Argo strana 88 z 311

Álvar Núnez Cabeza de Vaca (asi 1490-1556/9), se v roce 1527 coby pokladník účastnil neúspěšné výpravy Pánfila de Narváez na Floridu. Následujících téměř deset let prožil mezi indiánskými kmeny, roku 1536 pěšky dorazil na území dnešního Mexika. V roce 1537 se vrátil do Španělska a v roce 1540 byl jmenován guvernérem a generálním kapitánem území Rio de La Plata. Druhá výprava ho dovedla podél řeky Paraná do města Asunción, kde se dostal do konfliktu s místním zástupcem krále, mj. i pro laskavý postoj k domorodcům. Po návratu vydal o obou cestách zprávy. V té slavnější, Ztroskotání (Naufragios), popisuje výpravu na Floridu a zkušenosti z pobytu mezi indiány v oblasti kolem Mexického zálivu. Druhá, Komentáře (Comentario), líčí cestu do oblasti Rio de La Plata. Ztroskotání jsou považována za jednu z nejvýznamnějších písemných památek dokumentujících španělské zámořské plavby. Údaje o indiánských kmenech u Mexického zálivu, z nichž řada během 16. století zanikla, jsou zřejmě velmi přesné, i když autor se neubránil automytizaci, když se ze sebe snažil setřást podezření, že přispěl k nezdaru Narváezovy výpravy. Ztroskotání mají zásadní význam i pro počátky hispanoamerické literatury, volně na ně navázali první hispanoameričtí romanopisci, jako např. C. de Sigüenza y Góngora ve své knize Útrapy Alonsa Ramíreze (Infortunios de Alonso Ramírez, 1690). Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Autorka se na stránkách připravované knihy ohlíží za posledními pěti šesti roky své práce, v rámci níž systematicky sledovala novinky a události ve francouzské společnosti, zvláště pak v kultuře a literatuře. Výsledkem je řada setkání s umělci, vědci, podnikateli i politiky, a tedy desítky rozhovorů, které v tomto období Irena Jirků publikovala v Hospodářských novinách, případně na ihned. cz a aktualne.cz. Právě z těchto textů vybrala rozhovory s francouzskými spisovatelkami a spisovateli, s jejichž díly se mohli čeští čtenáři seznámit v českých překladech; většina rozhovorů vznikla během návštěv daných autorů v České republice. Pro souborné vydání je však doplnila texty, jež dosud nebyly publikovány, rozšířila o pasáže, jež se do novin nevešly, a okořenila dalšími zajímavými informacemi. Jak jinak informacemi o současných Francouzích, jež si troufá považovat za své přátele, a o Francii, v níž se cítí být tak trochu taky doma.

Hlavní hrdinka Maria má rebelskou povahu, která se v patriarchálním prostředí italského jihu moc nenosí. Postavy zde žijí jako ve vězení, nedokážou se vymanit z tradic konvenčního prostředí, kde jejich identitu určuje rodinné a sociální prostředí. Dívka vyrůstá v osmdesátých letech v chudinské čtvrti apulijského Bari. Spolu s ní sledujeme materiální i morální chudobu zapadlého městečka. Její dospívání však neurčují ani tak olověná léta jako po generace trvající nevraživost mezi některými sousedy a otcova zuřivost, jež v cholerických a neutuchajících vlnách doléhá na celou rodinu. Největším vlnolamem je ale v tomto případě jeden z Mariiných bratrů, a byť otec nešetří nikoho, Maria jako jediná může být otci nablízku, aniž by jí to dříve nebo později způsobilo jinou újmu než psychickou. Tedy do té doby, než se jejím nejlepším přítelem stane Michele, syn místního mafiánského bosse. Roky plynou a Maria se musí vzdát jediného kamaráda, aby upokojila otcův hněv a touhu po pomstě za rodinnou tragédii. Co ale přinese Mariina dospělost? Poslušnost otci, nebo vzpouru a cestu za snem? Překladová práva se prodala do více než 17 zemí světa ještě před italským vydáním knihy a chystá se filmová adaptace. Rosa Ventrella je Ferrante z Bari. La Gazzetta del Mezzogiorno

George R. R. Martin je nejpopulárnějším autorem fantasy žánru současnosti a jedním z nejnadanějších vypravěčů v celé jeho historii. V objemné průřezové sbírce Snové písně nabízí čtenářům souhrn svých kratších prací, díky nimž poznáte i jeho nebývalý talent pro hororovou a vědecko-fantastickou tvorbu. Sbírka ve dvou svazcích odkrývá autorovu vzrušující cestu od nezkušeného spisovatele až po cenami zahrnovaného mistra. Ve druhém svazku se můžete těšit z vrcholných prací slovutného spisovatele včetně některých česky dosud nepublikovaných. Najdete zde mimo jiné skvělou hororovou novelu Proměna kůže, oblíbenou povídku Portréty dětí a dokonce i několik autorových televizních scénářů. Chybět samozřejmě nemohou ani výlety do populárních světů Divokých karet a Písně ledu a ohně. Podmanivý sborník navíc zahrnuje autorovy neocenitelné biografické komentáře, které z knihy činí neopomenutelnou volbu pro všechny Martinovy oddané čtenáře a stejně tak i pro novou generaci jeho příznivců.

Opravář osudů George Novak žije šťastným životem – má svou přítelkyni Luci Milenu i kamarády v hostinci U Devíti draků a jedné ovce, takže si na nudu rozhodně nemůže stěžovat. Na čistém nebi se ale začnou objevovat mráčky – Luci Milena má jiné představy o životě než George a tráví s ním čím dál méně času. Vtom se však objeví staří známí a rozehrají s Georgem hru, jakou by nečekal. To vše za zvuků kopyt kavalérie, dunění kanonů a drnkání ukulele. Vítejte U Devíti draků a jedné ovce!

Kniha Bezcitnost je věnována mámě, sestře, dcerám, našim babičkám, tetičkám a přítelkyním. Směle si ji však mohou přečíst i muži. Máme-li v případě prozaického debutu Martyny Bundy hovořit o ženské literatuře, jde o literaturu syrovou, nesnivou, nemagickou, neupravenou, drsnou, pravdivou a namnoze lidskou. Jde o lakonicky úsečný text, v němž není ani slovo navíc. Autorčin debut lze přirovnat k tematice knih Olgy Tokarczukové, chybí mu však jakýkoli mysticismus. Charakterizuje ho především střet starých vesnických pořádků s městským světem, stejně jako druhé světové války s poválečnou dobou v podobě nového lidového Polska. Kniha pojednává o životě stárnoucí Rozely a jejích tří dcer Gerty, Trudy a Ildy; každá z nich trpí jistým druhem bezcitnosti a každá z nich má také určitou vnitřní stopku, která hranice oné bezcitnosti reguluje. Bezcitnost není jen dobře napsaná sága o ženách z oblasti Kašub. Je to příběh o těžkých poválečných časech, o venkovských tradicích a rituálech, o nalezení svého místa ve světě, o budování vlastní identity a konečně o štěstí. Dechberoucí ženská sága z poválečného Polska. Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.

Čtrnáctiletý Ahmed prchá s otcem před válkou, která zuří v jeho vlasti. Po riskantní plavbě v gumovém člunu se ocitá v Bruselu, sám, bez peněz, bez dokladů, bez mobilu. Po tristní zkušenosti s pašeráky lidí nikomu nedůvěřuje, ukrývá se ve sklepě velké vily a pomalu ztrácí naději. A pak se seznámí s Maxem, třináctiletým Američanem, jehož rodiče v Bruselu pracují pro NATO. Max se také cítí osamělý a vykořeněný: francouzsky se teprve učí, a tak si těžko hledá kamarády, ve škole se mu nedaří, a navíc se stal terčem šikany. Když pomůže Ahmedovi, aby v Bruselu mohl zůstat, začíná se Maxův pocit, že je k ničemu, pomalu rozplývat Na pozadí uprchlické krize vypráví Katherine Marshová poutavý, dojemný příběh o houževnatosti, přátelství, naději i odvaze o velkých činech obyčejných hrdinů. Kniha končí jediným slovem, které vystihuje poselství příběhu, a tím je naděje. New York Times (Book Review) Nadějeplný příběh o životaschopnosti, empatii a odvaze mladých lidí. Booklist Přemýšlivý příběh o tom, jakou odvahu člověk musí prokázat, aby v atmosféře strachu, nedůvěry a zásadních etických dilemat důvěřoval druhému. Publisher Weekly 5-6 hodín čítania

Počítače jsou všude a nejsou to jen nám důvěrně známé notebooky, tablety nebo chytré telefony. Většina ostatních počítačů je pro nás neviditelná ovládají domácí spotřebiče, automobily, lékařské přístroje, dopravní systémy, energetické sítě nebo třeba zbraňové systémy. Miliardy počítačů denně tiše shromažďují a sdílejí obrovská množství dat o našich osobách. Vlády a firmy prostřednictvím počítačů monitorují stále více z toho, co děláme. Sociální sítě a zadavatelé reklam o nás vědí mnohem více, než by nám bylo milé, a využívají přitom informací, které jim sami dobrovolně předáváme. Chápeme skutečně moc počítačů v našem světě? Kniha Briana W. Kernighana začíná od fyzické konstrukce počítačů a rozboru toho, jak vlastně dělají svoji práci, a dotýká se všech důležitých aspektů od programování přes konstrukci a problémy internetu až po sociální, právní a politické dopady digitalizace a jejich řešení. Přehledně a přitom v úplnosti se zde můžeme seznámit s riziky, které počítače představují pro naše soukromí a bezpečnost. Proto je nezbytnou sumou informací pro každého, komu není jeho život lhostejný.

Archeolog Filip strávil několik let v turecké Kappadokii, kde se podílel na odkrývání sídliště z doby počátků křesťanství. Nečekaně se však vrací do Prahy a žádá o pomoc svého strýce, renomovaného psychologa. Starověké společenství, jehož pozůstatky bere Filip do rukou při vykopávkách, totiž ožívá v jeho snech a ti lidé žijí ve strachu z nevysvětlitelné hrozby, která jednoho po druhém mrzačí a zabíjí. Filip netuší, že v pražském útočišti ho noční můra nejen neopustí, ale naopak se začne děsivě naplňovat. Příběh plný tajemna a napětí se odvíjí ve dvou liniích: dny tráví vypravěč ve společnosti ostatních svérázných obyvatel strýcova domu, v noci se stává členem starověké komunity a čelí spolu s ní záhadnému zlu. Ale co je vlastně sen a co je realita? Komu má hrdina důvěřovat, a může vůbec věřit sám sobě? Autorka umně proplétá jednotlivé nitky, plynule zapojuje do děje prvky antické mytologie a raného křesťanství i skutečné písemné památky z tohoto období. Na své si tu přijdou jak milovníci mrazení v zádech, tak náročnější čtenáři se zájmem o antickou civilizaci a její odkaz naší současnosti.

Po dvou povídkových a dvou básnických sbírkách přichází mladý pražský autor se zbrusu novou prózou na rozhraní moderní pohádky s psychedelickými prvky a dystopické novely.Vypravěč příběhu, jenž si říká Lobotomík, chlapec s hlubokou jizvou na hlavě po prodělané operaci mozku, přebývá v podivném zařízení zvaném Nemříž. Mezi ještě podivnějším osazenstvem ústavu má dva blízké přátele: dívku Darju s poruchou slzných kanálků a červeného pavouka s tmavými slunečními brýlemi jménem Reginald. Jednoho dne důmyslný pavouk Reg zosnuje útěk všech tří přátel z ústavu a začíná nedlouhá, zato dobrodružná a fantaskní cesta za svobodou a poznáním, co vlastně je a co není skutečné. Pavel Bušta se hravostí v popisech alternativní reality pohybuje někde mezi Lewisem Carrollem a Tolkienem, fantazií a humorem jakoby pod vlivem LSD nezapře ani vliv Irvina Welshe. Vydání knihy podpořila Nadace Český literární fond.

McCarthy v románu Cesta stroze a lapidárně líčí svět po globální katastrofě - přesně domýšlí jeho podobu i jednání přeživších ve světě, kde z někdejší civlilizace nezůstalo téměř nic. Děj Cesty tvoří putování otce a syna pustou, bezútěšnou krajinou, trvale zakrytou příkrovem mraků. Poutníci směřují k moři, vedeni neurčitou nadějí, jejíž chatrnost si dobře uvědomují. Většinu času hladoví, přespávají v lesích a pod mosty, vyhýbají se lidem, protože od těch, co přežili, se nedá čekat nic dobrého. Otec vynakládá veškeré úsilí na to, aby syna před světem uchránil a dovedl k cíli, protože tento úkol je to jediné, co má ještě smysl. A možná nejen pro něj samotného. Anotace 2: Svět po globální katastrofě. Bezútěšnou krajinou, šedou a studenou prochází otec s malým synem. Většinou hladoví, nocují v lesích, ostatním přeživším lidem se vyhýbají, protože od nich nemůžou čekat nic dobrého. Jejich nadějí je dojít k moři, otec však ví, že se jeho čas se krátí. Cesta je román temný, ale ne bezútěšný: apokalypsu líčí v mistrovské zkratce, ale čtenáři neodpírá naději. Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.

Královna portrétní fotografie, Američanka Annie Leibovitz, vypráví svůj profesní životopis, který je zároveň úzce spjatý s jejím osobním životem. Dozvídáme se o jejích rodičích, místech, kde vyrůstala, i o její cestě k fotografickému řemeslu a umění. Procestujeme s ní celý svět, potkáme se s bezpočtem hvězd i hvězdiček, které za svou dlouhou kariéru zvěčnila a s některými z nich se i lidsky sblížila. Na fotografiích zachytila mezi jinými novináře a spisovatele Huntera S. Thompsona, kapelu Rolling Stones, Johna Lennona a Yoko Ono, Demi Mooreovou, Whoopi Goldbergovou a také královnu Alžbětu II. Všem zájemcům o fotografování zodpoví nejčastější otázky týkající se vybavení, osvětlení a postupů a nádavkem přihodí pár dobrých rad, tipů a zkušeností. Knihu korunují reprodukce jejích nejslavnějších snímků v průřezu let.

Dobrá bloncka je soubor různorodých Kerouacových textů, který rekapituluje témata, ke kterým se vracel, a to různými formami, beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o literatuře, o sportu, o jazzu, o beatnické generaci. Argo vydává Kerouacovy texty dlouhodobě a soustavně a spolupracuje s celou řadou předních překladatelů, a většina z nich se objevuje i v nejnovějším kerouacovském svazku. Tato antologie Kerouacových témat se tak stává i jakousi antologií překladatelských přístupů.

Tvůrce Hannibala Lectera přichází s románem o zlu, nenasytnosti a temných obsesích. Cari Mora uprchla před válkou v rodné zemi do USA a pod dohledem imigračního úřadu žije na dočasné povolení pobytu v Miami. Aby se uživila, jde ze zaměstnání do zaměstnání a teď se stará o luxusní sídlo přímo na slavné pláži Miami Beach. Nemá tušení, že pod domem je ukryto půl tuny ryzího zlata. To se však dozví jistý Hans-Peter Schneider, který po tomto zlatě slídí už roky, a zdaleka není sám. Krásná Cari stojí tomuto úchylnému zločinci v cestě a jejich střet, po němž zůstane celá řádka mrtvol, je nevyhnutelný Na šestý román autora Mlčení jehňátek čekal celý svět. Teď se dočkal "Harris navozuje dojem strašlivé intimity, které nemůžeme uniknout. Nutí nás přihlížet a neodvrátit zrak ani před tím nejhorším." - The Washington Post

Nikki je něco málo přes dvacet let, žije v Londýně, pracuje v baru a jako dcera indických přistěhovalců se většinu života snažila budovat vlastní identitu nezávislou na kulturních kořenech a víře své rodiny. Po smrti otce ji rodinná finanční situace donutí přijmout místo vyučující v sikhské čtvrti na londýnském předměstí. Než se naděje, stojí před skupinou sikhských vdov, které se touží učit anglicky, a ne tvůrčí psaní, jak původně Nikki předpokládala. Prostředníkem se ženám stane erotická kniha, díky níž postupně odhalují své fantazie, tajemství i vzpomínky. Barvitý, dojemný i zábavný příběh z prostředí londýnské sikhské komunity vypráví o síle přátelství, rodině a víře, bourá tabu a ukazuje, že pod odloupnutou slupkou se může nacházet poklad stejně jako odporné tajemství, jež mělo zůstat pohřbené navždy…

Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zaobírající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože samotné dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen. Režisér Václav Marhoul věnoval od roku 2008 veškeré své úsilí k přípravě filmu. Klíčový impuls, motivaci do další práce a potvrzení kvality scénáře přineslo v květnu 2013 udělení Zvláštního uznání poroty v rámci vyhlášení vítězů scenáristické ceny ScripTeast / Ceny Krzysztofa Kieślowského na festivalu v Cannes. Nadčasové poselství o osamělém putování a útrapách malého židovského chlapce za druhé světové války nabývá dnes na ještě větší aktuálnosti. Nedávné události v Evropě migrační krize, šíření xenofobních předsudků a nenávisti bez znalosti faktů ještě umocnily naléhavost jeho sdělení. Román Nabarvené ptáče mě svého času, stejně jako miliony čtenářů po celém světě, zasáhl natolik, že jsem se v polovině roku 2008, po dokončení celovečerního filmu Tobruk, rozhodl vyvinout veškeré své úsilí a um na to, abych získal filmová práva právě k tomuto dílu. To se nakonec podařilo, zavzpomínal na začátek náročného projektu Václav Marhoul.