Argo strana 140 z 311

Děj románu se odehrává v Cambridgi roku 1786. Do uzavřeného světa Jeruzalémské koleje přijíždí z Londýna z pověření lady Anny Oldershawové John Holdsworth, aby vyšetřil nejasné okolnosti, jež vedly ke ztrátě paměti u jejího syna Franka, který se údajně setkal s duchem. Holdsworth má pro takové poslání veškeré předpoklady - pod tíhou osobní tragédie, ve které přišel nejprve o malého syna a posléze i o ženu, sepsal a vydal útlý spisek pojednávající o fenoménu duchů. Spisek vyvolal rozruch v tehdejší společnosti a rozdělil ji na dva tábory. Holdsworth netuší, kolik členů Jeruzalémské koleje svým nečekaným příjezdem zneklidnil, a brzy zjistí, že za jejími zdmi se odehrávají podivné, nebezpečné věci. Zdánlivě poklidný akademický život je totiž ovládán zlovolným Spolkem svatého Ducha, jenž stojí i v pozadí mnoha neblahých událostí.

Angie je 27 let. Studuje finštinu v Praze, ale má pocit, že žije nenaplněný život – přelomový rok, ve kterém zemřel Jimi Hendrix, Janis Joplin i Kurt Cobain, se kvapem blíží a Angie stále na hvězdnou slávu ne a ne dosáhnout. Odjíždí tedy hledat inspiraci do finských lesů, kde se seznamuje s typickou finskou rodinou. Podaří se jí do svých sedmadvacátých narozenin opravdu proslavit ? Alexandra Salmela je slovenská autorka, která se usadila a založila rodinu ve Finsku. Ve svém debutovém románu popisuje s autobiografickým nádechem hledání smyslu života mladé dívky a brilantní finštinou komentuje prostřednictvím netradičních vypravěčů (kočka Kassandra, plyšový Pan Prasátko, auto Opel Astra) finskou realitu, kulturu a mentalitu. Za knihu získala v roce 2010 cenu deníku Helsingin Sanomat.

Je možné uniknout ze zamčené a ostře hlídané cely pouze pomocí logiky? Profesor Augustus Van Dusen je o síle lidského ducha nezvratně přesvědčen. Aby svá tvrzení dokázal, nechá se zavřít do chisholmského vězení a vsadí se svými přáteli, že se s nimi sejde za týden na večeři na svobodě. Uplyne týden, a ejhle! – profesor Van Dusen svou sázku opravdu vyhrává. Jacques Futrelle se narodil roku 1875, pracoval jako novinář a přivydělával si psaním detektivních povídek.Zahynul roku 1912 při ztroskotání Titaniku. Povídka „Problém cely č. 13“ patří mezi jeho nejznámější texty a dodnes je řazena mezi nejlepší detektivní povídky 20. století.

Paranoidní thriller od velmistra žánru sci-fi vrhá čtenáře do chmurného světa budoucnosti, do Ameriky zničené válkou, mezi Američany, kteří sice žijí hluboko pod povrchem zemským, protože jinde není bezpečno, zato ctí svého prezidenta, jenž k nim pravidelně moudře promlouvá a ani trochu nestárne. Podobně jako v některých svých dalších prózách, i zde P. K. Dick nepředvádí své prapodivné vize a neuvěřitelné mezilidské vztahy, ale dotýká se jejich prostřednictvím toho, co je nám všem až příliš dobře známé: prapodivných lidských charakterů a odpudivých pohnutek k tomu nejhanebnějšímu, čeho je člověk schopen.

Velký dům je souborem čtyř příběhů a čtyř hlasů, které se všechny vztahují k jednomu psacímu stolu a těm, kdo u něho po delší či kratší čas v různých domech a bytech pracovali. Všichni zde vyprávějí o svém životě, svých úspěších a prohrách, o nenaplněných snech a touhách, jakož i o těch několika málo splněných.

Krásné dívky, Krym, moře, kokain, halucinogenní nápoje, svobodná láska v tajné sektě na opuštěném skalisku, vraždy a hrůzné předtuchy zarámované magickými geometrickými tvary svastiky a pentagonu, záhadně hororové syžety a jejich elegantní řešení - a všudypřítomný pocit, že si autor ze čtenáře nonšalantně a mimořádně rafinovaně dělá dobrý den.

Devítiletá Petra Nilssonová záhadně zmizí ze svého pokoje a případ opět dostává na starost detektiv Harald Lindmark. Předpokládá, že případ je nějakým způsobem spojen s únosem mladého chlapce, k němuž došlo ve Forshälle právě před rokem. Mezi první podezřelé patří rodiče zmizelé dívky, žijící v neuspořádaných poměrech a neudržovaném domě, směr vyšetřování se však brzy stočí k místnímu florballovému trenérovi, který je pohřešován od stejného dne, kdy se malá Petra ztratila. Před dívčiným domem navíc dennodenně parkuje neznámá toyota. Vyšetřování vázne a čas nebezpečně utíká... Skryj mě ve svém srdce je volným pokračováním románu Dej mi své oči (2008, česky 2011), velmi úspěšné detektivky, s níž se Torsten Pettersson představil českým čtenářům poprvé.

Námětem třetího dílu Nesmrtelných je opět vášnivý milostný vztah Ever a jejím nesmrtelným přítelem Damenem. Cena, kterou Ever musela zaplatit za Damenovo uzdravení, je nelidsky vysoká. Aby Damen znovu neonemocněl a navěky se neodebral do Země stínů, nesmí mezi oběma milenci dojít k žádnému tělesnému kontaktu. Ever se s tím nehodlá smířit a zoufale hledá, jak tohle prokletí zrušit. Do jejího života však náhle vstupuje atraktivní a sympatický Jude, který ztělesňuje vše, po něčem může mladá žena toužit…

Provokativní bestsellery Rjú Murakamiho ukazují japonskou společnost obnaženou až na samou dřeň, se všemi zápornými jevy tokijského „pekla“. V psychologickém thrilleru Piercing (1994) se hrdina rozhodne zavraždit v hotelovém pokoji prostitutku, aby se zbavil nutkání ubodat svou čtyřměsíční dceru. Netuší však, že zvolená oběť trpí depresemi a hodlá spáchat sebevraždu. Mezi oběma schizofreniky začíná bizarní hra na kočku a na myš, aniž je zřejmé, kdo je vlastně kočka a kdo myš. Kniha se pohybuje na samé hraně mezi tragédií a černou komedií, nechybí v ní napětí, sex, násilí ani módní nihilismus.

Druhý román švédského prozaika Johna Ajvide Lindqvista (*1968), který si po úspěšném debutu Ať vejde ten pravý tentokrát pohrává s klasickým hororovým motivem zombie. V jeho podání ale oživlé mrtvoly nejsou žádná strašidelná masožravá monstra, ale ztrápené bytosti, které chtějí, jako každý z nás, jen jediné: vrátit se domů. Jak zacházet z nemrtvými je mrazivým hororem se vším všudy a zároveň dojemným příběhem o lásce, která se dokáže vzepřít samotné smrti. Stockholm v polovině srpna 2002. Po dlouhé úmorné vlně veder trápí všechny obyvatele nesnesitelná bolest hlavy. Jako by město pokrývalo podivné elektrické pole. Nedají se zhasnout světla ani vypnout elektrické přístroje. Obyvatelé propadají panice. Něco visí ve vzduchu. Najednou vše rázem pomine. Zdánlivě se nic nestalo, nebo že by přece jen...? Gustav Mahler, novinář v důchodu, ztratil po smrti milovaného vnuka chuť do života, nic ho netěší a nezajímá. Najednou mu zavolá starý známý z Danderydské nemocnice. Stalo se prý něco strašného – mrtví v nemocniční márnici náhle ožívají. Mahler to pokládá za hloupý žert, ale přesto se na místo vypraví...

Druhý román švédského prozaika Johna Ajvide Lindqvista (*1968), který si po úspěšném debutu Ať vejde ten pravý tentokrát pohrává s klasickým hororovým motivem zombie. V jeho podání ale oživlé mrtvoly nejsou žádná strašidelná masožravá monstra, ale ztrápené bytosti, které chtějí, jako každý z nás, jen jediné: vrátit se domů. Jak zacházet z nemrtvými je mrazivým hororem se vším všudy a zároveň dojemným příběhem o lásce, která se dokáže vzepřít samotné smrti. Stockholm v polovině srpna 2002. Po dlouhé úmorné vlně veder trápí všechny obyvatele nesnesitelná bolest hlavy. Jako by město pokrývalo podivné elektrické pole. Nedají se zhasnout světla ani vypnout elektrické přístroje. Obyvatelé propadají panice. Něco visí ve vzduchu. Najednou vše rázem pomine. Zdánlivě se nic nestalo, nebo že by přece jen...? Gustav Mahler, novinář v důchodu, ztratil po smrti milovaného vnuka chuť do života, nic ho netěší a nezajímá. Najednou mu zavolá starý známý z Danderydské nemocnice. Stalo se prý něco strašného – mrtví v nemocniční márnici náhle ožívají. Mahler to pokládá za hloupý žert, ale přesto se na místo vypraví...

Nové vydání slavného experimentálního románu, jenž je jedinečnou přehlídkou učenosti a umělecké virtuozity.

Nové vydání knihy drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů známého a oblíbeného autora.

Ve své nejnovější knize předkládá Umberto Eco své studie o historii znakových teorií. Popisuje dva modely encyklopedického poznání, z nichž jeden vychází z ideje stromu(systematického větvení pojmů) a druhý z ideje labyrintu.V dalších kapitolách pak hledá sémiotickou reflexi ve filozofických systémech od Platóna a Aristotela přes Tomáše Akvinského či Viléma Ockhama ke Kantovi, ale nemenší pozornost věnuje rétorickým spisům (například barokním výkladům o metafoře) či kabalisticky založenému učení o „kombinatorickém umění“ (Raymondovi Lullovi a Picovidella Mirandola). Tato materiálově mimořádně bohatá kniha shrnuje Ecovy různorodé výzkumy z posledních desetiletí, autor jí však dokázal vtisknout přehlednou monografickou podobu.

Výbor latinských středověkých visiones, tj. vidění, zahrnuje okolo dvaceti nejznámějších textů, mezi nimi např. Thurkillovo, Dryhthelmovo, Fursovo či Barontovo vidění. Jedná se o velice významné doklady specificky středověkého žánru, vyprávění revenantů, tedy lidí, kteří zdánlivě zemřeli a při cestě na onen svět jim bylo povoleno nahlédnout do pekla, očistce či ráje. Někdy se takového vidění mohlo dostat člověku ve spánku. Ve všech případech se však jednalo o vyprávění s evidentním moralistickým podtextem, plné hrozivých i fantastických výjevů, jež tak dobře známe z obrazů Hieronyma Bosche nebo dalších středověkých malířů.

Průvodce kojením věhlasné americké porodní asistentky Iny May Gaskinové (autorky Duchovního porodnictví) je inspirativní četbou pro (budoucí) rodiče, ale též pro lékaře, porodní asistentky, zdravotní sestry, duly, laktační poradkyně a další zájemce. Ina May Gaskinová vychází ze své více než třicetileté profesní praxe i z osobních zkušeností a opírá se o poslední vědecké výsledky. Skvělá vypravěčka podrobné praktické informace a teorii doplňuje příběhy matek a jejich dětí. Čtenářky a čtenáři se dozvědí, jak kojení probíhá a působí a jak se ženy jeho prostřednictvím mohou hluboce napojit na své děti i na své vlastní tělo.