Argo strana 96 z 314

Kniha rozhovorů kněze Zbigniewa Czendlika vychází z oblíbeného pořadu České televize Uchem jehly. Netradiční moderátor si zve již několik let na lanškrounskou faru hosty, kteří ve svém životě a ve své kariéře dosáhli významných úspěchů a jejichž životní zkušenosti mohou být inspirativním vzorem. Citlivě a s nadhledem kladené otázky postupně směřují k duchovnímu rozměru lidského života, který každý ze zpovídaných hostů nachází překvapivě i jinde, než bychom čekali. Hosty Zbigniewa Czendlika jsou Stanislav Bernard, Lucie Bílá,Věra Čáslavská, Luděk Galuška, Doris Grozdanovičová, Radek Jaroš, Božena Jirků, Pavlína Kalousová, Helena Klímová, Josef Koutecký, Mikuláš Kroupa, Václav Malý, Angelika Pintířová, Jan Potměšil, Liběna Rochová, Tomáš Sedláček, Hana Scharffová, Robert Vano a Miroslav Verner.

Fašista je podle autorky ten, „kdo tvrdí, že mluví jménem celého národa nebo skupiny obyvatel, naprosto ho nezajímají práva ostatních a je ochoten použít k dosažení svých cílů násilí a veškeré další nezbytné prostředky“. V takto širokém pojetí pak pod pojem fašismus autorka zahrnuje i další totalitní hnutí a ideologie. Téměř celé 20. století probíhalo ve znamení střetu demokracie s fašismem, jehož obětí se staly desítky milionů lidí. Po hrůzách druhé světové války se zdálo, že svět už nepřipustí, aby se duchovní dědicové Hitlera a Mussoliniho pokusili o návrat. Madeleine Albrightová vychází ze své dvojí zkušenosti dítěte, jehož život válka silně poznamenala, i výrazné osobnosti světové politiky, jíž se stala během své úctyhodné diplomatické kariéry, a tento optimistický předpoklad zpochybňuje. Dokazuje, že fašismus nejen že přežil 20. století, ale v současnosti představuje daleko vážnější hrozbu pro mír a spravedlnost než kdykoli po roce 1945. Kyvadlo dějin směřující po pádu Berlínské zdi k demokracii se vydává opačným směrem. V čele USA, nejvýznamnější opory svobodného světa, stanul člověk, který rozděluje společnost a otevřeně pohrdá demokratickými institucemi. V řadě zemí světa oslabuje politický střet a posilují extrémy, ať už pravicový nebo levicový. Političtí vůdcové jako Vladimir Putin nebo Kim Čong-un se uchylují k taktice, již používali ve dvacátých a třicátých letech fašisté a nacisté. Madeleine Albrightová ukazuje – a v tom spočívá varování z podtitulu –, jak snadno se v dnešní době mohou populisté různých odstínů zneužitím slabin demokracie dostat zcela legálním způsobem k moci. V tomto smyslu nás její kniha volá k odpovědnosti porozumět vážnosti situace, pokud se chceme vyhnout opakování tragických chyb minulosti. Nová kniha Madeleine Albrightové představuje osobně laděné, naléhavé a důkladné zkoumání fašismu a jeho různých podob ve 20. století.

Fašista je podle autorky ten, „kdo tvrdí, že mluví jménem celého národa nebo skupiny obyvatel, naprosto ho nezajímají práva ostatních a je ochoten použít k dosažení svých cílů násilí a veškeré další nezbytné prostředky“. V takto širokém pojetí pak pod pojem fašismus autorka zahrnuje i další totalitní hnutí a ideologie. Téměř celé 20. století probíhalo ve znamení střetu demokracie s fašismem, jehož obětí se staly desítky milionů lidí. Po hrůzách druhé světové války se zdálo, že svět už nepřipustí, aby se duchovní dědicové Hitlera a Mussoliniho pokusili o návrat. Madeleine Albrightová vychází ze své dvojí zkušenosti dítěte, jehož život válka silně poznamenala, i výrazné osobnosti světové politiky, jíž se stala během své úctyhodné diplomatické kariéry, a tento optimistický předpoklad zpochybňuje. Dokazuje, že fašismus nejen že přežil 20. století, ale v současnosti představuje daleko vážnější hrozbu pro mír a spravedlnost než kdykoli po roce 1945. Kyvadlo dějin směřující po pádu Berlínské zdi k demokracii se vydává opačným směrem. V čele USA, nejvýznamnější opory svobodného světa, stanul člověk, který rozděluje společnost a otevřeně pohrdá demokratickými institucemi. V řadě zemí světa oslabuje politický střet a posilují extrémy, ať už pravicový nebo levicový. Političtí vůdcové jako Vladimir Putin nebo Kim Čong-un se uchylují k taktice, již používali ve dvacátých a třicátých letech fašisté a nacisté. Madeleine Albrightová ukazuje – a v tom spočívá varování z podtitulu –, jak snadno se v dnešní době mohou populisté různých odstínů zneužitím slabin demokracie dostat zcela legálním způsobem k moci. V tomto smyslu nás její kniha volá k odpovědnosti porozumět vážnosti situace, pokud se chceme vyhnout opakování tragických chyb minulosti. Nová kniha Madeleine Albrightové představuje osobně laděné, naléhavé a důkladné zkoumání fašismu a jeho různých podob ve 20. století.

Dvanáct textů uveřejněných v knize Na ramenech obrů bylo napsáno pro konferenci La Milanesiana v letech 2001–2015. Jednotlivé přednášky nejčastěji vycházejí z témat, která si La Milanesiana každoročně stanoví. Nacházíme tu tresť světa Umberta Eca – autor se ve svých přednáškách zabývá ? lozo? í, literaturou, estetikou, etikou i médii. O tom všem píše vlídným jazykem, okořeněným ironií, tónem hravým i břitkým. Kořeny naší kultury, kánony krásy, lež měnící běh dějin, posedlost spiknutím, hrdinové velké prózy, formy umění, to jsou témata tohoto svazku, obohaceného ilustracemi, jimiž autor své přednášky doprovázel.

Samuel Anderson je v krizi. Učí sice literaturu na univerzitě, ale dluží nakladateli román, za který už dostal zaplaceno, ale nenapsal z něj ani čárku, marní čas hraním počítačových her a nechal si uniknout životní lásku. K tomu všemu se ještě trápí prastarou křivdou: když mu bylo jedenáct, utekla jeho maminka od rodiny. Nyní se však dlouho ztracená matka vrací z nečekaného směru všechna média dokola propírají senzační zprávu: Neznámá žena zaútočila na republikánského prezidentského kandidáta Packera kamením! Kdo je to a proč to udělala? Když Samuel dostane vzápětí ultimátum, aby sepsal matčin životní příběh, a dostál tak smlouvě s nakladatelem, nezbývá mu než předložené podmínky přijmout. Široce rozmáchlý román Nathana Hilla je emocionálním putováním jak po mapě Ameriky šedesátých let 20. století, tak po současném světě univerzit, konzumu, médií a popkultury. Důvtipně vystavěné vyprávění sršící vtipem přivede nezralého hrdinu k dickensovsky šokujícímu odhalení Střih je velký ambiciózní americký román a hluboký čtenářský zážitek v jednom.

V přímočaře a bez obalu napsaném románu se autorka ptá, co vlastně předáváme svým dětem? Co dlužíme svým milovaným? A existuje svoboda, pokud přijdeme o kořeny? Nahíd zbývá šest měsíců. Nebo to aspoň říkají doktoři. Padesát jí už bylo a dobře ví, co je to ztráta. Ale teď, když stojí na prahu vlastní smrti - a když se právě dozvěděla, že její dcera Árám je poprvé těhotná - plní Nahíd doposud nepoznaný a dlouho potlačovaný vztek. Život doma v Íránu i po útěku ve Švédsku se vždy řídil jediným pravidlem - přežít za každou cenu. Nikdy se ale neměla příležitost naučit, co to znamená prostě jen žít. Výkřiky: Golnaz Hashemzadeh Bonde dělá s čtenáři to, co se o románech často tvrdí, ale málokdy se to opravdu podaří: drží je v pevném sevření. () Je to příběh o násilí jak na osobní, tak na institucionální rovině, o zanedbání a neschopnosti. O lásce k dítěti a odporu k mateřství. A o slaboučkém, vytrvalém světélku naděje jiskře života. - Svenska Dagbladet

Třetí, závěrečný svazek monumentální Kafkovy biografie Roky poznání zachycuje poslední necelé desetiletí Kafkova života, od roku 1916 do smrti v roce 1924. Uvedené období prožívá Kafka ve znamení zhroucení všech hodnot a jistot: První světová válka dokonale otřásla jeho už tak dost podlomenou vírou v lidstvo. Zaniklo Rakousko-Uhersko a z Kafky se stal německý Žid s českým pasem. Propukla u něj tuberkulóza, která ho čím dál tím více omezovala v životě i tvorbě. Ani jeho vztahy se ženami mu nedávaly naději na štěstí: Zrušení druhého zasnoubení v roce 1917 definitivně ukončilo pět let trvající poměr s Berlíňankou Felice Bauerovou. S další snoubenkou Julií Wohryzkovou se Kafka rozešel po necelém roce známosti. Intenzivně si také dopisoval s Milenou Jesenskou, která přeložila do češtiny některé jeho prózy. Poslední ženou jeho života byla Dora Diamantová, seznámil se s ní v roce 1923. Byla jedinou ženou, s níž žil, a ona o něj pečovala až do jeho předčasné smrti v roce 1924. Narůstající Kafkova nejistota, váhavost a pochybnosti také způsobily, že díla z té doby zůstala nedokončená či pouze v rukopisné, dle autora nehotové verzi. To vše Stach líčí živým, napínavým a dynamickým stylem, s panoramatickými pohledy na tehdejší dobu a dobové souvislosti, s překvapivými změnami perspektivy a s téměř scénickými obrazy. Stachovi se v jeho třídílné Kafkově biografii podařilo proniknout k tajemství světoznámého spisovatele jako dosud nikomu z jeho předchůdců. (Die Zeit) Reiner Stach zůstal věrný svému předsevzetí povýšit biografii na vyšší úroveň - na samostatný literární druh. (Frankfurter Allgemeine Zeitung)

Knihkupec John Cole, podivínský samotář ve středním věku, jednoho dne uprostřed dlouhé vlny veder zavře krám a vydá se na neohlášenou návštěvu za bratrem. Cestou se ale auto porouchá, John se ocitne pod nemilosrdnými paprsky slunce v neznámé krajině a musí se vydat pro pomoc k osamocenému stavení. Jaké je však jeho překvapení, když jej tam uvítají jako dlouho očekávaného hosta, mají pro něj připravený pokoj i prostřený stůl. Co je to za zvláštní komunitu a co mají společného s věží u jezera? Winner East Anglian Book of the Year 2014 Shortlisted for Guardian First Novel Award 2014 Nominated for the Folio Prize 2014 Nádherné, snové vyprávění. Málokterá prvotina je takhle suverénní a působivá.

Kristina Pisánská (1364-1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen v dominantním mužském světě středověku. Vznik díla byl podmíněn zcela konkrétním historickým kontextem: počátkem 15. století se na dvoře Karla VI. vášnivě debatovalo o tom, zda je Román o růži vůči ženám spravedlivý. Do výměny názorů se kromě Kristiny Pisánské zapojily tak význačné teologické a právnické osobnosti své doby jako Jean Gerson nebo Jean de Montreuil. V reakci na tuto disputaci Kristina své dílo koncipovala do dvou odlišných rovin: jedna zaznamenává základní aspekty dobového misogynního diskurzu a předkládá protiargumenty; druhá, podstatně obsáhlejší, uvádí po vzoru Boccacciova spisu O slavných ženách medailony exemplárních žen, jejichž úspěchy mají doložit, že ženy jsou schopny vyniknout ve všech oblastech lidské činnosti právě tak jako muži. Kniha o městě dam (Le Livre de la Cité des dames) je významný spis, který nejenom odráží středověkou tradici diskuzí o ženských schopnostech a ctnostech, ale současně zahajuje již renesanční rozkvět podobně zaměřených textů. Překlad je doplněn vysvětlivkami, komentářem a úvodní studií.

Na měsícem osvětlené pláži otec drží svého spícího syna a čeká, až pro ně s rozbřeskem připluje loď. Hovoří k němu o dávných létech svého dětství, vzpomíná na dědečkův dům v Sýrii, vítr ve větvích olivovníků, mečení babiččiny kozy a hlomoz z kuchyně. Vzpomíná také na rušné město Homs s jeho přeplněnými uličkami, mešitou a velkým tržištěm, ve dnech před tím, než obloha vybuchla bombami a všichni museli utéct. Svůj výnos z této knihy daruje Khaled Hosseini Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a neziskové nadaci The Khaled Hosseini Foundation, aby pomohl financovat úsilí o záchranu života uprchlíkům po celém světě. Khaled Hosseini, nejprodávanější spisovatel dle žebříčku New York Times, autor knih Lovec draků, A hory odpověděly a Tisíce planoucích sluncí reaguje na současnou uprchlickou krizi touto hluboce dojemnou, nádherně ilustrovanou krátkou novelou pro lidi celého světa a všech věkových kategorií.

Fantastická literatura je plná nezapomenutelných hrdinů, vzpomeňme barbara Conana Roberta E. Howarda, Elrika z Melniboné Michaela Moorcocka či Fafhrda a Šedého Myšilova Fritze Leibera. A právě dnes už klasické postavy jako jsou tyto, učinily z příběhů meče a magie jeden ze základních kamenů žánru fantasy a inspirovaly nové generace spisovatelů k tvorbě vlastních příběhů plných kouzel a dobrodružství. Uznávaný editor Gardner Dozois nyní ve své Knize mečů představuje dosud nikdy nevydané příběhy hvězdné sestavy moderních mistrů žánru, z nichž mnozí se vracejí do svých nejoblíbenějších světů. Čekají na vás příběhy od George R. R. Martina, K. J. Parkerové, Scotta Lynche, Gartha Nixe, C. J. Cherryhové, Daniela Abrahama, Lavieho Tidhara, Ellen Kusherové a dalších. V jejích příbězích plných akčních scén a seslaných kouzel se představuje přehlídka neohrožených šermířů a bojovníků čelících smrtelným nebezpečím na každém kroku, jimž čelí pouze odvahou, chytrostí a studenou ocelí.

V částečně autobiografickém románu Hipík se Paulo Coelho vrací do svého mládí, do bouřlivé doby přelomu 60. a 70. let 20. století. Na pozadí hlavní linie vyprávění, líčícího cestu dvou mladých lidí Paula a Karly za duchovním poznáním do Nepálu, sledujeme celosvětové hnutí hippies i dramatické události jara roku 1968 ve Francii. Paulo a Karla se setkávají v Amsterodamu, kde Paulo doufá najít nové životní impulzy, nakonec se však nechá přesvědčit a nastoupí s Karlou do autobusu směřujícího do Káthmándú. Dlouhá cesta a nevelký okruh cestujících poskytují autorovi prostor pro líčení dalších událostí i lidských osudů.

Kompozice z pamětí, deníků a korespondence českých vojáků v první světové válce, volně navazující na knihu Přišel befel od císaře pána, tentokrát nesleduje pouti jednotlivých účastníků válečného dění, nýbrž pomocí autentických textů líčí konkrétní oblasti života na frontě i v zázemí. Přináší dosud nezveřejněná svědectví o tom, jak čerství rekruti reagovali na cizí kraje a národy, jaké byly jejich první zkušenosti s válečnou realitou, hrdinstvím a zbabělostí, novými zbraněmi, s lazarety a špitály či jakou úlohu plnila v poli zvířata. Spolu s vojáky i civilisty se podíváme, jak vypadalo válečné stravování, jak se slavily Vánoce i jiné svátky a obřady, jak se na frontě trávil volný čas, ať už sportem, hrami nebo uměleckou činností, jakou roli sehrály ženy v zázemí i ve vojenském prostředí a jaký význam pro české muže v poli měla víra a láska. Texty doprovázejí dobové snímky, pohlednice, korespondenční lístky, kresby a reprodukce rukopisů a tištěných dokumentů. Kniha navazuje na úspěšný mnohadílný cyklus Polní pošta vysílaný na stanici Vltava.

Vokolkův Dominový efekt můžeme vnímat jako rozmáchlé románové plátno, jako barevný karneval, jako bohatou hostinu o mnoha chodech. Můžeme se opájet chutěmi a vůněmi různých žánrových, tematických, jazykových a stylových poloh. Můžeme si užívat čirou radost z opulentního čtení, z pouti příběhem rozprostřeným mezi několika časovými pásmy a lidskými osudy. Ve světě tohoto Vokolkova románu jsou všechny hranice otevřené, všechny barvy, chutě a vůně vstupují do interakcí. Podobně jako v autorově téměř dvě desítky let staré próze Cesta do pekel na niž Dominový efekt volně navazuje se významový rozměr díla netříští na takzvaný obraz reality a na takzvaný sen. Minulost, přítomnost a budoucnost zde tvoří jeden celek, ve kterém se starým křivdám a zločinům nedá utéct a ve kterém je ďábel (lhostejno zda v masce klauna nebo fízla) přítomen napořád; bláznivá burleska je zde z podstaty totéž co nejvážnější tragédie. V tom je Vokolkova umělecká výpověď nejsilnější, nejpůsobivější a nejpravdivější.

Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 18. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie. Krok za krokem v ní autor rozkrývá mentální obzory venkovanů, konfrontovaných s církevní mocí. Pod tlakem a samozřejmě v inkvizitorově překladu mimoděk odhalují svět svých náboženských představ, jež se od církevního učení v mnoha ohledech diametrálně liší. Zároveň však dávají nahlédnout i do svého obyčejného, každodenního života.

Píše se rok 1969 a po Lower East Side v New Yorku se rozkřikne, že přicestovala věštkyně, která dokáže každému přesně předpovědět den jeho smrti. Takovému pokušení neodolají čtyři děti z rodiny židovských přistěhovalců a potají se za ní vydají, aby zjistily, co je čeká. V průběhu příštího půl století pak osud zavede nejmladšího Simona k baletu v San Franciscu, jeho sestru Kláru, kouzelnici, na podia v Las Vegas, Daniel vystuduje lékařství a pracuje jako vojenský lékař a nejstarší Varja, bioložka, bádá při laboratorních pokusech, jak obelstít smrt. Ačkoli životní cesty sourozenců jsou velmi odlišné, rodinná pouta přetrvávají. Věštba je strhující román, jenž zkoumá hranice mezi osudem a volbou, realitou a iluzí, tímto světem a světem oním, a dojemný příběh o síle víře a hlubokých rodinných vazbách. Okouzlující román momenty intenzivního napětí, kdy jako v thrilleru nevnímáte čas a jen obracíte stránky, střídají pomalé pasáže, které budí soucit s utrpením druhých. - The Seattle Times Rodinná sága o lásce, osudu, životě a zásadních rozhodnutích, jak nejlépe využít čas, který je nám dán. - The Huffington Post Dál už nepátrejte! Tu pravou knihu jste právě našli -Elle Dramatický a barvitý příběh o tom, jak se vyrovnáváme s vědomím, že každý z nás nakonec zemře Jeho základní myšlenka je zároveň prostá a geniální. - Chicago Tribune Ve Věštbě se s překvapivou působivostí proplétá filozofie a věštění budoucnosti Autorka čtenáře okouzluje neočekávanými zvraty a kultivovaným, neotřelým jazykem Její neortodoxní příběh si klade vysoké cíle a možná změní i váš život. - The Economist