypru. V roce 2001 se vrátila do Anglie. Momentálně žije s mužem a dcerou v Nottinghamu. Je autorkou čtyř románů. Kniha Tymiánové dopisy získala Zlatou medaili Aurory Mardiganianové, kterou uděluje Armenian Genocide Museum.

Shada. Dobrodružství čtvrtého Doktora, které se nikdy nedostalo na televizní obrazovku. Scénář k němu však v roce 1979 psal Douglas Adams a Gareth Roberts nyní původní text dotvořil do podoby příběhu plného zvratů, zmatků a časoprostorových paradoxů. Doktor se společnicí Romanou obdrží naléhavou žádost o pomoc od svého dávného přítele profesora Chronotise z Cambridge. Když se ale Doktorova TARDIS roku 1979 zhmotní v knihami přeplněné univerzitní pracovně roztržitého starého profesora, který o žádné zprávě nic neví, zdá se, že Doktora s Romanou nečeká nic než projížďky po řece a spousty šálků čaje. To by ovšem nesměli zaslechnout jakési mrazivě nelidské úpění přicházející zdánlivě odnikud. Navíc profesora tíží jedna záhadná ztracená kniha… Než se Doktor naděje, pronásleduje ho létající koule schopná vysávat myšlenky, která patří Skagrovi, šílenému zločinci, jehož dokonale promyšlený plán na ovládnutí vesmíru může zhatit jen Doktorova chaotická improvizace, při které mu zdatně asistují nejen „humanoidi“ Chris a Clare, ale i mobilní počítač K-9. Otázku, kdo je Skagra, brzy doplní ještě znepokojivější otázka: kdo je ve skutečnosti profesor Chronotis? A bude ve vesmíru dál platit druhý termodynamický zákon? A kdo nebo co je Shada?

Na počátku byla vražda a rukopis jedné kapitoly Tří mušketýrů. Ověření pravosti rukopisu vezme nájemný lovec knih Lucas Corso jako melouch k větší zakázce: má vypátrat, který ze tří zdánlivě identických exemplářů vzácného tisku ze 17. století je pravý – a lze jím vyvolat ďábla. Corso se zprvu lehce přiživuje na závislosti těch, pro koho jsou knihy přímo drogou. Pak se však ocitne v osidlech tajemného plánu a čelí smrti, kterou začne kdosi rozsévat podle scénáře jak vystřiženého z Dumasových románů. Do cesty se Corsovi navíc postaví krásná dívka – anděl, či ďábel? Autor rozehrává umnou partii, v níž splývají hranice mezi literaturou, černou magií, hrou a realitou, a drží čtenáře v napětí až po překvapivý závěr. Dílo jednoho z nejčtenějších španělských spisovatelů zfilmoval Roman Polanski pod názvem "Devátá brána" s Johnym Deppem v hlavní roli.

Alain Berenboom má vrozený talent psát o věcech vážných zlehka a o věcech lehkých vážně. A to se týká speciálně tohoto, v pořadí už čtvrtého pátrání, jež vede bruselský detektiv Michel Van Loo, tak neobratný, a přitom tolik dojemný. Deset let po válce odhaluje totožnost muže, který se vydává za pražského žida Gutmeyera, jenž měl zahynout v Osvětimi, náhle se však objevil ve švýcarské bance, vybral značnou sumu za svého předválečného konta a chce svůj majetek užívat. To se nelíbí dceři skutečného Gutmeyera, nádherné a tajemné Ireně. Aby to nebylo tak jednoduché, vloží se do hry i tajní agenti nedávno vzniklého státu Izrael. Pokračování série úspěšných detektivních příběhů belgického autora tentokrát upomíná i na historii Československa 30. až 50. let 20. století

Co kdyby Hitler v roce 1945 nespáchal sebevraždu, ale jen usnul? A co kdyby se probudil roku 2011? Jak by se asi tvářil a našel by v našem světě spojence, kteří by ho podpořili? Od těchto otázek se odvíjí román německého spisovatele Timura Vermese nazvaný Er ist wieder da. Román, který okupuje přední místa německých literárních žebříčků. Prodalo se ho zatím milion výtisků a skoro sto tisíc kusů ve formě audioknihy. Satirický příběh se překládá do pětatřiceti jazyků včetně angličtiny, španělštiny, francouzštiny a češtiny.

Proč si někdo pořídí další pár bot, ač jich doma má 399, druhou helikoptéru, pátý dům, sud plný kaviáru? Jaké to je mít dům plný služebných, jezdit limuzínou či bydlet v nejlepších hotelech? Peter Mayle chtěl znát odpovědi na tyto otázky, a tak se pustil do několikaletého výzkumu životních zvyklostí bohatých lidí. Všechno si na vlastní kůži vyzkoušel a výsledek s lehkostí a typickým jemným humorem sepsal. Soubor pětadvaceti fejetonů vás provede po světě bohatství a luxusu, dozvíte se, kde si nejlépe pořídit lanýže, abyste nenaletěli, jak přichází na svět pravé šampaňské, kterak si počínat při nákupu starožitností, co vás čeká, když si necháte šít boty na míru, či proč je vlastně lépe služebnictvo vůbec nemít. K bohatství však patří i útraty nedobrovolné, jako jsou právníci, tajné milenky či spropitné, a i o nich dovede Peter Mayle psát, jak je u něho ostatně zvykem, nadmíru zábavně.

Pro předposlední román amerického spisovatele z roku 1980 s podtitulem "Tak trochu milostný román" je důležitá krabička cigaret camelek, v níž se příběh také tak trochu odehrává. Novodobá pohádka o zrzavé princezně, kterou rodiče -královský pár žijící v exilu v americkém Seattlu -nechtějí dát jejímu také zrzavému milenci Datlovi, hledanému vyhlášenému teroristovi, a která tudíž podniká jisté složité kroky,, aby se se svým milencem opět shledala. I tato kniha je gejzírem nejneuvěřitelnějších nápadů, obrazů, fantazií a představ, slovních hříček, humoru atd., atd., a přitom o tom všem musíte přemýšlet. "Varování ministra kultury: Četba způsobuje nevratné změny myšlení"

Rozsáhlý výbor z korespondence českých jezuitů z let 1657–1741 zahrnuje popisy jejich evropských cest do Itálie a Španělska a výjimečně i do Portugalska, ale především listy ze zámořských misií do tzv. Západních Indií (Karibské oblasti, Mexika, Střední a Jižní Ameriky a do Tichomoří). Barvité a emotivní popisy doslova a do písmene nového světa, do něhož jezuité vstoupili mnohdy jako vůbec první obyvatelé českých zemí, zahrnují i unikátní líčení týdny až měsíce trvajících interkontinentálních plaveb, popisy prostředí a života na americké pevnině, domorodých obyvatel, místní fauny a flóry, klimatu a událostí. Čeští jezuité poznali a popsali prostředí jihoamerických velehor, amazonského pralesa, vyprahlých mexických hor, tropické prostředí palem a pláží na tichomořských ostrovech. V jejich zprávách najdeme rovněž četná pozorování evropské reality: náboženských oslav, soudů, poprav a jiných událostí každodenního městského života v katolické části Evropy. Tuto unikátní sbírku cestopisných, etnografi ckých a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa lze s ohledem na prostorovou i obsahovou pestrost bez nadsázky nazvat „exotickou perlou českého barokního písemnictví“. Její unikátnost tkví i v tom, že se s největší pravděpodobností jedná o nejpočetnější skupinu obyvatel české kotliny, která se vypravila do tolika oblastí celého světa, a hlavně o tom vytvořila rozsáhlé písemné svědectví, které se zčásti dochovalo.

Jak Disney potkal Kafku. I tak se dá definovat skvělý finský komiks, který se dostal do nejužší nominace Eisnerovy ceny ta rok 2015. Sojčák žije sám se svou matkou ve velkém honosném domě v naprosté izolaci. Nikdy jej neopustil, a dokud k tomu má jeho matka co říci, rozhodně to tak zůstane. Krásná výpravná kresba vás okouzlí, melancholický i zlověstný příběh uhrane. O této moderní pohádce pro dospělé budete přemýšlet ještě dlouho po jejím dočtení.

Monografi e o Vilému Flusserovi, který patří mezi nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století, se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka a zároveň světoobčana, který prožil většinu života v Brazílii a také ve Francii či v Německu, ale především jeho dílem. Hlavními tématy Flusserovy filozofe jsou jazyk, automat a vztah budoucnosti, minulosti a přítomnosti. V každém z nich se fi lozof vydal neprobádanou cestou směrem k objevování nových horizontů.

Epos Vilém ze země Slovanů (Wilhelm von Wenden) vznikl v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., jemuž je i věnován. Původ autora Oldřicha z Etzenbachu (Ulricha von Etzenbach) je nejasný, ve svém díle tvrdí, že pochází ze země lva, což by mohla být některá ze zemí pod vládou přemyslovských králů. Dílo je dnes téměř (zcela) zapomenutou literaturou i historickým pramenem. Hrdinský příběh sepsaný ve staré němčině čítá celkem 8358 veršů.

Na počátku 19. století dorazí cestovatel Hans do tajemného města Wandernburgu na pomezí Pruska a Saska. Záhadné město se liší od všech ostatních zejména tím, že každou noc se mění rozmístění domů. Hans chce zůstat jen přes noc, ale bůhvíproč nedokáže odjet a jeho život se zcela změní. Proniká do všech vrstev místní společnosti a nachází tu svou velkou lásku. V jejím domě se setkává s lidmi, kteří se stejně jako dnes my zamýšlejí nad budoucností Evropy. Hansův poklidný pobyt však naruší nečekaná událost: ve městě začne řádit vrah. A jak se posléze ukáže, Hans nejspíš není tím, za koho se vydává.