Arista Books

Legendární Vitruviův spis O architektuře je jediným zachovaným dílem svého druhu z římské odborné literatury. Římský architekt Vitruvius jím vytvořil základní učebnici antické architektury, v níž encyklopedicky, jak bylo v jeho době zvykem, shrnul všechny potřebné a používané znalosti a poznatky z oboru technických věd. Svůj obor pojal jako soubor tří disciplin: architektury jako stavebního umění, stavební techniky a mechaniky. Probírá postupně všechna témata a problémy, s nimiž se podle jeho zkušeností musí architekt jeho doby vypořádat: výběr místa pro stavbu, její orientaci a dispozici opírá o hygienické důvody a znalost fyziologie člověka a zároveň o poznatky z meteorologie a klimatologie; do nauky o stavebních materiálech zahrnuje výklad geologie, mineralogie a botaniky; ke stavbě vodovodů vyžaduje vědomosti z půdoznalství a hydrologie; stavbu divadel podmiňuje znalostmi akustiky a hudební teorie; estetiku architektury odvozuje od rozboru stavby lidského těla a zákonů optiky; jako stavitel, který umí stavět, neváhá zevrubně vyložit způsoby bourání, zejména pro účel války; v rámci rekonstrukce strojů popisuje všechna známá a používaná zařízení až po stavbu hodin a vodních varhan; pro organizaci života a práce shrnuje dobové znalosti o času a astronomii. Vitruviův spis je jedinečnou encyklopedií starověkého vědění a sehrál nesmírně důležitou roli v dějinách evropské kultury. Byl uznávanou praktickou příručkou ve středověku a vysokého ocenění se mu dostalo za renesance. Stal se učebnicí stavitelství a architektury řeckého a římského období a dalekosáhle ovlivnil vývoj evropské architektury až do nového věku.

Vánoce, Vánoce přicházejí a všichni se na ně těší. Především děti, ale i dospělí, neboť Vánoce jsou svátky klidu, míru a lásky. Lidé je slaví, obdarovávají se a přitom hodují. Dopřávají si nejrůznější dobroty, mezi nimiž má přední místo cukroví. Lze je koupit, ale k našim vánočním tradicím patří odedávna cukroví vlastní, doma napečené a nazdobené, voňavé a lákavé. Jenže v dnešní uspěchané době nezbývá na jeho přípravu dost času, což zaměstnané ženy vědí až přespříliš dobře. Neboť ony především jsou tvůrkyněmi oněch dobrot, na jaké vzpomínáme dávno potom, co jsme už dospěli. Ing. Jarmila Mandžuková zná tento problém z vlastní zkušenosti a touto kuchařskou či spíše cukrářsko-pekařskou knížkou přichází hospodyňkám na pomoc. Její receptář vánočních sladkostí a laskomin umožní všem vychutnat si idylu nejoblíbenějších svátků roku ve všem všudy. Obsahuje na 260 receptů všemožných druhů tradičních i netradičních, jejichž nezanedbatelnou, ne-li hlavní předností je rychlá příprava a výrazná domácí chuť a vůně. Tato knížka zaznamenala značný ohlas při prvním vydání a nyní vychází již podruhé.

Polévka je odpradávna neodmyslitelnou součástí našeho jídelníčku. Kdysi dokonce bývala hlavním jídlem spolu s nezbytným doplňkem v podobě krajíce chleba jak pro venkovské, tak městské strávníky. Ostatně na této skutečnosti se zakládá i zlidovělé rčení polévka je grunt a maso je špunt. A nejspíš i z tohoto důvodu se mezi těmi polévkami, jejichž původ pokládáme za český, vyskytuje spousta polévek hutných, vydatných, jako je dršťková, gulášová, bramboračka, zelňačka a mnoho dalších, připravovaných z masa, zeleniny, ryb, hub, sýra, ba i ovoce. Oběd bez polévky je u nás považován za neúplný, polévka však nejen nabudí chuť, ale může posloužit i jako životabudič, zahřeje, rozproudí krev a vzpruží. A nadto je díky tekuté konzistenci snadno stravitelná. Autorka této kuchařské příručky Soňa Hasalová se v polévkách a jejich přípravě vyzná, jak dokazuje i ohlas prvního vydání, jež bylo zcela rozebráno. Pro toto, druhé vydání rozhojnila původní soubor 250 polévkových receptů o stovku dalších, a sice o omáčky, zálivky a dresinky. Bez omáček zejména hustých smetanových si naši českou kuchyni nelze představit, neboť skvěle doplňují klenot české gastronomie, knedlík. Zálivky a různé dresinky neodlučně patří k salátům všeho druhu, dodávají jim chuť. Autorka při volbě receptů pečlivě přihlížela k domácím zvyklostem a tradicím a k tuzemským surovinám, ale nemálo se inspirovala i v zahraničí a její kuchařka uspokojí jak začínající, tak zkušené kuchařky (i kuchaře), o spokojenosti strávníků nemluvě.

Když před čtyřmi roky vyšla od Ivy Kohoutkové, autorky do té doby neznámé, kuchařská příručka Pečeme bez lepku, zaznamenala nečekaný ohlas. Příčina tohoto ohlasu tkvěla ve skutečnosti, že autorka se při její tvorbě spolehla především na své vlastní zkušenosti. Jako matka dvou dcer, obou postižených celiakií, se musela vypořádat se spoustou problémů mimo jiné finančních, neboť bezlepkové potraviny jsou mnohem dražší než ty běžné a dodnes hůře dostupné. Rady odborníků ji neuspokojily a pustila se do hledání vlastní cesty dietního kuchaření. O své poznatky a bohaté zkušenosti, jež přitom získala, se ochotně podělila ve shora uvedené knížce, kterou věnovala pečení a pekařským receptům. V této, druhé knížce se soustředila na vlastní vaření polévky, hlavní pokrmy z masa i zeleniny, přílohy, saláty z nejrůznějších surovin atd., a ze své nepřeberné gastronomické kolekce sestavila soubor více než 400 především cenově dostupných receptů. OPĚT VŠE BEZ LEPKU A V PESTRÉ CHUŤOVÉ ŠKÁLE.

Knedlík je mimo veškerou pochybnost králem české kuchyně. Tradiční česká jídla si bez něj nelze představit – knedlovepřozelo, svíčková, guláš a stovky jiných, škála knedlíkové gastronomie je bohatá a pestrá. Známe knedlíky naslano, nasladko, plněné, bramborové, ovocné, zeleninové, vařené tak či onak, podávané jako příloha či hlavní pokrm a kdovíjak ještě podle vlastní fantazie. K jedinečnosti knedlíků významně přispívá skutečnost, že je v žádoucí proslulé kvalitě nelze zdárně vyrobit z jiné mouky než té české. I když se dnes dají koupit již hotové v obchodě, není nad ty doma připravené, kypré a čerstvě kouřící. Zvládnout jejich tvorbu patří k vrcholům kuchařského umění. Zkušená autorka, odbornice na zdravou a racionální výživu, ing. Jarmila Mandžuková, jež má na svém kontě již stovku vydaných knih, propátrala bohatou historii knedlíku a sestavila tuto výjimečnou kuchařskou příručku, věnovanou výhradně tomuto českému kulinářskému fenoménu. A věřte nevěřte, shromáždila v ní na dvě stě receptů knedlíků a knedlíčků všech druhů. Pokud platí známé rčení, že „láska prochází žaludkem“, pak s její pomocí lze očekávat nekončící líbánky. První vydání Knedlíků vyšlo již v roce 1995, druhé vydání před 10 lety autorka rozšířila a doplnila o padesátku receptů. Nyní pro neutuchající ohlas a poptávku vychází již potřetí.

Tradiční česká a moravská kuchyně je proslulá hojností pokrmů připravovaných z mouky. Knedlíky jsou světoznámým fenoménem, ovšem buchty a koláče se jim popularitou vyrovnají. Buchty dokonce vstoupily do pohádek, bez nich se neobešel žádný vandr, rozdávaly se kouzelným dědečkům a dárcům vynášely rozličné výhody. Koláče jsou nerozlučně spjaty se svátky, oslavami, hody, svatbami, křtinami apod. A platí-li rčení „jiný kraj, jiný mrav“, pak se bezezbytku projevuje na koláčích – jinak se připravují na Chodsku, jinak v jižních Čechách, valašské, zvané frgály, jsou dokonce chráněny patentem Evropské komise, a což teprve koláče a koláčky z jižní Moravy. Přestože velkopekárny chrlí denně na trh spousty sladkého pečiva, není nad buchty a koláče, připravené vlastnoručně a poctivě doma. Zkušená autorka a kuchařka Soňa Hasalová, důvěrně obeznámená s prostředím jižní Moravy, kde žije, propátrala nejrůznější babičkovské a sousedské receptáře, doplnila je vlastními odzkoušenými recepty a ze všeho sestavila tuto pekařskou knížku. A ta představuje pokladnici nejrůznějších pekařských dobrot: koláče z kynutého těsta s rozličnými nádivkami, z třeného těsta se zavařeninami či ovocem, ale i zeleninové či slané, buchty z kynutého těsta (ty nejproslulejší), olejové i třené, plněné tradičními i netradičními náplněmi (včetně zeleninové), bábovky všech druhů, vdolky, štrúdly a další pečivové skvosty. Tato malá pekařská knížka je školou velkého pekařského umu a pro značný ohlas vychází ve 2. vydání.

Jestliže by se kdy konala veřejná anketa o nejpopulárnější pokrm, pak by u nás nepochybně vyhrály tři: mimo klasické knedlovepřozelo a svíčkovou by se do této bezkonkurenční trojice dostal i guláš. Najde se pravidelně na jídelníčku bezmála každé restaurace a nejen té lidové. Je oblíbenou a častou krmí i v domácích kuchyních, ovšem zhusta jen v několika málo variacích. Gulášů přitom existuje mnohem více a to ze všech možných surovin, nejen z klasického hovězího či vepřového. Alexandr Žurman (1947-2010) byl kromě své nakladatelské profese co se týče gulášů odborníkem na slovo vzatým a uznávaným. Do této kuchařské knížky, považované dnes již za klasickou příručku svého druhu, zařadil celkem 182 receptů. Ty uspořádal do dvanácti skupin – jednak podle země původu počínaje populárním gulášem po česku, jednak podle základní suroviny, tj. masa či jiného základu. Převládají guláše z hovězího a vepřového, doplňují je recepty ze skopového, drůbežího a rybího masa, ze zvěřiny, vnitřností, mletého masa a uzeného (včetně oblíbeného bramborového či buřtového guláše), z více druhů mas a nakonec několik tipů na guláše bezmasé. Soubor receptů doprovází kapitola o přílohách, přísadách a koření a řada cenných praktických rad „jak na to“ a „co dělat když“. Protože guláš, to není jen tak, jestliže si chceme opravdu pošmáknout, nicméně s pomocí této knížky je úspěch zaručen. Vychází již ve třetím vydání.

Autor knihy zachytil historii své rodiny a rodiny své manželky Věry včetně početného příbuzenstva. Opíraje se o svou paměť a řadu zachovaných dokumentů podává svědectví o konkrétních lidech od dávných předků obou rodin až po současníky, o jejich životech, osudech i profesích, ale i o době a jejích etapách a dějinných zvratech počínaje polovinou devatenáctého století. Přirozenými protagonisty této rodinné kroniky je on sám a jeho dlouholetá životní družka a opora Věra. Oba dva špičkoví odborníci ve společenskovědních disciplínách – Pavel Oliva v oboru dějin antického starověku, Věra Olivová v oboru moderní československé historie se zaměřením na první republiku a roli Eduarda Beneše a paralelně i oboru dějin sportu. Největší pozornost v autorově líčení vyvolává období německé okupace, jež on sám kvůli svému původu prožil v koncentračních táborech a přišel tehdy o celou vlastní rodinu a většinu příbuzných. Dalším těžištěm je mu doba tzv. normalizace po roce 1970, jež se obou protagonistů citelně dotkla, a posléze vzrušená etapa po roce 1989, v němž jeden jako druhý sehráli nikoliv nevýznamnou roli v nápravě minulých deformací, oceněnou z nejvyšších míst. Lakonicky úsporné vyprávění oživují a probarvují střípky intimních vzpomínek a zážitky z cest, za nichž kromě rekreace získávali cenné podněty pro svou badatelskou práci.

Pospícháme, uháníme, sprintujeme – vše se dnes odehrává ve znamení rychlosti a spěchu. Rychle vyrábíme, stavíme, cestujeme, stravujeme se atd., zkrátka rychle žijeme. Čím rychleji, tím lépe. V dennodenním ruchu a shonu však jsou okamžiky, kdy je vhodné, ba přímo nezbytné se zastavit a dopřát si trochu klidu a domácí pohody. A to nejlépe u společného stolu. Jenže jak toho docílit, když se přiřítíme z práce domů a rodina již netrpělivě čeká, až bude nakrmena? Anebo již přímo omdlévá hlady? Pokud vlastníme samoprostírací ubrousek nebo pověstný hrneček, co okamžitě navaří, jakmile zavelíme, pak máme po starosti, jenže toto je možné jen v pohádce. Ve skutečném životě si musíme poradit sami – spíše samy, že? Anebo můžeme sáhnout pro radu do této kuchařské knížky, kterou sepsala renomovaná odbornice na moderní výživu ing. Jarmila Mandžuková. Zaměřila se v ní na přípravu večeří, což je za všedních dnů obvykle hlavní či spíše jediné jídlo, jež rodina konzumuje vespolek. Shromáždila na dvě stovky jednoduchých, pracovně snadných receptů pokrmů všeho druhu. Najdou se zde polévky, jídla z masa nebo ryb, těstoviny, zelenina, vejce či sýr, ale i pomazánky, toasty, saláty, ba i sladké dobroty. Pro každého něco a především rychle ve stylu „hned to bude“. A autorka měla při výběru receptů na paměti nejen čas, ale i hloubku naší kapsy, což je nezanedbatelná kvalita sama o sobě. Pro zájem veřejnosti vychází tato kuchařská knížka v druhém vydání.

Anna Líbalová a Josef Klouček jsou hrdiny dvoudílného rodinného příběhu z města a venkova v širokém časovém záběru. Anna, přezdívaná Líbalka, pochází z chudého prostředí a vlastním fortelem a nezměrnou pílí se domůže slušného postavení jako majitelka renomovaného textilního obchodu. Prožívá přitom řadu existenčních komplikací a zvratů nejen v důsledku dobových politických změn, ale díky své houževnatosti a lásce svých nejbližších vždy nachází cestu ke spokojenosti. Josef Klouček pochází z rodiny jejího manžela. Je obdařen pohledným zjevem a mužným kouzlem, jímž si získává přízeň žen a to již od školních lavic. Díky těmto přednostem prožívá příjemný a téměř bezkonfliktní život až do okamžiku, kdy se u něj přihlásí jeho nemanželská dcera Jana, následek dávné milostné avantýry s jeho středoškolskou kantorkou. A ta mu svěří do péče svého syna Honzu, jenž hodlá studovat školu ve velkoměstě a bydlet tam u svého dědy. Děda s vnukem hledají k sobě cestu a řeší generační problémy, aby se nakonec stali přáteli, kteří si pomáhají ve všech trablech studijních i životních. Oba dva příběhy, založené v realitě, jsou protkány řadou řízně humorných situací, postřehů a výroků ze života.

Končí čtvrté století před naším letopočtem a veleříše Alexandra Velikého se drolí. Vznikají nová nástupnická království a nastává epocha tzv. helénismu, kdy se do celého známého světa šíří řecká kultura. V tomto čase a prostoru se odehrává košatý příběh mladého chrámového pěvce Korrhaga, přezdívaného pro libozvučný zpěv Eumelos. Jeho románová pouť začíná v rodné baktrijské Zariaspě, odkud odchází s obchodní karavanou, aby poznal svět, a je to pouť dlouhá a plná dobrodružství. Významnou zastávkou na ní je tehdy moderní egyptská metropole Alexandrie, kde Korrhagos potká tajuplnou dívku, kněžku Beneret, a dozví se o svém překvapivém původu. Z velkoměstského blahobytu se řízením vrtkavé štěstěny ocitne jako zotročený veslař na foinické pirátské lodi, na níž se sblíží se záhadným mladíkem Alexandrem, postiženým stejným údělem. Vzpoura na lodi jim přinese svobodu a novou existenci, tentokrát ve starobylých Athénách, kde se oba přátelé stanou hvězdami herecké družiny proslulého komediografa Menandra. Usměje se na ně štěstí v lásce, do děje opět vstoupí pohřešovaná Beneret. Athénskou idylu nečekaně zvrátí mocenské intriky a Korrhagos se mění v psance, azyl však najde u makedonského krále Antigona. V jeho družině se zúčastní osudové bitvy tzv. diadochů u Ipsu roku 301. Po ní se Korrhagova strastiplná pouť uzavírá při pokusu o záchranu blízkých lidí před nepřáteli nejvyšší obětí ve jménu lásky.

Jídlo je pro mnohé z nás potěšením a požitkem, jež patří neodmyslitelně k životu. Jsou však i tací, pro něž je jídlo problémem, ba téměř utrpením. Jejich zažívání není v pořádku, nesnesou běžnou stravu, musejí držet dietu. Mezi takové patří lidé postižení celiakií, tj. nesnášenlivostí vůči lepku, popřípadě alergií na něj. A není jich mezi námi málo, asi 50 000. Lepek tvoří podstatnou složku v obilovinách, tedy v mouce, a je ve všech pokrmech, v nichž se používá mouka, třebas jen nepatrně. Především však v pečivu. A bez pečiva se ve svém stravování obejdeme jen stěží. Na celiakii ovšem nejsou léky, je pouze a jenom dieta zvaná bezlepková, kterou je nutno dodržovat po celý život. Skládá se z potravin lepku prostých, vaří se a peče z vybraných náhradních surovin, tak aby zažívací ústrojí nebylo drážděno.

Nová kniha Radoslava Nenadála obsahuje trojici povídek, motivicky čerpaných z prostředí, v němž je autor bytostně i literárně doma, z prostředí morálních konvencí, předsudků a přetvářky. Komínek vypráví nostalgicky laděný příběh ze staré Prahy na sklonku třicátých let. Tutka jitřivě rozvíjí zkušenost postupného sebeuvědomování vypravěčovy sexuální orientace během dětství a dospívání. Hrobník je naze upřímná zpověď o zmatení citů a hořkém prozření z iluze.

Není vám lhostejné, jak vaše dítě mluví? Nejste si jistí, zda děláte dost pro vývoj řeči vašeho dítěte? Zdá se vám, že řeč vašeho potomka není v pořádku? Věnujete se dětem a potřebujete podrobné instrukce a rady? Pracujete s dětmi a nevíte, jak rozvíjet jejich řečové dovednosti?Na tyto a další podobné otázky by vám měla tato příručka umět odpovědět.Knížka Učíme naše dítě mluvit je věnována nejen všem aktivním a tvořivým rodičům, jimž není lhostejné, jak jejich děti mluví, ale také všem profesionálům, kteří se zabývají vývojem dítěte, s dětmi pracují a jejich schopnosti rozvíjejí. Napsala ji klinická logopedka a speciální pedagožka Mgr. Jana Kycltová Bezděková. Logopedií se zabývá od roku 1994. V minulosti pracovala v Praze v různých zdravotnických zařízeních a v soukromých ambulancích jako klinický logoped. V současné době se věnuje klinické logopedii v soukromé ambulanci v Praze 9 a pracuje jako speciální pedagog v Pedagogicko-psychologické poradně v Praze 10.Autorka popisuje vývoj řeči dítěte a komunikace od narození do začátku školní docházky, popisuje jeho vývoj tělesný, duševní, citový i sociální, co mu prospívá a co škodí, jeho možné odchylky a možnosti, jak pracovat na jejich odstranění či zmírnění a jakou roli při tom mají jeho rodiče. Rady jsou praktické a odzkoušené, stejně jako příklady a návody terapeutických i výchovných postupů. Autorka vnímá logopedii ne jako prostý nácvik správného mluvení, jako pouhý trénink mluvidel, ale především jako výchovu dítěte v osobnost, která bude v budoucnu schopná se prosadit a uspět. Kromě mnoha praktických rad nabízí rodičům a specialistům na péči o děti bohatý repertoár písniček, básniček, říkanek, pohádek, kreseb a her, s nimiž mohou pracovat na dosažení správné a bohaté řeči dětí.Tato logopedie pro širokou veřejnost vyšla poprvé v roce 2008 a byla beznadějně rozebrána. Pro druhé vydání ji autorka upravila, doplnila a aktualizovala podle nejnovějších poznatků.

V sedmdesátých letech minulého století se v uměleckém životě prosadila skupina grafiků, jež je nazývána Sklenářovou školou. Zdeněk Sklenář byl jejich učitelem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a asistoval mu Jiří Anderle. Tito dva mágové českého výtvarného umění vychovali ze svých svěřenců výrazné grafické osobnosti, proslulé technickou virtuozitou a originalitou tvorby. Jednou z těchto osobností byl Petr Melan (1947-2009). Měl titul akademický malíř, těžiště jeho tvorby je však v autorské grafice, hojně se věnoval i knižní ilustraci. Miloval mravenčí práci v leptu, který zpracovával s umanutě mikroskopickou dokonalostí a s nekonečnou trpělivostí, vyvěrající mimo jiné z jeho samotářské povahy a osobní poctivosti. Jeho výtvarný styl je originální a nezaměnitelný, barevná škála, lyrická nálada i zvolené náměty činí jeho grafické listy rozpoznatelnými na první pohled. Mají vždy povahu zátiší, jakéhosi zastavení v čase či ději, ať zobrazují krajinu, mytologický výjev, ženský akt. Jejich vnitřní prostor upoutá manýristickými detaily a promyšleně kultivovanou kompozicí. Život Petra Melana a jeho práci předčasně ukončila zákeřná choroba. Přesto po sobě zanechal nemalé dílo, jeho listy se nacházejí ve sbírkách renomovaných galerií a sběratelů grafiky po celé Evropě. Tato vzpomínková kniha je portrétem jeho osobnosti lidské a umělecké. Její autor Karel Žižkovský, zasvěcený znalec grafického umění, se opřel nejen o vlastní vzpomínky a poznatky, ale vyzpovídal Melanovy spolužáky, přátele a především manželku Danu Melanovou a díky nim vytvořil důvěrně autentický portrét výsostného grafického umělce, který šel vždy vlastní cestou. Tu zde dokládá 120 barevných reprodukcí grafických listů a exlibris.

Co se stane, když se řekne pizza, guláš, eintopf? Nebo rostbíf, pilaf, boršč? A co způsobí šuej-ču-žou, suši, tortilla či Sachrův dort? Nejspíš se dostaví libá představa chuťového zážitku a začnou se sbíhat sliny. Aby ne, když to jsou skvosty národních kuchyní, s nimiž jsme se mohli setkat při zahraničních cestách. A takových skvostů je mnohem více, jak se lze dočíst v této knize, jež je gastronomickým průvodcem po celém světě. Její autoři publicista Jaroslav Kopecký a kuchařský mistr Vladimír Suchý se spolu vypravili na průzkum do 43 zemí, atraktivních nejen kulturními památkami či přírodními krásami, ale i tradicí dobrého jídla. Propátrali, čím je ta která národní kuchyně proslulá, na čem si kde lze pochutnat a co by se rozhodně nemělo vynechat, chceme-li si z dálav přivézt co nejbohatší zážitky. A své vyprávění okořenili 166 labužnickými suvenýry v podobě receptů, abychom si po návratu domů mohli příjemné okamžiky kdykoliv připomenout - nejlépe typickou krmí. Gurmánským ochucením knihy jsou ilustrace od mistra kresleného humoru Jiřího Wintra alias Neprakty, jež bezpochyby budou pro mnohé konzumenty vítaným překvapením.