Argo strana 129 z 311

Román Tohle byl můj pokoj je generační výpovědí autorky, jež se blíží třicátému roku věku a čím dál víc si uvědomuje, co je v životě opravdu důležité. Její hrdinka se konfrontuje se svou minulostí, se svou rodinou a se smrtí, jejíž neustálou přítomnost v lidském životě si uvědomuje čím dál víc. Městský román překypující nadpřirozenými a halucinačními, až surreálnými obrazy vyjadřuje existenciální úzkost a strach před převzetím odpovědnosti a příklonu k prostým životním hodnotám. Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky. Natálie Kocábová vydala svou první básnickou sbírku, nazvanou Slyšíš mě?, roku 2003, když jí bylo pouhých sedmnáct let. O rok později následovalo vydání novely Monarcha Absint a pak další novely, povídky a básně. Kromě literatury se zabývá i psaním pro divadlo, známá je i jako hudebnice.

Autor Nick Harkaway přichází se strhujícím akčně-špionážním thrillerem, sžíravě jedovatou historkou z prostředí organizovaného zločinu i zběsile absurdní komedií v jednom – podnětným a přitom zábavným vyprávěním o gangsterském synkovi a penzionované tajné agentce, které okolnosti svedou dohromady, aby společně zachránili svět. Joe Spork netouží po ničem jiném než po klidném životě. Opravuje hodinové strojky a žije nad svou dílnou ve vlhké, málo známé londýnské čtvrti. I Edie Banisterová vede poklidný život. Je jí skoro devadesát a ještě stále pamatuje doby, kdy jí devadesát nebylo. Dříve bývala superšpionka a teď je… prostě… stará. Když však Joe spraví jeden krajně neobvyklý přístroj, jeho život se znenadání obrátí vzhůru nohama. Klient? Neznámý. A přístroj? Zbraň posledního soudu z padesátých let.

Ve svých mezinárodních bestselerech Šifra mistra Leonarda, Andělé a démoni a Ztracený symbol Dan Brown mistrovsky mísí historii, umění, šifry a symboly. Nejinak tomu je i v Brownově nejnovějším thrilleru, který se okamžitě po svém vydání stal světovým bestselerem a prodejně předčil i předchozí autorovy tituly. Harvardský symbololog Robert Langdon se tentokrát ocitá v samotném srdci Itálie, aby pomohl vyřešit záhadu, jež je pozoruhodně propojena s jedním z největších literárních děl všech dob – Dantovým Peklem. Při svém tajuplném poslání se Langdon musí střetnout s neznámým, hrůzu nahánějícím protivníkem; proplétá se přitom nejen labyrintem florentských, benátských či istanbulských uliček, tajnými chodbami, skrytými komnatami, ale také labyrintem narážek a kódů. Jediná vodítka mu v jeho pátrání nabízí jenom Dantova temná epická báseň – a čas přitom neúprosně pádí. Až uplyne, má dojít ke katastrofě, která navždy změní celý svět…

Když se jedna z össenských Lodí vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Lidé, kteří v Lodi zůstali, mají být obětováni. Při össenské mši poteče krev; a těžko Össeany přesvědčit, aby to nedělali. Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám od sebe už nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu – Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn, a dokáže položit ty správné otázky. To, čemu se vyhýbá, jsou – odpovědi.

Nový příběh dnes již etablovaného autora dětských knih čtenáře opět dojme i pobaví. Ale pozor: Tentokrát se budete BÁT! Na město padá noc a v temnotě se začínají dít podivné, hrůzné věci. Malé děti večer před spaním uloží nic zlého netušíce pod polštář mléčný zub pro zoubkovou vílu, a ráno – ó hrůzo! – pod ním najdou mrtvého slimáka, živého pavouka nebo stovky lezoucích odporných švábů. Kdosi zlý a podlý se tomu ďábelsky chechtá. Ale KDO?

Historická próza dnes už slavného anglického spisovatele bývá označována za "velký román devatenáctého století, napsaný ovšem ve století jednadvacátém", neboť zavádí čtenáře do viktoriánského londýna, ale v příběhu prostitutky Sugar se nevyhýbá ani spodnímu proudu tejdejšího života, který tehdy tak naturalistcky, až pornograficky zpodobován být nemohl.

Osmiletého chlapce, který čekal v autě na rodiče, nahradil stručný vzkaz přilepený k volantu: „Nemilujete ho.“ Uprostřed léta padá na Exmoor temný stín – někdo unáší děti a nechává po sobě jen strohé, kruté obvinění. Chybí vysvětlení, žádost o výkupné i naděje. Jestli má strážník Jonas Holly doufat v jejich záchranu, musí podniknout riskantní výpravu do vyšinuté mysli únosce. Sám se ale dosud nevzpamatoval z osobní tragédie a v Exmooru je přinejmenším jedna osoba, která Jonase považuje za posledního člověka, jemuž se dá důvěřovat... Belinda Bauerová vyrůstala v Anglii a Jižní Africe. Nyní žije ve Walesu. Pracovala jako žurnalistka a scenáristka. je Její prvotinou byl originální psychologický thriller plný napětí Vřesoviště a už za něj v roce 2010 získala od britské asociace autorů detektivek jednu z nejprestižnějších cen – Zlatou dýku. Tento román následují ještě další dva úspěšné romány Láska na řetězu a Odvrácená strana, v nichž autorka osudy hlavního hrdiny rozvíjí.

Osmiletého chlapce, který čekal v autě na rodiče, nahradil stručný vzkaz přilepený k volantu: „Nemilujete ho.“ Uprostřed léta padá na Exmoor temný stín – někdo unáší děti a nechává po sobě jen strohé, kruté obvinění. Chybí vysvětlení, žádost o výkupné i naděje. Jestli má strážník Jonas Holly doufat v jejich záchranu, musí podniknout riskantní výpravu do vyšinuté mysli únosce. Sám se ale dosud nevzpamatoval z osobní tragédie a v Exmooru je přinejmenším jedna osoba, která Jonase považuje za posledního člověka, jemuž se dá důvěřovat... Belinda Bauerová vyrůstala v Anglii a Jižní Africe. Nyní žije ve Walesu. Pracovala jako žurnalistka a scenáristka. je Její prvotinou byl originální psychologický thriller plný napětí Vřesoviště a už za něj v roce 2010 získala od britské asociace autorů detektivek jednu z nejprestižnějších cen – Zlatou dýku. Tento román následují ještě další dva úspěšné romány Láska na řetězu a Odvrácená strana, v nichž autorka osudy hlavního hrdiny rozvíjí.

Tento čtenářsky přístupný a ucelený přehled díla Stanislava Grofa, jednoho ze zakladatelů transpersonální psychologie, byl sestaven se záměrem, aby se s jeho prací mohla seznámit i širší veřejnost. Tato zcela nová kniha nejenže sumarizuje jeho profesní dráhu a předchozí díla, ale také potvrzuje Grofův neocenitelný přínos pro moderní psychiatrii a psychologii, zejména jeho ústřední pojetí holotropního zážitku, v němž slovo holotropní znamená „směřující k celistvosti“. Grof neustále poukazuje, že stávající základní předpoklady a hypotézy současné psychologie a psychiatrie si žádají radikální revizi, která se zakládá na intenzivním a systematickém zkoumání holotropních zážitků. Předkládá názor, že radikální vnitřní transformace lidstva a jeho pozvednutí na vyšší úroveň vědomí může být naší jedinou šancí do budoucna.

Marku Rentonovi neschází vůbec nic: dobře vypadá, má krásnou přítelkyni, studuje na univerzitě. Ale v Británii 80. let pro něj není místo. Vláda Margaret Thatcherové ničí dělnické komunity po celé zemi, a poválečné jistoty v podobě zaměstnání, vzdělání a sociálního státu jsou minulostí. Když se Markova rodina začne rozpadat, jeho život se mu vymkne z rukou a on se uchýlí k poraženectví. Cestou ven je heroin. Irvine Welsh v tomto románě dopodrobna mapuje události, které vedly k drogovému bezčasí legendárního Trainspottingu.

Pavel Brázda je považován za jednu z nejvýraznějších solitérních osobností českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století i začátku tohoto tisíciletí. Jeho tvorba vychází z naprosto osobitého pojetí figurálního realismu, v němž se propojují prvky vnitřního snového vizionářství s výpovědí obecného humanistického sdělení o světě a pozitivní a vitální i stinné stránce lidské psychiky. K jeho souborné půlroční výstavě v Národní galerii v letech 2005-2006 vyšla obsáhlá monografie Brázda, dnes již bezmála rozebraná. Kolekci asi 300 kreseb a kresebných skladeb, s kterými Brázda začínal v druhé polovině 80. let ještě jako topič v koksové kotelně a pokračoval donedávna, se už dlouho chystal vydat knižně. Kromě několika z nich nebyly dosud zveřejňovány, ale vyhrazeny k tomuto záměru. Doprovázeny a spojeny v ucelenou fabuli budou autorovým textem. První díl je nazván HR, druhý A, vcelku tedy HRA.

Po devíti letech se Malijevský vrací souborem krátkých próz Měsíc nad řekou Tejo. Jednotlivé texty vznikaly pro potřeby literární show EKG, kterou spolu s Jaroslavem Rudišem léta organizuje, vymýšlí a moderuje v divadle Archa. Tato okolnost dává naplno vyznít typickým atributům Malijevského tvorby – sofistikovanému vtipu, mistrovskému využití zkratky, inteligentnímu nadhledu a nadstandardně pestrému jazykovému rejstříku. Tematicky stojí Malijevský oběma nohama v přítomnosti a ve svých textech spojuje intelektuální výbavu získanou studiem teoretické fyziky (na MFF UK) se zkušeností civilkáře, hlídače, správce počítačové sítě, učitele, redaktora, muzikanta, fotografa a v neposlední řadě „náplavového“ obyvatele domku v Čelechovicích za Kladnem, kde se odehrává řada jeho zemitě realistických povídek. Igor Malijevský je spisovatel a fotograf. Vydal sbírky básní Bělomorka (Protis, 2003), Druhý den po konci světa (Milan Hodek, 2013) a sbírku povídek Družba (Protis, 2005). Spolu s Jaroslavem Rudišem pořádá literární kabaret EKG (původně pod názvem Monoskop), jeden z nejpozoruhodnějších projektů představujících současnou živou literaturu. Jako fotograf vystavuje především v zahraničí, kde jsou jeho práce součástí sbírek řady renomovaných muzeí.

Hannah se zběsile žene nocí v terénním autě, vedle ní sedí její vážně zraněný manžel a na zadním sedadle její dcera. Mají namířeno na odlehlou farmu ve Walesu, kde se chtějí skrýt před vražedným nebezpečím, jež je všechny hrozí zničit – před zlovolným přízrakem, který pronásleduje její rodinu už téměř dvě stě let; před přízrakem, který se dokáže proměnit v kohokoli, včetně Hanniných nejbližších… Hororový debut Stephena Lloyda Jonese se odehrává ve třech časových rovinách – v Hannině současnosti, v sedmdesátých letech 20. století a v v sedmdesátých letech 19. století –, jež se splétají v napínavý, dechberoucí příběh, od něhož se čtenář nedokáže odtrhnout.

Hra zpracovává historickou událost z ledna 1703, kdy se 47 bývalých vazalů rodu pánů z Akó pomstilo za incident, který vedl k rituální sebevraždě jejich pána. Jedná se o mnohokrát a mnohými žánry zpracované téma, hra autorského kolektivu složeného z osobností Takedy Izumoa, Namiki Sósukeho a Mijošiho Šórakua nicméně patří k nejznámějším a nejcitovanějším. Děj hry pochopitelně akcentuje dlouhé a složité přípravy pomsty, které museli vazalové konat tajně a s omezením osobního kontaktu. Róninové mají ve hře coby kód přiděleny jednotlivé znaky japonské slabičné abecedy. Zároveň se během jedenácti dějství hry setkáváme s časovými skoky, respektive s retrospektivami, které dokreslují hlavní dějovou linii, tvoří detailnější pozadí hlavních událostí a vykreslují komplexní obraz japonského konceptu vazalské věrnosti. Ve hře je tak dokumentována vertikální struktura japonské společnosti, ve které jsou dodnes patrné vztahy mezi podřízeným a nadřízeným, odpovídající dřívějšímu vztahu mezi pánem a jeho vazalem. Za hlavní a dodnes živé téma hry lze označit obětování osobního štěstí a blaha vlastní rodiny ve prospěch skupinového cíle. Osud róninů, vykořeněných osobností postrádajících autoritu, je (nejen pro Japonce) dodnes aktuální, jako róninové jsou v Japonsku například označování i neúspěšní uchazeči o studium na vysoké škole. Dá se tedy říci, že důvody popularity hry „Pokladnice samurajské věrnosti“ nejsou pouze kulturní, ale i sociologické.

Autorka, známá britská televizní producentka a scénáristka, čerpá ve svém románu ve velké míře z vlastních zážitků z dětství. V únoru 1939 ji totiž její rodiče poslali ve věku devíti let samotnou do Anglie, a tím jí vzhledem k jejímu židovskému původu zachránili život. Dramatický děj zachycuje příběhy rodiny zmítané ve víru historických událostí v předvečer druhé světové války, od zářijové mobilizace v roce 1938 do německé okupace 15. března 1939, a zejména zážitky dětské protagonistky Anny jsou znatelně autentické a tím mimořádně emocionálně působivé. Ruth Boswellová je známá britská televizní producentka a scénáristka seriálů pro děti i dospělé. Vyrůstala v předválečném Československu a v únoru 1939, jen několik týdnů před německou okupací, ji rodiče ve věku devíti let poslali samotnou do Anglie, což jí nepochybně zachránilo život. Její matka opustit Československo nemohla a zahynula v koncentračním táboře.

Angličanka Ursula Toddová zemře těsně po narození jedné únorové noci roku 1910. V následující kapitole se téže únorové noci narodí znovu, přičemž tentokrát přežije, aby podstoupila celou řadu tragických, mnohdy heroických konců. Tak jako na divadle padá opona, v Ursulině příběhu „padá tma“, tedy smrt. Ta ovšem neznamená temný konec, ale je příslibem dalších, neomezených variant a pokračování. Není divu, že Ursula mívá silné pocity déja vu; je totiž obdařena možností prožívat tytéž chvíle a stavy znovu a znovu a snažit se zabránit osobním i dějinným katastrofám.