Argo strana 80 z 311

Jediná sbírka poezie Jiřího Stránského obsahuje verše napsané převážně v padesátých letech, kdy byl autor vězněn v politických lágrech. Jeho verše jsou jedinečným svědectvím o deformovaném a surovém světě za ostnatými dráty v temném období naší historie, ale zároveň, stejně jako všechny jeho prozaické knihy, jsou prodchnuty nadějí a vírou v člověka a láskou k životu. Vlastními slovy autora je to výpověď prozaika, který se v určité situaci musel uchýlit k poezii, neboť na to, co cítil a chtěl říct, próza nestačila.

Čerstvě zfilmovaný šestý román Třetí svatba (Het derde huwelijk, 2006) jednoho z nejčtenějších a nejocěňovanějších vlámských spisovatelů je nejspíš aktuálnější než kdy jindy: autor v něm svým bravurním, komickým i podmanivým stylem vykresluje problematiku evropského přistěhovalectví a lidi uvízlé v jejím soukolí. Stárnoucí a stále více nemohoucí homosexuál Maarten už není ve filmovém byznysu na výsluní, jak býval, před nějakou dobou mu zemřel životní partner a navíc ho tíží dluhy. V této situaci mu kdosi nabídne výhodnou nabídku: když u sebe ubytuje mladou černošku Tamaru a na oko se s ní ožení, aby získala povolení k pobytu, obdrží tučnou sumu. Sám zadavatel této fušky je totiž v hledáčku policie, protože v dobré víře už dvakrát vdavekchtivým ženám z cizích krajů naletěl, a i když tohle má být opravdu láska jako trám, pro belgické orgány je každý jeho další sňatek s cizinkou už předem odsouzený jako fingovaný. Maarten obývá dům, kdysi secesně zdobný a elegantní, nyní však stejně sešlý jako je jeho majitel. Přitakání bývalého bonvivána finančně lákavé nabídce nevychází jen z obav o jeho materiální zabezpečení – mladá společnice by mohla v domě zastat i lecjakou práci a o chřadnoucího stárnoucího muže se postarat. Soužití takto dvou rozličných charakterů logicky naráží na spoustu peripetií, z nichž Lanoye s humorem sobě vlastním dokáže vykřesat zářivě zábavné jiskry, přesto v jeho líčení obou osamělých lidských osudů je mnoho pochopení pro ty, jimž osud do vínku nedal jen jednoduché výzvy. Na pozadí příběhu, který neodvratně graduje k nečekanému finále, autor velice výstižně líčí upadající slávu kdysi bohaté země a touhy a očekávání, které do ní vkládají ti, jimž kvůli povolení k pobytu stojí za to pokusit se obejít zákon. Stejně bravurně popisuje snahu státních orgánů podobným scénářům zamezit i za cenu nabourání soukromí občanů. „Lanoy bortí iluze o multikulturních Flandrech a pevnosti Evropě v románu, který místy připomíná komickou burlesku a místy sklouzává ke žlučovité trudomyslnosti, nicméně s jemnocitem pro melodrama popisuje postupný pád hrdiny Maartena Seebregse. Ztělesňuje dvojice Tamara-Maarten rozkol mezi kontinenty? Mnozí čtenáři v tom každopádně vidí konfrontaci mezi vyhořelou Evropou a životem kypící Afrikou.“ (De Morgen) „V této knize si beru na paškál samozřejmost, s níž smýšlíme o národnostech a hranicích. Imigranti, ale také úředníci jako vymahatelé zákona boří jednu hranici po druhé a zastaví se až v Maartenově ložnici. A Maarten sám ke konci příběhu boří svoji poslední hranici, tu, která definuje jeho nemocné tělo.“ (Tom Lanoye) Vydání knihy podpořil Fond vlámské literatury.

Dějiny smrti jsou jedním z vrcholných děl moderní francouzské historiografie. Philippe Aries je sepsal po dvacetiletém shromažďování literárních, archeologických, obrazových i liturgických pramenů stejně jako spisů úřední provenience. Výsledek jeho snažení představují fascinující dějiny vztahu člověka ke smrti, jenž se zformoval na rozhraní antického a křesťanského světa a přetrval hluboko do 19. Aries plasticky a téměř vyčerpávajícím způsobem zachytil historické proměny evropské mentality ve vztahu k různým podobám umírání. V centru jeho zájmu stála problematika dějin pohřebního ritu, vzniku hřbitovů a jejích vizuálních proměn, vztahu člověka k mrtvému tělo či lékařských přístupů ke smrtelné agónii. V duchu francouzského dějepisectví školy Annales podrobně zkoumal způsoby jednání a uvažování v posledních okamžicích života, a to jak v elitním prostředí panovníků a aristokracie, tak ve světě měšťanů a venkovanů. Barvitým pramenem pro zachycení těchto mentálních představ mu byly testamenty a pro mladší období nejrůznějších deníky a jiná memoárová literatura. Protože v křesťanském světě smrtí život nekončí, musel se systematicky dotknout i dobových názorů a jejich proměn na posmrtný život: poslední soud, očistec a naděje na věčnou spásu. Ačkoli je nejrozsáhlejší část Ariesova textu je věnována dějinám středověku a raného novověku, přesto jeho kniha nepostrádá ani úvahy o podobách smrti v moderním světě. Srovnávání předmoderních a dnešních představ vyznívá poněkud tristně, neboť během mnoha staletí došlo k výraznému odindividuálnění smrti, k zatlačení smrti a umírání na okraj zájmu společnosti a k uvěznění smrti do neosobních nemocnic. Pročítání Dějin smrti rozhodně není snadnou záležitostí. V mnoha ohledech nás totiž nutí přemýšlet o podstatě lidského života a ztrátě úcty k jeho bolestné podobě ke smrti, jež uzavřením nemocnic v době koronavirové epidemie získalo netušený rozměr.

Rádžní, Džesmín, Širín, tři sestry paňdžábského původu narozené v Británii, sice vyrůstaly spolu, ale nikdy si nebyly zvlášť blízké. Jak by taky mohly, když jedna je puntičkářská učitelka, druhá se touží stát herečkou a třetí se provdala za velice bohatého muže, s nímž žije život jako z obrázkového katalogu? Na smrtelné posteli ale vysloví jejich matka poslední přání: všechny tři mají společně vykonat pouť na posvátné místo v Indii a rozprášit tam její popel. Na cestu, kterou žádná ze sester nechce podniknout, si vezou i bolestná tajemství, jež budou muset být předtím, než dospějí k cíli, odhalena. Kniha je příběhem o síle rodiny a lásky a o odvaze, která se v nás rodí, když nakonec staneme tváří v tvář rozhodnutí, před nímž jsme dlouho utíkali. Autorka nabízí neotřelý pohled na nespočet dobře známých témat o složitých otázkách ženství, imigrace a smutku. Zkoumá rodinné vztahy a minulost s elegancí, humorem a citem.

Knihkupec Dan Mayrock je sympatický neurotik sžíraný mnoha vnitřními nejistotami. Na radu psychologa si svůj svět začal organizovat do seznamů, a tak životem prochází s tužkou v ruce a neustále si všechno katalogizuje: svoje obavy, že ho jeho skvělá žena Jill přestane mít ráda, závratné tempo, kterým se tenčí rodinné úspory, hrůzu z toho, že selže coby živitel rodiny, tajnou paniku, kterou ho plní jeho bigotní zaměstnankyně, i naprosto pitomé dotazy zákazníků. Pokud vám připadá, že seznam je coby románová forma zcela nepoužitelný, autor vás brzy vyvede z omylu: už po pár stránkách se z pečlivě organizovaných sloupečků začne formovat šíleně vtipný i dojemný příběh nejroztomilejšího knihkupce pod sluncem, který zoufale zbožňuje svoji ženu, bankrot mu dýchá na krk a v honbě za záchranou rodiny, která se má co nevidět rozrůst, se nezdráhá vykřesat v sobě značně sebedestruktivní sklony. Pokud máte rádi hrdiny typu Adriana Molea a Bridget Jonesové, je tohle kniha pro vás.

I obyčejná nudná fronta na vstupenky se může změnit v drama, když se kousek od vás rozhodne jeden řidič vyřídit si účty s jiným pomocí baseballové pálky. Jenže jsme v Edinburghu v době konání letního divadelního festivalu, a tak většina čekajících celou scénu považuje jen za další z mnoha pouličních performancí. Pouze Martin Canning, spisovatel krotkých detektivek, instinktivně zareaguje a šťastně vrženým laptopem zachrání napadenému život. Netuší ještě, že se právě připletl do cesty někomu velmi mocnému a bezohlednému a rozpoutal tím celou sérii vražd. A jednou z obětí může být i on. Naštěstí je však mezi přihlížejícími i Jackson Brodie, bývalý policista a soukromý detektiv s melancholickou náturou a nekonvenčním uvažováním.

Čtvrtý svazek obsahuje vedle základní taoistické triády (Laozi, Zhuangzi, Liezi) i jejich filosofické a náboženské rozpracování v komentářích (Han Fei, Wang Bi, Guo Xiang, Xiang´er a další), kosmologické kapitoly z knihy Guanzi, ukázky lékařských a alchymistických textů, příběhy o nesmrtelných a odraz taoismu v literatuře Číny, Koreje a Japonska. Většina překladů celkem 15 autorů je v češtině publikována poprvé.

Betty Couvreurová žije ve stínu své matky Maud, slavné autorky fantastických příběhů pro děti. Trpí záchvaty ztráty řeči zato její dospívající dcera Clara toho napovídá až moc. Paříž, kde prší jako v Londýně, a rodina složená ze samých žen a přízemních problémů. Ale najednou se začne dít něco podivného, co naznačí, že spolehnout se nejde na nic. Ani na to, že jméno jejich rodiny je pravé, ani na to, že v minulosti jejich rodu se neukrývá věkovité tajemství, ke kterému patří jiné nestvůry, takové, které nepatří jen do psychologie, ale které jsou až příliš hmatatelné.

Když se v dánském království objeví monstrum a začne požírat místní muže a ženy, zkáza celého národa se zdá být nevyhnutelná Až dokud z druhého břehu moře nepřipluje na pomoc hrdina Béowulf. Mladý válečník, jehož zdobí kromě nezměrné síly a odvahy také šlechetnost a oddanost. Poradí si tento statný Géat s hrůzostrašnou obludou a uchrání Dány od pohromy? Hrdinský epos Béowulf stál u zrodu anglické literatury. Již přes tisíc let inspiruje generace autorů, od J. R. R. Tolkiena po hollywoodské scénáristy. Španělské autorské duo Santiago García a David Rubín nyní přivádí tuto slavnou báseň do 21. století v podobě vikingského westernu, grafického románu BÉOWULF.

Jan Novák, proslulý dosud svými povídkovými a románovými opusy, předstupuje nyní před čtenáře s žánrem literární biografie. Předmětem jeho pozornosti je Milan Kundera, ve světě dnes asi nejznámější spisovatel s domácími kořeny. Právě jeho českému životu je věnován obsáhlý Novákův životopis, mapující ve čtyřech dílech Kunderovo rodinné zázemí, básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu v první polovině sedmdesátých let, kdy Kundera už nesměl publikovat a na veřejnosti vystupoval pod pseudonymy. Novák nepíše standardní vědeckou biografii, ale životopis přiznaně osobní, v jehož barvitém, živém stylu lze bezpečně rozpoznat autora románu o bratrech Mašínech (Zatím dobrý) nebo povídek o Češích v Americe (Hic a kosa v Chicagu). Vychází ovšem z pečlivého studia archivních pramenů, dobových dokumentů, osobních svědectví a Kunderových publikovaných textů, které na stránkách jeho knihy ožívají ve výmluvných citacích stejně jako v pronikavých nebo lapidárních shrnutích. Jako působivý kontrapunkt jsou do textu zabudovány beletristicky stylizované portréty osobností, které se úzce nebo volněji dotýkají Kunderova života i tvorby jako jeho neprivilegovaní současníci, politicky výhodné inspirace nebo nic netušící oběti. Nad tímto materiálem, který v Novákově výkladu uplývá v zásadě chronologicky, vyslovuje autor přímé, odvážné soudy, případně se při nedostatku pramenných dokladů ptá po možných příčinách Kunderova jednání v životě a jeho postupech v umělecké tvorbě. Na rozdíl od řady knih, které vznikaly v Kunderově režii, představuje Novákova práce mimořádný příspěvek samostatného výzkumu a originálně pojatého portrétu. Milan Kundera z něho vychází jako autor, který po celý život usiluje o to, aby měl nad svým obrazem před veřejností absolutní kontrolu. Jan Novák však výmluvně ukazuje, že to je úsilí nejen marné, ale především pošetilé, neboť při něm člověk ztrácí sám sebe a čím dál víc se vnímá jako představa, která původně měla být jen vnucena publiku.

Jsou Vánoce a inspektorka Karen Eikenová Hornbyová má volno, protože se dosud zotavuje ze zranění, která utržila v prvním díle série o souostroví Doggerland. Ale když se v opuštěném lomu najde mrtvola a policejní řady povážlivě prořídnou kvůli chřipkové epidemii, vrací se Karen předčasně do práce. Svým způsobem je to úleva může se vyhnout rodinným oslavám , avšak pracovní tým vytvořený z více než neochotných kolegů na severním ostrově Noorö taky není žádná výhra. Na silvestra dojde k další vraždě a vyšetřování vede k místní palírně whisky, možná v tom hraje nějakou roli i tisíce let stará kamenná loď ze severního cípu ostrova. A navíc Karenini vlastní příbuzní nespolupracují. Mají snad co tajit? Inspektorka Karen Eikenová se vrací! Prodáno do 14 zemí 1. dílu Velká chyba. Doggerland se ve Švédsku prodalo 100 000 výtisků!

V knize Mýtus a skutečnost shrnuje autor dosavadní poznatky o mýtu. Zamýšlí se nad jeho definicí, zabývá se jeho strukturou a funkcí a dále probírá tematicky jednotlivé typy mýtů. Všímá si mýtů o původu a kosmogonických mýtů, mýtů a rituálů obnovy, mýtů o konci světa, mýtů návratu, mýtů přežívajících v křesťanství i v moderním světě, a to včetně vztahu mýtu a sdělovacích prostředků.

Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiografie. Vedle metodologických studií, jež se zaobírají tragickým koncem české poznámky, interpretováním morových epidemiemi či husitské revoluce se v knize nacházejí texty zkoumající pojetí národních dějin Jana Slavíka, historickou paměť ve středověku i moderní paměť ve vztahu k holokaustu a totalitním společnostem. Samostatnou kapitolu knihy tvoří zamyšlení o stavu českého dějepisectví a jeho perspektivách či o nedozírných škodách, jež by pro českou společnost znamenala rezignace na uvědomování si a reflexi vlastní minulosti. Poslední část knihy zahrnují biografické črty významných historiků, kteří zásadním způsobem ovlivnili moderní historické myšlení (Fernand Braudel, Georges Duby, Bronisław Geremek, František Graus).

Vypadali jako sloni, to nikdo nepopře. Pozemšťané tedy nildoror podceňovali, stejně jako jejich napohled hrozivější souputníky sulidoror. Jenže mimozemšťany nelze soudit podle lidských měřítek, což koloniální Společnost ke své škodě pochopila až ve chvíli, kdy musela Holmanův svět planetu Belzagor vrátit pod správu domorodců. Edmund Gundersen, dříve čelný představitel koloniálního panství, se teď vrací přes půl galaxie vyrovnat si s nildoror staré účty. Napřed ho ale budou muset vzít na vědomí. Dolů k zemi je klasický Robert Silverberg ve vrcholné formě. Jeho pocta Conradovu Srdci temnoty si uchovala stejnou sílu a svěžest, jakou měla v době svého vzniku. Nové vydání v překladu Roberta Tschorna je doplněno o autorovu předmluvu.

Příručka první pomoci, která by neměla chybět v žádné domácnosti, je určena pro rodiče, prarodiče, učitele, oddílové vedoucí a vůbec všechny, kdo se v práci nebo ve volném čase věnují dětem. Autoři, již mají dlouholetou praxi u záchranné služby, přístupně vysvětlují, jak poskytnout první pomoc dětem v různých situacích. Jednotlivé situace a stavy jsou přehledně zpracované podle nejnovějších poznatků a jsou doplněné fotografiemi a konkrétními příklady z praxe.

John Finch je detektivem v Ambře, městě okupovaném a terorizovaném tajemnými bytostmi z podzemí, zvanými šeďáci. Prastaré město se propadá do anarchie, šeďácké houby a plísně bují na domech i v lidech, povstalecké síly jsou demoralizovány a rozprášeny, a parciálové lidští zrádci, přetvoření šeďáky v cosi jiného kráčejí ulicemi a trýzní obyvatele. Finch má na příkaz šeďáckého nadřízeného vyřešit nepochopitelnou dvojnásobnou vraždu. V průběhu vyšetřování narazí na krajně podivné události, je nucen připomenout si svou vlastní, pečlivě utajovanou minulost, a kromě toho se dostane na stopu klíčovému tajemství historie Ambry. Jak se zdá, osud celého města bude nakonec záviset na jeho rozhodnutí Povinná četba pro fanoušky fantasy, noiru, skvělé literatury a také, samozřejmě, hub. Joe Abercrombie Skvělá kniha. Plná stínů a temná jako hřích, detektivní, fantastická Kruci, tohle jsem žral. Vlastně i trochu žárlím. Joe R. Lansdale Finch mě prostě absolutně odrovnal. Přísahal bych, že se nedá sloučit noir a fantastika, a hle, Jeff VanderMeer mi úžasným způsobem předvedl, že jsem se pletl. Ken Bruen Fungální noir. Steampunkové delirium. Paranoidní špionážní thriller Jasný signál pokud ovšem kdy bylo takového signálu třeba že [VanderMeer] zůstává jedním z nejoriginálnějších a nejneohroženějších průkopníků moderní fantastické literatury. Richard K. Morgan