Atlantis strana 26 z 38

Znamenitá a úspěšná dramatizace Diderotova Jakuba Fatalisty, hravá i krutá studie proměn lidského osudu v neprohlédnutelném světě, je jediný autorův dramatický text patřící k dílům, která "má bez výhrad rád a chce vydávat".

První díl pamětí právníka, právního filosofa, státovědce a statistika Františka Weyra.

Novákovy dějiny české literatury jsou jedním ze základních děl české vzdělanosti. Přesto je již 48 let čtenářům a studentům zcela nedostupné. Nakladatelství Atlantis se rozhodlo toto monumentální dílo vrátit zpátky do rukou veřejnosti v podobě fotoreprintu jejich IV. vydání z let 1936-1939, které je jejich nejširší podobou. Jde o knihu, která by neměla chybět v žádné knihovně a škole.

V novele Jako rak oživil Grass tragédii, k níž došlo mrazivé lednové noci roku 1945. Sovětská ponorka tehdy v Baltském moři potopila loď Wilhelm Gustloff, na níž před sovětskou armádou prchaly tisíce německých civilistů. Grass o této novele v rozhovoru v roce 2002 řekl: "Osud mé hrdinky Tully mi umožnil pojednat největší lodní katastrofu v historii lidstva, která byla zapomenuta... Na lodi bylo přes 10 000 lidí, mezi nimi na 4000 dětí... Útěk a vyhnání více než deseti milionů lidí ze ztracených východních provincií byly v západním Německu vytěsňovány, ve východním Německu neexistovaly vůbec... Při vší té hrůze se těchto témat zmocnila pravice a pojednává je například na internetu... I proto vyprávím historii lodi Wilhelm Gustloff od jejího spuštění na vodu až k potopení ruskou ponorkou v lednu 1945. Vysvětluji, proč byla tato loď postavena a proč nesla právě tohle jméno. K tomu byla nezbytná i fascinace nacistickou ideologií, jak se projevovala například ve spolku Kraft durch Freude (Síla z radosti), organizaci Německé pracovní fronty... Jde o nekonečný příběh… Proto se často setkáváme s nepochopitelným neonacismem už na vyšším stupni základních škol, na gymnáziích, a tento postoj přerůstá i na univerzity. To se nedá odbýt zákazem skinheadů ani zákazem NPD. Po těchto jevech se musí jít důsledně a já se o to snažím vypravěčskými prostředky."

Mimořádně osobitá, vyzývavá, myšlenkově vyhraněná próza je osobním příběhem autora. Paměti mysli (Prostějov, Velké a malé dějiny, Záznamy) vznikaly z vědomí odpovědnosti za mravní stav rodící se demokracie a z naléhavé duchovní potřeby podívat se sám na sebe i na svět, v kterém žijeme. Kniha volá po otevřeném sporu o základních věcech soudobé kultury.

Třetí svazek z čtyřdílného souboru Spisů Petra Kabeše básnickou tvorbu ze 70. let 20. století.

Ve svém šestisetstránkovém eseji, který vznikl jako výsledek mnohaleté soustředěné práce o samotě, podává Josef Šafařík (1907-1992) zamyšlení nad situací člověka, společnosti a kultury v období, jež prohlásilo Boha za mrtvého, ale je stále poznamenáno smrtí člověka na kříži. Šafařík spatřuje smysl této události v tom, že Ježíš, který měl na Golgotě proti sobě veškerou myslitelnou moc, dokázal svým činem proměnit smrt-ortel ve smrt-apel, ve výzvu, jež proti neustále rostoucí moci prosazuje svobodně jednající osobnost. Ve světě posedlém mocí zní Šafaříkův hlas varovně, ale také pevně.

Autor ze své původní dramatické tvorby vybral deset divadelních, rozhlasových a televizních textů. Jsou to Král-Vávra, Svědkové, Výběrčí, Parta, Zubařovo pokušení, Pán plamínků, Hodina obrany, Modrý anděl, Velice tiché Ave a Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl. Kniha je opatřena bibliografickou poznámkou a fotografiemi z realizovaných představení.

Hra Jak se vám líbí patří k vrcholným komediím Williama Shakespeara, kterým se často říká komedie sváteční. Kromě mileneckých párů a nezapomenutelné Rosalindy v ní vystupuje Šašek a melancholický Žak v ní pronáší jeden z nejslavnějších Shakesperových monologů vůbec, začínající slovy "Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci". Shakespeare v komedii Jak se vám líbí předvádí v divadelní zkratce svět jako jeviště. Postavy nechává jednat v divadelních situacích, které se v sobě vzájemně zrcadlí a ve kterých nakonec vždycky poznáme i samy sebe. V tomto magickém shakespearovském zrcadlení spočívá půvab, humor i moudrost komedie Jak se vám líbí především.

Rafinovaně komponovaný román fraškovitého nadhledu.

Románové vzpomínky na dětství let padesátých. Očima dívčíma a ženskýma, přesně a s citem pro ženské jistoty , autorka pozoruje, jak se její obyčejní prarodiče a rodiče bezděky stali hybateli opovážlivé revoluce proti lidskému rodu.

V době, kdy byl předsedou Poslanecké sněmovny, soustředil Milan Uhde do knížky Česká republiko, dobrý den výběr padesáti ze svých pravidelných článků pro Denní Telegraf, dva rozhovory, jednu úvahu a čtvrt stovky proslovů, které vyvolaly ohlas a o jejichž texty si posluchači psali.

Do této černé románové frašky svedl autor několik postav: těhotnou svobodnou zdravotní sestru, jejího ženatého milence muzikanta, jeho krásnou a žárlivou ženu, honbu na zatoulané psy, výjev před potratovou komisí, mladou Američanku toužící po dítěti a jejího manžela stiženého strachem ze smrti, dále českého gynekologa, který domněle neplodné pacientky v lázních léčí injektováním svého vlastního semene, zakládá tím sbratření lidstva a za službu prokázanou zmíněným Američanům požádá, aby ho adoptovali a umožnili mu tím výjezd za hranice, a konečně někdejšího politického vězně, z něhož se těsně před legální emigrací stane vrah.

Autorka Dagmar Halasová strávila v devadesátých letech téměř devět let ve věčném městě Římě, po boku manžela, velvyslance u Svatého stolce. Ve své knize nesdílí jen okouzlení působivým světem soustředěným kolem legendárního papeže Jana Pavla II. Neb „nazývá kočku kočkou“, píše též sugestivně, věcně, s jemnou ironií a odstupem o událostech, které ji ve Vatikánu potkaly. Sdílí tak poznání a zkušenosti, jež jí jako „neviditelné“ manželce přinesla společensky a pracovně náročná účast ve světě diplomacie. Vatikánem, Římem, Itálií prostupují v knize „vzpomínky nejen římské...“: autorka vzdálená od domova se vrací do let dětství, do Petrovic, k letům studijním, ke svému zaměstnání, k obtížím, jimž byla její rodina vystavena z politických příčin, a k významným osobnostem, jež patřily k tradičnímu kulturnímu prostředí Pojerovy a Halasovy rodiny.

Kritické návraty ke kultuře padesátých a šedesátých let s aktuálními reflexemi.

Komorní próza o osudu dvou lidí různé národnosti přesahuje v podobě tragikomedie politiky, do osudu Evropy a je jakýmsi bilančním průřezem evropské civilizace na konci tohoto století.