ČAS strana 14 z 23

Druhé, doplněné vydání úspěšné publikace známého historika Jaroslava Šebka, které vychází při příležitosti druhého výročí zvolení Františka papežem, představuje působení a odkaz pontifiků, kteří vstoupili do dění ve dvacátém století a na počátku třetího tisíciletí. Do výběru jsou zahrnuti i dva papežové, kteří svůj úřad sice zastávali ještě v předminulém století (Pius IX. a Lev XIII.), avšak důsledky jejich politiky se promítaly i do věku následujícího. Dvacáté století a současnost jsou zajímavé z hlediska postupné proměny papežů coby monarchů do jejich podoby pastýřské. Navíc nám poslední léta nabídla ojedinělý historický úkaz, kdy se v hektickém tempu odehrávají viditelné změny přímo před našima očima. Před dvěma lety začala psát novou kapitolu moderního papežství dobrovolná rezignace Benedikta XVI. Jeho odstoupení dalo do pohybu bez nadsázky revoluční vývoj, když u kormidla Petrovy lodičky stanul jako jeho nástupce František, papež v mnoha ohledech nevšední. Přestože od jeho volby uplynula poměrně krátká doba, je už nade vši pochybnost zřejmé, že jeho pontifikát ovlivní i jeho nástupce. A právě Františkovu působení je v druhém vydání věnována zevrubná pozornost. X. svazek Edice Český ČAS tak představuje moderní papeže především ve vztahu k dění v evropské katolické církvi. Podstatnou součástí jsou však i kapitoly, zabývající se vztahem Vatikánu a jednotlivých pontifiků k českým zemím. Originální pohled v tomto směru přinášejí zejména materiály z Tajného vatikánského archivu a Historického archivu Státního sekretariátu, které doposud nebyly v české reflexi vztahů s papežstvím příliš zohledněny. Kniha tak přináší nejen obecné, přehledně setříděné informace, ale také nové, aktualizované poznatky a překvapivé souvislosti, díky čemuž poskytne poučení a podněty k zamyšlení jak odborné, tak i široké veřejnosti.

Druhé, doplněné vydání úspěšné publikace známého historika Jaroslava Šebka, které vychází při příležitosti druhého výročí zvolení Františka papežem, představuje působení a odkaz pontifiků, kteří vstoupili do dění ve dvacátém století a na počátku třetího tisíciletí. Do výběru jsou zahrnuti i dva papežové, kteří svůj úřad sice zastávali ještě v předminulém století (Pius IX. a Lev XIII.), avšak důsledky jejich politiky se promítaly i do věku následujícího. Dvacáté století a současnost jsou zajímavé z hlediska postupné proměny papežů coby monarchů do jejich podoby pastýřské. Navíc nám poslední léta nabídla ojedinělý historický úkaz, kdy se v hektickém tempu odehrávají viditelné změny přímo před našima očima. Před dvěma lety začala psát novou kapitolu moderního papežství dobrovolná rezignace Benedikta XVI. Jeho odstoupení dalo do pohybu bez nadsázky revoluční vývoj, když u kormidla Petrovy lodičky stanul jako jeho nástupce František, papež v mnoha ohledech nevšední. Přestože od jeho volby uplynula poměrně krátká doba, je už nade vši pochybnost zřejmé, že jeho pontifikát ovlivní i jeho nástupce. A právě Františkovu působení je v druhém vydání věnována zevrubná pozornost. X. svazek Edice Český ČAS tak představuje moderní papeže především ve vztahu k dění v evropské katolické církvi. Podstatnou součástí jsou však i kapitoly, zabývající se vztahem Vatikánu a jednotlivých pontifiků k českým zemím. Originální pohled v tomto směru přinášejí zejména materiály z Tajného vatikánského archivu a Historického archivu Státního sekretariátu, které doposud nebyly v české reflexi vztahů s papežstvím příliš zohledněny. Kniha tak přináší nejen obecné, přehledně setříděné informace, ale také nové, aktualizované poznatky a překvapivé souvislosti, díky čemuž poskytne poučení a podněty k zamyšlení jak odborné, tak i široké veřejnosti.

V tajemném Údolí kouzelníka, kam se obávají vkročit i otrlí beduíni, spí v nepřístupné hrobce královna Tera, panovnice z thébské dynastie. Nadčasově krásná a nesmírně schopná silná žena, která ovládla Egypt, je ještě dlouho po své smrti poté trnem v oku všemocného kněžstva. Ovšem navzdory jeho snaze vymazat její jméno sní dál svůj sen o znovuzrození v daleké zemi na severu… O celá tisíciletí později objeví místo jejího odpočinku Nicholas van Huyn – a po něm také dvojice egyptologů Eugene Corbeck a Abel Trelawny. Zatímco prodlévají v podivném transu, manželka druhého jmenovaného umírá při porodu. Dcera Margaret však přežije – a její krása i chování nápadně připomínají královnu Teru. Když se její otec stane obětí záhadných útoků, přivolává nejen policii, ale i doktora Winchestera a mladého advokáta Malcolma Rosse. Malcolmova láska k ní je opětována, avšak musí ustoupit do pozadí před Velkým experimentem, během nějž Margaretin otec a jeho přátelé hodlají uskutečnit plán dávné královny. Ačkoli jsou vedeni ušlechtilejšími cíli, než jaké sledovali brutálně zavraždění vykradači její hrobky, nemohou si být jisti výsledkem – ba ani vlastními životy… A Klenot sedmi hvězd, klíčový objekt jejich snah, se v mistrném podání Brama Stokera stává znepokojivým ztělesněním dávno zapomenutých – ale o to mocnějších sil… Z anglického originálu přeložila Kateřina Šípková. Nebýt vampýrského hororu Josepha Sheridana Le Fanu, jejž nazval podle hlavní hrdinky Carmilla, nevznikla by veleúspěšná novodobá série Zatmění, ba ani Stokerův Dracula. Lauře je devatenáct let a žije s otcem na zámku ve Štýrsku. Otec se jí snaží nahradit i matku, která jí zemřela velmi záhy, a tak Laura prožívá dětství i dospívání plné lásky a přepychu. Touží po vztahu a milování s mužem, což ale u neprovdané dívky jejího společenského postavení není v devatenáctém století dost dobře možné, a tak svou potřebu něhy ukájí v náručích přítelkyň. Právě jedna z nich, Berta, neteř a schovanka otcova přítele generála Spielsdorfa, však za záhadných okolností náhle umírá, právě když má přijet za Laurou na návštěvu. V tu chvíli se za okolností neméně podivných zjeví překrásná Carmilla, která se zdá být více než dostatečnou náhradou zemřelé přítelkyně… Je Carmillina podobnost s dávno zemřelou Mircallou, hraběnkou z Karnsteinu, a s Bertinou přítelkyní Millarcou jen čistě náhodná? Podaří se Lauře uniknout ze spárů smrtonosné lásky? A co je třeba udělat pro to, aby byla z kraje sňata kletba těch, kteří nemohou odpočívat v pokoji? Odpověď najdete v rozuzlení strhující novely irského klasika, kterou v moderním duchu přeložil a převyprávěl Josef Pepson Snětivý.

V tajemném Údolí kouzelníka, kam se obávají vkročit i otrlí beduíni, spí v nepřístupné hrobce královna Tera, panovnice z thébské dynastie. Nadčasově krásná a nesmírně schopná silná žena, která ovládla Egypt, je ještě dlouho po své smrti poté trnem v oku všemocného kněžstva. Ovšem navzdory jeho snaze vymazat její jméno sní dál svůj sen o znovuzrození v daleké zemi na severu… O celá tisíciletí později objeví místo jejího odpočinku Nicholas van Huyn – a po něm také dvojice egyptologů Eugene Corbeck a Abel Trelawny. Zatímco prodlévají v podivném transu, manželka druhého jmenovaného umírá při porodu. Dcera Margaret však přežije – a její krása i chování nápadně připomínají královnu Teru. Když se její otec stane obětí záhadných útoků, přivolává nejen policii, ale i doktora Winchestera a mladého advokáta Malcolma Rosse. Malcolmova láska k ní je opětována, avšak musí ustoupit do pozadí před Velkým experimentem, během nějž Margaretin otec a jeho přátelé hodlají uskutečnit plán dávné královny. Ačkoli jsou vedeni ušlechtilejšími cíli, než jaké sledovali brutálně zavraždění vykradači její hrobky, nemohou si být jisti výsledkem – ba ani vlastními životy… A Klenot sedmi hvězd, klíčový objekt jejich snah, se v mistrném podání Brama Stokera stává znepokojivým ztělesněním dávno zapomenutých – ale o to mocnějších sil… Z anglického originálu přeložila Kateřina Šípková. Nebýt vampýrského hororu Josepha Sheridana Le Fanu, jejž nazval podle hlavní hrdinky Carmilla, nevznikla by veleúspěšná novodobá série Zatmění, ba ani Stokerův Dracula. Lauře je devatenáct let a žije s otcem na zámku ve Štýrsku. Otec se jí snaží nahradit i matku, která jí zemřela velmi záhy, a tak Laura prožívá dětství i dospívání plné lásky a přepychu. Touží po vztahu a milování s mužem, což ale u neprovdané dívky jejího společenského postavení není v devatenáctém století dost dobře možné, a tak svou potřebu něhy ukájí v náručích přítelkyň. Právě jedna z nich, Berta, neteř a schovanka otcova přítele generála Spielsdorfa, však za záhadných okolností náhle umírá, právě když má přijet za Laurou na návštěvu. V tu chvíli se za okolností neméně podivných zjeví překrásná Carmilla, která se zdá být více než dostatečnou náhradou zemřelé přítelkyně… Je Carmillina podobnost s dávno zemřelou Mircallou, hraběnkou z Karnsteinu, a s Bertinou přítelkyní Millarcou jen čistě náhodná? Podaří se Lauře uniknout ze spárů smrtonosné lásky? A co je třeba udělat pro to, aby byla z kraje sňata kletba těch, kteří nemohou odpočívat v pokoji? Odpověď najdete v rozuzlení strhující novely irského klasika, kterou v moderním duchu přeložil a převyprávěl Josef Pepson Snětivý.

Jaké bylo, je a bude Rusko? Co je to vůbec za zvláštní fenomén – kulturní, ekonomický, geopolitický – a máme vůbec nějakou šanci porozumět všem jeho zvláštnostem? Proč se při pohledu na Rusko tak často díváme s obavami, předsudky, historickými analogiemi, které už ztratily svou aktuálnost? A co je to za konflikt, který se letos rozhořel na území mezi Ruskem a zeměmi euroatlantického prostoru? Kdo rozpoutal válečné běsnění na Ukrajině a s jakým cílem? Kdo jej dnes nejvíc přiživuje a komu to může sloužit? Jak to souvisí s událostmi v jiných, obdobně neklidných částech světa, zejména na Blízkém a Středním východě? Kdo je kdo v této válce, která mnohonásobně předčí svým nebezpečím mnohaletou válku studenou a hrozí přerůst v konflikt vskutku globální? A kde v té mozaice stojí Česká republika, její politická reprezentace, její ekonomické zájmy, její média – a hlavně proč? To všechno jsou otázky, které si kladou autoři shromáždění v tomto sborníku: politologové, historikové, ekonomové, novináři i analytikové, a to napříč akademickou a mediální sférou. Základ sborníku tvoří příspěvky přednesené na stejnojmenné konferenci, která se konala symbolicky 21. srpna 2014 v pražské Jazzové sekci, sborník jsme doplnili o zásadní studie dalších dvou autorů. Vznikla tak neobyčejná faktografická i názorová mozaika, která není konformní vůči převládajícímu mediálnímu unisonu, ale naopak namísto černobílých schémat a absolutních odpovědí rozprostírá nekonečně barvité pole otázek a dilemat. Jedině při jejich analýze a nezaujatém přemýšlení o nich můžeme dospět k hlubšímu poznání. A to je hlavní cíl i této publikace. Seznam autorů: Lenka Procházková, Oskar Krejčí, Marek Řezanka, Tereza Spencerová, Ilona Švihlíková, Radim Valenčík, Petr Žantovský, Michal Reiman, Mojmír Grygar.

Jaké bylo, je a bude Rusko? Co je to vůbec za zvláštní fenomén – kulturní, ekonomický, geopolitický – a máme vůbec nějakou šanci porozumět všem jeho zvláštnostem? Proč se při pohledu na Rusko tak často díváme s obavami, předsudky, historickými analogiemi, které už ztratily svou aktuálnost? A co je to za konflikt, který se letos rozhořel na území mezi Ruskem a zeměmi euroatlantického prostoru? Kdo rozpoutal válečné běsnění na Ukrajině a s jakým cílem? Kdo jej dnes nejvíc přiživuje a komu to může sloužit? Jak to souvisí s událostmi v jiných, obdobně neklidných částech světa, zejména na Blízkém a Středním východě? Kdo je kdo v této válce, která mnohonásobně předčí svým nebezpečím mnohaletou válku studenou a hrozí přerůst v konflikt vskutku globální? A kde v té mozaice stojí Česká republika, její politická reprezentace, její ekonomické zájmy, její média – a hlavně proč? To všechno jsou otázky, které si kladou autoři shromáždění v tomto sborníku: politologové, historikové, ekonomové, novináři i analytikové, a to napříč akademickou a mediální sférou. Základ sborníku tvoří příspěvky přednesené na stejnojmenné konferenci, která se konala symbolicky 21. srpna 2014 v pražské Jazzové sekci, sborník jsme doplnili o zásadní studie dalších dvou autorů. Vznikla tak neobyčejná faktografická i názorová mozaika, která není konformní vůči převládajícímu mediálnímu unisonu, ale naopak namísto černobílých schémat a absolutních odpovědí rozprostírá nekonečně barvité pole otázek a dilemat. Jedině při jejich analýze a nezaujatém přemýšlení o nich můžeme dospět k hlubšímu poznání. A to je hlavní cíl i této publikace. Seznam autorů: Lenka Procházková, Oskar Krejčí, Marek Řezanka, Tereza Spencerová, Ilona Švihlíková, Radim Valenčík, Petr Žantovský, Michal Reiman, Mojmír Grygar.

Zkušený autor historických románů Otomar Dvořák se podíval novýma očima na lidové pověsti, tradované v oblasti Českého krasu a Křivoklátské pahorkatiny. Na příběhu pasáčka Matěje, jenž podivnou souhrou náhod objeví ve skalách Kotýzu tajemný Ďáblův klíč, rozehrál mrazivý příběh na pomezí hororu a fantasy. Nebohý sirotek je od chvíle, kdy se zmocnil klíče, pronásledován temnými silami. Prchá před nimi krajinou, zdevastovanou po třicetileté válce, v níž znovu ožívají mytické bytosti, aby sváděly poutníky do záludných pastí. Cestou se k pasáčkovi přidá prostomyslný mnich, vracející se do kláštera s baňkou zázračné vody, a podivný, vychytralý student, jenž toho ví až příliš o magii a alchymii. Podaří se této nesourodé trojici uniknout nástrahám samotného pekla? Ani jeden z nich ovšem netuší, že největší hrůza na ně čeká teprve ve chvíli, kdy se jim bude zdát, že už jsou v bezpečí - za zdmi benediktinského kláštera Svatý Jan pod Skalou… Proti proudu času nás pak zavede povídka Syn řeky, která se odehrává nedaleko, ale o mnoho set let dříve. Ocitneme se poblíž posvátného Háje u řeky Vltavy, kde se moc pohanského obětiště pokusí zlomit fanatický křesťan. Bojovník za novou víru však netuší, že vítězstvím nad Služebníkem Velkého dubu a odseknutím Hromové větve zničí i svou minulost. A nejen minulost…

Ohlas první části románu Jane Austenové a Catherine Austenové Hubbackové nás přesvědčil v tom, že dílo velké spisovatelky, dokončené její talentovanou neteří, je stále živé.

Ve strhujícím dvoudílném románu americké klasičky Edith Whartonové - mimochodem vůbec první ženy, která získala Pulitzerovu cenu - před námi ožívá mistrně vykreslená plejáda postav, které prožívají svůj "americký sen" a touží po ukojení svých vášní ve víru sebevědomí i nejistoty. Autorka, jež byla součástí světa "horních deseti tisíc", avšak dokázala si od něj zachovat kritický odstup, ho vidí bez příkras, ale také s pochopením a humorem. I proto je její sonda do duše vášnivé ženy, kterou by dnešní "arbitři morálky" označili za "zlatokopku", čtivá i dnes.

Ohlas první části románu Jane Austenové a Catherine Austenové Hubbackové nás přesvědčil v tom, že dílo velké spisovatelky, dokončené její talentovanou neteří, je stále živé.

Zvěrolékař léčí, zvířata uzdravují - pro svou již pátou knihu mohl osvědčený autorský tandem Jan Herčík a Alena Hrachovcová sotva zvolit výstižnější název. Zavede nás totiž mezi zvířata, která lidem dávají radost, ale také pomoc a podporu. Najdeme v ní nejen psí příběhy - byť psi jsou přirozeně tím živočišným druhem, který pro nás pracuje nejvíc, ať už se jedná o psy vodicí, asistenční či třeba čtyřnohé záchranáře. I kočky dokážou zpříjemnit život těm, kteří se musí vyrovnat s handicapem, a jednou se třeba dočkáme i širšího uplatnění asistenčních koní. Jak je pro knihy "českého Herriota" Jana Herčíka typické, veselé příběhy střídají dojemné, šťastné konce osudy, kdy člověk a jeho věrný souputník musí vybojovat zdánlivě ztracený boj… Při jejich čtení si znovu uvědomíme, o kolik chudší by byl náš život, kdyby nás neprovázel oddaný pohled zvířecích očí, kdybychom se nemohli spolehnout na psí oddanost a kdyby tu nebyla kočičí srst, která srší pozitivní energií. A právě takovou energií jsou nabity příběhy, v nichž hlavní roli hrají obětavá a inteligentní zvířata. Jan Herčík nás mezi ně uvádí s pochopením i humorem.

Zvěrolékař léčí, zvířata uzdravují - pro svou již pátou knihu mohl osvědčený autorský tandem Jan Herčík a Alena Hrachovcová sotva zvolit výstižnější název. Zavede nás totiž mezi zvířata, která lidem dávají radost, ale také pomoc a podporu. Najdeme v ní nejen psí příběhy - byť psi jsou přirozeně tím živočišným druhem, který pro nás pracuje nejvíc, ať už se jedná o psy vodicí, asistenční či třeba čtyřnohé záchranáře. I kočky dokážou zpříjemnit život těm, kteří se musí vyrovnat s handicapem, a jednou se třeba dočkáme i širšího uplatnění asistenčních koní. Jak je pro knihy "českého Herriota" Jana Herčíka typické, veselé příběhy střídají dojemné, šťastné konce osudy, kdy člověk a jeho věrný souputník musí vybojovat zdánlivě ztracený boj… Při jejich čtení si znovu uvědomíme, o kolik chudší by byl náš život, kdyby nás neprovázel oddaný pohled zvířecích očí, kdybychom se nemohli spolehnout na psí oddanost a kdyby tu nebyla kočičí srst, která srší pozitivní energií. A právě takovou energií jsou nabity příběhy, v nichž hlavní roli hrají obětavá a inteligentní zvířata. Jan Herčík nás mezi ně uvádí s pochopením i humorem.

Žádný jiný ze starožitných českých rodů se do naší historie nezapsal tak, jak se to podařilo Rožmberkům (a jejich předkům Vítkovcům). Navzdory faktu, že vymřeli po meči před více než pěti sty lety, jako by byli stále mezi námi. Vděčíme jim za líbeznou krajinu jižních Čech, protkanou rybníky, za gotické i renesanční skvosty, ale také za věhlas, který kdysi daleko přesahoval hranice Českých zemí. Vždyť v jejich rodokmenu nalezneme dvě české královny - a kdo jiný mohl ohrožovat samotného krále či pomýšlet na polskou korunu, než ten či onen vladař Domu rožmberského? Odvrácenou stranou této nadčasovosti je však snůška omylů, polopravd i zjevných lží, která byla v průběhu následujících věků na pány z Růže navršena. Ne že by osud každého z nich nevydal přinejmenším na román - a známý spisovatel a publicista Jan Bauer, který má coby jihočeský patriot k této otázce mimořádně blízko, nás o tom čtivou formou přesvědčuje. Je však třeba uvést na pravou míru nejen zkarikovaný obraz zejména posledních dvou rožmberských vladařů, jak jej předložily nedávná literatura a kinematografie, ale také mnohé omyly, tradované i v seriózním dějepisectví. Pětilistá rožmberská růže (stejně jako její sestra, růže pánů z Hradce) se v českém středověku a raném novověku rozvinula do krásy a vůně, jež okouzlily celou Evropu. A ačkoli byla v roce 1611 ustřižena, její výhonky stále kvetou v "zemi zamyšlené" - a též v našich srdcích. XI. svazek Edice Český ČAS budiž poutavou připomínkou těch, kteří ji zasadili a starali se po dlouhá staletí o její rozkvět - připomínkou dramatických osudů pánů z Růže.

Publikace známého historika Jaroslava Šebka představuje působení a odkaz pontifiků, kteří vstoupili do dění ve dvacátém století a na počátku třetího tisíciletí. Do výběru jsou zahrnuti i dva papežové, kteří svůj úřad sice zastávali ještě v předminulém století (Pius IX. a Lev XIII.), avšak důsledky jejich politiky se promítaly i do věku následujícího. Dvacáté století a současnost jsou zajímavé z hlediska postupné proměny papežů coby monarchů do jejich podoby pastýřské. Navíc nám poslední léta nabídla ojedinělý historický úkaz, kdy se v hektickém tempu odehrávají viditelné změny přímo před našima očima. Před rokem začala psát novou kapitolu moderního papežství dobrovolná rezignace Benedikta XVI. Jeho odstoupení dalo do pohybu bez nadsázky revoluční vývoj, když u kormidla Petrovy lodičky stanul jako jeho nástupce František, papež v mnoha ohledech nevšední. Přestože od jeho volby uplynul jen rok a půl, je už nade vši pochybnost zřejmé, že jeho pontifikát ovlivní i jeho nástupce. X. svazek Edice Český ČAS představuje moderní papeže především ve vztahu k dění v evropské katolické církvi. Podstatnou součástí jsou však i kapitoly, zabývající se vztahem Vatikánu a jednotlivých pontifiků k českým zemím. Originální pohled v tomto směru přinášejí zejména materiály z Tajného vatikánského archivu a Historického archivu Státního sekretariátu, které doposud nebyly v české reflexi vztahů s papežstvím příliš zohledněny. Kniha tak přináší nejen obecné, přehledně setříděné informace, ale také nové poznatky a překvapivé souvislosti, díky čemuž poskytne poučení a podněty k zamyšlení jak odborné, tak i široké veřejnosti.

Dějiny před námi defilují jako strhující drama, pokud o nich píše autor literatury faktu, který už mnohokrát prokázal své vypravěčské mistrovství. Je tomu tak i v této knize, v níž Roman Cílek s mnoha pozoruhodnými detaily zobrazuje několik klíčových okamžiků minulého století: nástup hitlerovců k moci, zápolení o naše pohraničí a březnové události v roce 1939. A jak je u něj obvyklé, i tentokrát se tu ve velmi čtivé podobě promítá jeho tvůrčí přístup, kdy "velké" dějiny prolíná s mikrokosmem dramatických, někdy až skoro neuvěřitelných lidských osudů a střetů do konečné, plasticky vyznívající podoby, již nazval "historická mozaika". Můžeme tak sledovat vzestup Adolfa Hitlera, v mládí "posledního z posledních" - kapitole věnované jeho nástupu k moci dal Roman Cílek výstižný název "Satan usedá na trůn". Na příběhu jednoho z tisíců brutálně a navždy umlčených odpůrců, lübeckého novináře Fritze A. Solmitze, pak vykreslil zrůdnost nacistického režimu, aby svou pozornost následně upřel k naší zemi. První republika měla jistě řadu nedokonalostí či nectností, avšak byla demokracií - a už proto ji musel Hitler zničit, i kdyby snad neexistovala henleinovská pátá kolona. Mrzačení a dobití Československa vykreslil nejen s ohledem na rámcově známé události (mnichovská dohoda a co jí předcházelo - a posléze agónie a zánik druhé republiky), ale také na osudech těch, kteří se před terorem a zlem nesklonili.

Hraběnka Eleonora Dujková rozená Bubna-Litic nenapsala jen obyčejné memoáry, kterých jsou plná knihkupectví. Ano, narodit se za první republiky do staroslavné šlechtické rodiny, už to je zárodkem pozdějších dramat. Avšak autorka mezi nás vstupuje především jako žena a matka. Jako by už od raného věku věděla, že láska a potomstvo jsou důležitější než lesk erbu - na který navíc totality dvacátého století tak rády plivaly. Neznamená to však, že bychom nemohli sledovat zvraty, jež provázely její dosavadní dlouhý a plodný život a které přinášela z kloubů vymknutá doba. Uveďme jen dobu protektorátu, kdy její otec Mikuláš, český vlastenec, usedl do vlády Aloise Eliáše, aby byl po osvobození "odměněn" déle než rok trvající vazbou, devětačtyřicátý, v němž soudruzi využili okamžiku, kdy byla celá rodina na pohřbu dědečka Michaela, a zámek zabrali tak, že několikaměsíční dcera Marketa musela čekat na nic netušící maminku na mraze před bránou, či osmašedesátý, kdy výstřely z ruských tanků poznamenaly interiér bytu Dujkových na Palackého náměstí v Praze. Po revoluci byly Eleonoře a jejímu bratrovi Adamovi vráceny zámky Doudleby nad Orlicí a Horní Jelení, přičemž paní hraběnka a její potomci dnes sídlí tam, kam rod Bubna-Litic patří už od roku 1590 a kam jste i touto knihou srdečně zváni - na unikátním a nádherném zámku Doudleby nad Orlicí.