Argo strana 250 z 311

Druhá časť súbornej práce popredných svetových odborníkov zoznamuje čitateľov s počiatočnými fázami vývoja kresťanskej mystiky: gnóza, hermetizmus, cirkevní otcovia, púštna mystika..

Druhá časť súbornej práce popredných svetových odborníkov zoznamuje čitateľov s počiatočnými fázami vývoja kresťanskej mystiky: gnóza, hermetizmus, cirkevní otcovia, púštna mystika..

Autobiografický román líčí osud malého židovského chlapce, který sám prožil druhou světovou válku na zaostalém venkově kdesi v prostoru východního Polska či Ukrajiny. Osamělé dítě působilo jako vetřelec a ve vypjatém období aktuálního ohrožení bylo vystaveno všem myslitelným útokům primitivních venkovanů a hrůzné válečné poměry mělo zostřeno svou odlišností a samotou. Ve chvíli životního ohrožení se chlapec dostal mezi rudoarmějce a u nich se poprvé setkal s lidským zacházením a porozuměním. Poválečné setkání chlapce s rodiči pak nebylo vůbec snadné.

Tretia časť encyklopédie zoznamuje čitateľov s vývojom kresťanskej mystiky v 12. až 17. storočí (Byzanc, západná Európa, Porýnie). Zväzok obsahuje taktiež náhľad do problematiky alchýmie a stať o mystických básnikoch.

Druhá časť súbornej práce popredných svetových odborníkov zoznamuje čitateľov s počiatočnými fázami vývoja kresťanskej mystiky: gnóza, hermetizmus, cirkevní otcovia, púštna mystika..

Gíta Mehta pochází z Indie a později studovala jak v Indii, tak v anglickém Cambridge. Dlouhá léta se zabývá tematikou střetu západní a východní kultury, podílela se na natáčení několika dokumentů a píše na toto téma knihy. Karma cola už je v této oblasti klasickým dílem. Západní svět začala Indie masově v 70. letech přitahovat a Gíta Mehta napsala tuto esejistickou knihu jako jakéhosi kulturního průvodce pro všechny zájemce ze Západu o Východ. Humornou formou v ní demýtizuje velká očekávání západních duchovních turistů. Vzhledem k značné popularitě českých zájezdů do Indie a okolí může tato kniha i naše objevitele Východu na leccos připravit.

Legendární erotické příběhy, které tato kniha předkládá, nepocházejí od jednoho indiánského kmene. Většinou jsou odžibwejské, některé pocházejí od Mohawků či od kmene Naskapi z východní Kanady. Navzdory kmenové rozrůzněnosti procházejí příběhy v knize určitým logickým vývojem. Jako všechny národy, i Indiáni mají příběhy o incestu, sodomii, polygamii a kastraci a vyprávějí se kvůli mravnímu ponaučení. Některé příběhy jsou skutečné a seběhly se teprve nedávno. Indiánská parní lázeň nebývá tak velká, aby pojala takové množství postav, které v této knize vystupují. Autor ji použil jen jako vhodné jeviště. Ilustrace a grafické zpracování knihy od J. Horvátha bylo na lipském knižním veletrhu 2002 oceněno zlatou medailí Nejkrásnější kniha roku.

Legendární erotické příběhy, které tato kniha předkládá, nepocházejí od jednoho indiánského kmene. Většinou jsou odžibwejské, některé pocházejí od Mohawků či od kmene Naskapi z východní Kanady. Navzdory kmenové rozrůzněnosti procházejí příběhy v knize určitým logickým vývojem. Jako všechny národy, i Indiáni mají příběhy o incestu, sodomii, polygamii a kastraci a vyprávějí se kvůli mravnímu ponaučení. Některé příběhy jsou skutečné a seběhly se teprve nedávno. Indiánská parní lázeň nebývá tak velká, aby pojala takové množství postav, které v této knize vystupují. Autor ji použil jen jako vhodné jeviště. Ilustrace a grafické zpracování knihy od J. Horvátha bylo na lipském knižním veletrhu 2002 oceněno zlatou medailí Nejkrásnější kniha roku.

Děj napínavého thrilleru je inspirován dohady o existenci tajemného zápisníku italského renesančního umělce Michelangela Buonarrotiho. Studentka Newyorské univerzity Finn během stáže v jistém newyorském muzeu umění nachází v archivu zastrčenou a mylně označenou ilustraci. Poznává v ní Michelangelův záznam průběhu pitvy, jež byla v dobách renesance přísně trestaným zločinem. Poté, co se o svém překvapivém objevu zmíní, začnou se kolem ní dít podivné věci…

Děj napínavého thrilleru je inspirován dohady o existenci tajemného zápisníku italského renesančního umělce Michelangela Buonarrotiho. Studentka Newyorské univerzity Finn během stáže v jistém newyorském muzeu umění nachází v archivu zastrčenou a mylně označenou ilustraci. Poznává v ní Michelangelův záznam průběhu pitvy, jež byla v dobách renesance přísně trestaným zločinem. Poté, co se o svém překvapivém objevu zmíní, začnou se kolem ní dít podivné věci…

Tento výbor povídek předkládá čtenáři mozaiku reprezentativních textů, které se inspirují nejrůznějšími podobami života v dnešním Izraeli. Rozmanitost námětů odpovídá i rozmanitost tvůrčích přístupů. Na jednom konci široké škály najdeme povídku Dana Benaji Seriho, vyprávějící o rodinném tajemství v tradičním sefardském prostředí, či krátkou prózu Aharona Megeda, připomínající vrcholy ruské jidiš literatury 20. století, jejich protipól představuje text nekonformního Etgara Kereta, patřícího k nejvýraznějším zjevům mladší generace izraelských autorů. Tematický záběr antologie je vskutku široký. Od příběhu muže, kvůli němuž zvolily smrt dvě ženy, až k humorně laděnému, sebeironizujícímu pohledu muže na vlastní manželství, od příběhu rozvádějící se povrchní ženy ke vzpomínce na dávný cit k muži, jenž z útrpnosti usmrtil vlastní matku, od portrétu diktátora, hraničícího se snovou vizí, k příběhu ženy, jež se v prázdném bytě miluje s neznámým mužem, aby přehlušila tíživou vzpomínku z dětství. Sborník vychází u příležitosti šedesátých narozenin naší přední hebraistky a překladatelky doc. Jiřiny Šedinové jako poděkování jejích bývalých studentů.

Děj napínavého thrilleru je inspirován dohady o existenci tajemného zápisníku italského renesančního umělce Michelangela Buonarrotiho. Studentka Newyorské univerzity Finn během stáže v jistém newyorském muzeu umění nachází v archivu zastrčenou a mylně označenou ilustraci. Poznává v ní Michelangelův záznam průběhu pitvy, jež byla v dobách renesance přísně trestaným zločinem. Poté, co se o svém překvapivém objevu zmíní, začnou se kolem ní dít podivné věci…

Triptych karlovských studií se pokouší na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak především doby, v níž žil. První část je pokusem o nový pohled na jeden ze způsobů Karlovy sebeprezentace. Druhá část triptychu je věnována problematice českého středověkého nacionalismu a národního vědomí. Klade za cíl částečně relativizovat genetické pojetí rozvoje těchto jevů v průběhu 14. století a zároveň se snaží poukázat na úlohu intelektuálů při formování nacionalismu a národního vědomí v českém prostředí. Na příkladě několika generací kronikářů ukazuje, že intelektuálové na jedné straně citlivě reflektovali dobové společenské představy, na straně druhé však v mnoha ohledech do těchto představ vědomě vnášeli názory, jež byly ve společnosti prozatím přítomny pouze podprahově a hrály zcela okrajovou úlohu. Na druhou část navazuje část třetí, ohledávající způsob, jakým duchovní vzdělanci 14. století nakládali se staršími hagiografickými texty a jak je přizpůsobovali dobovým kritériím laické zbožnosti.

Triptych karlovských studií se pokouší na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak především doby, v níž žil. První část je pokusem o nový pohled na jeden ze způsobů Karlovy sebeprezentace. Druhá část triptychu je věnována problematice českého středověkého nacionalismu a národního vědomí. Klade za cíl částečně relativizovat genetické pojetí rozvoje těchto jevů v průběhu 14. století a zároveň se snaží poukázat na úlohu intelektuálů při formování nacionalismu a národního vědomí v českém prostředí. Na příkladě několika generací kronikářů ukazuje, že intelektuálové na jedné straně citlivě reflektovali dobové společenské představy, na straně druhé však v mnoha ohledech do těchto představ vědomě vnášeli názory, jež byly ve společnosti prozatím přítomny pouze podprahově a hrály zcela okrajovou úlohu. Na druhou část navazuje část třetí, ohledávající způsob, jakým duchovní vzdělanci 14. století nakládali se staršími hagiografickými texty a jak je přizpůsobovali dobovým kritériím laické zbožnosti.

Kniha mladého historika Miloše Řezníka, který přednáší moderní dějiny na univerzitě v Saské Kamenici, je monumentální sondou po polských dějin 18. a 19. století. Autor v ní barvitým způsobem líčí proces formování se moderního polského národa "revoluční cestou", tolik odlišnou od české národní emancipace. Velmi dinamický vývoj mezi léty 1794–1864 dal autorovi možnost srovnávacím způsobem analyzovat tři polská povstvání: Kościuszkovo 1794, listopadové 1830–1831 a lednové 1863–1864). Velký důraz ve své analýze položil na proměnu myšlení polských a litevských elit, na proměnů politických argumentací a programů, včetně ohlasů dobového liberalismu. Velkou pozornost rovněž věnoval rozboru stavovského systému, teritoriálního a kulturního vědomí, jež formovalo představy politické, a veden komparativní metodou sledoval i ohlas polských povstání v českém prostředí.

Kniha mladého historika Miloše Řezníka, který přednáší moderní dějiny na univerzitě v Saské Kamenici, je monumentální sondou po polských dějin 18. a 19. století. Autor v ní barvitým způsobem líčí proces formování se moderního polského národa "revoluční cestou", tolik odlišnou od české národní emancipace. Velmi dinamický vývoj mezi léty 1794–1864 dal autorovi možnost srovnávacím způsobem analyzovat tři polská povstvání: Kościuszkovo 1794, listopadové 1830–1831 a lednové 1863–1864). Velký důraz ve své analýze položil na proměnu myšlení polských a litevských elit, na proměnů politických argumentací a programů, včetně ohlasů dobového liberalismu. Velkou pozornost rovněž věnoval rozboru stavovského systému, teritoriálního a kulturního vědomí, jež formovalo představy politické, a veden komparativní metodou sledoval i ohlas polských povstání v českém prostředí.