Argo strana 251 z 262

Román Bílý šum je obecně považován za vrcholné dílo Dona DeLilla. Vypráví příběh Jacka Gladneyho, amerického profesora hitlerologie, jeho čtvrté ženy Babette a jejich čtyř ultramoderních potomků, kteří více či méně spokojeně proplouvají úskalími rodinného života a banalitou konzumní společnosti. Jejich životy se však od základů promění, když nedaleko od nich dojde k průmyslové havárii, při níž se do ovzduší uvolní toxický mrak, a Gladneyovi jsou donuceni k evakuaci. Hrozivý mrak je přitom jen naléhavější a viditelnější verzí všudypřítomného "bílého šumu", pocházejícího z rozhlasového vysílání, sirén, mikrovlnek, televizí, ultrazvukových přístrojů atd.; šumu, jenž pulzuje životem, ale naznačuje cosi zlověstného. Bílý šum se už od svého první vydání v roce 1985 těší setrvalé přízni čtenářů i literární kritiky a akademické obce; získal prestižní Národní knižní cenu a nedávno se dočkal i oceňovaného filmového zpracování na Netflixu - slovem: stal se pevnou součástí kánonu postmoderní americké literatury. Nový překlad nejvýznamnějšího románu Dona DeLilla Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Autoři si vybrali deset pohádek bratří Grimmů a předkládají nám je v podobě, v jaké je zpravidla neznáme. Bratři Grimmové svoje pohádky poprvé uveřejnili v letech 1812 a 1815 a v pozdějších vydáních mnohé z nich upravovali a uhlazovali, aby nebyly tak děsivé a pohoršlivé a lépe vyhovovaly dobovému vkusu vztahujícímu se na četbu pro děti. Většina čtenářů tyto pohádky zná ve verzích z posledního vydání bratří Grimmů z roku 1857. Z mnohých příběhů se ale za více než století a půl vytratila původní síla, nezkrotnost a drsnost. Autoři se v této knize vracejí k původním verzím a zároveň je vypravují vlastním hlasem, který mocně zesiluje světově proslulý a nezaměnitelný kreslíř John Kenn Mortensen.

Musíme vás předem varovat: Z téhle sbírky deseti příběhů o nejbláznivějších domácích mazlíčcích na světě vás bude smíchy bolet břicho! Zapomeňte na roztomilé čumáčky a sametovou hebkost kožíšků, tohle bude přehlídka zvířecích výstředností. Najdete tu zvířata hodná i zlá, ba přímo lotrovsky prohnaná, mazlíčky velké jako dům i bestie, které vás slupnou jako malinu. Budete žasnout nad Houdinim, králíkem z kouzelníkova klobouku. Vypravíte se na cestu kolem světa s nadzvukovou želvou jménem Vžum. Stanete se svědky toho, jak Grizelda, medvědice grizzly s velkým tajemstvím, obrací dům vzhůru nohama. A to zdaleka není vše!

Ať se nám to líbí nebo ne, našim životům vládne matematika. Každodenní přísun čerstvých zpráv nás zahrnuje statistickými odhady, výzkumy veřejného mínění, posuzováním rizik, výpočty inflací, předpovědí počasí a klimatických pochodů a všemožnými politickými rozhodnutími, která jsou založena na údajně přesných číslech. Většinu z nás obvykle ani nenapadne tato čísla zpochybňovat nebo se ptát, co doopravdy znamenají, a jestli z nich náhodou neplyne víc otázek než odpovědí. Vzápětí všechny cifry pustíme z hlavy – pokud se vůbec dostaly dovnitř. Ve svém jednoduchém průvodci pro všechny, kdo zažívají ochromení z čísel, William Hartston jasně a s humorem vysvětluje, jak bezpečně projít minovým polem matematiky, která nás obklopuje.

Minulost. Každý pátek se v řecké taverně schází skupina přátel, bývalých spolužáků ze střední školy. Jednoho horkého červencového večera se ale něco zvrtne, pod povrchem bublá napětí, a než noc skončí, je William, duše celé společnosti, nalezen mrtvý. Přítomnost. Sofie žije osamělým životem. Už deset let není s nikým z původní party v kontaktu. Když však dostane formální pozvání na večeři, neodolá a vrátí se do města, kde všechno ztratila. Hostitelka Ava má ale pro všechny nachystané překvapení – tohle není jen obyčejná přátelská večeře. V zamčeném bytě se všichni musejí zpovídat z toho, co před lety zamlčeli.

Bývalý vězeň Ike Randolph už patnáct let seká latinu, a trávníky. Poté co vyšel z vězení naposled, založil si zahradnickou firmu a dodržuje zákony, jak to jen jde. Když ale černochovi zaklepe na dveře policie, tuší, že to nic dobrého nevěstí. Na to, co přijde, ale připraven nebyl. Jeho syn Isaiah se spolu svým manželem Derekem stal obětí úkladné vraždy. A i když se Ike se synem po svatbě nikdy pořádně nesmířil, teď je zdrcen žalem. Derekův otec Buddy Lee se za synovu homosexualitu styděl skoro stejně, jako se Derek styděl za otce kriminálníka. Díky svým kontaktům v podsvětí teď ale Buddy hodlá vypátrat, kdo má jeho syna na svědomí. Ike s Buddym nemohou být rozdílnější, krom zkušeností z kriminálu je spojuje jen dlouho potlačovaná láska k synům, jejichž smrt chtějí pomstít. Než si to s viníky vraždy vyřídí, budou čelit nejen vlastním předsudkům vůči světu gayů, ale i vůči sobě navzájem. Dva zavraždění synové. Dva otcové, jeden černoch, druhý běloch. Jak bude chutnat jejich pomsta?

Mladý (a začínající) senegalský spisovatel Diégane Latyr Faye v Paříži objeví legendární ztracenou knihu Labyrint nelidskosti, vydanou roku 1938. Její autor, vystupující pod jménem či pseudonymem T. C. Elimane, označovaný dobovou kritikou za "černošského Rimbauda", se po skandálu rozpoutaném vydáním románu beze stopy ztratil. Diégane, fascinovaný knihou i její historií, se vydá po stopách tajemného autora do nedávných temných dob kolonialismu a holokaustu a do nejrůznějších zemí od Francie přes Senegal a Argentinu zase zpět do Francie. Název románu Nejzasutější vzpomínka na lidi i motto z Divokých detektivů odkazuje na chilského autora Roberta Bolana. Mbougar Sarr s ním sdílí posedlost literaturou, která se pro mnohé postavy stává důležitější než život sám, i mnohotvárnost psaní. Jeho román o hledání opravdové literatury i osudové lásky je důmyslná literární hra plná skrytých odkazů, citátů a parodií. Román získal cenu Prix Goncourt Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.

Městečko Hawkins přežilo ve třetí sérii seriálu Stranger Things, známého z Netflixu, další obří katastrofu a Lucase Sinclaira, který k záchraně přispěl mimořádným dílem, čeká velká životní změna. Lucas přechází na střední školu a už nechce být outsiderem, jakým býval na základce. Panem neviditelným v maskáčovém oblečení, pařícím po večerech se stejně neviditelnými kámoši dračák. Uvědomuje si, že začíná nová kapitola jeho života - dospělost. Zatím však netuší, že zároveň se snahou najít si nové kamarády a zapojit se do běžného života střední školy na něj čeká další výzva - musí pochopit svou roli studenta s tmavou barvou pleti ve světě amerického maloměsta. Hawkins je však prokleté místo a to, co přichází, předčí všechny předešlé hrůzy. I Lucas si bude muset vybrat, kdo a co je pro něj nejdůležitější… Další oficiální knihy ze seriálu Stranger Things: Rebelka Robin, Šílená Max

V raných osmdesátých letech 20. století dostal mladičký student chicagské univerzity Jan Novák nečekaně dopis od Josefa Škvoreckého; věhlasný spisovatel a exilový nakladatel mu v něm sděloval, že četl jeho povídku, a že pokud má takových víc, rád by mu vydal knihu. "Myslím, že bych spočítal na prstech okamžiky, kdy jsem měl v životě větší radost," vzpomíná na ten okamžik Novák a pokračuje: "Obratem jsem Škvoreckému odepsal a hned se vrhl na Striptease Chicago. První povídku své první knihy jsem už měl, a tak stačilo jen ještě něco ukrást Jamesi Joyceovi, podle jehož Dubliňanů jsem črtal ten svůj divně rozpolcený svět, a něco Balzacovi, který propojoval různé příběhy stejnými postavami, aby se mu za nimi lehounce rýsoval román." Ačkoli je Striptease Chicago Novákovým literárním debutem, autor se už zde představuje v suverénní vypravěčské formě, bez začátečnických lapsů, jež často prvotiny provázejí. V několika tematicky propojených povídkách Novák líčí život českých exulantů v Chicagu; činí tak s až hrabalovskou vervou a citem pro jazyk i groteskní detail a jeho příhody jsou stejně zábavné jako mrazivé, stejně kritické jako empatické. Podobně zásadní jako jednotliví protagonisté je přitom pro Nováka prostředí jeho příběhů. Jak sám říká: "Chicago je tvrdé město s tropickými léty a arktickými zimami," a jeho próza "je zprávou o tom, co se stane sedmnáctiletému klukovi, když se tam ocitne shodou existenčních náhod, připadá si jako na jiné planetě a má jasno jen v jedné jediné věci - že svůj život zasvětí psaní. Nakonec se v Chicagu zasekne a to nemilosrdné město se mu zažere pod kůži." Naše reedice jedné z nejlepších českých próz osmdesátých let vychází v rámci spisů Jana Nováka a oproti torontskému vydání ze Sixty-Eight Publishers nabízí i doslov, v němž autor líčí okolnosti vzniku knihy a jejího vydání.

Carmen táhne na třicet a už od školy pracuje v oddělení galanterie omšelého obchodního domu v malém skotském městečku na pobřeží, kde od narození žije. Když obchod stejně jako mnoho dalších před ním zavře, Carmen se musí potupně vrátit do svého dětského pokojíčku k rodičům. Má oprávněně pocit, že selhala, o to víc nesnáší svou dokonalou starší sestru, úspěšnou právničku, která se třemi rozmazlenými dětmi a čtvrtým na cestě žije v Edinburghu. Ironií osudu je to právě snobská Sofia, kdo jí, (byť ne zcela dobrovolně a nezištně na zoufalé naléhaní jejich matky, která chce, aby se sestry usmířily) podá pomocnou ruku. Carmen se má ujmout krachujícího knihkupectví, které vlastní starý pan McCredie, jeden ze Sofiiných klientů, a do Vánoc ho postavit na nohy. Carmen čeká vskutku sisyfovský úkol. Knihkupectví sice stojí na nádherném místě, v samém srdci historického Edinburghu, ale spíš než obchod připomíná pavučinami opředený strašidelný zámek. Navzdory tomu všemu má své skryté kouzlo a ukrývá pod letitými nánosy mnohá tajemství a poklady. Dokáže Carmen vdechnout obchodu nový život a přilákat do něj před Vánoci dostatek zákazníků? Co se stane, když se o knihkupectví – a o Carmen – náhle začne zajímat slavný a charismatický autor? A bude vánoční atmosféra stačit na to, aby Carmen našla cestu k sestře a jejím dětem?

V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí: předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové období do chvíle, než se Paměť národa bude moci vrátit ke svým pravidelným besedám a přednáškám po celé zemi. Ohlas posluchačů ale překvapil. Od dubna 2021 vzniklo již více než 70 epizod, v nichž autoři na základě zkušeností z moderní politické historie popisují a hodnotí aktuální dění. Podcast Dobrovský&Šídlo byl dvakrát nominován na Křišťálovou lupu, v roce 2022 se umístil v kategorii podcastů na třetím místě. V rámci své permanentní tour vyprodali autoři sály po celé zemi a stali se i vyhledávanými hosty prestižních hudebních festivalů (Metronom, Slunovrat, Krásný ztráty). Kniha „Můžu to doříct“, jejíž název je odvozen z nejčastější věty, kterou si pánové Dobrovský a Šídlo vyměňují před natáčením i během něj , nabízí upravený přepis třinácti epizod první sezony podcastu. Od „operace Vrbětice“, přes sněmovní volby v říjnu 2021 až po ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022. Texty doplňují dobové fotografie a na závěr každé kapitoly se čtenář také dozví, „jak to všechno nakonec dopadlo“. Tedy nakolik se předpovědi a hodnocení autorů nakonec protnuly s pozdější realitou a jaký byl další osud hlavních i vedlejších postav našich rozmluv.

Během pandemie covidu strávil dle svých slov Nick Cave celé hodiny na telefonu; jedním z lidí, s nimiž si volal nejčastěji, byl irský zpěvák a publicista Seán O’Hagan – a jejich hovory s postupem času nabývaly na intenzitě a začaly se točit kolem několika uzlových bodů: víry, umění, hudby, svobody, smutku a lásky. Oba přátelé se dohodli, že si telefonáty budou nahrávat – a z nějakých padesáti hodin nahrávek se po radikálním redakčním zpracování zrodila kniha Víra, naděje & masakr. Najdeme v ní vše, co jsme si od Nicka Cavea za čtyři dekády jeho oslnivé umělecké dráhy navykli očekávat; dostane se nám upřímné osobní zpovědi i originálních meditací nad smyslem života a umění, a ještě lecčeho navíc. Jak říká sám Cave: „Tahle kniha pro mě hodně znamená a myslím, že ji upřímně ocení i každý, komu se nějak zvrtnul život, koho trápí tvůrčí blok, kdo má problém se závislostí, kdo truchlí, kdo zažívá duchovní krizi, kdo se pídí po smyslu života, kdo hledá krásu, kdo se chce naučit, jak napsat píseň či odehrát koncert nebo jen tak existovat.“

Kniha Pro nás dějiny nekončí je věnována problematice politického myšlení českého levicového exilu v letech 1968–1989. Jejími hlavními aktéry jsou členové Československé sociální demokracie, jejímž tiskovým orgánem byl v letech 1978–1989 čtvrtletník Právo lidu, reformně komunističtí prominenti vydávající v letech 1971–1989 v Římě dvouměsíčník Listy a emigranti z řad studentů kolem revolučně socialistického čtvrtletníku Informační materiály, který vycházel v letech 1971–1982 v Západním Berlíně. Autoři prostřednictvím důkladného analytického výzkumu ukazují, že mezi těmito třemi směry panovaly zcela zásadní rozdíly, které znemožňovaly nalezení ideologické a programové shody, což činnost levicového exilu výrazně limitovalo. Stejně tak se jim podařilo prokázat, že výrazné ideologické napětí existovalo i mezi exulanty po roce 1948 a emigranty po roce 1968. Navzájem si konkurovali nejen politicky, ale i při soupeření o finanční podporu od západních vlád, díky níž mohli exulanté působit prostřednictvím svých tiskovin na československou veřejnost. Nejkomplikovanější situace panovala mezi členy sociální demokracie do roku 1948 a sociálními demokraty, kteří se snažili o obnovení strany v roce 1968. Problematické rovněž bylo exilové politické působní komunistů, aktivně činných v obrodném procesu, vůči nimž poúnorový exil vystupoval s nedůvěrou. Jejich situace se změnila po založení Charty 77, jež jak v Československu, tak v exilu ideové rozdíly smazávala. Teprve pod vlivem Charty 77 se stalo zcela zřejmým, že společným cílem úsilí jednotlivých ideových proudů je absolutní porážka Husákova režimu, etablovaného po srpnu 1968. Kniha zároveň otevírá celou řadu problémů, jež po Listopadu 89 spoluurčovaly podobu politické a ekonomické transformace.

Manželé Belhadžovi, Maročan Amin a Francouzka Mathilda, si splnili sen. Po letech tvrdé dřiny proměnili své hospodářství v prosperující a vzkvétající podnik. Teď už konečně patří mezi elitu země, užívají si svůj blahobyt a věří, že dál bude jenom lépe. Jenomže jejich soukromý život i veřejné dění mají do idyly velmi daleko. Stýkají se sice s bohatými Francouzi, ale jejich rovnost je jen zdánlivá a pohrdlivá samolibost bývalých kolonistů stále hmatatelná. Ani běžní, často živořící Maročané je nepovažují za jedny z nich. Také jejich vzájemný vztah není tím, co ukazují navenek. Útěchu jim přináší úspěchy nadané dcery Ajši, těžkou hlavu jim však dělá vzpurný syn Selim. Rodinný mikrokosmos odráží situaci v celé zemi. V Maroku se více než deset let po získání nezávislosti mezi povznesenými privilegovanými a zbytkem obyvatelstva nic nezměnilo.

Ve své vůbec první sbírce povídek zahrnující čtyřicet let tvorby představuje Alan Moore, legendární autor celé řady kultovních děl jako Strážci, Z pekla, Liga výjimečných, V jako vendeta, devět příběhů plných zázraků a podivností, z nichž každý nás zavede hlouběji do fantastických zákoutí reality. Čeká vás devět brilantních textů přeložených devíti skvělými překladateli, kteří patří mezi ty nejlepší ve svém oboru. „Sbírka úžasných, geniálních a zároveň dojemných povídek. Je pevně zakořeněná v naší městské realitě, ale zároveň je kosmická a rozšiřuje vědomí.“ Neil Gaiman