Argo strana 129 z 314

Píše se červenec 1980 a v Turecku se pomalu schyluje k dalšímu vojenskému převratu. Do přímořského letoviska nedaleko Istanbulu přijíždí jako každý rok čtyři sourozenci, aby navštívili svou devadesátiletou babičku. Zatímco venku stále houstne napětí mezi nacionalisty a levicovými bojůvkami, babiččin „tichý dům“ vydává potlačovaná rodinná tajemství a rozehrávají se tu osudové životní příběhy. Román, ověnčený domácími i zahraničními cenami, je jak brilantním rodinným dramatem, tak dramatem celé země, v níž děsivě utichá komunikace mezi politickými skupinami, společenskými vrstvami i generacemi.

Když George Orwell vydal v roce 1949 dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři, získala nejen anglická, ale i světová literatura dílo nadané neobyčejnou intelektuální vizí. Britská společnost žije v roce 1984 pod neprůstřelnou nadvládou všemocné Strany, hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu. George Orwell přesně a pronikavě popisuje manipulaci, špiclování, tělesné mučení i psychický teror, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. V osobní rovině se však dotýká také niternějších témat, jako je láska, důvěra a zrada, a v abstraktní rovině si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa. Román Devatenáct set osmdesát čtyři vychází v novém překladu Petry Martínkové.

Román Tohle byl můj pokoj je generační výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě si uvědomuje čím dál víc. Městský román překypující nadpřirozenými a halucinačními, až surreálnými obrazy vyjadřuje existenciální úzkost a strach před převzetím odpovědnosti a příklonu k prostým životním hodnotám. Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky. Natálie Kocábová vydala svou první básnickou sbírku, nazvanou Slyšíš mě?, roku 2003, když jí bylo pouhých sedmnáct let. O rok později následovalo vydání novely Monarcha Absint a pak další novely, povídky a básně. Kromě literatury se zabývá i psaním pro divadlo, známá je i jako hudebnice.

Literární lahůdka Wolfganga Herrndorfa, autora oceňovaného bestseleru Čik, zavede čtenáře do severní Afriky, mezi písečné duny a do nebezpečných uliček špinavých slumů. Román je neuchopitelný jako saharský písek, žánrově se pohybuje mezi exotickým krimi románem, špionážním thrillerem a postkoloniální satirou, a navrch se neubráníte pocitu, že to vše je skvostně zábavná parodie na každý z uvedených žánrů. Hybnou silou děje jsou chyby, omyly a nedorozumění protagonistů; příběh se čtenáři skládá před očima jako různobarevná mozaika. Stejně různorodí jsou i hrdinové, a přece mají všichni něco společného: každá postava cosi hledá. Policie hledá vraha, vrah možnost úniku, skupinka hipíků osvícení, obchodník kontaktní osobu, malí zločinci rychlý zisk, velcí tajné mikrofi lmy, muž s amnézií ztracenou paměť... Všichni hledají, ale nic nenacházejí. Pravda jim proklouzává mezi prsty jako písek. Román získal Cenu Lipského knižního veletrhu 2012.

Autor Nick Harkaway přichází se strhujícím akčně-špionážním thrillerem, sžíravě jedovatou historkou z prostředí organizovaného zločinu i zběsile absurdní komedií v jednom – podnětným a přitom zábavným vyprávěním o gangsterském synkovi a penzionované tajné agentce, které okolnosti svedou dohromady, aby společně zachránili svět. Joe Spork netouží po ničem jiném než po klidném životě. Opravuje hodinové strojky a žije nad svou dílnou ve vlhké, málo známé londýnské čtvrti. I Edie Banisterová vede poklidný život. Je jí skoro devadesát a ještě stále pamatuje doby, kdy jí devadesát nebylo. Dříve bývala superšpionka a teď je… prostě… stará. Když však Joe spraví jeden krajně neobvyklý přístroj, jeho život se znenadání obrátí vzhůru nohama. Klient? Neznámý. A přístroj? Zbraň posledního soudu z padesátých let.

Ve svých mezinárodních bestselerech Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni a Ztracený symbol Dan Brown mistrovsky mísí historii, umění, šifry a symboly. Nejinak tomu je i v Brownově nejnovějším thrilleru, který se okamžitě po svém vydání stal světovým bestselerem a prodejně předčil i předchozí autorovy tituly. Harvardský symbololog Robert Langdon se tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších literárních děl všech dob – Dantovým Peklem. Při svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen labyrintem florentských, benátských či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná epická báseň – a čas přitom neúprosně pádí. Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní celý svět…

Když se jedna z össenských Lodí vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Lidé, kteří v Lodi zůstali, mají být obětováni. Při össenské mši poteče krev; a těžko Össeany přesvědčit, aby to nedělali. Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám od sebe už nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu – Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn, a dokáže položit ty správné otázky. To, čemu se vyhýbá, jsou – odpovědi.

Nový příběh dnes již etablovaného autora dětských knih čtenáře opět dojme i pobaví. Ale pozor: Tentokrát se budete BÁT! Na město padá noc a v temnotě se začínají dít podivné, hrůzné věci. Malé děti večer před spaním uloží nic zlého netušíce pod polštář mléčný zub pro zoubkovou vílu, a ráno – ó hrůzo! – pod ním najdou mrtvého slimáka, živého pavouka nebo stovky lezoucích odporných švábů. Kdosi zlý a podlý se tomu ďábelsky chechtá. Ale KDO?

Historická próza dnes už slavného anglického spisovatele bývá označována za "velký román devatenáctého století, napsaný ovšem ve století jednadvacátém", neboť zavádí čtenáře do viktoriánského londýna, ale v příběhu prostitutky Sugar se nevyhýbá ani spodnímu proudu tejdejšího života, který tehdy tak naturalistcky, až pornograficky zpodobován být nemohl.

Osmiletého chlapce, který čekal v autě na rodiče, nahradil stručný vzkaz přilepený k volantu: „Nemilujete ho.“ Uprostřed léta padá na Exmoor temný stín – někdo unáší děti a nechává po sobě jen strohé, kruté obvinění. Chybí vysvětlení, žádost o výkupné i naděje. Jestli má strážník Jonas Holly doufat v jejich záchranu, musí podniknout riskantní výpravu do vyšinuté mysli únosce. Sám se ale dosud nevzpamatoval z osobní tragédie a v Exmooru je přinejmenším jedna osoba, která Jonase považuje za posledního člověka, jemuž se dá důvěřovat... Belinda Bauerová vyrůstala v Anglii a Jižní Africe. Nyní žije ve Walesu. Pracovala jako žurnalistka a scenáristka. je Její prvotinou byl originální psychologický thriller plný napětí Vřesoviště a už za něj v roce 2010 získala od britské asociace autorů detektivek jednu z nejprestižnějších cen – Zlatou dýku. Tento román následují ještě další dva úspěšné romány Láska na řetězu a Odvrácená strana, v nichž autorka osudy hlavního hrdiny rozvíjí.

Tento čtenářsky přístupný a ucelený přehled díla Stanislava Grofa, jednoho ze zakladatelů transpersonální psychologie, byl sestaven se záměrem, aby se s jeho prací mohla seznámit i širší veřejnost. Tato zcela nová kniha nejenže sumarizuje jeho profesní dráhu a předchozí díla, ale také potvrzuje Grofův neocenitelný přínos pro moderní psychiatrii a psychologii, zejména jeho ústřední pojetí holotropního zážitku, v němž slovo holotropní znamená „směřující k celistvosti“. Grof neustále poukazuje, že stávající základní předpoklady a hypotézy současné psychologie a psychiatrie si žádají radikální revizi, která se zakládá na intenzivním a systematickém zkoumání holotropních zážitků. Předkládá názor, že radikální vnitřní transformace lidstva a jeho pozvednutí na vyšší úroveň vědomí může být naší jedinou šancí do budoucna.

Osmiletého chlapce, který čekal v autě na rodiče, nahradil stručný vzkaz přilepený k volantu: „Nemilujete ho.“ Uprostřed léta padá na Exmoor temný stín – někdo unáší děti a nechává po sobě jen strohé, kruté obvinění. Chybí vysvětlení, žádost o výkupné i naděje. Jestli má strážník Jonas Holly doufat v jejich záchranu, musí podniknout riskantní výpravu do vyšinuté mysli únosce. Sám se ale dosud nevzpamatoval z osobní tragédie a v Exmooru je přinejmenším jedna osoba, která Jonase považuje za posledního člověka, jemuž se dá důvěřovat... Belinda Bauerová vyrůstala v Anglii a Jižní Africe. Nyní žije ve Walesu. Pracovala jako žurnalistka a scenáristka. je Její prvotinou byl originální psychologický thriller plný napětí Vřesoviště a už za něj v roce 2010 získala od britské asociace autorů detektivek jednu z nejprestižnějších cen – Zlatou dýku. Tento román následují ještě další dva úspěšné romány Láska na řetězu a Odvrácená strana, v nichž autorka osudy hlavního hrdiny rozvíjí.

Marku Rentonovi neschází vůbec nic: dobře vypadá, má krásnou přítelkyni, studuje na univerzitě. Ale v Británii 80. let pro něj není místo. Vláda Margaret Thatcherové ničí dělnické komunity po celé zemi, a poválečné jistoty v podobě zaměstnání, vzdělání a sociálního státu jsou minulostí. Když se Markova rodina začne rozpadat, jeho život se mu vymkne z rukou a on se uchýlí k poraženectví. Cestou ven je heroin. Irvine Welsh v tomto románě dopodrobna mapuje události, které vedly k drogovému bezčasí legendárního Trainspottingu.

Pavel Brázda je považován za jednu z nejvýraznějších solitérních osobností českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století i začátku tohoto tisíciletí. Jeho tvorba vychází z naprosto osobitého pojetí figurálního realismu, v němž se propojují prvky vnitřního snového vizionářství s výpovědí obecného humanistického sdělení o světě a pozitivní a vitální i stinné stránce lidské psychiky. K jeho souborné půlroční výstavě v Národní galerii v letech 2005-2006 vyšla obsáhlá monografie Brázda, dnes již bezmála rozebraná. Kolekci asi 300 kreseb a kresebných skladeb, s kterými Brázda začínal v druhé polovině 80. let ještě jako topič v koksové kotelně a pokračoval donedávna, se už dlouho chystal vydat knižně. Kromě několika z nich nebyly dosud zveřejňovány, ale vyhrazeny k tomuto záměru. Doprovázeny a spojeny v ucelenou fabuli budou autorovým textem. První díl je nazván HR, druhý A, vcelku tedy HRA.

Po devíti letech se Malijevský vrací souborem krátkých próz Měsíc nad řekou Tejo. Jednotlivé texty vznikaly pro potřeby literární show EKG, kterou spolu s Jaroslavem Rudišem léta organizuje, vymýšlí a moderuje v divadle Archa. Tato okolnost dává naplno vyznít typickým atributům Malijevského tvorby – sofistikovanému vtipu, mistrovskému využití zkratky, inteligentnímu nadhledu a nadstandardně pestrému jazykovému rejstříku. Tematicky stojí Malijevský oběma nohama v přítomnosti a ve svých textech spojuje intelektuální výbavu získanou studiem teoretické fyziky (na MFF UK) se zkušeností civilkáře, hlídače, správce počítačové sítě, učitele, redaktora, muzikanta, fotografa a v neposlední řadě „náplavového“ obyvatele domku v Čelechovicích za Kladnem, kde se odehrává řada jeho zemitě realistických povídek. Igor Malijevský je spisovatel a fotograf. Vydal sbírky básní Bělomorka (Protis, 2003), Druhý den po konci světa (Milan Hodek, 2013) a sbírku povídek Družba (Protis, 2005). Spolu s Jaroslavem Rudišem pořádá literární kabaret EKG (původně pod názvem Monoskop), jeden z nejpozoruhodnějších projektů představujících současnou živou literaturu. Jako fotograf vystavuje především v zahraničí, kde jsou jeho práce součástí sbírek řady renomovaných muzeí.

Hannah se zběsile žene nocí v terénním autě, vedle ní sedí její vážně zraněný manžel a na zadním sedadle její dcera. Mají namířeno na odlehlou farmu ve Walesu, kde se chtějí skrýt před vražedným nebezpečím, jež je všechny hrozí zničit – před zlovolným přízrakem, který pronásleduje její rodinu už téměř dvě stě let; před přízrakem, který se dokáže proměnit v kohokoli, včetně Hanniných nejbližších… Hororový debut Stephena Lloyda Jonese se odehrává ve třech časových rovinách – v Hannině současnosti, v sedmdesátých letech 20. století a v v sedmdesátých letech 19. století –, jež se splétají v napínavý, dechberoucí příběh, od něhož se čtenář nedokáže odtrhnout.